Občanský zákoník definuje podnikání jako samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem zisku.
Občanský zákoník definuje podnikání jako samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem zisku.
Existuje řada způsobů, jak mohou obchodníci odhadovat další vývoj na kapitálových trzích. Někteří nakupují, protože věří v nárůst hodnoty svých investic, jiní prodávají, protože naopak očekávají pokles cen. Někteří obchodníci se snaží zachytit vznikající trendy tím, že do pozic vstupují na tzv. „breakoutech“, neboli úrovních, kdy se dosavadní trend otáčí. Domníváte-li se, že vám právě...
Činnost je podnikáním pouze v případě současného naplnění následujících předpokladů:
Pokud se chceme stát osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je vhodné opatřit si živnostenské oprávnění. Některé činnosti můžeme provádět i bez oprávnění, ale s ohledem na daň z příjmu je lepší oprávnění mít.
Činnosti, ke kterým živnostenské oprávnění nepotřebujeme uvádí § 7 Zákona o daních z příjmů. Jde zejména o:
Živnostenský list, tedy papírový doklad o naší živnosti, dnes již nedostaneme. Na živnostenském úřadě získáváme živnostenské oprávnění, a pokud je potřebujeme někde doložit, použijeme výpis ze živnostenského rejstříku.
Většinu živností stačí jen ohlásit na kterýkoliv živnostenský úřad. Doložíme, že splňujeme všeobecné podmínky, což většinou znamená jen přijít s občankou, a zaplatíme poplatek. Toto stačí, protože většina živností patří do volné živnosti.
Pokud chceme živnost patřící do živnosti vázané nebo živnosti řemeslné, doložíme navíc požadovanou odbornou způsobilost, například vzdělání, praxi.
Pod označením volná živnost se skrývá celá řada činností, které můžeme jako OSVČ vykonávat bez dalších podmínek, stačí, když na živnostenském úřadu doložíme, že splňujeme všeobecné podmínky. Nemusíme tedy prokazovat žádné odborné ani jiné způsobilosti ani praxi.
Příloha 1 živnostenského zákona pak vyjmenovává tzv. živnosti řemeslné. Jde o živnosti, pro jejichž provozování je třeba splnit všeobecné požadavky stanovené zákonem a nezbytnou odbornou způsobilost. Příkladem živností řemeslných může být holičství, hodinářství, klempířství, zámečnictví, mlynářství apod.
U některých typů živností je nutné pouze prokázat odbornou způsobilost, jde pak o živnosti vázané. Vázané živnosti jsou vyjmenovány v Příloze 2 živnostenského zákona. Odbornou způsobilostí může být např. ukončené odborné vzdělání, rekvalifikace případně určitá délka praxe. Příkladem vázaných živností jsou např. Masérské služby, Činnost účetních poradců, Provozování autoškoly apod.
Některé živnosti vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto živnosti jsou vyjmenovány v Příloze 3 živnostenského zákona, jde o koncesované živnosti, k jejichž provozování je nutné, kromě splnění odborné způsobilosti také zíksat kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy.
Když si pořizujeme svoji první živnost, chceme ji patrně již také začít používat, to znamená vydělávat jako OSVČ. Na živnostenském úřadě proto vyplníme jednotný registrační formulář, v rámci kterého založíme také tu svoji živnost.
Jednotný registrační formulář slouží nejen k registraci a ohlášení živnosti, ale také k registraci k dani z příjmů, oznámení zdravotní pojištovně i správě sociálního zabezpečení. Zároveň je možné registrovat se k silniční dani, dani z přidané hodnoti nebo k dani z příjmů za zaměstnance.
Pro získání živnosti musíme splňovat nejen specifické podmínky konkrétní živnosti, ale také podmínky všeobecné, těmi jsou bezúhonnost a plná svéprávnost.
Svéprávnost
Plně svéprávným je člověk po dosažení 18 let, který je zároveň způsobilým k právním úkonům.
Bezúhonnost
Bezúhonnost je vlastnost člověka, fyzické osoby, která obecně znamená, že nebyla v minulosti odsouzena za trestný čin. Různé právní předpisy pro různé profese či pro přiznání různých oprávnění stanoví přesnější kritéria bezúhonnosti. K prokazování bezúhonnosti slouží především rejstřík trestů a lze ji i znovu nabýt prostřednictvím tzv. zahlazení odsouzení.
Nemáme-li potřebné vzdělání, praxi nebo odborné zkoušky pro určitou vázanou nebo řemeslnou živnost, můžeme se pokusit najít člověka, který nám bude dělat odpovědného zástupce podle § 11 živnostenského zákona.
Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která bude odpovídat za řádný provoz naší živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Tato osoba musí se svým ustanovením do funkce souhlasit a musí být s námi ve smluvním vztahu.
