Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Filip Mikschik: Hlavní myšlenka byla ukázat, že je tu alternativa k velkým firmám, kde práce dává smysl

Hello 0

Založili takový startup ve startupu. StartupJobs. Projekt, který má pomoci mladým vývojářům sehnat práci v mladých firmách s globálními ambicemi. Zprvu nenápadný projekt se postupem času vyšvihnul mezi přední „pracovní portály“ u nás, jež se zaměřují čistě na IT profese. Sice se nemůže co do počtu pracovních nabídek rovnat špičkám jako Jobs.cz, ale své publikum i uživatele si již našel. Ostatně to, že na StartupJobs inzerují přední české startupy, je toho důkazem. A právě o StartupJobs si budeme dnes povídat s jeho zakladatelem Filipem Mikschikem.

Ahoj Filipe, na začátek se rovnou zeptám. Jaké projekty máš již za sebou? Čím vším jsi prošel, než ses vrhnul na StartupJobs? A považuješ se spíše za byznysmena a nebo spíše ajťáka / programátora.

Ahoj, začínal jsem někdy v 16 dělat různé webovky a vyzkoušel jsem si od začátku postavit pár projektů – od redakčních systémů přes eshopy a různé aplikace. Ne, že bych byl dobrý programátor, ale jelikož nikdo ze zákazníků zdrojáku nerozuměl a výsledek dělal, co má, všichni byli spokojení.

Celou dobu jsem si ale chtěl vyzkoušet udělat něco vlastního, a tak vznikl FreshGolf.cz jakožto první katalog indoor golfových zařízení, kterým se do té doby nikdo nevěnoval. V rámci něj jsem dělal třeba mistrovství ČR na golfových simulátorech, anketu o indoor roku nebo organizoval pár online turnajů. V rámci FreshGolfu šlo hlavně o to nabrat zkušenosti a zkusit i něco sám.

Na VŠE jsem pak spoluzakládal Business IT Club (BizIT) jakožto studentskou organizaci, která propojuje studenty se zájmem o byznys a informační technologie. V rámci BizITu jsem se staral primárně o exekutivu a eventy – přednášky s lidmi z praxe, hlavně podnikateli, startupisty. Což byl pro mě úplně největší zdroj inspirace.

Pak jsem se díky shodě náhod dostal na chvíli do StartupYardu, kde jsem pomáhal s rozjezdem druhého běhu. Určitě se nepovažuji za programátora, do zdrojáku už zasahuji jen minimálně, spíš mě baví vytvářet produkt po funkční stránce a marketing.

bizit

Filip stojí i za BizIT

Jak vlastně vznikl nápad, že založíš StartupJobs? A byl jsi v tom sám a nebo jsi už od začátku spolupracoval s Matejem Laukem (nynější CTO)?

Ve chvíli, kdy jsem byl ve StartupYardu a viděl nadšené týmy pracovat, poslouchal mentory, co za nimi chodili, tak jsem věděl, že kdybych měl někde pracovat, tak by to měl být startup. Jenže kde takovou práci najít? Zároveň jsem ještě studoval v rámci VŠE vedlejší specializaci marketing, který byl založen na praktické spolupráci s nadnárodními korporacemi. A ten střet těchto dvou světů byl obrovský. A já dostal strašnou chuť ukázat světu, že není jen jedna možnost a to jít pracovat do velké korporace, ale že jsou zde i malé, začínající firmy, které potřebují schopné lidi a kde ti lidé i dostanou prostor ukázat, co v nich je. První verzi StartupJobs jsem vytvořil sám od zdrojového kódu po rádoby “design”. Mateje jsem přibral až o pár měsíců později, kdy jsme pak vše, co jsem naprogramoval, zahodili a udělali znovu a pořádně.

Co bylo tím prvotním impulsem k tomu, že sis řekl, že půjdete vytvořit něco podobného? Měl jsi pocit, že tady jednoduše chybí specializovaný portál s pracovními nabídkami pro malé začínající firmy, které si nemohou dovolit utrácet tisíce korun za inzerci na velkých pracovních portálech? Nebo ses jen nudil a chtěl si založit něco vlastního? Nebo za tím vším vězí jiný důvod?

Hlavní myšlenka byla ukázat, že je tu alternativa k velkým firmám, kde práce dává smysl. Ani jsem to nestavěl jako byznys, natož firmu. Čekal jsem, že to bude projekt tak na měsíc, kdy si budu moct odškrtnout, že jsem to zkusil. Aspoň pár lidem ukázat, že tady ta možnost je a já půjdu na další projekt, který jsem měl vymyšlený. Když se na to dívám zpětně, tak jsem tím fakticky řešil svou potřebu, že bych si měl pomalu najít nějakou práci nebo něco rozjet a nejlepší způsob bylo mít všechny zajímavé startupové nabídky na jednom místě.

