Rozdíl mezi slovem dysfunkce a disfunkce je opravdu jemný. Při psaní spisovného textu je však třeba ho znát. Obě slova – dysfunkce i disfunkce – jsou napsaná správně, ale každé se hodí do jiného kontextu.

Správně je dysfunkce i disfunkce

Každé z těchto slov, ač označují skoro to samé se hodí do jiné věty. Dysfunkce s tvrdým y označuje něco vadného a vztahuje se tedy spíše k lékařským a odbornějším pojmům. Tvrdé y proto píšeme, pokud pojednáváme o vadě, která se vztahuje ke zdravotnímu stavu. S touto verzí slova se obecně setkáme častěji.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova dysfunkce:

• Ačkoli mám dysfunkci související se čtením, dokážu poměrně rychle tento text přečíst.
• Protože mám dyskalkulii, což je dysfunkce spojená s počítáním, šel jsem studovat humanitní obor.
• Dysfunkce jater v pokročilém stadiu může člověka omezovat.
• Za to, že máš erektilní dysfunkci já nemůžu.
• Lehká mozková dysfunkce má poměrně jasné příznaky.
• Mentální dysfunkce se u dětí projevuje velmi brzy.
• Dysfunkci štítné žlázy mám bohužel už deset let.
• U sportovců se v brzkém věku může projevit svalová dysfunkce.

Disfunkce s měkkým i se naproti tomu hodí do kontextu, kdy pojednáváme v obecnější rovině o něčem, co nefunguje. Přídavné jméno disfunkční v tomto případě můžeme nahradit synonymem nefunkční.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova disfunkce:

• Disfunkční rodina nemůže dítěti zajistit bezproblémový vývoj.
• Disfunkce ve vztazích se dříve nebo později projeví.
• Tvá snaha pomoct mi v kuchyni se ukázala být poněkud disfunkční.
• Některé disfunkce našeho managementu se ukázaly být klíčové.
• Četl jsem spoustu článků o disfunkci čerpání dotací.

Poznámka: V tomto slově dělají chyby i odborníci, takže se nic neděje, jestli jste to někdy spletli. Obecně je v povědomí více zakořeněná varianta dysfunkce, takže pokud si v budoucnu nebudete jistí a budete tipovat, vsadil bych na tvrdé y. 🙂