Flash mob je poměrně mladý fenomén (údajně se první flash mob objevil v roce 2003). Hlavní myšlenkou je, že se prostřednictvím internetu domluví určitá skupinka lidí, která se následně setká na veřejném místě. Kdyby se pouze setkali, tak by na tom nebylo nic zajímavého, proto se setkají a vykonají nějakou neobvyklou činnost a následně se zase rozptýlí.
Flash mob (někdy také psáno dohromady – flashmob) je blesková zábavná akce. Celá akce musí být důkladně připravená a zorganizovaná. Flash mob by neměl být politicky angažovaný, hlavním cílem je pouze pobavit účastníky a překvapené diváky. Možná bychom měli zmínit také správnou výslovnost, která je [FLEŠ MOB].
Aby vše šlo podle plánů, musí být určitá nepsaná pravidla. Hlavní je, aby všichni účastníci přišli včas. Dále by se neměli smát a nepřitahovat zbytečnou pozornost. S tím souvisí, aby se nedívali kolemjdoucím do očí, nevytvářeli malé (i větší) skupinky před akcí a nezdravili své známé.
Flash mob má vypadat tak, že se jedná o spontánní akci. Tedy rychle z nenadání se zjevit, předvést domluvené vystoupení a zmizet stejně rychle jako pára nad hrncem. Případná organizace na místě by byla kontraproduktivní a celý flash mob by znehodnotila. Veškerá příprava a organizace probíhá předem prostřednictvím sociálních sítí, e-mailu atd.
Když je člověk kreativní, lze využít modifikaci flash mobu i k reklamním aktivitám. Příkladem může být flash mob, který zorganizovala italská charitativní organizace Cesviamo skrze facebook. Akce měla za účel propagovat kondomy. Co se odehrávalo na Univerzite ILUM v Miláně, ilustruje samotný název akce, který zní „Vejde se 100 studentů do velkého kondomu?“.
Stručné vysvětlení flash mobového slangu:
- Mobber je člověk jakéhokoliv pohlaví, věku, původu, vyznání a vrstvy, který se účastní flash mob akcí.
- Maják či čapka je člověk, který se nachází na místě plánovaného flash mobu. Tento člověk podává signál ostatním a tím startuje celou akci. Když se flash mobu účastní maják, tak je to napsané v instrukcích. Vysvětlen je také signál, aby ho všichni poznali.
- Kolemjdoucí je jakýkoliv náhodný divák akce, na ulici i v budovách.
- Tučňák je člověk, který se dozvěděl o konání flash mobu, ale neúčastní se této akce. Takový člověk stojí v bezpečné vzdálenosti a pozoruje celou událost. Občas se zasměje a ukazuje prstem. Na akci přišel záměrně, takže se nejedná o kolemjdoucího.
- Blesk je člověk, který už nevydržel čekání a začal s realizací scénáře dříve, než bylo nařízeno v instrukcích.
- Retarda je označení pro člověka, který pokračuje v představení po skončení flash mobu.
- Scénář je základní myšlenka a následný plán provedení celé akce.
- Instrukce jsou detailnější než samotný scénář. Dovysvětlují scénář a informují o místu akce, přesném času a dalších nezbytných informacích.
Známé flash moby z historie
První flash mob, který je zaznamenán, zrealizoval Bill Wasik v Manhattanu v roce 2003. Při jeho prvním pokusu rozeslal padesáti lidem e-mail, ve kterém je vyzval, aby se sešli k náhodné akci na Manhattanu s účelem překvapit a zmást ostatní. První pokus nebyl úplně úspěšný, ale Bill Wasik se nenechal odradit.
Podstatně známější a úspěšnější se stal Wasikův druhý flash mob, který se uskutečnil také v New Yorku, ale sestával se ze tří souběžných akcí. V první skupině bylo 100 členů, kteří vyjeli hromadně eskalátorem do devátého patra obchodního domu a ptali se na produkt „Love Rug“ (rug je anglicky koberec, kobereček). Druhá skupina čítala 200 lidí, kteří zaplnili halu a mezipatro hotelu, ve kterém 15 sekund aplaudovali. Poslední skupina předstírala, že je autobus turistů, který se vydal do butiku s botami. Ve stejnou chvíli všichni začali telefonovat známým. Od té doby se flash mobing ujal a rozšířil se po celém světě.
Oblíbená série flash mobů vznikla pod názvem „Silent disco“ („tiché disko“). Tato akce začala v Londýně v roce 2006. Hlavní myšlenka byla, že se na této akci sešli lidé s přenosnými přehrávači hudby a sluchátky. Kolemjdoucí nic neslyšeli, ale viděli dav lidí, který tančil na hudbu, kterou slyšeli ve sluchátkách. Tato akce se v různých modifikacích zopakovala několikrát po celém světě.
Mezi další podařené flash moby se řadí International Pillow Fight Day (Mezinárodní den polštářové bitvy). Na počátku vznikl nápad, že by bylo dobré uspořádat polštářovou bitvu. V současnosti je tato událost každoročně opakována ve všech koutech světa.
Přestože jsou flash moby dominantně apolitického rázu, občas se vyskytne i flash mob, který reaguje na politiku a ekonomiku. Příkladem může být akce nazvaná „Occupy Wall Street“, kdy se sešlo asi 200 lidí na newyorském hlavním nádraží a hlasitě mluvili do imaginárních megafonů. Mělo se jednat o vyjádření nesouhlasu s prezidentským podpisem nového zákona.
Flash moby v Česku
V České republice se flash mobbingem zabývá mnoho lidí, kteří se účastní celosvětových akcí, ale vytváří i vlastní flash moby. Někteří se seskupují do spolků. Mezi nejznámější patří sdružení Děsír (Děti sídlištní recese) a neoficiální recesistický spolek Omracuc.
Děsír uspořádal například Piknik v metru, Déja vu (skupina lidí opakovalo stále stejnou činnost v kavárně Starbucks), Rybičky vyloveny (lovení ryb v kašně na Staroměstském náměstí). Pozadu však nejsou ani kolegové z Omracuc. Uspořádali flash mob s názvem Frozen Prague 2009, kdy zhruba 100 lidí v jednom okamžiku ztuhla. Měli vyvolat zdání, že jsou sochy. Akcí po celé České republice však proběhlo podstatně více.