Předpokládám, že v zahraničí již nějaký podobný projekt ala StarupJobs funguje. Nechali jste se inspirovat nějakým podobným konceptem ze zahraničí? A podařilo se vám třeba již některý z těchto projektů v něčem překonat? Pokud ano, tak v čem jste podle tebe lepší?

Rád vytvářím věci po svém a nejsem člověk, co by si dělal sáhodlouhé analýzy trhu, tak jsem si tehdy sepsal a namaloval, jak by to mohlo vypadat a pak si pamatuji, že jsem prošel asi tři stránky z USA, které byly zaměřením trochu podobné a napsal si asi dvě nebo tři věci, které by se mi líbily mít taky. Když jsem vše dal dohromady, vznikla minimální verze, kterou jsem pak spustil. Obecně třeba v Evropě je většina startup portálů na hodně jednoduché úrovni ve formě nějakého blogu s job posting šablonou, zájemci se hlásí přímo na email do firmy bez nějaké správy, takže v tom jsme s naším administračním systémem, prezentací firem, testy, katalogem talentů apod. podstatně na vyšší úrovni.

Protože celý tvůj projekt se motá kolem startupů a startupového prostředí, nedá mi to, abych se nezeptal. Co ty chápeš pod slovíčkem startup? Ptám se na to z toho důvodu, že dneska je skoro všechno označované za startup. Jak firmy, které vznikly včera, tak i třeba takový Slevomat, který má miliardové obraty a je už u nás zavedenou firmou. Kdy tedy firmu je ještě možné považovat za startup a kdy už ne?

To je překvapivě těžká otázka. Míchají se nám, alespoň v tom českém pojetí, v podstatě dva přístupy. A to startup jako jakákoliv začínající firma na svém začátku a to třeba do pár let existence, počtu zaměstnanců atd. A pak pojem startup pro onu primárně technologickou firmu, která je vysoce škálovatelná, roste a letí jak raketa. To je podle mě celý problém, potřebujeme ještě jedno slovíčko, které v tom udělá pořádek. Za mě osobně je startup firma, která přináší nějakou formu inovace a má velké ambice, kterých chce dosáhnout.

Pamatuješ si, kdo byl tehdy prvním inzerentem a jak složité bylo jej uvrtat k tomu, aby si za pracovní inzerát zaplatil právě u vás?

To je krásný příběh. Ve chvíli, kdy jsem měl jen logo a vizi, jak by tak asi měl StartupJobs fungovat, tak jsem se přihlásil jako přednášející na Startup Summit a měl cca 3 minuty na to, abych projekt představil. V rámci prezentace jsem slíbil, že příští týden projekt spustím, což byl můj minimální produkt, tři slidy prezentace. Pár minut po tom, co jsem slezl z podia jsem dostal email od Damiana z Brand Embassy, že mají zájem u nás inzerovat. Hned se ptal, co mají dodat a jestli je možnost nám zaplatit i něco extra, aby byla nabídka více vidět. Tím jsem věděl, že o StartupJobs je zájem a že budu muset StartupJobs vytvořit a spustit.

startupjobsprezentace

Filip svou prezentací dokázal zaujmout

Ať uspokojíme ty, které zajímají hlavně fakty. Zkus mi prosím říci, kolik lidí váš portál měsíčně navštíví a kolik pracovních nabídek se tak v průměru měsíčně inzeruje na webu StartupJobs?

Návštěvnost se aktuálně pohybuje přes čtyřicet tisíc návštěvníků měsíčně a průběžně stále roste. Aktivních nabídek máme aktuálně okolo 250 od 120 startupů.

Podle čeho jsou řazeny inzeráty na úvodní stránce?

Na úvodní stránce jsou nabídky, které si zaplatily zvýraznění a které označujeme za HotJobs. S řazením aktuálně experimentujeme. Přihlášeným uživatelům tyto nabídky řadíme na míru podle jejich vytvořeného profilu, nepřihlášeným podle celé řady parametrů, které sledujeme, například počet zájemců na nabídku či doba umístění mezi HotJobs.

