Analogový signál je signál, jehož hodnota se mění spojitě a průběžně reprezentuje přenášenou veličinu, například zvuk. Na rozdíl od digitálního signálu není informace vyjádřena diskrétními hodnotami určenými pro digitální zpracování.
Co je analogový signál a čím se liší od digitálního
Analogový signál se mění plynule podle veličiny, kterou reprezentuje. Mikrofon může například převést změny akustického tlaku při řeči na odpovídající změny elektrického signálu. Jeho průběh tak zachovává spojitý charakter původního zvuku.
Digitální reprezentace naproti tomu pracuje s diskrétními hodnotami. Při převodu analogového signálu do digitální podoby se jeho průběh vzorkuje a získané hodnoty se převádějí do číselné podoby, se kterou mohou pracovat digitální zařízení.
Rozdíl je dobře patrný při slábnutí a rušení přenosu. Šum nebo zkreslení analogového signálu přímo mění jeho průběh, takže výsledný zvuk či obraz obvykle ztrácí kvalitu postupně. U digitálního přenosu lze informaci správně obnovovat, dokud přijímač dokáže jednotlivé stavy spolehlivě rozpoznat. Při příliš slabém nebo rušeném signálu pak mohou nastat chyby či výpadky.
Kde se analogový signál používá
S analogovým signálem se setkáváme například u zvuku zachyceného mikrofonem, gramofonového záznamu, klasických analogových telefonních linek a analogového rozhlasového nebo staršího televizního vysílání. Společným znakem těchto případů je spojitá reprezentace přenášené informace.
Analogový signál přitom není označením konkrétního média ani vysílací technologie. Jde o způsob reprezentace informace, který může být součástí různých zařízení a přenosových systémů. Jeho využití v rozhlasovém a televizním vysílání podrobněji popisuje heslo analogové vysílání.
Výhody, nevýhody a přechod k digitálnímu přenosu
Výhodou analogového signálu je přímá a spojitá reprezentace fyzikální veličiny. V jednoduchých zařízeních lze takový signál zpracovávat bez předchozího převodu do digitální podoby. Při mírném zeslabení nebo rušení se jeho kvalita zpravidla zhoršuje postupně, takže část informace může zůstat použitelná i při horších podmínkách přenosu.
Nevýhodou je citlivost na šum a zkreslení, které se přímo promítají do výsledného průběhu a mohou se během dalšího analogového zpracování hromadit. Analogový signál také nelze regenerovat podle diskrétních stavů stejným způsobem jako digitální data a bez digitalizace na něj nelze použít digitální mechanismy pro rozpoznávání a opravu přenosových chyb.
Digitální přenos navíc umožňuje informace snadno ukládat, kopírovat, zpracovávat, komprimovat a spojovat s dalšími daty. Ve vysílání může díky způsobu kódování, komprese a multiplexování také efektivněji využívat dostupnou přenosovou kapacitu. Neplatí však obecně, že každý analogový signál vždy vyžaduje větší šířku pásma než digitální. Přechod médií od analogového k digitálnímu vysílání je širší téma, kterému se věnují hesla analogové vysílání, DVB a DVB-T.
Související pojmy
- Analogové vysílání – využívá analogovou reprezentaci informace při přenosu rozhlasového nebo televizního programu.
- Digitální signál – představuje odlišný způsob reprezentace informace pomocí diskrétních hodnot.
- DVB – označuje rodinu standardů pro digitální televizní vysílání.
- DVB-T – je systém digitálního pozemního televizního vysílání.
- Frekvence – patří mezi základní veličiny používané při popisu signálů a jejich přenosu.
- Vzorkování – je jedním ze základních kroků při převodu analogového signálu do digitální podoby.
- Modulace – určuje způsob, jakým se informace promítá do signálu určeného k přenosu.
