Předpony dis- a dys- jsou rozdílné a používají se každá u jiných slov. Pro nás je zde důležitá hlavně druhá zmíněná (dys-), protože slovo dysgrafie se píše správně jedině s y. Pojďme si ukázat, proč tomu tak je.

• Předpona dis– pochází z latiny a vyjadřuje nesoulad, rozpor, negaci. Používá se například u slov jako disharmonie, diskvalifikovat, disfunkce a podobně.
• Předpona dys– pochází z řečtiny a označuje něco zeslabeného, porušeného – používá se u slov spojených s různými poruchami, jako je právě dysgrafie, dále dyslexie, dysortografie, dyskalkulie.

Dysgrafie označuje poruchu psaní – dysgrafikovi dělá problém písemný projev, často v psaní chybuje a zaměňuje písmena, jeho písmo je špatně čitelné.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova dysgrafie:

• Už v první třídě měl problémy s psaním a později zjistili, že má dysgrafii.
• Dysgrafie je porucha, při níž má člověk problémy s psaní.
• Přečíst ten text je nadlidský úkol, asi to psal někdo s dysgrafií.
• Dysgrafiků je dneska čím dál víc.
• I když má někdo dysgrafii, pořád může pracovat na zlepšení.
• V psychologické poradně mu diagnostikovali dysgrafii.