Jak moc jsou u tohoto projektu důležité kontakty a znalost startupového prostředí? Dá se říct, že bez toho to nejde a je to právě ten důvod, proč jste v hledání talentů úspěšnější než jiné větší portály? A vlastně, abych nepředjímal, jste vůbec lepší a úspěšnější v hledání kandidátů, než jiné nejmenované etablované pracovní portály? Máte nějaké statistiky právě oné úspěšnosti (kolik lidí reagovalo na inzerát versus kolik lidí práci v dané firmě skutečně získalo)?

Kontakty do startup prostředí jsou důležité, pokud jde o to získat startupy. Určitě pomůže, když člověk může napsat: “Ahoj Honzo, vidím, že hledáš programátora, pojď si to hodit k nám.”

Díky tomu, že se znáš se zakladatelem té dané firmy, je to všechno jednodušší. Nicméně hledání nových talentů do firem není ani tolik o startup prostředí, spíš naopak. Naší prací je právě dostávat tyto startupové nabídky k potenciálním zájemců, kteří o startupech tolik neví, aktuálně třeba pracují ve velké firmě a uvažují o změně. Pokud jde o statistiky, snažíme se tyto informace zjišťovat pomocí pravidelného feedbacku – jak od zájemců, tak od firem. Víme, že jsou třeba firmy, kde našli přes nás naprostou většinu týmu a podle feedbacku tito lidé oproti jiným portálům takzvaně “ví do čeho jdou” a ve firmě vydrží. Ale všechno je to individuální, není to o tvrdých datech, ale o lidech. Za mě bylo například úplně úžasné, když jsem byl na demo day ve Wayře, kde jsme dostali přehled členů týmu a já byl schopný skoro u každého týmu v našem systému dohledat, že alespoň jeden člen našel práci přes nás.

Jaké inzertní formáty na vašem webu nabízíte a kolik stojí ? Máte nějaký pevný ceník a nebo máte ceny individuální? Pokud jsou individuální ceny, od čeho se případně odvíjí finální částka?  

Základem je samotná nabídka, v rámci které je možné využít obrázků nebo videa, ale naprostá většina je zatím textová. Cenově začíná na 199 Kč za měsíční vystavení pro začínající firmy do 20 zaměstnanců. Nabídku je pak možné zvýraznit za cenu 1599 Kč, v rámci které se dostává na hlavní stranu, ale hlavně k ní poté připravujeme zvláštní reklamní kampaně, abychom přivedli relevantní návštěvníky. Samozřejmě když firma chce něco individuálního, například přivést více zacílených zájemců na nabídku, není to problém a běží nám celá řada individuálních kampaní. Stačí nám napsat a jsme otevřeni všem požadavkům a nápadům.

S kolika firmami teď aktuálně spolupracujete a nebo jste spolupracovali až do dnešního dne?

V tuto chvíli je na StartupJobs registrováno přes 600 firem z nichž naprostá většina měla alespoň jednu pracovní nabídku.

Oslovujete firmy nějak napřímo a nebo vám naopak firmy samy píší s žádostí o uveřejnění pracovního místa v jejich firmě?

Aktuálně aktivně nové firmy neoslovujeme, každý den se stále hlásí nové a snažíme se udržet individuální přístup s každou firmou, proto spíše pracujeme s firmami, co se u nás již zaregistrovaly a s těmi rozvíjíme vztahy.

Když už jsme u těch pracovních nabídek, tak co vše by měl obsahovat správný startupový náborový inzerát?

Ještě než bych začal vymýšlet inzerát, tak bych se zaměřil na správnou prezentaci firmy. Využít prostoru, který dáváme (fotky, videa,…) a ukázat o firmě co nejvíc. Když jste začínající firma, kterou skoro nikdo nezná, tak je potřeba přesvědčit, že dává smysl se připojit. V inzerátu bych se hodně zaměřil na to ukázat smysl práce, aneb proč by se daný člověk měl přidat. A potom samozřejmě to, co po zájemci chci a co mu mohu nabídnout.

A když to zase otočím, tak čím bych měl zaujmout jako uchazeč? Podle čeho si kupříkladu vybírají samotní majitelé startupů své nové kolegy, zaměstnance a nebo parťáky? Postačí i u startupů jen poslat CVčko a nebo musím být více aktivní?

Těžko se to zobecňuje, každý má nějaký svůj přístup, ale určitě je to o kombinaci motivace a znalostí. Hodně důležité v takto malých firmách je i to, aby si lidé sedli lidsky. CVčka zatím firmy většinou vyžadují, aby znaly historii uchazeče, ale líbí se mi trend, že CV 21. století je LinkedIn. LinkedIn si udržuji aktualizovaný a na ten všechny odkazuji. Minimálně startupy s tím většinou umí pracovat a LinkedIn jim stačí.

