Dobrý aperitiv dokáže podpořit chuť k jídlu. Ale co to vlastně je? Jedná se o alkoholický nápoj, který se podává asi 10 až 20 minut před jídlem. Aperitiv má také společenskou funkci, protože plní funkci přípitku.

Češi mají odjakživa k alkoholu blízko. Přesto si v minulosti museli vypůjčit slovíčko z francouzského jazyka. Český jazyk totiž neměl své vlastní označení pro aperitiv, tak se inspiroval v cizině. Původ slova aperitiv je v latinském výrazu aperīre (otvírat), ale do české slovní zásoby se dostal aperitiv z francouzského apéritif (otvírající).

Pravopisně správně je pouze aperitiv!

Jak je zřejmé, tak se jedná o slovo cizího původu. A v takovém případě se nelze řídit klasickými poučkami, které nám pomáhají při psaní českých slov. Ale abychom se dostali k tomu nejdůležitějšímu. Pravopisně správně je pouze varianta aperitiv. Slovo si ponechalo měkká „i“, ale byla upravena koncovka na písmeno „v“, které je v českém prostředí běžnější než francouzské „f“.

Závěrem je nutné ještě zmínit skloňování. Aperitiv se skloňuje podle vzoru hrad.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova aperitiv:

• Můžeš zatím připravit sklenice na aperitiv?
• Aperitivu se má vypít pouze malé množství, ale já jsem schopný vypít i celou láhev.
• Novomanželský proslov je nejlepší pronést před aperitivem.
• Mám špatný žlučník, proto si dávám před jídlem aperitiv, to není tím, že bych byl alkoholik.
• Když jsem byl malý, tak jsem si vždy mohl jen přivonět aperitivu, dnes už ho musím dopíjet po těch, kteří ho nepijí.
• Proč se dává do sklenice na aperitiv plátek citrónu?