Jedním z hlavních důvodů proč vznikl tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety. Slunce nám dodává energii a probouzí vše živé. Jeho životodárnou sílu si připomínáme právě v tento dne, který je stanoven jako Den Slunce.
Kdy se slaví Den slunce
Den slunce se slaví 3. května (3. 5.).
Den Slunce
Den Slunce jako mezinárodní svátek byl poprvé stanoven v USA v roce 1978. V Rakousku je Tag der Sonne brán jako národní osvětová kampaň. Cílem kampaně je propagace využívání slunečního záření k výrobě tepla a elektřiny. Z Rakouska se svátek rozšířil do Německa a dále do dalších zemí Evropské unie. Z původního Dne Slunce se vyvinuly Evropské dny Slunce, které probíhají v první polovině května již v 19 státech včetně České republiky.
Proč slavíme Den Slunce?
Jedním z hlavních důvodů proč vznikl tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety. Slunce nám dodává energii a probouzí vše živé. Jeho životodárnou sílu si připomínáme právě v tento den. Slunce je jednou ze stamiliard hvězd naší galaxie, pro veškerý život na Zemi je však nejzásadnější.
Slunce jako zdroj energie
Nemůže být pochyb, že Den Slunce je jednou z iniciativ Mezinárodní společnosti pro solární energii k přitáhnutí pozornosti lidí k obnovitelným zdrojům energie. Právě v tento den se koná velké množství akcí, které demonstrují možnosti využití solární energie. Jedinečnou vlastností solární energie je fakt, že jejím využitím nijak neovlivňujeme energetickou bilanci planety.
Solární energie
Solární energie je v posledních letech často diskutované téma. Ceny technologií pro využití solární energie v domácnostech mírně klesají, zatímco třeba účinnost fotovoltaických panelů roste. Energie ze slunce se v současnosti jeví jako jedna z perspektivních náhrad ekologicky nevhodných fosilních paliv. Odborníci také v nejbližší budoucnosti předpokládají velký rozvoj solární energetiky v domácnostech a menších firmách – počínaje systémy pro ohřev vody a konče třeba hybridními solárními elektrárnami.
Solární energie na území ČR
Na efektivním využití solární energie mají velký podíl zeměpisné podmínky. V České republice dopadne každý rok na zem přibližně 950 až 1 340 kilowatthodin (kWh) sluneční energie na metr čtvereční. Průměrně v ČR svítí slunce 1 330 až 1 800 hodin za rok. Pro využívání solární energie je ideální oblast jižní Moravy a nejméně vhodné jsou pak severní části Čech. Kromě zeměpisné polohy je též nutno zohledňovat konkrétní roční období.
Moderní fotovoltaické panely, které lze za vhodných podmínek umístit na střechy běžných domů, dokážou na elektřinu přeměnit necelých 20 % solární energie. Klíčové je přitom jejich umístění. S jižní skloněnou střechou máte v zásadě vyhráno. Pro samotné umístění je totiž důležitá orientace ke světovým stranám (jih, jihozápad, jihovýchod) a rovněž sklon.
Ohřev vody pomocí solární energie
Už jste četli? Garnýž x garníž x garnyž x garnýš
Systémy pro využívání solární energie lze rozdělit na fotovoltaické a termické. První z nich používá fotovoltaické panely, které produkují elektřinu. Ta pak může třeba ohřívat vodu v bojleru, nebo ji lze v domácnosti spotřebovat. Termický systém ve svých kolektorech přímo ohřívá vodu nebo pracovní kapalinu. Teplo z termického systému je možné použít k ohřevu vody v zásobníku nebo k vytápění.
Domácí solární elektrárny
Slunce vám v domácnosti nemusí jen ohřívat vodu, ale také vyrábět elektřinu pro běžnou spotřebu. V takovém případě je nutné k fotovoltaickým panelům připojit rovněž střídač, který mění stejnosměrné napětí z panelů na střídavé. Malá solární elektrárna může být připojena k elektrické distribuční síti a dodávat do ní elektřinu. V současné době se to ale nevyplatí. V případě domácí hybridní solární elektrárny je dům sice připojen k elektrické distribuční síti, ale solární elektrárna je od ní galvanicky oddělena a všechna doma vyrobená elektřina se proto spotřebuje na místě.
Pokud není dům vůbec připojen k elektrické distribuční soustavě a využívá jen elektřinu z fotovoltaických panelů, mluvíme o takzvané ostrovní solární elektrárně nebo o ostrovní instalaci.
Protože slunce nesvítí vždy a elektřinu většinou nejvíce potřebujeme večer či ráno, musí domácí hybridní či ostrovní solární elektrárna obsahovat také akumulátory. Čím vyšší bude jejich kapacita, tím lépe. Ideální je baterie s kapacitou několik kWh energie.
Hybridní solární elektrárna se jeví jako velmi perspektivní technologie domácí výroby elektřiny. Nezatěžuje totiž elektrickou distribuční síť, nepotřebuje povolení úřadů a výrazně zvyšuje energetickou nezávislost domácnosti. Je ale třeba počítat s náklady na pořízení kvalitního střídače a akumulátorů.
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy. Od Země je Slunce vzdáleno asi 150 milionů kilometrů, i tak jde o hvězdu nejblíže k Zemi. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25–28 tisíc světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Hmotnost Slunce je asi 330 000krát větší než hmotnost Země a představuje 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy, ale jen asi 2 % jejího momentu hybnosti.
Koule plazmatu
Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie. Jeho výkon činí zhruba 4×1026 W, z čehož na Zemi dopadá asi 0,45 miliardtiny. Stáří slunce se odhaduje na 4,6 miliardy let, bude svítit ještě následujících 5 – 7 miliard let. Vzhledem k tomu, že teplota na povrchu Slunce je asi 5800 K, vnímají jej lidé jako žluté. Ve skutečnosti je však maximum jeho vyzařování v zelené části viditelného spektra. Slunce je nejjasnějším tělesem na obloze. Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což je asi 109 průměrů Země. Jeho objem je tedy asi 1,3 milionkrát větší než objem Země.
Význam Slunce
Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem. Světlo dorazí k Zemi přibližně za 8 minut. Z druhé nejbližší hvězdy Proxima Centauri dopadne světlo na Zemi za 4,22 roku. Od zdánlivého pohybu Slunce se současně odvozuje i pravý sluneční čas. Jeho upravená hodnota v podobě středního slunečního času je základem měření času v běžném životě.
Energie slunečního záření pohání téměř všechny procesy, které na Zemi probíhají. Je na ní závislé podnebí, změny počasí i teploty, významně se podílí na přílivu a odlivu. Pomáhá udržet na zemském povrchu vodu v kapalném skupenství, je klíčovým faktorem pro fotosyntézu rostlin a umožňuje živočichům vidět. Zemská atmosféra propouští jen část spektra slunečního záření – všechny složky viditelného spektra, část ultrafialového, infračerveného a radiového záření.
