Den afrického dítěte vznikl na počest událostí z roku 1976. V jihoafrickém Sowetu protestovali studenti proti vzdělávacímu systému určenému pro podporu a propagaci apartheidu. Brutální reakce vládních ozbrojených složek měla za následek smrt několika z nich. Každoroční oslavou Dne afrického dítěte si připomínáme, že stále některé děti v rozvojových zemí umírají na podvýživu, žijí ve veliké chudobě, nemají šanci se bránit proti závažným chorobám…

Kdy slavíme Den afrického dítěte

Den afrického dítěte slavíme každoročně 16. června (16. 6.).

Vyhlášení Dne afrického dítěte

Den afrického dítěte vyhlásila v roce 1991 Organizace africké jednoty.

Protesty v Sowetu

16. června 1976 došlo k zahájení nepokojů v Sowetu v Jihoafrické republice. Černošští studenti se zde zúčastnili pokojného pochodu proti nařízení vlády apartheidu Jihoafrické republiky, jež byl policií krvavě potlačen. Vládní dekret, proti němuž protestovali, stanovil afrikánštinu vyučovacím jazykem na černošský školách.

Protestů se zúčastnilo zhruba 20 tisíc školních dětí, které požadovaly, aby vyučování probíhalo v jejich rodném jazyce. Protesty, které trvaly 3 dny, byly mimo jiné namířené proti zavedené školní výuce v afrikánštině, jazyce, který na jih Afriky přinesli nizozemští osadníci. Jihoafrická policie tehdy proti žákům a studentům tvrdě zasáhla. Více než 1000 dětí bylo zraněno a nejméně 176 dětí zemřelo (některé zdroje uvádějí až 700 obětí).

Proč bychom se měli dohadovat o jazykovém prostředku mezi černochy?

Právě tato slova pronesl Punt Jason, tehdejší náměstek ministra školství pro populaci Bantu. Doslova prohlásil že: „černoch může být vyučen k práci na farmě nebo v závodě. Může pracovat pro zaměstnavatele, který mluví anglicky nebo afrikánsky a pokyny, jež mu bude dávat, budou buď v angličtině, nebo afrikánštině. Proč bychom se teď měli začít dohadovat o jazykovém prostředku mezi černochy? … Ne, neradil jsem se s nimi a radit se nebudu. Ověřil jsem si to v Ústavě Jihoafrické republiky.“

Odpor

K vyhlášce pociťovali černošští obyvatelé hluboký odpor, neboť na afrikánštinu bylo obecně nazíráno, podle slov Desmonda Tutu, později děkana Johannesburgu, jako na „jazyk utlačovatele“. Učitelské organizace, např. Africká asociace učitelů Jihoafrické republiky, proti této vyhlášce vznesly námitky.

Mírový pochod skončil krví</h3
Hořkost mezi studenty narůstala, až se začali organizovat, a nakonec navrhli mírový pochod na 16. června 1976. V daný den vyšlo na protest proti vyhlášce podle odhadů 20 000 mladých studentů. Přibližně 176 bylo policií apartheidu brutálně zavražděno a mnoho lidí bylo zraněno. Jeden z prvních zabitých studentů byl třináctiletý Hector Pieterson. Byl zastřelen na Orlando West High School a stal se ikonou povstání v Sowetu. Fotografie zastřeleného Hectora, neseného po boku své sestry, se stala ústředním symbolem v boji za svržení bělošského režimu apartheidu v Jihoafrické republice. Policejní útok nadále pokračoval, zatímco se studenti bránili. Do konce roku 1976 počet obětí dosáhl asi 600, včetně policistů.

Počátek konce apartheidu

Tento den znamenal počátek pádu režimu apartheidu. Masakr byl mezinárodně odsouzen, což přimělo OSN přijmout rezoluci odsuzující vládu apartheidu. Politické skupiny jako Africký národní kongres (ANC) a Pan African Congress (PAC) využily situace k mobilizaci lidí a vyvolaly větší tlak na vládu apartheidu. Trvalo však řadu dalších let a bylo prolito mnoho další krve, než byla vláda apartheidu v roce 1994 svržena. Tento den se v JAR slaví jako národní svátek. Tzv. Youth Day je připomenutím masakru, během kterého odvážní mladí lidé, dokázali to, co si jejich rodiče ani neuměli představit.

Odvaha a vzdor tehdejších mladých studentů má důležitý význam nejen pro mladé lidi v Jihoafrické republice a Africe, ale pro lidi na celém světě. Ukazuje se, že s odvahou a odhodláním mohou mladí lidé dosahovat svých cílů, docílit změny a čelit výzvám ve svých životech.

Apartheid

Apartheid je označení pro politiku rasové segregace zejména v kontextu bývalého uspořádání na jihu Afriky. Výraz pochází z afrikánštiny a znamená „oddělení“ či „odloučení“. První doložené užití tohoto slova pochází z projevu Jana Smutse z roku 1917.

V právním smyslu označuje pojem apartheid zločin, definovaný v roce 2002 v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu jako nelidské činy „páchané v rámci institucionalizovaného režimu systematického útlaku a nadvlády jedné rasové skupiny nad jinou rasovou skupinou nebo skupinami a páchané s úmyslem zachovat tento režim.“ Apartheid je rovněž definován v Mezinárodní úmluvě OSN o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973. V České republice je apartheid trestným činem podle § 402 trestního zákoníku.

Současná Afrika v číslech

• Více než 300 milionů lidí v Subsaharské Africe – skoro polovina africké populace – žije za méně než 1 dolar na jeden den.
• Každý den v Africe umře na HIV/AIDS 6 600 lidí. Denně se v Africe infikuje virem HIV více než 8 800 lidí.
• Každých 24 hodin se 1 400 novorozenců nakazí virem HIV přes mateřské mléko nebo při porodu.
• Každoročně umírají na světě až tři miliony lidí na malárii, z čehož více než 90 % připadá na africký kontinent.
• Každé 3 vteřiny zemře dítě na HIV/AIDS a extrémní chudobu.
• Na průjmová onemocnění ročně zemře 3,1 mil. obyvatel (1,6 mil. by jich mohlo být zachráněno, kdyby měli přístup k dostatku nezávadné vody).
• 44 % těhotných žen je infikováno virem HIV/AIDS.
• V Africe žije přibližně 18 milionů dětí, které přišly kvůli AIDS o své rodiče (AIDS orphans).
• Měsíční náklady na léky proti AIDS činní asi 6 000 Kč, což si většina Afričanů nemůže dovolit.
• Každý rok Afrika splatí 30 bilionů dolarů ze svých dluhů bohatým zemím a mezinárodním institucím, pak ovšem kontinent nemá peníze na vzdělání nebo zajištění zdravotnické pomoci.