Přesná a výstižná definice pojmu decision maker je a person who makes important decisions, tedy osoba, která dělá důležitá rozhodnutí. Čeština má pro decision makera krásný výraz rozhodovatel. Přesnější však je asi osoba s rozhodovací pravomocí.

Decision maker je tedy někdo, kdo má poslední slovo ohledně důležitých rozhodnutí. Nebo ohledně rozhodnutí, která se tváří, že jsou důležitá. Typicky považujeme za decision makera v marketingu třeba kreativního ředitele. Člověka, který udává směr, kterým se brand/značka ubírají. V oblasti B2B se zpravidla jedná o osoby s pravomocí rozhodovat o investicích ve společnostech a firmách: finanční ředitelé, IT manageři, procurement, ministerští úředníci apod.

Životní decision maker

Vědět, jak dělat dobrá rozhodnutí může být klíčem k prožití spokojeného životá. Schopnost činit správná rozhodnutí včas a být si jimi jisti nám může ušetřit spoustu času i nepříjemností.

Umět se správně rozhodovat se však může naučit každý, stačí postupovat podle následujících kroků.

Všímejte si své přehnané sebedůvěry

Sebedůvěra je důležitá, nic se ale nemá přehánět. Přehnaná sebedůvěra může snadno způsobit, že se náš úsudek zvrhne. Na téma přehnané sebedůvěry existuje velké množství studií, které obvykle ukazují, že lidé mají tendenci přeceňovat svůj výkon i přesnost svých znalostí.

Obzvláště důležité je zvážit úroveň své sebedůvěry v oblasti time managementu. Většina lidí přeceňuje, kolik práce či činností mohou stihnout v daném časovém úseku. Je proto dobré si každý den naplánovat a následně zrekapitulovat a vyhodnotit, kolik času nám naplánované činnosti opravdu zabraly.

Identifikujte a vyhodnocujte rizika

Obvykle vyhodnocujeme rizika zejména u činností, které jsou pro nás nové anebo které neděláme příliš často. Je však poměrně velká šance, že uděláme špatné rozhodnutí při každodenních činnostech. Jednoduše proto, že jsme si na ně zvykli a nepřemýšlíme o nebezpečí, ve kterém se můžeme nacházet, protože daná činnost je pro nás rutinou. Může jít například o každodenní cestu autem do práce. Pokaždé, když bezpečně dorazíte bez pokuty za překročení rychlosti, budete s rychlou jízdou o něco pohodlnější. Ale zjevně tím ohrožujete svou bezpečnost a podstupujete právní riziko.

Identifikujte zvyky, které se pro vás staly běžnými. Jde o věci a činnosti, které vyžadují málo přemýšlení, protože jsou automatické. Věnujte čas jejich zhodnocení a pokuste se vytvořit si plán, jak si ozvojit zdravější každodenní návyky.

Podívejte se na problém z jiného úhlu

Způsob, jakým položíte otázku či jakým se díváte na problém, hraje hlavní roli v hledání odpovědi i ve vnímání šance na úspěch.

Zkuste si představit dva chirurgy. První z nich říká svým pacientům „Devadesát procent lidí tento zákrok přežije.“ Druhý pacientům říká „Deset procent lidí tento zákrok nepřežije.“ Ačkoliv oba sdělují stejnou informaci, lidé, kteří slyší výrok druhého chirurga vznímají své riziko jako mnohem větší.

Když stojíte před rozhodnutím, podívejte se na daný problém i z jiné strany. Přemýšlejte chvilku, zda nepatrná změna v jeho formulaci neovlivní váš pohled na celý problém.

Zkuste na problém chvilku nemyslet

Když stojíte před těžkou volbou, například zda se přestěhovat do nového města nebo změnit kariéru, můžete strávit spoustu času přemýšlením o výhodách a nevýhodách nebo potenciálních rizicích. Přesto, že přemýšlení o problému může být přínosné, opět, všeho moc škodí. Přílišné přemýšlení nad možnostmi může být ve skutečnosti problémem samo o sobě. Příliš dlouhé zvažování kladů a záporů může zvýšit úroveň vašeho stresu do té míry, že budete mít problém se rozhodnout.

Studie ukazují, že je přínosné nechat myšlenku inkubovat. Překvapivě přínosné může být tzv. nevědomé myšlení, tedy zkusti problém zaspat. Nebojte se tedy věnovat činnostem, které odvedou vaši pozornost od problému. Nechte svůj mozek pracovat na věcech v pozadí a pravděpodobně získáte jasnější odpovědi.

Zamyslete se nad svými chybami

Ať už jste odešli z domu bez deštníku a zmokli jste cestou do práce, nebo jste propálili rozpočet, protože jste neodolali náhlému nákupu, vyhraďte si čas na zamyšlení nad svými chybami. Udělejte si z rekapitulace rozhodnutí, která jste během dne udělali každodenní zvyk. Když se něco pokazí, zkuste se zeptat sami sebe, kde nastala chyba. Ve svých chybách hledejte ponaučení.

Jen se ujistěte, že se svými chybami příliš dlouho nezdržujete. Opakované přemýšlení nad všemi chybnými kroky není dobré pro vaše duševní zdraví. Udržujte svůj čas na přemýšlení omezený, i 10 minut denně stačí k tomu, abyste přemýšleli o tom, co můžete zítra udělat lépe.