Pokud máme podnikání jako svoji hlavní činnost, může být výhodné a zjednodušující přihlásit se k paušální dani.
Pomocí paušální daně můžeme splnit všechni své povinnosti vůči státu. Pokud se k ní přihlásíme, platíme ji celý rok každý měsíc ve stejné výši na jeden účet. Výhodou je, že nemusíme podat daňové přiznání ani Přehledy na pojištění a evidujeme jen všechny příjmy během roku a pohledávky k poslednímu dni roku.
Pro rok 2022 je měsíční platba na paušální daň 5994 Kč.
Paušální daň je pro nás vhodná, pokud máme OSVČ jako hlavní činnost a nepotřebujeme uplatnit daňové slevy. Rozhodující ale, je, jakou vykonáváme činnost.
Pokud jsme OSVČ bez živnosti a uplatňovali bychom na výdaje procentem z příjmů 40% paušál, je pro nás paušální daň velmi výhodná.
Pokud máme živnost a uplatňovali bychom 60% paušál, vyplatí se nám paušální daň jen tehdy, blíží-li se naše příjmy horní hranici, tedy jednomu milionu Kč. Pokud ale máme nákup a prodej, tak se nám nevyplatí nikdy, naše skutečné výdaje jsou většinou nad 60 % příjmů a vedeme radši daňovou evidenci.
Pokud naše příjmy plynou z řemesla nebo zemědělské či lesní výroby nebo z vodního hospodářství (možnost uplatnit 80% paušál), tak se nám paušální daň nevyplatí vůbec.
Zejména pro začínající podnikatele je často oříšek, zda vést daňovou evidenci či účetnictví.
Daňová evidence je upravená zákonem o dani z příjmů. Je jednodušší než účetnictví, obsahuje údaje o uskutečněných zdanitelných příjmech a daňově uplatnitelných výdajích, současně je sledován stav majetku a závazků na konci daného roku (zdaňovacího období).
Daňovou evidenci musíme vést, pokud máme příjmy ze samostatné činnosti a chceme v přiznání k dani z příjmu uplatnit výdaje podle skutečnosti, tedy podle dokladů.
Daňová evidence není potřeba, pokud budeme uplatňovat paušální výdaje, tedy výdaje procentem z příjmů. Nepotřebujeme ji ani tehdy, když jsme přešli na paušální daň.
Paušální výdaje procentem z příjmů jsou nejjednodušší a často i nejvýhodnější způsob, jak v daňovém přiznání uplatnit výdaje z podnikání nebo jiné samostatné činnosti.
Nevedeme daňovou evidenci, ale jen evidenci příjmů a pohledávek. Nemusíme prokazovat daňové výdaje podle dokladů, ale vypočítáme je procentem ze svých příjmů. Takto nám můžou výdaje vyjít i podstatně vyšší než byly ve skutečnosti.
Procenta podle druhu činnosti:
Účetnictví, dříve nazývané jako podvojné účetnictví, je upravené zákonem o účetnictví a vedou ho právnické a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Účtuje se takzvaným podvojným způsobem, účetnictví je podstatně rozsáhlejším a komplikovanějším procesem než daňová evidence, proto se s ním také podnikatelé často obracejí na účetní.
Fyzická osoba se stane nejčastěji účetní jednotkou (tedy tím, kdo má povinnost vést účetnictví) ve chvíli, kdy její obrat za předcházející rok přesáhne 25 milionů korun. V tomto případě podnikateli vzniká povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období, jež následuje po kalendářním roce, ve kterém se stal účetní jednotkou. Účetní jednotkou jsou také fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku.
Jestliže máme samostatnou činnost jako svoji hlavní činnost, platíme již od prvního měsíce zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
V případě, že máme samostatnou činnost jako vedlejší činnost, zálohy za první rok neplatíme, pojištění doplatíme po konci roku podle Přehledu příjmů pro zdravotní pojišťovnu a sociální pojištění.
Pokud máme při vedlejší činnosti nízký zisk, sociálnímu pojištění se zcela vyhneme.
Plátci DPH se stáváme ve chvíli, kdy náš obrat překročí 1 milion Kč za 12 (anebo méně) po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Zpočtátku budeme zřejmě fungovat jako neplátce DPH.
Používáme-li pro podnikání auto, platíme čtvrtletně zálohy na silniční daň a po konci roku podáme daňové přiznání.
Po skončení roku stanovíme příjmy, výdaje a zisk, k jejich stanovení můžeme použít:
Následně podáme daňové přiznání k dani z příjmu a zaplatíme daň z příjmu.
Podáme přehled příjmů zdravotní pojišťovně.
Podáme přehled příjmů pro sociální pojištění.
Doplatíme pojištění.
Pokud se přihlásíme k paušální dani, toto samostatně nemusíme řešit.
