Slovo absces představuje lékařský pojem pro vřed nebo ložisko hnisu. Tento odborný výraz (absces) je odvozen z latinského abscessus. Správný tvar tohoto výrazu v češtině pak je odvozen z původního zápisu v latině.

Verze abces pravděpodobně vznikla jako nesprávný fonetický přepis. V mnoha českých textech se můžeme setkat i s dalšími variantami (nejsou však pravopisně správné): abses, apces, apses.

Příklady správného použití slova absces:

• Musíme vám ten absces na ústech vyčistit.
• Absces či hlíza je odborným označením pro dutinu v těle vyplněnou hnisem.
• Absces je dutina ve tkáni, která je vyplněná hnisem.
• Absces je odborným označením pro dutinu v těle vyplněný hnisem a jedná se o nepříjemný důsledek hnisavých infekčních onemocnění.
• Jako absces označujeme ohraničený hnisavý zánět infekčního původu, který vzniká roztavením (hnisavým zkapalněním) odumřelé tkáně.
• Absces se může vyskytovat prakticky kdekoli (v kůži, podkoží, orgánech).

Více o pojmu absces

Jako abscesy označujeme ohraničené hnisavé záněty infekčního původu, které vznikají roztavením (hnisavým zkapalněním) odumřelé tkáně. Jsou ohraničeny proti okolí membránou, tvořenou zrnitou (tzv. granulační) tkání vznikající v rámci zánětlivého procesu. Často se absces vytvoří pod kůží (podkožní abscesy), ale vzniknout může i kdekoliv jinde v těle (vnitřní abscesy). Abscesy se mohou vyskytovat prakticky kdekoli (v kůži, podkoží, orgánech). Pokud je hnis nahromaděn v již předtím utvořené dutině, hovoříme o empyému. Abscesy jsou obvykle způsobené bakteriemi (stafylokoky, streptokoky, pneumokoky, pseudomonádami, bakteroidy atd.), často se jedná o smíšenou infekci vyvolanou více mikroorganismy.

Symptomy abscesu

Podkožní absces se obvykle projevuje jako zarudlé, bolestivé vyklenutí, zduření. Začervenalé ložisko naplněné hnisem. Objevit se mohou i další příznaky jako je horečka či zimnice. Absces uvnitř těla je hůře rozpoznatelný a symptomy nejsou jednoznačné. Projevit se může bolestí v postiženém místě či vysokou teplotou a pacient se celkově necítí dobře.

Příčiny vzniku abscesu a mechanismus vzniku / rizikové faktory

Mikroorganismy vyvolávající absces se mohou dostat do tkáně :

• Přímou cestou (např. při pronikajícím poranění nesterilním cizím tělesem)

• Šířením infekce z okolní tkáně

• Rozsevem infekce ze vzdáleného místa mízní nebo krevní cestou

Šířením infekce ze sousedního orgánu, který je těmito mikroorganismy běžně osídlen a k infekci dojde při porušení přirozené bariéry (např. prasknutí dutých břišních orgánů, např. střeva, vede ke vzniku nitrobřišních abscesů).

Rizikovými faktory pro tvorbu abscesů jsou snížená obranyschopnost, přítomnost cizího tělesa, uzávěr močových, žlučových nebo dýchacích cest, snížené prokrvení tkáně, odumřelá tkáň (nekróza), krevní výron (hematom), prosáknutí tkáně např. při povšechných otocích, poranění apod.

Hnisavá ložiska vznikají nejčastěji na základě bakteriální infekce. Pokud se do těla dostanou nežádoucí bakterie, organismus vyšle do postiženého místa na obranu proti infekci bílé krvinky. Jak bílé krvinky útočí na zdroj infekce, okolní tkáně v postiženém místě odumírají, čímž vniká dutina plnící se hnisem, který je tvořen odumřelou tkání, bílými krvinkami a bakteriemi. Podkožní abscesy vznikají po proniknutí infekce drobnou kožní rankou, vlasovým folikulem či potní nebo mazovou žlázou. Vnitřní abscesy se většinou objeví jako komplikace již existující infekce jinde v těle, která se šíří. Pokud například následkem zánětu praskne slepé střevo, rozšíří se infekce do celé dutiny břišní a může způsobit mimo jiné i vznik abscesu.

Absces, foto: Sven Teschke, Wikipedia Commons

Léčba abscesu

Malá podkožní hnisavá ložiska se bez jakékoliv léčby sama vstřebají anebo prasknou a hnis se uvolní. Větší podkožní abscesy mohou vyžadovat léčbu antibiotiky či ambulantní chirurgické ošetření, při kterém se jehlou nebo malým řezem absces otevře, hnis vyteče a rána se vyčistí. Léčba vnitřních abscesů se odvíjí od jejich velikosti a umístění. Menší dobře přístupné hnisavé ložisko může lékař otevřít pouze jehlou, hůře přístupná místa s většími hnisavými ložisky si můžou vyžádat chirurgický zákrok s celkovou anestezií a za pomoci ultrazvuku či CT pro precizní lokalizaci postiženého místa. Do výdutě po ložisku se pak obvykle vkládá drenáž, která umožňuje odtok hnisu a čištěni rány a zákrok si může vyžádat i několikadenní hospitalizaci.

Prevence kožních abscesů

Většina podkožních abscesů vzniká následkem bakteriální infekce, která vnikne do těla vlasovými kořínky, potními či mazovými žlázami nebo malými rankami. Riziko podkožních abscesů proto můžete omezit důkladnou hygienou kůže. Doporučuje se dodržovat tato opatření:

• Pravidelně si myjte ruce.
• Vždy používejte jen svůj vlastní ručník.
• Důslednou hygienu rukou dodržujte v celé rodině.
• Dávejte si pozor na drobná zranění při holení.
• Riziko zánětů může snížit zdravá vyvážená strava a redukce váhy.

Prevence vnitřních abscesů je obtížná, protože vznikají jako komplikace jiných zdravotních okolností.

Další typy abscesů

Kromě výše popsaných typů hnisavých ložisek existují i specifické druhy abscesů. Patří mezi ně:

• Rektální absces, který se tvoří v oblasti konečníku.
• Absces v Bartholiniho žláze, která se nachází u vyústění pochvy.
• Absces v mozku – potenciálně život ohrožující stav, který vyžaduje akutní odbornou léčbu.
• Dentální absces (tzv. váček)  – hnisavé ložisko pod zubem anebo v dásni či v čelistní kosti.
• Tonzilární absces v oblasti krčních mandlí.
• Pilonidální absces v oblasti kostrče.
• Spinální absces v oblasti míchy.