Výpiš článků z kategorie: K

Bolí vás oči z patvaru kryze? Pak jste na tom s češtinou velmi dobře. Je to totiž pravopisně nesprávná varianta. V českém jazyce je pravopisně správně pouze varianta krize. A je jedno, jestli se jedná o krizi ekonomickou, manželskou nebo životní. Ať je krize jakkoliv tvrdá a hluboká, vždy v ní musíte psát „i“. Pravopisně správně je krize! Je...

Slovo kredit patří mezi další záludnosti českého jazyka. Po tvrdé souhlásce by správně měl následovat ypsilon, ale není tomu tak. Je to slovo cizího původu, proto se na něho poučka nevztahuje. Zároveň je trochu zvláštní počáteční písmeno „K“. Správnou podobu slova si prostě budete muset zapamatovat. Anebo se vždy přijďte poradit k nám, protože my víme,...

Kolegyně je genderově obrácená varianta kolegy. Jinými slovy, je to kolega ženského pohlaví 😊. Z češtinářského hlediska není důvod pro psaní varianty kolegině, přesto se tento tvar v psané podobě občas vyskytne. Je to však chybná varianta. Pravopisně správně je pouze kolegyně! Je to zcela standardní způsob přechylování. Obdobně se postupuje i u dalších slov. mistr ->...

Kynologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem psů. Kynology mohou být biologové, genetici, zoologové, behavioristi, veterináři, odborní chovatelé, publicisté, a dokonce i široká veřejnost. Rozsah oborou je více než značný. Pro nás je důležité, že kynologie nijak nesouvisí s kinem (biografem). Slovo kynologie je odvozené z latinského výrazu kynos (pes). Pravopisně správně je pouze kynologie! Obdobný...

Konsenzus je slovo, které se do české slovní zásoby dostalo z latiny. A co znamená? Konsenzus je označení pro shodu názorů, společný postoj, součinnost, souhlas. Pravopisně správně je konsenzus! V některých případech je možné použít i tvar konsenz, ale doporučujeme používat spíše variantu konsenzus. S tou se nespletete. Více se dozvíte v přehledné tabulce,, ve které zachycujeme skloňování...

Po tvrdé souhlásce „k“ by měla následovat podle pravidel českého pravopisu samohláska „y“. Proč to tak není v případě slova kilt? Odpověď je jednoduchá. Jedná se o slovo cizího původu, které si zatím drží svůj původní pravopis. Slovo kilt je však možné bez problémů skloňovat podle vzoru hrad. Pravopisně správně je pouze tvar kilt! Na závěr...

Se slovy, která jsou přejatá z cizích jazyků, jsou často problémy, protože v mnoha případech podléhají původnímu pravopisu. U slova krédo tomu tak není, protože už se zcela začlenilo do českého jazyka. Proto lze slovo krédo zcela normálně skloňovat podle vzoru město. V původním tvaru, bylo ve slově krédo počátečním písmenem „C“. Jak už bylo řečeno, krédo se...

Je to tu zase. Záludné zdvojení souhlásek „-nn-“. Ale nezoufejte, není to tak složité, jak se na první pohled může zdát. Pravopisně správně je pouze každodenní! Abychom si s tímto přídavným jménem hravě poradili, potřebujeme ho rozložit na jednotlivé části, ze kterých vzniklo. Jak to tedy je? Stačí, když identifikujeme základ slova „-den-“, ke kterému doplníme...

Kontroverze je označení pro názorový spor, který je většinou delšího a významnějšího charakteru. Obvykle je tento spor vedený na veřejnost. Podobný výraz má také polemika. Význam jsme si už stručně vysvětlili, ale jak je to s pravopisem? Abychom mohli určit správný tvar, měli bychom zjistit, kde mají slova kontroverze a kontroverznost původ. A protože nechceme nikoho...

Kompatibilní je přídavné jméno, které označuje vzájemnou slučitelnost, snášenlivost, schopnost volného křížení, případně spojitelnost. Už na první pohled je zřetelné, že se nejedná o slovo ryze české, proto je nutné být na pozoru. Lze očekávat, že se v pravopisu objeví nějaké záludnosti. Pravopisně správně je tvar kompatibilní, ale také kompatibilitní! Jak už bylo naznačeno, jedná se...

