Ani při práci v administrativě není radno podceňovat rizika, která nás mohou překvapit i v klasické kanceláři. I zde má zaměstnavatel povinnost zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům. Povinnosti má však nejen zaměstnavatel, ale i zaměstnance.

Práce v administrativě je trendy

V posledních dvaceti letech se stávala práce v administrativě stále větším trendem. V návaznosti na stoupající počet administrativních pracovníků stoupl také zájem o bezpečnostní normy v této oblasti. Hlavním důvodem je zvyšující se počet pracovních úrazů, které jsou spjaté zejména s dlouhodobou prací na počítači. Obvykle nejde o akutní úrazy, spíše o nemoci z povolání, které jsou způsobené nedodržováním a zanedbáváním zásad ergonomie při práci na PC.

Zaměstnavatel by měl pamatovat na to, že zaměstnanec má právo na kvalitní ergonomické pracoviště.

Nejčastější rizika při práci v administrativě

Mít vypracovaný seznam rizik je jedním z hlavních požadavků zákoníku práce. Zásadní je prevence rizik, kterou se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

Mezi nejčastější rizika při práci v administrativě patří:

• zakopnutí, uklouznutí, pád,
• úder, náraz o ostré hrany,
• psychická zátěž, stres při jednání se zákazníky, spolupracovníky,
• poškození rukou následkem škrábnutí, bodnutí, říznutí, skřípnutí, přimáčknutí, apod. při práci s kancelářskými pomůckami,
• poškození rukou následkem škrábnutí, bodnutí, říznutí, skřípnutí, přimáčknutí, apod. při obsluze tiskáren, kopírovacích a skartovacích zařízení, apod.
• pád předmětů na nohu,
• zasažení elektrickým proudem při dotyku s obnaženou částí přívodu, poškozeným vypínačem, a/nebo při jiné činnosti či obsluze el. zařízení (PC, kuchyňské spotřebiče…),
• poškození končetin následkem manipulace s vřelými pokrmy či nápoji nebo dotyku s horkým povrchem spotřebičů (opaření, popálení, apod.).

Rizika při nedodržování ergonomických zásad práce na PC

Zdravotní problémy, které vznikají v důsledku práce na počítači se obvykle objeví až po několika letech, často však bývají velmi žávažné. Jejich závažnost zachází až do té míry, že mohou člověka na delší čas uvést do pracovní neschopnosti, ba dokonce způsobit trvalé a nevratné následky.

Zdravotní rizika při práci na počítači si často neuvědomujeme. Obvykle si jich začneme všímat až v době, kdy se projeví dlouhodobé bolesti. Málokdo začne situaci svého zdravotního stavu přisuzovat práci na PC.

Mezi nejčastější problémy při práci na PC patří:

• poškození zad a krční páteře,
• bolesti rukou, zápěstí, loktů a ramen,
• syndrom tenisového loktu,
• syndrom karpálního tunelu,
• poškození hybnosti ramenních pletenců,
• problémy se zrakem,
• potíže z dolními končetinami,
• zánět šlach a svalů.

RSI syndrom

Všechny výše uvedené, ale i jiné zdravotní problémy, se označují, jako poškození z opakovaného namáhání, anglicky: Repetitive Strain Injury nebo také Repetitive Stress Injury, zkráceně nazýváno RSI nebo RSI syndrom.

Jedná se o soubor poškození, která vznikají v důsledku nedodržování ergonomie práce a pracovního prostředí. Tato poškození lidského zdraví vznikají opakovaným namáháním, zejména pak opakovanými drobnými pohyby, nesprávnou polohou těla při práci, ale také neustálým svalovým napětím.

Syndromu RSI se dá předcházet preventivním dodržováním základních ergonomických pravidel a ergonomickým přizpůsobením pracoviště, ale také pracovního tempa.

Ergonomie v sedavém zaměstnání

Pro předcházení potenciální zdravotních rizik je extrémně důležité dodržování ergonomie. Člověk, který pravidelně a dlouhodobě sedí by si měl osvojit správné ergonomické nároky, které mohou dopomoci eliminovat rizika úrazu z povolání s trvalými následky.

Základem by měla být kvalitní ergonomická židle a odpovídající dispozice kanceláře a jejího vybavení. Zásadní je také výška a rozměry pracovního stolu. I při sezení na nejergonomičtější židli je však nutné sedět správně.