Dále když se u nás někdo hlásí o práci,  tak se ho ptáme na otázku “Proč bych měl tuto práci dělat já?”, což je největší prostor ukázat a přesvědčit firmu na druhé straně, že jsem pro ni zajímavý. Když tam napíšete, jak se ostatně docela často stává, “protože jsem nejlepší” a nic víc, tak to není úplně přesvědčivé. Proto bych doporučil využít toho prostoru, naplnit ho jedním, dvěma krátkými a k pozici relevantními odstavci, připojit CV nebo LinkedIn a odeslat. Žádné slohovky nejsou potřeba.

Co podle tebe upřednostňují kandidáti a zájemci o práci, kteří chtějí pracovat v startupu? Co je pro ně nejdůležitější? Svoboda v práci, flexibilní pracovní doba, otevřené jednání, pracovní kolektiv, možnost se učit od zkušenějších, peníze, budoucí podíl ve firmě? Co to podle tebe je?

Jsou různé druhy lidí, kteří hledají něco jiného, ale podle mého nejčastějším důvodem je, že lidé hledají práci, která jim bude dávat smysl a bude je bavit. Každý chce najít takovou práci, do které se bude ráno těšit a nepůjde si to tam jen za trest odsedět. Do startupů lidé jdou, protože tam jejich přínos bude vidět (když v pětičlěnném týmu jeden nepracuje tak, jak by měl, tak se na to přijde rychle), budou mít možnost něco ovlivnit a vidět za sebou výsledky.

U technických pozic – programátorů, je to zase třeba chuť si hrát s novými technologiemi, vůbec na něco takového dostat prostor. Věřím, že je to hodně o lidech, o kolektivu, se kterým budete pracovat, protože to je ta hlavní hodnota startup firem. Svoboda v práci a flexibilta jsou pak spíš výsledkem právě toho kolektivu, který sám o sobě chce fungovat, pracovat a tak není potřeba ho do toho nějak násilně tlačit.

A když už jsme u toho, tak co bys ty radil mladým vývojářům, kteří se chystají spojit svou profesní kariéru s nějakým startupem? Mají být připraveni na to, že si nevydělají obrovské peníze, ale získají zkušenosti, které jim pomohou si ty velké peníze v budoucnu vydělat?

Záleží hlavně na nich, co je motivuje. Jestli jsou to primárně peníze a ideálně za co nejméně práce, tak nejsou startupy dobrá volba. Konkrétně v případě vývojářů je ale podle mého poptávka taková, že si mohou vybírat, kterým směrem se vydají, a díky této velké poptávce jsou i finance ve srovnání s jinými obory nastaveny relativně vysoko, a startupy tak musí vývojářům platit alespoň průměrně, aby je získaly. U startupů vidím velký prostor hlavně pro učení a růst, celá řada startupů nemá vůbec problém vzít juniora a postupně jej rozvinout.

Sám to vidím na našem vývojářském týmu, který je mladý, ale je schopný strašně rychle znalostně růst, hlavně díky tomu, že mají prostor a svobodu přicházet s novými nápady a technologiemi. A z mého pohledu je lepší nabrat více zajímavých zkušeností a to třeba za trochu málo peněz, než někde zamrznout ve “zlaté kleci”. Získané znalosti a zkušenosti vám nikam neutečou, což se o penězích určitě říct nedá.

Photo 27.06.14 16 40 17

Mladý tým je schopný strašně rychle znalostně růst

Představ si, že deset let pracuji pro globální firmu, kde je na všechno nějaká kuchařka. Dostanu do ruky dokument a parťáka, který mě zaškolí. A teď si představ, že z této firmy odejdu a půjdu pracovat do nějakého nadějného startupu. Co mě tam čeká? Na co se mám připravit? A připravujete na to také uchazeče o práci?

Určitě tam opět najdu někoho, kdo mi pomůže se rozkoukat, ať je to kolega nebo přímo ředitel firmy. Viděl bych tam spíš odklon od toho, že mám jasně definovaný proces, který je ideálně i zdokumentovaný, k tomu, že dostanu cíle, které mám splnit, a mám relativní volnost v tom najít k nim cestu. Je to takhle hodně obecné, záleží pozici od pozice i firmy.

Určitě bych se připravil na trochu větší chaos, jelikož spousta věcí právě vzniká, hned dynamicky zaniká atd. Předpokládal bych také větší svobodu v tom, jak svou práci budu dělat. Neznám moc startupů, kde by se používal mikromanagement a s tím také přichází větší zodpovědnost a nutnost se rychle přizpůsobit změnám. Aktuálně na to uchazeče nepřipravujeme, ale máme mezi nápady i pár způsobů, jak pomoci firmám právě s tímto onboardingem.