Odhalte zkratky ve své mysli

I když to může být trochu nepříjemné si přiznat, v některých ohledech jsme občas zaujatí. Naše mysl si vytváří mentální zkratky, označované jako heuristika, které nám pomáhají rychleji se rozhodovat. I když nám mentální zkratky brání v tom, abychom se hodiny lopotili s každým malým rozhodnutím, mohou nás také nasměrovat špantě.

Heuristika nám pomáhá rozhodovat se na základě příkladů a informací, které máme s určitými jevy a činostmi spojené. Pokud například často sledujete zprávy o požárech domů, je vysoce pravděpodobné, že začnete silně zvažovat riziko požáru vašeho domu.

Udělejte si každodenní rutinu zvažovat mentální zkratky, které vedou ke špatným rozhodnutím. Uvědomte si nesprávné předpoklady, které o lidech nebo událostech děláte, a možná budete schopni být trochu objektivnější.

Zvažte opak svého rozhodnutí

Jakmile se rozhodnete, že je něco pravdivé, pravděpodobně k tomuto přesvědčení přilnete. Ke změně přesvědčení je potřeba více přesvědčivých důkazů, než k jejímu vytvoření. Můžete například předpokládat, že jste špatný mluvčí, takže se vyhýbáte mluvení na schůzkách. Nebo můžete věřit, že jste ve vztazích špatní, a tak přestanete chodit na rande.

Lidé si často vytváří přesvědčení o určitých skupinách lidí. Příkladem mohou být tvrzení: „Lidé, kteří hodně cvičí, jsou narcisté“ nebo „Bohatí lidé jsou zlí“. Zvažte opak

Jakmile se rozhodnete, že je něco pravdivé, pravděpodobně k tomuto přesvědčení přilnete. Je to psychologický princip známý jako vytrvalost ve víře. Ke změně přesvědčení je potřeba více přesvědčivých důkazů, než k jejímu vytvoření, a je velká šance, že jste si vytvořili nějaké přesvědčení, které vám neslouží dobře.

Můžete například předpokládat, že jste špatný veřejný mluvčí, takže se vyhýbáte mluvení na schůzkách. Nebo si můžete věřit, že jste ve vztazích špatní, a tak přestanete chodit na rande. Také jste si možná vytvořili přesvědčení o určitých skupinách lidí. Možná věříte: „Lidé, kteří hodně cvičí, jsou narcisté“ nebo „Bohatí lidé jsou zlí“. Tato přesvědčení, o kterých předpokládáte, že jsou vždy pravdivá nebo 100% přesná, vás mohou zmýlit.

Nejlepší způsob, jak zpochybnit své přesvědčení, je tvrdit opak. Pokud jste přesvědčeni, že byste na schůzce neměli mluvit, argumentujte sami sobě všemi důvody, proč byste měli. Nebo pokud jste přesvědčeni, že bohatí lidé jsou špatní, uveďte důvody, proč mohou být bohatí lidé laskaví nebo nápomocní. Zvažování opaku pomůže odbourat neužitečná přesvědčení, takže se můžete na situace podívat z jiného úhlu a rozhodnout se jednat jinak.

Pojmenujte své emoce

Lidé jsou často více nakloněni říkat věci jako: „Mám motýly v břiše“ nebo „Měl jsem knedlík v krku“, než aby k popisu svého emocionálního stavu používali pocitová slova, jako je smutek nebo nervozita. Mnoha dospělým prostě není příjemné mluvit o svých pocitech. Ale označení svých emocí může být klíčem k lepším rozhodnutím.

Vaše pocity hrají obrovskou roli v rozhodnutích, která činíte. Studie neustále ukazují, že kvůli úzkosti se lidé bojí riskovat a dělají rozhodnutí, která jsou pro ně bezpečná. Takže pokud jste nervózní z žádosti o hypotéku, kterou jste právě podali, je méně pravděpodobné, že někoho pozvete na rande, protože si budete myslet, že to je příliš riskantní. Na druhou stranu vzrušení může způsobit, že budete přeceňovat své šance na úspěch. I když je jen malá pravděpodobnost, že uspějete, možná budete ochotni podstoupit velké riziko, pokud budete nadšení z potenciálních výnosů (to je často případ hazardních her).

Mluvte se sebou jako s přítelem

Když stojíte před těžkou volbou, zeptejte se sami sebe: „Co bych řekl příteli, který měl tento problém?“ Pravděpodobně zjistíte, že odpověď k vám přichází snadněji, když si budete představovat, že nabízíte svou moudrost někomu jinému.

Mluvit se sebou jako s přítelem ubírá z rozhodování část emocí, pomáhá to také získat určitý odstup a dává to příležitost být trochu objektivnější. Také vám to pomůže být k sobě trochu laskavější. I když je pravděpodobné, že sami sobě říkáte spíše negativní věci jako: „Tohle nikdy nebude fungovat. Nic nemůžeš udělat správně.“ s přítelem byste tako nemluvili. Možná byste řekli spíše něco jako: „Máš to. Vím, že to dokážeš.“

Rozvíjení laskavějšího vnitřního dialogu vyžaduje praxi. Ale když si ze soucitu se sebou uděláte každodenní zvyk, vaše rozhodovací schopnosti se zlepší.