Povinnost vést EET neplatí minimálně do konce roku 2022.
Už na počátku našeho podnikání se vyplatí zainvestovat do webu a reklamy. Dobře udělaný web může být skvělým reklamním nástrojem, kde zákazníky informujeme o své nabídce a kontaktech na nás.
Činnost je podnikáním pouze v případě současného naplnění následujících předpokladů:
Pokud se chceme stát osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je vhodné opatřit si živnostenské oprávnění. Některé činnosti můžeme provádět i bez oprávnění, ale s ohledem na daň z příjmu je lepší oprávnění mít.
Činnosti, ke kterým živnostenské oprávnění nepotřebujeme uvádí § 7 Zákona o daních z příjmů. Jde zejména o:
Živnostenský list, tedy papírový doklad o naší živnosti, dnes již nedostaneme. Na živnostenském úřadě získáváme živnostenské oprávnění, a pokud je potřebujeme někde doložit, použijeme výpis ze živnostenského rejstříku.
Většinu živností stačí jen ohlásit na kterýkoliv živnostenský úřad. Doložíme, že splňujeme všeobecné podmínky, což většinou znamená jen přijít s občankou, a zaplatíme poplatek. Toto stačí, protože většina živností patří do volné živnosti.
Pokud chceme živnost patřící do živnosti vázané nebo živnosti řemeslné, doložíme navíc požadovanou odbornou způsobilost, například vzdělání, praxi.
Pod označením volná živnost se skrývá celá řada činností, které můžeme jako OSVČ vykonávat bez dalších podmínek, stačí, když na živnostenském úřadu doložíme, že splňujeme všeobecné podmínky. Nemusíme tedy prokazovat žádné odborné ani jiné způsobilosti ani praxi.
Příloha 1 živnostenského zákona pak vyjmenovává tzv. živnosti řemeslné. Jde o živnosti, pro jejichž provozování je třeba splnit všeobecné požadavky stanovené zákonem a nezbytnou odbornou způsobilost. Příkladem živností řemeslných může být holičství, hodinářství, klempířství, zámečnictví, mlynářství apod.
U některých typů živností je nutné pouze prokázat odbornou způsobilost, jde pak o živnosti vázané. Vázané živnosti jsou vyjmenovány v Příloze 2 živnostenského zákona. Odbornou způsobilostí může být např. ukončené odborné vzdělání, rekvalifikace případně určitá délka praxe. Příkladem vázaných živností jsou např. Masérské služby, Činnost účetních poradců, Provozování autoškoly apod.
Některé živnosti vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto živnosti jsou vyjmenovány v Příloze 3 živnostenského zákona, jde o koncesované živnosti, k jejichž provozování je nutné, kromě splnění odborné způsobilosti také zíksat kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy.
Když si pořizujeme svoji první živnost, chceme ji patrně již také začít používat, to znamená vydělávat jako OSVČ. Na živnostenském úřadě proto vyplníme jednotný registrační formulář, v rámci kterého založíme také tu svoji živnost.
Jednotný registrační formulář slouží nejen k registraci a ohlášení živnosti, ale také k registraci k dani z příjmů, oznámení zdravotní pojištovně i správě sociálního zabezpečení. Zároveň je možné registrovat se k silniční dani, dani z přidané hodnoti nebo k dani z příjmů za zaměstnance.
Pro získání živnosti musíme splňovat nejen specifické podmínky konkrétní živnosti, ale také podmínky všeobecné, těmi jsou bezúhonnost a plná svéprávnost.
Svéprávnost
Plně svéprávným je člověk po dosažení 18 let, který je zároveň způsobilým k právním úkonům.
Bezúhonnost
Bezúhonnost je vlastnost člověka, fyzické osoby, která obecně znamená, že nebyla v minulosti odsouzena za trestný čin. Různé právní předpisy pro různé profese či pro přiznání různých oprávnění stanoví přesnější kritéria bezúhonnosti. K prokazování bezúhonnosti slouží především rejstřík trestů a lze ji i znovu nabýt prostřednictvím tzv. zahlazení odsouzení.
Nemáme-li potřebné vzdělání, praxi nebo odborné zkoušky pro určitou vázanou nebo řemeslnou živnost, můžeme se pokusit najít člověka, který nám bude dělat odpovědného zástupce podle § 11 živnostenského zákona.
Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která bude odpovídat za řádný provoz naší živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Tato osoba musí se svým ustanovením do funkce souhlasit a musí být s námi ve smluvním vztahu.
Pokud máme podnikání jako svoji hlavní činnost, může být výhodné a zjednodušující přihlásit se k paušální dani.
Pomocí paušální daně můžeme splnit všechni své povinnosti vůči státu. Pokud se k ní přihlásíme, platíme ji celý rok každý měsíc ve stejné výši na jeden účet. Výhodou je, že nemusíme podat daňové přiznání ani Přehledy na pojištění a evidujeme jen všechny příjmy během roku a pohledávky k poslednímu dni roku.
