10 tipů, jak psát nadpisy (nejen u článků). A jak je určitě v životě nepsat – 1. část

Tohle je taková Bible pro psavce a markeťáky, kteří začínají a i pro ty, co se věnují psaní již pár století. Někdy totiž neuškodí si některé věci zopakovat a utvrdit se v tom, že to děláte stejně (dobře). Takže pojďme na to. Ale nejdřív – nejdřív nás čeká trocha…

Trocha bohapusté nadpisové teorie o headlinech a titlech

Pro ty, co neví, co to je headline nebo title, tak je to nadpis. Takových těch pár velkých písmenek na začátku každého článku. Pokud tohle nevíte, tak se nic neděje. Učený z nebe nespadl, stejně tak ani headline. Ani title. Ani nadpis.

Jediný, kdo z nebe spadnul a asi to také rovnou na hlavičku, jsou politici.

Nicméně na začátek by bylo asi fajn si povědět, proč je nadpis tak důležitý a proč byste se s ním měli tak jebat.

Nadpis je vlastně taková vstupní brána vedoucí na váš článek. Něco jako panenská blána, u které se uživatel (čtenář) rozhoduje, zda do toho půjde a nebo to raději přenechá někomu jinému (odvážnějšímu). A buď se mu ta jeho snaha oplatí a on bude po zásluze odměněn. A nebo ne.

U nadpisů funguje taková vcelku jednoduchá logika. Nadpisy, které jsou špatně napsané (tedy nezaujmou ty uživatele, které by měly zaujmout), přivedou méně návštěvníků, než ty dobře napsané. Z toho logicky plyne menší šance, žese o vašem článku, produktu, firmě či tiskové zprávě dozví miliony lidí.

Šokující, co?

Je však nutné si uvědomit, že vámi vytvořený nadpis se bude také zobrazovat také uživatelům na sociálnících sítích jako Facebook a nebo Twitter. Když bude napsaný na kokot, tak spousta lidí na něj jednoduše neklikne. I když třeba spatří odkaz vedoucí k vám na web v news feedu a nebo na Facebook profilu svého kamaráda.

I když by je třeba zbylý obsah článku nadchnul. Ale oni jej jednoduše ani nespatří.

A divili byste se, ale právě tohle může být ta tenká hranice mezi tím, jestli se stanete slavnými a nebo ne. Jestli vyděláte půl mega a nebo půl mega proděláte. Ale dost teorie.

Teď tedy přejděme k tomu, jak vlastně psát všechny nadpisy, nadpisečky a podobné hovadinky.

X důvodů, proč používat čísla v nadpisu

No a už asi víte proč. Právě jste se jedním takovým prokousali až do tohoto článku. Enough said? Nestačí? OK, tak proč tedy rvát čísla do nadpisů?

Protože prostě takové nadpisy táhnou. Sdělí vám přesný počet (kolik čeho ve článku najdete). Když číslo na začátku nadpisu bude menší (4 kroky, jak…), spousta čtenářů si bude myslet, že na cílové stránce najde kratičký článek (i když tomu tak třeba není). Proto doporučuji tyto zaručené kroky / důvody / rady redukovat natolik, abyste se točili kolem magické desítky (4-15).

Uživatelé na internetu většinou totiž nechtějí číst nekonečné stránky textu (o výjimkách si povíme níže) a právě pod číslem 4 si představíte 4 kratičké rady = 4 krátké odstavečky). A o to jde. Nechcete přece čtenáře odradit již na začátku. Make sense?

Ostatně – je docela logické, proč lidé tak neradi čtou. Vemte v potaz, kolikrát za den se vám stane, že čtete zcela nezajímavé a nudné texty. Kolik minut denně zabijete čtením věcí, po jejichž přečtení si řeknete, že to byla naprostá ztráta vašeho času. No kolik? Hodně. A proto se snažíte podobné texty a články, které neznáte, rychle odfiltrovat již pomocí nadpisu.

Kdo z vás by se nechtěl všechny informace dozvědět rychle? Kdo z vás by nechtěl místo dvou stránek si přečíst jen dva řádky a vědět vše potřebné?