• Při sedu by měla být výška desky stolu totožná s výškou loktů. Předloktí a nadloktí by mělo svírat úhle 90 °.
• Židle by měla umožňovat vzpřímené držení zad.
• Lýtko se stehnem by mělo svírat v koleni úhel 90 °.
• Nohy by měly mít dostatečný prostor, tak aby šly natáhnout. Ideální a velmi efektivní může být nožní opěrka, kterou lze polohovat a naklánět.

Dispozice kanceláře a její vybavení

Velmi zásadní roli v celé ergonomii počítačového pracoviště hraje kvalitně uzpůsobená kancelář. Ta totiž tvoří naprostý základ k tomu, aby se z ní dalo vybudovat uspokojivé pracovní místo. Nejde jen o zvoleném zařízení, ale také o jeho uspořádání, což může být kamenem úrazu většiny kanceláří.

Ergonomické studie ukazují, že jedním z hlavních faktorů pro bezpečnou ergonomickou práci s počítačem je stabilita a nastavitelnost nábytku, především pak židle. Možnost nastavit si kancelářský nábytek totiž umožní jeho uživateli svobodné přizpůsobení jeho tělesným proporcím, ale také potřebám.

Výška a rozměry pracovního stolu

Důležitým faktorem správné ergonomie práce na počítači je výška a rozměry pracovní plochy stolu. Ta totiž ovlivňuje polohu a sklon ramen, nadloktí, loktů, předloktí a rukou.

Rozměry pracovního stolu by měly být řešeny tak, aby bylo možné kdykoliv změnit uspořádání jednotlivých počítačových komponent (obrazovka, klávesnice, držák na dokumenty, atd.). Deska pracovního stolu se doporučuje vždy matná, aby nedocházelo ke světelným odleskům, které mohou vadit při práci.

Pokud je stůl příliš vysoký, bude vás nutit zvedat ramena, a paže v lokti budou svírat ostrý úhel. Předloktí bude zase stlačeno hranou stolu, což povede k podráždění svalů, omezení průtoku krve a následně také k nepříjemným bolestem, které ucítíte až v šíji.

Snížením pracovního stolu docílíte podstatně přirozenějšímu držení paží s náklonem o úhlu větším než 90°. Díky tomu pak odstraníte nepohodu (diskomfort) při sezení u počítače.

Ideálním řešením je výškově nastavitelný stůl. Pokud není pracovní deska výškově nastavitelná, měla by podle obecných pravidel mít výšku zhruba 72 cm nad podlahou. Pro ženy, které jsou menšího vzrůstu, se doporučuje výška stolu o několik centimetrů nižší.

V případě, že je možné stůl výškově nastavit, pak je ideální, když je jeho výška stejná s výškou loktů. Předloktí a nadloktí by mělo svírat úhel 90°. Pokud se jedná o práci na počítači ve stoje, platí úplně stejná zásada.

Správné sezení u PC

U počítače by měl člověk vždy sedět tak, aby:

• výška stolu byla při sedu totožná s výškou loktů,
• lokty držel při těle,
• nadloktí a předloktí svíralo úhel 90 °,
• lýtko se stehnem svíralo v koleni úhel 90 °,
• chodidlo bylo celou plochou položeno na podlaze,
• zadek byl co nejvíce vzadu,
• záda byla vzpřímená,
• uši, ramena a boky byly v jedné přímce,
• výška sedáku a sklon zádové opěrky umožňovaly pohodlné sezení.

Při sezení je dobré měnit polohu trupu, tzn. pravidelně střídat zakloněnou a rovnou polohu nebo se i předklonit. Uvolníte napětí svalstva, prokrvíte ho a snížíte tlak v meziobratlových ploténkách. Uleví se vám.

Nohy by měly mít dostatečný prostor, tak aby šly natáhnout. Ideální a velmi efektivní je nožní opěrka, kterou lze polohovat a naklánět.

Obrazovka počítače by měla být přímo před vámi v úrovni očí, tak aby nedocházelo k předklonu či záklonu hlavy.

Pokud nosíte brýle, neměly by vám klouzat z nosu, aby nedocházelo ke zbytečným změnám polohy hlavy.

Dejte si přestávku a zacvičte si

Pohyb a zároveň odpočinek je extrémně důležitý. Nechte odpočinout oči a mozek, a protáhnete si svaly. Vaše produktivita a chuť do další práce se podstatně zlepší.

Každých 60 minut se zvedněte, projdete se a udělejte si pár jednoduchých protahovacích cviků. Stačí pouhých 5 minut přestávka.