I když by se na první pohled mohlo zdát, že je něco jednoduché, nakonec to ani tak jednoduché být nemusí. Ale uklidníme vás – stačí si jen věci malinko poskládat a hned budeme mít jasno!

Slovní tvary bezesporu a beze sporu jsou totiž oba správné. Tím to ovšem nekončí, a tak doporučuji pokračovat ve čtení (obzvlášť těm, kteří začali jásat). Ačkoliv se může zdát, že v psaní nemůžete udělat chybu, je třeba mít se na pozoru – velkou roli totiž hraje to, v jakém kontextu toto spojení píšeme.

• Bezesporu psané dohromady je příslovce a znamená něco jako nesporně, nepochybně.
• Beze sporu psané zvlášť se znamená samostatnou předložku „bez“ a podstatné jméno „spor“ a užíváme ho, když o něčem například říkáme, že probíhá bez sporů.

Příklady SPRÁVNÉHO použití bezesporu:

• Tohle je bezesporu správné řešení příkladu.
• Bezesporu jsme sem neměli chodit.
• Máš bezesporu pravdu.
• Doktor vypadá sympaticky, bezesporu bude hodný.
• Pořád se po ní dívá, bezesporu se mu líbí.

Příklady SPRÁVNÉHO použití beze sporu:

• Celou situaci jsme naštěstí vyřešili beze sporu.
• Beze sporu odešel a už se nevrátil.
• Souhlasil a beze sporu uznal, že mám pravdu.
• Rozešli se beze sporu a zůstali přáteli.
• Kdybychom to tak mohli vyřešit beze sporu!