Afta je ústní vřed, který se vyskytuje na sliznici dutiny ústní. Afty jsou velmi časté, vyskytují se v souvislosti s mnoha nemocemi, ale obvykle nemají žádnou závažnou příčinu. Vzácně může být ústní vřed, který se nehojí, známkou rakoviny dutiny ústní. Afty mají obvykle kulatý tvar a tvoří se v měkkých částech úst, jako je vnitřní strana rtů, tváře nebo spodní strana jazyka. Jsou nezhoubné, neinfekční a mohou se vyskytovat jako jednotlivé vředy nebo ve shlucích. V častých případech se afty opakují – jedná se o stav známý jako recidivující aftózní stomatitida – a každá epizoda trvá obvykle 7 až 10 dní.

Nejste si jisti, zda se píše afta či aft? Přečtěte si o tom naše pravopisné okénko a už se nikdy nespletete.

Vznik afty

Dvěma nejčastějšími příčinami vzniku aftů jsou:

• lokální trauma (např. odření o ostrou hranu rovnátka, kousnutí do rtu či tváře apod.),
• aftózní stomatitida, což je onemocnění charakterizované opakovaným vznikem vředů v dutině ústní z většinou neznámých příčin.

Afty často způsobují bolest a nepříjemné pocity. Lidé při výskytu aft často mění výběr potravin a vyhýbají se tak jídlům, která afty dráždí a způsobují další bolest.

Kdo trpí afty?

Afty může mít každý. U zhruba 20 % populace se afty vyskytnou alespoň občas. Obvykle se poprvé objeví v dětství nebo dospívání a častěji postihují ženy než muže.

Afty mohou být časným projevem systémového onemocnění, jako je Behçetova choroba, nebo gastrointestinálních poruch včetně celiakie, Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Aftózní stomatitida je charakteristickým rysem syndromu rekurentní horečky PFAPA.

A co kuřáci? Ti jsou výjimečně v drobné výhodě, zajímavé totiž je, že kouření může být ochranným faktorem proti aftům. A to přesto, že kouření zhoršuje mnoho ústních a kožních onemocnění.

Co afty způsobuje?

Přesná příčina vzniku aftózního vředu není dosud jasně definována. Přibližně 40 % lidí, kteří onemocní afty, má afty v rodině. Podle současných názorů je imunitní systém narušen nějakým vnějším faktorem a reaguje abnormálně proti bílkovině ve slizniční tkáni.

Mezi faktory, které zřejmě vyvolávají propuknutí vředů, patří:

• emocionální stres a nedostatek spánku,
• mechanické trauma, například kousnutí, které si člověk sám způsobil,
• nedostatek ve výživě, zejména vitaminu B, železa a kyseliny listové,
• nadměrná konzumace některých potraviny, včetně čokolády,
• citlivost na složení některých zubních past; může se jednat o laurethsulfát sodný (pěnivá složka zubní pasty),
• menstruace,
• některé léky, včetně nikorandilu, podávaného při angině pectoris,
• virové infekce.

Příznaky aftózních vředů

Kromě samotných aft má toto onemocnění jen velmi málo příznaků. Před vznikem vředů mohou někteří jedinci začít pociťovat pálení nebo svědění uvnitř úst, které může být bolestivé. Jakmile dojde k ulceraci, často se objevuje lokalizovaná bolest různého stupně.

Jaké jsou klinické příznaky aftózního vředu?

Afty jsou obvykle osamocené kulaté nebo oválné proděravělé vředy na místě, kde sliznice není pevně spojena s podkladovou kostí, například na vnitřní straně rtů a tváří nebo pod jazykem. Občas se afty vyskytnou i na patře, měkkém patře nebo mandlích. Vzácněji se mohou objevit afty u zubů, tedy v oblasti dásní. Afty mohou postihnout také genitálie mužů i žen.

Recidivující afty obvykle začínají jako kulatá nažloutlá vyvýšená skvrna obklopená červenou aureolou. Tato původní skrvna se pak rozpadá v proděravělý vřed, který je pokryt volně přiléhající bílou, žlutou nebo šedavou blánou. Okolní tkáň je zdravá a nepostižená. Vřed může být bolestivý, zejména pokud je podrážděn pohybem nebo konzumací některých druhů potravin, například citrusových plodů.

U lidí se může vyskytnout jeden vřed nebo více vředů. Vícečetné vředy bývají rozesety po celých ústech.

Závažné případy aft

V závažných případech mohou afty způsobit otok lymfatických uzlin, horečku a fyzickou únavu nebo letargii.