Nade vši pochybnost x nade vší pochybnost x nadevší pochybnost Přesto, že se v různých českých textech setkáme se všemi výše uvedenými variantami, pouze jedna z nich je správná. Výraz nade vši pochybnost používáme, když je něco jasné, bez pochyb. V minulosti se místo tvaru všechnu používal výraz vši, varianta nade vší pochybnost ani nadevši...

Po jakých pozicích je teď aktuálně největší poptávka a v jakém rozmezí se pohybuje platové ohodnocení u těchto pozic?

U nás jsou to stále hlavně programátorské pozice, kde vede PHP následované kódováním, JavaScriptem a mobilními platformami. Ale neustále roste počet nabídek v oblasti marketingu, obchodu, jelikož když už startup vytvoří produkt, je potřeba někdo, kdo jej dostane na trh a prodá zákazníkům. Platy u pozic systémově nezjišťujeme, proto je uveden jen u jednotek pozic a nemám tak data, abych mohl představit nějaká čísla.

Máš představu, kolik je u nás v Čechách startupových firem? A proč si myslíš, že jich poslední dobou tolik vyrostlo? Skoro každá druhá firma je startup. Čím to podle tebe je? Myslíš, že za to může především to, že se již pár českým firmám podařilo prorazit ze startupu vybudovat úspěšnou firmu (kupříkladu Slevomat, AVG, Socialbakers)?

Můžu vycházet z počtu firem, které jsou registrované u nás, což jsou stovky. Nemyslím si,  že by vyrostly poslední dobou, ale co se změnilo, je to, že se o nich podstatně více mluví. A o čem se mluví, to je zajímavé a každý by si to chtěl zkusit. Nicméně za posledního půl roku mám takový pocit, že vzniká méně “startupů pro startup”, tedy děláme startup, protože je to cool, ale vzniká víc startupů, které přinášejí přidanou hodnotu, což je určitě pozitivní trend. Obecně mě moc těší, že zájem o startupy a podnikání obecně pomalu roste a pozitivní příklady určitě táhnou.

A rovnou na to navážu. Podle čeho vlastně jako pozorovatel zvenčí mohu soudit, že se jedná o úspěšný startup? Podle toho, kolik investic daná firma naraisovala? Podle toho, jaký ji roste obrat? A nebo podle toho, jaký firma vykazuje zisk? A je vůbec možné u těchto firem očekávat to, že již budou generovat nějaký zisk a nebo to není účelem startupu?

Investice je určitě pozitivním signálem, že firmě věří i někdo jiný než její zakladatel, ale u spousty firem ani není zvenčí vidět, že nějakou investici získaly a zároveň je mnoho firem, které investici nemají, protože ji prostě nepotřebují a jsou schopny samy ufinancovat svůj růst. Obrat i zisk jsou jasné kvantifikovatelné ukazatele, ale opět se k této informaci dostat, není často úplně jednoduché.

Zaměřil bych se na to, jestli firma dodává nějakou přidanou hodnotu, za kterou jsou zákazníci ochotni platit. To je podle mě kriteriem úspěchu, když dělám produkt nebo službu, kterou chce někdo ode mě kupovat.

A k poslední otázce, startup je podnikání jako každé jiné a jeho cílem je zisk. Otázka je v jakém horizontu. Proto některé startupy mohou být nějakou dobu ztrátové, aby se podpořil jejich růst, aby obsadily větší část trhu, vytvořily nějaký komplexní produkt, byly schopné rychleji růst, ale stále je na konci vize zisku. Který ovšem nemusí být jenom finanční.

Nedávno jste na StartupJobs zavedli i firemní profily, které mohly startupové firmy obohatit o videoukázky. V nich mohly potenciálním uchazečům názorně vysvětlit, proč by měli jít pracovat právě k nim. Jak velký to mělo ohlas a používají startupisti hojně tuhle vychytávku? Čí to byl vlastně nápad?