Asi každý, že? Tak to těm lidem dopřejte. Nikdo nechce trávit čas čtením věcí, které nestojí za to. Pokud náhodou víte, že ten seznam má 100 položek a je delší než dějiny lidstva, tak to rozhodně nedávejte do nadpisu. Nelze to brát ale vše tak dogmaticky.

Existují výjimky potvrzující tohle nepsané povidlo… teda pravidlo. A sice, pokud píšete telefonní seznam mobilních tarifů, seznam osvědčených firem, seznam webů, které má cenu sledovat atd. Tak tam to naopak do nadpisu určitě dejte. Protože tohle je nejspíše informace, kterou chce uživatel (hledající podobné) téma vědět.

On hledá komplexní informace a vy mu už v nadpisu řeknete, že je na správné adrese. Utvrdíte ho v tom, že tohle je přesně to, po čem jeho malá zaprděná dušička touží. Naznačte mu, že nedělá chybu. Že nebude ztrácet zbytečně drahocenné sekundy svého života čtením debilních blábolů.

A když už jsme u těchto seznamů, tak jen taková vsuvka. Tyto tzv. nákupní listy (výčet věcí, které máte dělat a nebo nedělat, seznamy věcí, webů, designů, blogů) jsou docela fajn. Jsou užitečné (někdo si s tím již dal tu práci a vše vyhledal, vyzkoušel a seřadil do za vás). Tyhle seznamy jsou také většinou celkem přehledné, vše je buď rozházeno do tabulek a nebo je text rozčleněn pomocí čísel.

Když dorazíte na takový článek, tak stačí zascrollovat nahoru a dolů (dělá to skoro každý druhý). A většinou víte, zda pro vás bude mít takový článek nějaký přínos a nebo ne. Víte, zda jste na správném místě a nebo ne. Podle jednotlivých bodů si uděláte zevrubnou představu, co se v článku asi nachází. Proto pište podobné seznamy. Buďte užiteční. Pište články, které lidem mohou nějak pomoci. Což je ostatně i příklad tohoto článku (snad se to povedlo a k něčemu vám to bude), ale to jsem již odbočil…

Zároveň by se slušelo říci, že i když číslovky v nadpisech fungují dokonale, tak byste neměli mít číslo v každém headlinu, který napíšete. Pokud tedy zrovna nepíšete třeba 1000 věcí, co mě serou.

1000 věcí

Jinak, když už jsme u toho, tak mě třeba na webu serou právě texty zarovnané do bloku.

Proč? Protože to časem lidi omrzí a budou na to méně klikat. Je to stejné, jako když budete každý den žrát pečená holoubátka. Po roce už vám budou lézt krkem. Ale když se je dáte jen občas, s radostí se do nich zase za měsíc zakousnete (pokud nejste vegetarián a nebo nejste pečené holoubátko).

A teď tedy pár ukázek, jak takové nadpisy s číslíčky mohou vypadat.

Bulvární nadpisy:

Ukázky nadpisů pro serióznější téma:

A takto pak nějak může vypadat složení všech nadpisů na webu. Všimněte si, že číslovek a číslíček je tam docela kotel a jsou to ty nejúspěšnější nadpisy. Ale objevují se tam i jiné druhy nadpisů.

A wotode. Nedělat věci stále stejně rutinně. Nepracovat jako robot, ale myslet u toho.

Ukázky nadpisů

Samozřejmě, že se to dá přežít i bez čísel v nadpisech. Ale z nějakého důvodu na to prostě klikáme více. Neptejte se mě, proč tomu tak je. Netuším, proč zrovna tento trik tak ovlivňuje  proklikovost. Určitě by to stálo za nějaký serióznější výzkum.

Třeba na tohle téma někdy časem připravím článek s nadpisem:14 důvodů, proč lidé klikají na nadpisy, když je v nich číslovka

Nicméně – historie marketingu zatím dokazuje, že zkrátka číslovky prodávají a táhnou stále oko / oči čtenáře.