Tyto případy jsou však velmi vzácné, a proto je nepravděpodobné, že by otok lymfatických uzlin byl prvním příznakem aftů.

Komplikované afty

Přestože většina aftózních vředů do dvou týdnů zmizí, ve velmi vzácných případech může dojít k jejich infikování bakteriemi. K tomu obvykle dochází pouze v závažných případech, kdy je vředová oblast rozsáhlá.

V případě sekundární bakteriální infekce může být předepsána antibiotická ústní voda a prostředky proti bolesti a nepříjemným pocitům. V některých případech může být zapotřebí také perorální podání antibiotik.

Tři typy aft

Obvykle se můžeme setkat s následujícími třemi typy aft – drobné afty, velké afty a herpetiformní vředy.

Drobné afty

Jedná se o nejčastěji se vyskytující se typ aft. Jsou malé – obvykle mají průměr menší než 5 mm – a mohou se tvořit jako jednotlivé vředy nebo ve shluku. Obvykle nezpůsobují velkou bolest.

Velké afty

Jsou méně časté, mají obvykle velikost 5 mm nebo větší a tvoří se jednotlivě nebo ve dvojici. Mohou být bolestivé, zejména při jídle nebo pití, a trvají od dvou týdnů do několika měsíců.

Herpetiformní vředy

Mohou se vyskytnout, když se více bodových lézí spojí dohromady a vytvoří velké, nepravidelně tvarované vředy. Herpetiformní vředy jsou tak nazývány pro svůj vzhled podobný herpesu, nicméně herpetiformní vředy nejsou způsobeny virem herpes simplex.

Jak se afta diagnostikuje?

Afty se obvykle diagnostikují klinicky. Vyšetření jsou nutná jen zřídka, ale provádějí se v případě opakovaných záchvatů mnohočetných nebo závažných vředů v dutině ústní nebo komplexní aftózy. Obvykle vyšetření při aftech kombinují krevní testy a stěry na mikrobiologii.

Krevní testy mohou zahrnovat:

• vyšetření krevního obrazu, obsahu železa, vitaminu B12 a folátů,
• vyšetření protilátek proti lepku, prokazující celiakii,
• test na fekální kalprotektin u Crohnovy choroby,

Stěry na mikrobiologii hodnotí přítomnost Candida albicans, viru Herpes simplex a bakterií rodu Fusobacterium či spirochet rodu Treponema.

Při diagnostice je třeba zvážit i jiné příčiny aftózního vředu v ústech, včetně:

• Herpes simplex, onemocnění ruka-noha-ústa a jiné virové infekce,
• Herpangina
• Erythema multiforme,
• Fixní léková erupce.

Léčba aft

Aftové vředy, afty nebo vředy z vředů nelze vyléčit, ale existují způsoby, jak zvládat jejich příznaky. Ve většině případů vředy zmizí bez léčby a ke zvládnutí bolesti postačí vyhýbat se tvrdým nebo dráždivým potravinám, jako jsou např. ananasy, přikládat na postižené místo studené obklady a v případě potřeby použít znecitlivující přípravky, jako je lokální lidokain nebo benzokain.

Pokud je nutná další léčba, existuje několik možností, přičemž zvolená cesta závisí na posouzení lékaře, jak dobře může každá z nich fungovat, a to na základě umístění a závažnosti vředu a celkového zdravotního stavu postiženého.

Hlavním cílem léčby je zmírnit bolest a nepohodlí a podpořit hojení pomocí:

• Ochranných past, které tvoří bariéru přes vřed, takže se snižuje expozice dráždivým látkám.
• Povrchové kauterizace tkáně pomocí tyčinky s dusičnanem stříbrným.
• Lokálních anestetik benzokainu a lignokainu (lidokain) ke snížení bolesti.
• Léčivé zubní pasta bez laurethsulfátu sodného.
• Antibakteriální ústní vody ke snížení sekundární infekce.
• Vyhýbání se potravinám, které vředy vyvolávají nebo zhoršují.
• Doplňků stravy s vitaminy nebo minerály, pokud je strava nedostatečná nebo je zjištěn jejich nedostatek.
• Snížení stresu.

Pouze zřídka je nutné využívat při léčbě aft léky na předpis. Pokud to stav aft vyžaduje, jde obvykle o:

• tetracyklinovou suspenzy ve formě ústní vody,
• lokální kortikosteroidy jako pleťové vody, krémy nebo pasty, např. triamcinolon v zubní pastě,
• inhibitory kalcineurinu.