Přiznám se, že už si přesně nepamatuji, kde se ten nápad zrodil, ale věříme tomu, že by firma měla dostat prostor prezentovat, jak to v ní vypadá, a textová forma určitě není dostatečná. Když hledám práci, kde budu trávit podstatnou většinu svého času, tak je pro mne důležité, s kým tam budu pracovat a v jakém prostředí. To se snažíme právě těmi profily přiblížit, ukázat, kdo tvoří tým a ideálně vidět i lidi, s kterými budu pracovat, na videu. Přeci jen z představení firmy přímo od zakladatele budu mít úplně jiný pocit než když si přečtu, že jde o “mladou dynamickou firmu”. A je to i cesta, jak získat zájemce i pro relativně neznámé firmy. Když vidím to nadšení a energii týmu. Hlavní je, že tyto profily mají výsledky. Už jenom tím, že si firma profil vyplní, získává na něj návštěvnost, protože lidé se chtějí podívat někam, kam se běžně nedostanou. A i statisticky firmy s rozšířeným profilem získávají více zájemců.

Zavedli jste také testy, které si mohou uchazeči projít a jež by měly sloužit i jako takové rozřazovací kritérium pro samotné uchazeče (aby poznali, zda na takovou pozici mají vůbec dostatek znalostí / zkušeností) a také pro inzerenty, kteří se tak nemusí zbytečně prohrabovat desítkami životopisů a testovat každého vybraného uchazeče. Přesto se zeptám, skutečně na tohle firmy hledí? Přece jenom se dá test několikrát zopakovat, můžu tak brzo dosáhnout téměř stoprocentního hodnocení apod.

Ve své diplomce jsem si kladl přesně stejnou otázku, tedy jestli to má vliv na to, jakým způsobem firma s uchazeči pracuje. A výsledek je, že má. Jelikož to u nás není jen o tom, že se mohu hlásit na nabídku, ale mohu se i zaregistrovat, vytvořit si profil a firmy oslovují mne, tak mi v rámci dat z roku od spuštění testů vyšlo, že je více než dvakrát větší pravděpodobnost, že mne firma osloví, pokud budu mít vyplněný alespoň jeden test.

Určitě to ale není to rozhodující kritérium při výběru zájemců, je to spíš jen další informace o zájemci ještě předtím, než si jej firma pozve na pohovor. Snažíme se, aby testy měly nějakou vypovídací hodnotu, proto je možnost opakování omezena a můžu tak test opakovat jednou za dva měsíce a i při opakování nebudu mít stejné otázky, jelikož se generují z mnohem většího balíku otázek. Takže pravděpodobnost toho, že pravidelným opakováním se dostanu na 100% je malá.

Kdo dává testy dohromady a kdo určuje, zda úkoly v testu jsou určené pro začátečníky a nebo pokročilé?

Ze začátku jsme některé testy nakoupili v zahraničí, pak se nám podařilo zapojit i některé české firmy, tak máme například test na Sklik přímo od Seznam.cz nebo test na Google Analytics připravovaný českým zastoupením Google. Některé zábavnější testy (matematické či grafické dovednosti) jsme vytvářeli sami. Hodně se teď chceme zaměřit na kvalitu testů, která by měla růst, aby i jejich vypovídací hodnota byla vyšší, než je nyní.

Plánujete přidat k webu také nějaké knowledge centrum po vzoru Codeacademy? Bude váš web někdy sloužit jako studnice informací pro budoucí vývojáře, grafiky a programátory? A nebo touto cestou se nehodláte vydat?

Aktuálně nad tím neuvažujeme a chceme se zaměřit hlavně na budování dobrého pracovního portálu a případných doplňkových služeb pro inzerující firmy.

Jaké další úpravy připravujete pro uživatele a inzerenty StartupJobs v následujících měsících / letech?

Připravujeme toho hodně, prozradit toho zatím můžu jenom trochu, ale třeba už teď experimentujeme s řazením nabídek podle toho, jak na ně lidé reagují, jak odpovídají tomu, co umí a hledají, a chceme v tom dále pokračovat tak, aby se StartupJobs uměl přizpůsobit každému uživateli na míru a nabízel mu jen ty nejrelevantnější nabídky.

Z pohledu firem jim chceme více pomoci s celým procesem náboru, protože když si představím správnou startup firmu, tak vidím pár kluků, co někde “v garáži” budují svůj produkt. A najednou nabírají prvního zaměstnance a teď netuší, co je vše potřeba, jak vést pohovor, podle čeho toho správného vybrat, co je k tomu potřeba za formality a celou řadu věcí. Ostatně sám jsem si tím prošel a kdybych měl někoho důvěryhodného, kdo by mi s tím pomohl, ušetřilo by mi to spoustu času, který jsem mohl využít efektivněji než studiem byrokratických požadavků.

Působíte zatím pouze v ČR a nebo jste již váš StartupJobs rozjeli globálně? Pokud ne, tak co tomu brání?

