Jako dítě jste možná tento den na začátku letních prázdnin příliš nevnímali. Jako dospělý, obzvlášť pokud jste zaměstnanec, svátek jistě oceňujete víc. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje nám přináší na začátku prázdnin dva dny volna. Víte ale, kde má tento státní svátek původ?

Kdy se slaví Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje?

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se slaví 5. července (5. 7.).

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Česko i Slovensko slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července, stejně tak římští katolíci v některých zemích. Poprvé byly na tento den na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka stanoveny papežem Piem IX. oslavy tisíciletého výročí příchodu bratří v roce 863.

Ve skutečnosti však toto datum nemá zřejmou souvislost s životem Cyrila a Metoděje ani s cyrilometodějstvím obecně. Mezi důvody pro přesun byla nevhodná roční i liturgická doba dřívějšího data 9. března a také vzrůstající kult Jana Husa, jehož svátek připadá na 6. července. Okružním listem „Grande munus“ ze 30. září 1880 vyzdvihl papež Lev XIII. zásluhy obou bratří a rozšířil jejich svátek na celou římskokatolickou církev.

Svátek Cyrila a Metoděje v pravoslavné církvi

Slovanské pravoslavné církve mají vlastní den oslavy svatých Cyrila a Metoděje, kterým je 11. květen podle pravoslavného kalendáře (24. květen dle občanského kalendáře), kdy podle tradice Cyril a Metoděj ze Soluně na Velkou Moravu přišli. Historicky doloženo je pouze to, že se tak stalo na jaře roku 863. V Bulharsku a Severní Makedonii je 24. květen slaven jako Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání a je též svátkem a dnem pracovního klidu. Všeobecný římský kalendář platící od roku 1970 klade zase památku na den 14. února, což je datum úmrtí sv. Cyrila.

Příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu

V roce 862 vyslal kníže Velké Moravy Rostislav poselstvo k byzantskému císaři Michaelu III. s žádostí o vyslání biskupa a učitele, který by položil na Velké Moravě základy (na franských biskupech nezávislé) církve. Obyvatelé Velké Moravy se již v té době sice seznámili s církevním učením misionářů z Východofranského království, ale kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu Východofranské říše, a tak z Moravy nechal franské kněze vyhnat. Morava tak postrádala dostatek duchovních a i to mohlo být jedním důvodů Rostislavovy žádosti.

Na Velkou Moravu dorazili bratři na jaře 863 (Cyril pravděpodobně v hodnosti presbytera/kněze a Metoděj patrně jako jáhen). Byzantská misie dosáhla úspěchu, zejména zásluhou podpory ze strany Rostislava, ale i organizačním schopnostem obou bratří a jejich autoritě (zejm. Cyrilově). Klíčovou roli hrálo také zavedení nové, slovanské liturgie a užití staroslověnštiny při kázání a výuce.

Hlaholice

Cyril vytvořil nové písmo – hlaholici, která foneticky odpovídala mluvené staroslověnštině a četla se tak, jak byla napsána. Hlaholice měla původně 41 základních znaků. Název zřejmě získalo písmo podle staroslověnského slovesa glagolati (mluviti). Glagol pak znamenalo slovo. Bratři založili školu, kde se 200 mladých mužů učilo v novém písmu číst a psát, aby se mohli stát kněžími a dál vzdělanost šířit.

Činnost věrozvěstů na Velké Moravě

Metoděj pracoval na zákonících pro Moravany, bratři zavedli i slovanskou bohoslužbu, aby jí rozuměli obyčejní lidé. Jedním z největších úspěchů Metoděje bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem. Konstantin se stal mnichem až krátce před smrtí v Římě (869), kdy přijal řeholní jméno Cyril. Metoděj svého bratra přežil o 16 let. Po jeho smrti byla slovanská bohoslužba zakázána, kněží vyhnáni ze země a knihy napsané hlaholicí spáleny.