Kdysi jsem podobnou kravinu četl v nějakém článku či knize. Ale až po letech si fakticky uvědomuji, že to je fakticky svým způsobem pravda.
Vezmu to ale od konce. Těmi kravinami. Pro příklad nemusím jít daleko. Můj táta si vždy hrozně rád kupoval drahou a luxusní elektroniku. Což o to, na tom není nic špatného. Tedy až do chvíle, kdy si uvědomíte, že si prostě ten luxus nemůžete dovolit.
Není zrovna rozumné utratit 60 000 Kč za plasmovou obrazovku, když vyděláte 20 000 Kč měsíčně a utopíte v tom tak tři platy (vlastně byste 3 měsíce nesměli vůbec jíst, pít, nemít žádné náklady = to je science fiction).
Po roce pak tu televizi vzal a prodal (za třetinu ceny). A koupil další. A tak stále dokola. Byl to a je nekončící kolotoč. Když se nad tím zamyslíte, nedává to smysl. Na co kupovat stále novější a novější věci, když ty staré stále fungují.
Ale tohle si člověk uvědomí až ve chvíli, kdy nemá peníze. V tu chvíli mu dojde, že půlku věcí, které v životě tak chtěl, vlastně k životu vůbec nepotřebuje. Že to do nás pouze masmédia perou, abychom více nakupovali, více spotřebovali. Ale o tom vůbec není. To hlavní, co člověk potřebuje, je střecha nad hlavou, jídlo (takové, ze kterého se hned neposere :-)) a případně někoho dalšího, kdo s ním bude sdílet útrapy života. Nic víc, nic míň.
Nakupování a šetření
Když jsem si někdy na začátku roku chtěl udělat certifikát z Google Analytics (Google Analytics Individual Qualification, zkráceně IQ), věděl jsem, že poplatek za složení zkoušky je 50 dolarů. A tehdy mě napadla spásná myšlenka:
Co takhle si koupit sushi?
Ne tahle ne…
Vždyť přece desítky firem školí Google Analytics. Stovky firem rozdávají zadarmo poukazy na Google AdWords, které vám nabijí kredit o nějakou tu tisícovku. A tak jsem šel a zadal do Googlu a zadal tam opět „Google Analytics Individual Qualification coupon“. Na jednom z prvních odkazů se skrýval kód na 50% slevu na celý test.
Vychcanost? Chytrost? Asi od každého trochu.
Ale výsledek byl ten, že jsem si za těch ušetřených 25 dolarů mohl koupit to již zmíněné sushi. A tam se to posralo. Sushi stálo pěkně za hovno :-).
Za dvě minuty práce ušetřeno (= vyděláno) 500 Kč. Problém je však v tom, že kolikrát člověk musí trávit pomalu hodiny u počítače, aby něco podobného našel. A pak třeba zjistí, že daná sleva je neaktuální a nelze ji již více využít.
Pak se vytrácí právě onen faktor šetření a výhodnosti.
Protože ve chvíli, kdy 3 hodiny hledáte kupón nebo slevu, která vám pak ušetří 100 Kč, tak jste naopak (při dejme tomu průměrné hodinovce 200 Kč / hod) ještě 500 Kč v mínusu.
O to více jsem rád, že tady vznikají projekty, které právě agregují všechny podobné slevy na jednom místě. Fandím Slevovekody.com a jen se modlím, aby právě tohle byl ten projekt, který dokáže nějak zautomatizovat proces aktualizace slevových kupónů.
A nebude nahánět návštěvnost skrze odkazy na kupóny, které již nefungují. Budu držet Tomášovi Jagodovi, který má starosti celý marketing v ČR a na Slovensku, pěsti. Aby se jim něco podobného podařilo rozjet a lidi měli jejich službu rádi (našlápnuto k tomu mají dobře, mají krásný produkt = službu). Navíc lidem budou pomáhat – pomáhat šetřit a být bohatší.
Jen se modlím, aby lidé ušetřené peníze nepoužívali jen na nákup blbostí, které stejně nepotřebují. Protože pak by vlastně celý smysl