Aktuálně působíme jen v ČR, máme sice nějaké nabídky z dalších států (Slovensko, Německo, Polsko, USA), ale těch jsou jen jednotky. Určitě sledujeme i trh v zahraničí, ale aktuálně se soustředíme na český trh a dopracování celého konceptu.

Jak jste na tom z pohledu obratu a zisku? Byl bys ochoten prozradit, kolik se asi na tvém webu protočí peněz do konce roku? Je StartupJobs již teď ziskovým projektem, který své tvůrce uživí a nebo do tohoto stádia s ještě nějaký kousek chybí?

Od začátku roku jsme v černých číslech, nicméně vše investujeme do dalšího růstu a rozvoje StartupJobs.

Z tvého LinkedIn profilu jsem se dočetl, že se od roku 2010 jako organizátor podílíš na TEDxPrague. Jak ses k tomu dostal a co přesně jsi měl na starosti?

Dostal jsem se k tomu úplnou náhodou, když jsem chtěl navázat spolupráci mezi Business IT Clubem a TEDxem a myšlenka mne tak zaujala, že jsem se přidal k organizaci. Do loňského ročníku jsem se věnoval primárně organizaci dobrovolníků na místě během příprav a samotné akce. Což mě hodně bavilo, byl to pro mě takový adrenalinový rychlokurz jak zvládat mnoho chaosu a tým lidí, který jsem viděl poprvé, v reálném čase a postarat se o to, aby to ideálně nikdo nepoznal. Letos jsem se TEDxu bohužel nezúčastnil, prioritou letošního června bylo totiž konečně dokončit VŠ.

IMG_9283

LinkedIn je podle Filipa důležitý, proto si ho udržuje aktualizovaný a můžete se tam o něm hodně dočíst

Protože jsi vše mohl vidět na vlastní oči (a jak jsem již zmínil, sám ses na přípravě této IT konference podílel), jak náročné bylo ukočírovat akci takového formátu? A pomohlo ti to třeba nějak v pozdější fázi, kdy se rozhodl pustit do StartupJobs?

Stejně jako ve firmě, tak je to všechno hlavně o lidech. Když se sejde dobrý tým dobrovolníků, kterému opravdu záleží na tom, aby akce pro návštěvníky dopadla dobře, tak se vše dá zvládnout. Náročnost samozřejmě rostla podle velikosti týmu, když to byl relativně malý tým v profesionálním prostoru, bylo vše víceméně na pohodu. U týmu většího než 30 lidí v prostoru, který není na takové akce primárně stavěný, už to bylo zase o něčem jiném a pak už je koordinace dost náročná.

Co jsem si ale vyzkoušel a osvědčilo se mi, bylo vzít náš tým StartupJobs na TEDx jako takový teambuilding. Vidět je, jak budou fungovat za úplně jiných podmínek než při běžné práci. A z toho jsem byl nejvíc nadšený, že se na náš tým mohu spolehnout i mimo práci na StartupJobs.

Co tě vlastně projekt StartupJobs naučil?

Tolik věcí, že ani nevím, kde začít. Na začátku jsem byl sám s nápadem a neměl jsem jakoukoliv zkušenost s tím jak budovat firmu. Musel jsem začít úplně od začátku, naučit se jak firmu zviditelnit, dostat k zákazníkům, jak s nimi pracovat, jak řídit vlastní tým, … Učím se každý den něco nového a strašně mě to baví. Hlavní, co teď vím, je, že s dobrým týmem se dá vybudovat cokoliv a že lidé jsou to nejdůležitější.

Kdybys měl teď kriticky zhodnotit, tak co se vám se StartupJobs povedlo a naopak – co se vám nepovedlo a jaké jste si z toho vzali ponaučení?

Povedlo se nám najít práci spoustě lidem a to je to nejdůležitější, protože každý člověk, kterému pomůžeme najít práci, je pro nás úspěch. Moc se mi líbí i ta podpora, kterou máme ať už od našich uživatelů, tak firem. Hlásí nám, že je StartupJobs baví, posílají neustále tipy na vylepšení a to mě strašně těší. Stejně jako to, že přímo pro nás chtějí lidé pracovat a to je z mého pohledu hodně důležité, být firmou pro kterou byste chtěli pracovat. A také jsme pomohli celé řadě startupů s rozjezdem, se získáním toho prvního zaměstnance, některé startupy mají většinu týmu od nás a je velice příjemné sledovat, jaký vliv to má na celý startupový trh.