Pro rok 2022 je měsíční platba na paušální daň 5994 Kč.
Paušální daň je pro nás vhodná, pokud máme OSVČ jako hlavní činnost a nepotřebujeme uplatnit daňové slevy. Rozhodující ale, je, jakou vykonáváme činnost.
Pokud jsme OSVČ bez živnosti a uplatňovali bychom na výdaje procentem z příjmů 40% paušál, je pro nás paušální daň velmi výhodná.
Pokud máme živnost a uplatňovali bychom 60% paušál, vyplatí se nám paušální daň jen tehdy, blíží-li se naše příjmy horní hranici, tedy jednomu milionu Kč. Pokud ale máme nákup a prodej, tak se nám nevyplatí nikdy, naše skutečné výdaje jsou většinou nad 60 % příjmů a vedeme radši daňovou evidenci.
Pokud naše příjmy plynou z řemesla nebo zemědělské či lesní výroby nebo z vodního hospodářství (možnost uplatnit 80% paušál), tak se nám paušální daň nevyplatí vůbec.
Zejména pro začínající podnikatele je často oříšek, zda vést daňovou evidenci či účetnictví.
Daňová evidence je upravená zákonem o dani z příjmů. Je jednodušší než účetnictví, obsahuje údaje o uskutečněných zdanitelných příjmech a daňově uplatnitelných výdajích, současně je sledován stav majetku a závazků na konci daného roku (zdaňovacího období).
Daňovou evidenci musíme vést, pokud máme příjmy ze samostatné činnosti a chceme v přiznání k dani z příjmu uplatnit výdaje podle skutečnosti, tedy podle dokladů.
Daňová evidence není potřeba, pokud budeme uplatňovat paušální výdaje, tedy výdaje procentem z příjmů. Nepotřebujeme ji ani tehdy, když jsme přešli na paušální daň.
Paušální výdaje procentem z příjmů jsou nejjednodušší a často i nejvýhodnější způsob, jak v daňovém přiznání uplatnit výdaje z podnikání nebo jiné samostatné činnosti.
Nevedeme daňovou evidenci, ale jen evidenci příjmů a pohledávek. Nemusíme prokazovat daňové výdaje podle dokladů, ale vypočítáme je procentem ze svých příjmů. Takto nám můžou výdaje vyjít i podstatně vyšší než byly ve skutečnosti.
Procenta podle druhu činnosti:
Účetnictví, dříve nazývané jako podvojné účetnictví, je upravené zákonem o účetnictví a vedou ho právnické a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Účtuje se takzvaným podvojným způsobem, účetnictví je podstatně rozsáhlejším a komplikovanějším procesem než daňová evidence, proto se s ním také podnikatelé často obracejí na účetní.
Fyzická osoba se stane nejčastěji účetní jednotkou (tedy tím, kdo má povinnost vést účetnictví) ve chvíli, kdy její obrat za předcházející rok přesáhne 25 milionů korun. V tomto případě podnikateli vzniká povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období, jež následuje po kalendářním roce, ve kterém se stal účetní jednotkou. Účetní jednotkou jsou také fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku.
Jestliže máme samostatnou činnost jako svoji hlavní činnost, platíme již od prvního měsíce zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
V případě, že máme samostatnou činnost jako vedlejší činnost, zálohy za první rok neplatíme, pojištění doplatíme po konci roku podle Přehledu příjmů pro zdravotní pojišťovnu a sociální pojištění.
Pokud máme při vedlejší činnosti nízký zisk, sociálnímu pojištění se zcela vyhneme.
Plátci DPH se stáváme ve chvíli, kdy náš obrat překročí 1 milion Kč za 12 (anebo méně) po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Zpočtátku budeme zřejmě fungovat jako neplátce DPH.
Používáme-li pro podnikání auto, platíme čtvrtletně zálohy na silniční daň a po konci roku podáme daňové přiznání.
Po skončení roku stanovíme příjmy, výdaje a zisk, k jejich stanovení můžeme použít:
Následně podáme daňové přiznání k dani z příjmu a zaplatíme daň z příjmu.
Podáme přehled příjmů zdravotní pojišťovně.
Podáme přehled příjmů pro sociální pojištění.
Doplatíme pojištění.
Pokud se přihlásíme k paušální dani, toto samostatně nemusíme řešit.
Povinnost vést EET neplatí minimálně do konce roku 2022.
Už na počátku našeho podnikání se vyplatí zainvestovat do webu a reklamy. Dobře udělaný web může být skvělým reklamním nástrojem, kde zákazníky informujeme o své nabídce a kontaktech na nás.
Načíst dalších 10 článků
