Proč je destigmatizace důležitá?
Stigma funguje jako „druhá nemoc“. Přidává se k samotnému problému (ať už je to duševní onemocnění, závislost nebo cokoli jiného) a výrazně zhoršuje jeho průběh i prognózu. Lidé se kvůli stigmatu bojí vyhledat pomoc, odkládají léčbu, izolují se od okolí a jejich stav se zhoršuje. Destigmatizace proto není jen otázka slušnosti nebo politické korektnosti. Je to praktická nutnost, která má přímý dopad na zdraví a životy lidí.
Několik tvrdých faktů:
- V Česku má v průběhu daného roku nějaký duševní problém přibližně čtvrtina populace
- Za celý život si duševním onemocněním projde skoro polovina lidí
- Přesto většina z nich pomoc nevyhledá nebo ji vyhledá pozdě
- Hlavním důvodem je právě stigma a strach z reakce okolí
Tři pilíře destigmatizace
Stigmatizace stojí na nevědomosti, předsudcích a diskriminaci. Destigmatizace proto musí cílit na všechny tři úrovně:
Poskytování pravdivých, vědecky podložených informací o dané problematice. Rozptylování mýtů a zkreslených představ. Příklad: vysvětlovat, že deprese není „lenost“ a že schizofrenie neznamená automaticky násilné chování.2. Kontakt (proti předsudkům)
Aktivní boj proti diskriminačnímu jednání prostřednictvím zákonů, předpisů a veřejného tlaku. Destigmatizace nespočívá jen ve změně postojů, ale i v legislativních opatřeních, která chrání práva stigmatizovaných skupin.
Destigmatizace duševního zdraví v Česku
V České republice proběhlo a probíhá několik významných destigmatizačních projektů a kampaní:
Projekt Destigmatizace (NÚDZ)
Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) realizoval v letech 2017 – 2022 rozsáhlý projekt v rámci Reformy psychiatrické péče. Součástí projektu bylo vytvoření metodiky destigmatizace, tvorba destigmatizačních opatření, podpora destigmatizace v regionech a podpora uživatelů a jejich rodinných příslušníků. Výstupem je mimo jiné web Na rovinu, který slouží jako informační zdroj pro veřejnost.
Týdny pro duševní zdraví
Od roku 1990 se každoročně od 10. září do 10. října konají na mnoha místech v Česku akce zaměřené na duševní zdraví: koncerty, happeningy, výstavy, kulaté stoly a workshopy. Organizátory jsou Fokus Praha a UNIJAZZ. Jde o jednu z nejdéle běžících destigmatizačních iniciativ u nás.
Reforma psychiatrické péče
Česko prochází rozsáhlou reformou psychiatrické péče, jejímž cílem je přesunout těžiště péče z velkých psychiatrických nemocnic do komunitních center duševního zdraví. To samo o sobě je destigmatizační krok, protože péče mimo lůžková zařízení (stacionáře, krizová centra, ambulance) pomáhá nemocným zůstat součástí komunity a zabraňuje izolaci.
Jak destigmatizace funguje v praxi
Na úrovni jednotlivce
Každý z nás může přispět k destigmatizaci tím, jak mluví a jak se chová. Konkrétně:
- Nepoužívejte slova jako „blázen“, „psychopat“ nebo „magor“ jako nadávky
- Neptejte se lidí s depresí „a co tě tak trápí?“ nebo „zkus se víc snažit“
- Mluvte o duševním zdraví stejně otevřeně jako o fyzickém
- Pokud se někdo svěří s duševním problémem, nebagatelizujte to
- Sdílejte kvalitní informace a pomáhejte rozptylovat mýty
Už jste četli? Merchandising x merch – co to je?
Na úrovni organizací a firem
- Zavedení programů na podporu duševního zdraví zaměstnanců
- Školení manažerů v rozpoznávání příznaků duševního vyčerpání
- Vytvoření bezpečného prostředí, kde se lidé nebojí mluvit o svých problémech
- Zajištění přístupu k psychologické pomoci (např. Employee Assistance Programs)
Na úrovni médií
Média hrají klíčovou roli v destigmatizaci i stigmatizaci. Senzacechtivé zpravodajství, které spojuje duševní onemocnění s násilím, prohlubuje předsudky. Naopak vyvážené, informované zpravodajství a osobní příběhy lidí s duševním onemocněním mohou postoje veřejnosti výrazně měnit k lepšímu.
Destigmatizace vs. normalizace
Často se setkáte s tím, že se pojmy destigmatizace a normalizace zaměňují. Je mezi nimi ale důležitý rozdíl:
- Destigmatizace – odstraňování negativních nálepek a předsudků. Cílem je, aby stigmatizovaní lidé nebyli diskriminováni a mohli žít plnohodnotný život.
- Normalizace – snaha prezentovat určitý jev jako běžnou součást života. Příklad: normalizace mluvení o duševním zdraví, normalizace hledání psychologické pomoci.
Obojí jde ruku v ruce. Normalizace otevřeného mluvení o duševním zdraví je jedním z nástrojů destigmatizace.
Překážky destigmatizace
Zcela vykořenit stigma a předsudky je nereálné, protože tyto jevy mají základy v obecném nastavení společenských mechanismů. Stereotypizace a kategorizace jsou do jisté míry přirozené a nutné pro fungování společnosti (pomáhají nám rychle zpracovávat informace o světě). Problém nastává, když se z neutrální kategorizace stane negativní stigmatizace.
Další překážkou je nedostatek silného hlasu, který by za destigmatizaci bojoval. Duševně nemocní jsou oproti jiným marginalizovaným skupinám (etnickým menšinám, lidem s fyzickými handicapy) znevýhodněni tím, že jim často chybí organizovaná advokátní síla. A stigmatizační postoje se bohužel nevyhýbají ani odborným pracovníkům v psychiatrických službách nebo policistům.
Co můžete udělat vy?
Destigmatizace začíná u každého z nás. Stačí málo:
- Vzdělávejte se – čtěte o duševním zdraví z kvalitních zdrojů, ne ze sociálních sítí
- Všímejte si svého jazyka – slova mají moc. Přestaňte používat psychiatrické diagnózy jako nadávky
- Buďte otevření – pokud sami máte zkušenost s duševním onemocněním, zvažte, zda o ní nechcete mluvit. Osobní příběhy mění postoje nejvíc
- Neodsuzujte – když se někdo svěří, vyslechněte ho bez hodnocení
- Podporujte – sdílejte informace o dostupné pomoci ve svém okolí
Zdroje informací: Na rovinu – NÚDZ, Vzdělávání bez bariér – ZČU, Česká psychiatrická společnost