V závažných případech, zejména pokud se objeví systémové příznaky, lze zvážit perorální léky s protizánětlivým účinkem:

• tetracyklin, např. doxycyklin 50-100 mg denně po dobu 3-6 měsíců nebo déle.
• dapson
• kolchicin
• systémové steroidy
• imunosupresiva, např. azathioprin, methotrexát, ciclosporin.

Domácí léčba aft

Existuje řada oblíbených domácích prostředků proti aftózním vředům, ale každému může pomáhat něco jiného. Někomu stačí změna v jídelníčku, jinému pomáhají na afty v ústech babské rady, vyzkoušejte co pomůže právě vám.

Přírodní léčba může mít sice pomalejší nástup, ale o to výraznější obvykle bývají výsledky.

Pokud vás afty trápí můžete zkusit:

• Vyplachování úst slanou vodou. Rozpusťte půl lžičky soli ve vlažné vodě a roztokem vykloktávejte a vyplachujte několikrát denně ústa.
• Vyplachování úst roztokem jedlé sody/ hydrogenuhličitanu sodného a vody. Obdobně jako slaná voda může být účinný stejně koncentrovaný vodný roztok jedlé sody.
• Na vřed je možné aplikovat magnesiové mléko na vřed po vyplachování.
• Pomoci si můžete přikládáním ledové tříště nebo kostek ledu na postižené místo ke snížení otoku.
• Úlevu může přinést i přikládání sáčků s heřmánkovým čajem, který pomůže při redukci zánětu.
• Do jídelníčku můžete zařadit i probiotické mléčné výrobky, které vracejí bakteriální prostředí v ústech do rovnováhy – doporučuje se dávat si 1 polévkovou lžíci jogurtu třikrát denně.
• Dobu hojení zkracuje i žvýkání lékořice.
• Dejte si cibuli, obsahuje silici účinkující výrazně dezinfekčně a celkově zvyšuje obranyschopnost organismu.
• Vsadit můžete na dnes tolik oblíbený kokosový olej – potřete jím bolestivé místo prsty nebo vatovým tamponem a snažte se ho tam udržet co nejdéle. Doporučuje se kokosový olej zahustit, proto do něj můžete přidat trochu včelího vosku – ideální poměr ředění je 1 polévková lžíce kokosového oleje a půlka lžičky včelího vosku.
• Při hojení může pomoci také aloe vera. Gel z aloe vera zřeďte s vodou a roztokem vyplachujte alespoň třikrát denně ústa. Zaměřujte se přitom na bolestivé místo.
• Při výskytu aftů v dutině ústní se také využívají přípravky s propolisem, jako například propolisové kapky.
• Nápomocné mohou být i masti na prořezávání zubů obsahující lokální anestetikum ke zmírnění bolesti a nepříjemných pocitů.
• Samozřejmostí by mělo být snížení stresu, jež může být významným spouštěčem aftů.
• Vyhýbejte se tvrdým potravinám nebo potravinám, které mohou poškrábat vnitřek ústní dutiny.

Výživové doplňky, jako jsou kapsle s vitaminem B-12, kapsle s vitaminem D, folátové tablety nebo zinkové tablety, mohou také snížit riziko vzniku aft.

Prevence aft

Ke snížení pravděpodobnosti propuknutí vředu, zejména u osob, které mají v anamnéze opakované afty, lze přijmout řadu opatření. Jako:

• Vyhýbání se potravinám, které mohou u konkrétního člověka vyvolat vznik vředu.
• Zaměření se na zdravou, vyváženou stravu obsahující dostatečné množství živin a vitaminů.
• Dodržování správné zubní hygieny a používání měkkého zubního kartáčku, aby se předešlo podráždění.
• Snížení stresu a dostatek spánku.

Prognóza

Afty (aftové vředy) jsou obecně nezávažné a odezní bez jakékoli zvláštní léčby.

Vředy, které se během několika týdnů samy zahojí, nejsou známkou rakoviny dutiny ústní a nejsou infekční. Vředy však mohou být velmi bolestivé a nepříjemné, zejména pokud se opakují. Mnoho lidí zjistí, že s přibývajícím věkem se jim afty přestávají objevovat.

Pokud se vřed nebo skupina vředů nezhojí do tří týdnů nebo trvá déle než tři týdny, měl by postižený co nejdříve navštívit lékaře, který provede řádnou diagnostiku. V některých případech může přetrvávající vřed znamenat rakovinu dutiny ústní.