Autorizace často navazuje na autentizaci (autentifikaci). Jde o proces získávání souhlasu s provedením nějaké operace, povolení přístupu někam, k někomu nebo něčemu.
Vlastní autorizace pak může proběhnout formou vyhledání v seznamu oprávněných subjektů, jejich rolí a práv, ale také libovolným jiným obecným algoritmem, který je stanoven.
Výsledkem procesu je udělení souhlasu s přístupem/provedením operace nebo odmítnutí požadavku.
Autorizace na základě seznamu oprávnění se používá například v informatice pro řízení přístupu k souborům, adresářům, operacím a přístupu k prostředkům v počítači. Autorizaci provádí obvykle operační systém nebo specializovaný software na základě seznamů pro řízení přístupu.
Co předchází autorizaci?
Procesu autorizace často předchází autentizace, ta patří k bezpečnostním opatřením a zajišťuje ochranu před falšováním identity kdy se subjekt vydává za někoho, kým není. Rozlišujeme autentizaci entity (osoby, programu) a autentizaci zprávy.
Způsoby autentizace
Jednofaktorová autentizace
Jednofaktorová autentizace znamená, že stačí prokázání identity pouze pomocí jedné věci.
Příklady autentizace:
- Autentizace pomocí znalosti (např. PIN, heslo).
- Autentizace pomocí předmětu (např. klíč, karta, dokument).
- Autentizace pomocí samotného uživatele (např. otisk prstu).
Už jste četli? Keňa x Kenya
Dvoufaktorová autentizace
K prokázání identity je třeba ověření dvou na sobě nezávislých věcí. Např. zadání hesla + otisk prstu. Často se používá zadání přístupových údajů + vložení autorizačního kódu zaslaného SMS.
Třífaktorová autentizace
Ověření pomocí třetí nezávislé věci, která je spojena s člověkem (biometrické prvky).