Hned v úvodu musíme sdělit radostnou novinu. Obě varianty jsou správné, takže v žádném případě neuděláte chybu! Abychom rozklíčovali, proč se v příslovci kdokoliv píše na konci písmeno „v“, musíme se ohlédnout do minulosti. Dříve se běžně za slovo kdokoli přidávala částice „-věk“, takže vznikalo kdokolivěk. Takové slovo se dnes už nepoužívá, ale písmeno „v“ v příslovci kdokoliv přežilo...

Klišé je slovo francouzského původu. Vychází z původního výrazu cliché, které se čte [KLIŠÉ]. A přesně tak zní i česká podoba. Pravopisně správně je tedy pouze klišé. A co vlastně znamená? Klišé je označení pro zautomatizovaný slovní obrat, který ztratil svým nadužíváním zajímavost. Dalším významem může být cokoliv, co se stalo všedním a nezajímavým z důvodu nadužívání....

V tomto případě mají uživatelé českého jazyka velice snadnou práci. Pravopisně správně je kurz i kurs. Jedná se o stylově rovnocenné tvary, které se odborníky označují jako dublety. Je však nutné zmínit jeden důležitý fakt. V psaném projevu byste měli striktně dodržovat jednu vybranou variantu, aby byl text přehledný. Kdybyste používali oba tvary zároveň, vypadali byste jako...

Kultura je na první pohled docela jasné slovo, které by mělo mít i jasný pravopis. Ale je to pravda? Zádrhel je v tom, že v mluvené podobě často dochází k prodlužování samohlásek. Když si zkusíte vyslovit slovo kultura, tak nám určitě dáte za pravdu, že výslovnost odpovídá fonetickému přepisu [KULTŮRA]. V tomto případě je nutné mít na paměti,...

Obě varianty jsou z pravopisného hlediska zcela správně. Můžete psát kdykoliv i kdykoli a neuděláte chybu. Výraz kdykoliv / kdykoli je dle kontextu příslovce, které vyjadřuje libovolnost ve volbě času, nebo spojka podřadicí, která znamená totéž co slovo „když“. Stejně jsou na tom i zájmena kdokoli / kdokoliv, cokoli / cokoliv, částice nikoli / nikoliv nebo spojka ačkoli...

Oba tvary jsou pravopisně správně, liší se však významem, na který je třeba při psaní pamatovat. Kůra s kroužkem nad „u“ označuje povrchovou vrstvu, zatímco kúra s čárkou nad „u“ je soustavné léčení nebo sestava ošetření. Příklady SPRÁVNÉHO užití slova kůra: Zemská kůra je složena z utuhlých hornin. Součástí receptu je také citronová kůra. Kůru z pomeranče můžete využít i...

Když váháme mezi těmito dvěma variantami, dostáváme se mnohdy do úzkých, podobně jako tomu je například u dvojice slov balicí a balící. Slova končící příponou –icí/-ící nám totiž velmi často dělají problém. V obou případech se jedná o přídavná jména. Jak je rozlišovat? Přídavná jména končící na příponu –icí se označují jako účelová a označují tedy...

Velice často dochází k záměně těchto slov, takže nevěšte hlavu, pokud si nevíte rady. Konkrétně v tomto případě může být záměna slov díky a kvůli velice nepříjemná. Zejména pokud se jedná o choulostivé informace. Takže pozor na to a pečlivě čtěte další řádky. Díky – pokud použijete díky, jedná se o něco dobrého (vždy a pouze za...

Ve školních a závodních jídelnách je oblíbeným hlavním chodem směs rozemletého masa osmažená na pánvičce, která se někdy nazývá karbanátky a jindy zase karbenátky. Spisovná je pouze první verze, tedy karbanátky, ať už jsou z vepřového masa nebo z kapusty. Verze karbenátky se používá jen v obecné češtině a na oficiální jídelní lístky nepatří. Příklady SPRÁVNÉHO použití slova...

Když si sedneme na pohodlnou židli, pociťuje komfort. Nebo snad konfort? Komfort k nám přišel z angličtiny, kde se pohodlí řekne „comfort“. My jsme si toto slovo počeštili tak, že jsme zaměnili „c“ za „k“, jinak výraz zůstal tak, jak byl. Pohodlí spojené nejen s nábytkem tedy označujeme slovem komfort, jakákoliv jiná verze tohoto slova, jako například konfort,...