Abreviace (z latinského abbrevio, „zkracuji“) je v jazykovědě termín označující zkracování slov.

Řadí se sem i vytváření zkratek (ASAP, ČR, OSN, EU, DIY, SMS, apod.)– tedy jeden z hlavních způsobů slovotvorby a všechny další formy, kdy vznikne nové slovo/označení zkrácením nebo poskládáním prvních písmen (či slabik) ze slovního spojení.

Jak abreviace vypadá v praxi?

Setkáváme se s ní téměř všude kolem sebe – v názvech firem, institucí, úřadů, ale také v běžné mluvě.

Kromě toho, že nám pomáhá šetřit čas a místo, často slouží k větší srozumitelnosti nebo k usnadnění komunikace.

Kadeřník vám může zkrátit vlasy na mikádo (z původního mikádový účes), ve škole se z českého jazyka často stane čeština nebo jednoduše čj.

Abreviace versus jiné způsoby tvoření slov

Vedle abreviace existuje i řada dalších postupů, jak v češtině vznikají nová slova:

• Derivace (odvozování) – přidáním předpony, přípony nebo koncovky (např. psát → spisovatel).
• Kompozice (skládání) – spojováním dvou či více slov do jednoho (např. zeměkoule, životopis).
• Přejímání (adopce cizích slov) – například komputer z anglického computer.

Poznámka: Mimo oblast lingvistiky může mít slovo abreviace širší význam. V některých oborech označuje nejen samotný proces zkracování, ale také konkrétní ustálenou zkratku. Tento význam uvádí například Akademický slovník cizích slov i Slovník spisovného jazyka českého.

Co to znamená?

Mimo jazykovědu (třeba v běžném hovoru, administrativě nebo technických oborech) může slovo „abreviace“ označovat přímo tu hotovou zkratku (například samotné „ČR“ nebo „ASAP“), ne jen ten proces zkracování.

Jinými slovy:

• V lingvistice = abreviace = proces zkracování
• V běžné (například hovorové ale i ve spisovn) češtině, slovnících apod. = abreviace = zkratka samotná