Z toho, co se nepovedlo, tak máme aktuálně rozpracované dva projekty / funkcionality, u kterých jsem docela pozdě zjistili, že to není aktuální priorita a že budou podstatně komplikovanější, než jsme si představovali. Zjistili jsme, že vytváříme něco, co bude sice cool, ale v současnou chvíli na to není prostor, protože nám hoří jiné věci, primárně ty, co vydělávají peníze, abychom mohli fungovat dále. Takže jsme ty projekty už skoro před rokem zastavili a chceme se k nim stále vrátit, ale čas, který jsme na nich bez výsledku strávili, už nevrátíme. Naučilo nás to lépe pracovat s prioritami, dlouhodobější vizí vývoje a méně se nechat unášet “slepým” nadšením.

Filipe, poslední otázka na závěr. Chtěl bys našim čtenářům něco vzkázat?

Přeji, ať se vám vše daří a to nejenom pracovně a kdybyste měli jakékoliv otázky jak ke StartupJobs, tak startupům, klidně mi pošlete mail nebo se ozvěte třeba na Twiteru @StartupJobscz nebo @mikschik.

Zdroj: http://objevit.cz/filip-mikschik-t86333

  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Mezinárodní den invalidů byl vyhlášen Mezinárodní federací práce neschopných a civilních invalidů. Připomíná nám neodmyslitelná fakta, s jakými překážkami se všichni invalidé denně musí potýkat a překonávat je. Může se jednat o lidi na vozíčku nebo s jiným fyzickým či mentálním postižením. U této příležitosti se konají různé akce na pomoc začlenění těchto hendikepovaných lidí...

Autorizace často navazuje na autentizaci (autentifikaci). Jde o proces získávání souhlasu s provedením nějaké operace, povolení přístupu někam, k někomu nebo něčemu. Vlastní autorizace pak může proběhnout formou vyhledání v seznamu oprávněných subjektů, jejich rolí a práv, ale také libovolným jiným obecným algoritmem, který je stanoven.Výsledkem procesu je udělení souhlasu s přístupem/provedením operace nebo odmítnutí...

Výslovnost dokáže být někdy zrádná. Kdekoho přesvědčí, že by měl napsat variantu nechty. Ale pozor, jedná se o nesprávný tvar! A jak to je s tím pravopisem? Není v tom žádná záludnost. Stačí si utvořit 1. pád čísla jednotného – nehet, kde je zřetelné písmeno „h“. Pravopisně správně jsou tvary, kde je písmeno „h“, takže například nehty....

Svézt i svést jsou slova se specifickým významem a rozhodně neznamenají to samé. S oběma variantami se setkáme, protože jsou spisovné. Musíme však vždy rozlišovat kontext věty a sloveso umístit na správné místo. Význam slova svéztSloveso svézt se z znamená fyzicky někoho nebo něco přemístit. Dále se slovo svézt může využívat jako metafora ve chvíli,...

Ženské jméno Erika je skandinávského původu. Jedná se o ženský protějšek mužského křestního jména Erik. V japonském přepisu kanji jméno Erika může znamenat blažená, květina a půvab. Latinská podoba Erica znamená vřes. Kdy slaví Erika svátek?Erika slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 2. dubna (2.4.).Mužská obdoba jménaMužská obdoba jména je Erik.Domácí podoby jména ErikaErča,Erička,Erinka.Erika a...

Když váháme mezi těmito dvěma variantami, dostáváme se mnohdy do úzkých, podobně jako tomu je například u dvojice slov balicí a balící. Slova končící příponou –icí/-ící nám totiž velmi často dělají problém. V obou případech se jedná o přídavná jména. Jak je rozlišovat? Přídavná jména končící na příponu –icí se označují jako účelová a označují tedy...

Vlastislav Mužské jméno Vlastislav je slovanského původu. Jméno je složeno ze dvou částí – první část vlast neslo význam moc a vláda. Druhá část slav se vykládá jako slavný či významný. Celé jméno se pak vykládá jako slavný vládce. Kdy slaví Vlastislav svátek?Vlastislav slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 28. dubna (28.4.).Ženská podoba jména VlastislavŽenská podoba...

Podnikání je vzrušující a náročný svět plný možností, ale i rizik. To vše je trochu podobné hraní v kasinech z online casino bonus bez vkladu – přijmete výzvu, jste nadšení, ale můžete vyhrát stejně jako můžete prohrát. Pro dosažení dlouhodobého úspěchu je klíčové spojit trpělivost a pečlivé plánování. Tento článek se zaměří na důležitost těchto...
Načíst dalších 10 článků