Dezinformace je lživá (falešná) zpráva, která se zpravidla snaží ovlivnit názor osob, zájmových skupin nebo celé společnosti. Ve většině případů je velmi složité dezinformaci odhalit, protože působí důvěryhodným a pravdivým dojmem. Některé vlády a mocenské uskupení mají dokonce celé dezinformační weby, které slouží k šíření jejich ideologie.
Někdy se pro dezinformace používá také označení fake news. Cílem šíření těchto poplašných zpráv je v obou případech snaha ovlivnit veřejné mínění, vyvolání nejistoty, nebo finanční zisk. Ve falešných zprávách se informace záměrně překrucují, zveličují, nebo se naopak zmenšuje důležitost některých faktů. Dezinformační zprávy se často poznají podle senzačních titulků, velkých písmen, vykřičníků, výrazné grafiky, fotomontáží a mnoha dalších prvků.
Pravopisně SPRÁVNĚ je dezinformace
Pro naše účely je důležité, že podoba desinformace je považována za stylově příznakovou, proto se může používat jen ve specifických textech. Například v odborných historických studiích. V běžném jazyce je varianta desinformace vnímána jako pravopisně nesprávná.
Pravopisně správně je tedy pouze dezinformace. Měli bychom ještě zmínit, že předpona „dez-“ se používá v případě, kdy chceme popřít (nebo vyjádřit opak) základového slova.
-> Dezinformace = falešná informace.
Příklady SPRÁVNÉHO užití slova dezinformace:
- Dezinformace se velmi často objevují i v zavedených médiích.
- Google chce bojovat proti dezinformacím na internetu.
- Identifikace dezinformace je problematická.
- Parlamentní listy jsou podle analytiků plné dezinformací, ale přesto mají mnoho čtenářů.
- Web s názvem Sputnik je plný dezinformací.
- Pro Českou republiku jsou podle odborníků BIS velkou hrozbou ruské dezinformace.
- Je šíření dezinformací trestné?
- Mediální gramotnost napomáhá k rozpoznání dezinformací.
- Jak rozpoznat dezinformaci?
