V tomto článku se podíváme na to, jak málo stačí k tomu, aby došlo k úplně proměně slova ve slovo jiné. A také jak snadno nás naše milá čeština může dostat do maléru.
- Přídavné jméno bílý všichni známe a používáme ho, když chceme vyjádřit, že má něco bílou barvu. Tvar bílý je pro mužský rod jednotného čísla (podle vzoru mladý).
- V množném čísle slova bílý pak musíme na konci psát měkké i – bílí (jako mladí).
- Pokud ovšem obě „íčka“ ve slově bílý přehodíme, dostaneme býlí, tentokrát podstatné jméno označující plevel, rostlinu (dříve slovo označovalo jakékoliv rostliny, hlavně léčivé byliny). Spojit si je tedy můžeme s vyjmenovaným slovem bylina. Býlí patří ke vzoru středního rodu stavení, proto na konci píšeme vždy měkké i.
Příklady SPRÁVNÉHO použití slova bílý:
- Byl bledý jako stěna, skoro až bílý.
- Měla na sobě krásný bílý svetr.
- Nejvíc se mi líbil ten bílý pejsek s červeným obojkem.
- Bílý se mi sem hodí víc než ten žlutý.
- Venku ležel krásně bílý sníh.
Už jste četli? Citrón x citron
Před rokem 1993 se toto kyselé ovoce vyskytovalo pouze v dlouhé formě citrón. Dnes už je mnohem sladší, protože přípustná je jak varianta citrón, tak i citron. Může za to kodifikace Pravidel českého pravopisu. Dejte si však pozor, aby se vám tyto dvě variant nepomíchaly do jednoho textu. Pokud začnete psát o citronu, nemíchejte do toho...
Příklady SPRÁVNÉHO použití slova bílí:
- Všude po laboratoři pobíhali bílí potkani.
- Všichni byli z toho šoku v obličejích skoro bílí.
- Albíni jsou celí bílí.
- Bílí panáčci se na hrací desce vyjímali.
- Ve hře zvítězili bílí.
Příklady SPRÁVNÉHO použití slova býlí:
- Zahrada zase vypadá strašně, musím to býlí jít vytrhat.
- Býlí roste všude, nikdy se ho úplně nezbavíš.
- V dřívějších dobách se léčivé byliny označovaly jako býlí.
- Naše babička se vyzná ve všemožném býlí.
- Z obtěžujícího býlí není nadšená žádná zahradnice.
Zdroj: justfreetools.com