Tedy má rada zní – nadpisy s číslovkami používejte inteligentně. Trochu jimi šetřete a snažte se lépe pochopit, kdy číslovky v nadpise použít a kdy ne. Je to hodně o citu. Časem na to přijdete. A když ne, tak ne… Ale snažte se je používat. Pomůžete tím hlavně sami sobě.

Jak vzbudit zájem?

No lehko. Respektive lehce se říká: „Buďte zajímaví.“ Ale hůře se dělá. Takže – jak vytvořit zajímavý nadpis?

Buďte tajemní. Taková slovíčka jako tajemný, neznámý, zapomenutý celkem úspěšně podnítí zvědavost každého:

  • 10 tajemství úspěšných podnikatelů (ano, lze to vše hezky prokombinovat a použít tam číslovku)
  • Neznámý muž ukradl tajemnou klobásu v zapomenutém krámu (tento nadpis už tak dobře nezní, ale třeba to někoho zaujme)

Další možná slova:

  • Pravda o státních zakázkách na Gripeny (nevíte, jaká je pravda = jste zvědaví)
  • 10 e-booků o internetovém marketingu, které jsou zcela zdarma (kdo by nechtěl něco zadarmo?)
  • Ano, tohle vyváděla Bartošová na Karláku! (ano / ne)
  • Ne! Takhle se určitě na bránu nestřílí! (právě to ne přidá na důrazu)
  • Revoluční technika krájení rajčat. Ve Švédsku již nebudete krájet jinak! (revoluční)
  • Byl to přelomový rok pro Facebook, získali 500 milionů nových uživatelů! (přelomový)
  • Už jste viděli zbrusu nové BMW X67? (když je něco nové, tak to asi neznáte)

Mám používat otázky v nadpisu?

Jedna z dalších věcí, která hodně pomáhá k tomu, aby lidé na nadpis více klikali, je vytvoření otázky. A to hned v nadpisu.

A i pro otázky v nadpisu platí určitá pravidla. Vám jde o to, aby lidé na nadpis klikli a dostali se na váš článek. Proto se musí s otázkou ztotožnit, zajímat se o ní.

Tvořte tedy vždy otázky tak, aby si na ni váš čtenář nemohl jednoznačně odpovědět slovíčkem ne. Protože tím jste právě dali uživateli důvod, proč by neměl klikat na odkaz a jít číst váš článek / text.

Máte rádi zvířata? (Ne = neklikám)

Zajímáte se o Zdeňka Macuru? (Ne = neklikám)

Otázku tedy musíte otočit. Ne proč by neměl, ale proč by měl.

Je to stejné jako u osobního pohovoru a nebo u obchodní schůzky. Když se budete ptát hloupě, člověk, se kterými chcete komunikovat, vám bude odpovídat jen ano / ne. A vy se dostanete do úzkých, protože najednou musíte vymyslet další otázku a to nějaký čas zabere. A tenhle problém vyřešíte ve chvíli, kdy se naučíte ptát pomocí slovíček jak / proč / kdy / z jakého důvodu.

Je tedy třeba vytvářet otázky tak, aby uživatel / čtenář odpověď předem neznal a musel se tedy začít sám zajímat o onu možnou odpověď. Aby se musel zamyslet, zpozornět.

A jelikož asi nikdo z nás nesežral všechnu moudrost světa a není veřejným tajemstvím (jak asi víte), že člověk je navíc tvor docela dosti zvídavý. Rád se učí a zlepšuje. A když mu někdo nabídne zadarmo radu, tak…

No přece skoro nikdo z nás nechce nic dělat blbě a pro jistotu si to teda aspoň každý zběžně celý ten váš text hezky v cuku letu prolétne. Buď něco upoutá jeho zrak (cokoliv, co mu bude připadat, že ještě nezná) a začte se. A nebo ne.

Nicméně – to už není funkcí nadpisu. Nadpis má ostatně jen přilákat. Navnadit. Vzbudit pozornost. Upoutat. Donutit čtenáře prokliknout se k celému textu.

