Podstatné jméno brejle nám většinou chybně evokuje představu, že se jedná o nespisovný tvar. Opak je pravdou. Jen pro zajímavost – výraz brejle je kodifikován a spadá pod spisovný jazyk. Takže brýle i brejle lze ve spisovném textu použít.

Spisovné je slovo brýle, ale i brejle

Slovo totiž pochází z němčiny. Přišlo k nám nejprve jako slovo Brille, které se pak změnilo ve dvě varianty – brylle a breylle.

Slovo brejle tedy můžete použít i ve spisovném projevu, ačkoliv povědomí o tom, že se jedná o dubletu (jedno slovo má více možností, které znamenají úplně to samé), je poměrně nízké.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova brýle i brejle:

• Bez brejlí by se náš dědeček neobešel.
• Povídal si s prodavačem a radil se o nových brejlích.
• Na stole ležely lyžařské brýle.
• S brýlemi zacházej opatrně, ať si je nerozbiješ.
• V brejlích se odrážel můj vlastní odraz.
• Nekaz si oči a vezmi si brejle.
• Babička si koupila nové brýle a rozsedla je.
• S brýlemi ti to tedy opravdu nesluší.
• Podívala se na mě přes kulaté brýle.
• Za sluneční brejle se po probdělé noci dobře schováš.
• Pořiď si už konečně nové čtecí brýle.
• Brzy začnu nosit brejle na blízko, jinak to nevidím.