Vypadá to vcelku jednoduše, když se o tom jenom tak kafrá, že? A teď k tomu nejdůležitějšímu. Jak na to? Ano, to je právě ten typ otázky, kterou byste měli položit svému budoucímu čtenáři. A sice:

  • Jak se dělají….?
  • Jak se tvoří….?
  • Proč byste měli / Proč musíte mít / Proč musíte znát….?
  • Kdy je nutné…?
  • Co musíte dělat, abyste uspěli v…?

Provokujte. Aspoň trošku…

Samozřejmě – ne vždy je to možné a ne všude si lze něco takového dovolit. Ale na druhou stranu.

Proč myslíte, že mezi nejnavštěvovanější weby patří právě bulváry? Protože umí psát provokativní nadpisy. Nebojí se do některých lidí či událostí opřít v nadpisu. Ano, mají to jednodušší v tom, že oni mohou lhát a tvrdit věci, které se nikdy nestaly. Ale i vy si občas můžete pomoci slovíčkem, které pomůže vyšperkovat nadpis a udělat jej více chytlavým.

Pokud však tvoříte seriózní články, tak rozhodně…

Nikdy v nadpisu nelžete

A když už, tak jen trošku. Proč byste čtenáři neměli lhát už v nadpise? Protože on chudák celý natěšený rozklikne článek o tom, jak Macura brutálně znásilnil Lucku Vondráčkovou a místo toho tam najde dvě fotky, jak si dávají sladkou pusinku.

Ano. Již tyhle fotky jej asi hodně znechutí.

Ale to hlavní, co mu bude vadit, je to, že nenašel informaci, kterou hledal. Vy jste čtenáři totiž v nadpise tvrdili, že ji přefikl jako papír a místo toho je to něžná romantika. Vy jste mu lhali! Vy bastardi!

Slíbili jste mu, jak se dozví 15 super bombastických rad, jak vydělat do dvou dnů milión a místo toho jsou v článku nějaká hovna. Asi byste taky nebyli nadšení, kdyby vám váš partner nebo partnerka dneska slíbil, jak skvěle si večer zašukáte a pak… pak nic. Byli byste zklamaní? Nevím jak vy, ale já celkem dost.

A teď otázka pro ty bystřejší hlavy. Co asi takový uživatel udělá, když nesplníte to, co jste slíbili na začátku?

Bude naštvaný, protože právě ztratil několik sekund či (nedejbůh) minut čtením nějakých posraných blábolů. Zavře prohlížeč a půjde někoho zbít.

Budete mít tedy na svědomí jeden a možná i celé desítky zpackaných životů. Protože pokaždé, když napíšete blbý nadpis, Bůh zabije jedno koťátko. To nejchlupatější a nejroztomilejší chundelaté kotě, jaké si jen dovedete představit. A to přece nechcete, ne?

Druhá možnost je, že uživatel jen v klidu zavře prohlížeč a řekne si, že na tento web již nikdy nepůjde (on tam jednou zase za čas zabrousí, ale bude to až za hodně dlouho anebo bude dělat, že jej při tom nikdo nevidí :-D).

A to je přesně opak toho, co chcete vy. Aby se vám to určo nestalo, tak… tak si přečtetě druhou část článku o nadpisech.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Current ye@r *

2 komentářů k článku “10 tipů, jak psát nadpisy (nejen u článků). A jak je určitě v životě nepsat – 1. část”

  1. Lamič17:37 dne 19.9. 2015 napsal/a

    Ahoj Krčmiči,

    tento článek i jeho pokračování mě hodně inspiroval a díky ti za něj. I ostatní texty mají něco do sebe a docela se divím, že ti moc nevadí se takhle dělit o své know-how. Tvůj blog je mi hodně inspirací při vlastní tvorbě a máš ve mě dalšího stálého čtenáře, pokud se tématicky budeš trefovat do mého zájmového pole :)

  2. MIRIDIA22:33 dne 9.3. 2014 napsal/a

    Tohle je supr článek o psaní příspěvků na blog, a já se u toho i nasmál:D jeee…