Fenomén FOMO / FoMO pochází z anglického Fear of Missing Out a představuje strach ze zmeškání něčeho zajímavého (například , že vám něco unikne na sociálních sítích u vašich známých). FOMO může ale znamenat také jen mobilní (pracovní) telefon držící nás neustále v šachu, kdy máme nutkání neustále kontrolovat, jestli nám nepřišly nové podněty ze sociálních médií nebo mailu od šéfa. Nebo jen strach z toho, že nám unikne zajímavý obchod (v případě nákupů u kryptoměny nebo na burze a jsme tím zkrátka úplně posedlí). Stručně se dá říci , že FOMO je strach ze špatného rozhodnutí, strach z toho, že nám něco uniklo, co se už nemusí nikdy v životě opakovat. To vše si lze představit pod pojmem FOMO. Příznaky a pocity, které způsobuje FOMO, přirovnávají mnozí odborníci k podobně těžkým příznakům závislosti, kterými trpí uživatelé heroinu.

Proč vzniká fenomém FOMO?

Jmenujme několik důvodů, proč vzniká FOMO a proč je tento jev poslední dobou tak častý a je tolik v posledních letech skloňován v médiích (důvodů však bude mnohem více).

• Nadužíváním chytrého mobilního telefonu a sociálních sítí vzniká „digitální dopaminová závislost“. Nadužívání digitálních technologií a nárůst digitální demence (lidé zkrátka hloupnou, protože vše za nás řeší nějaká chytrá zařízení). Každodenní rozhodování postupně předáváme moderním technologiím, podobné je to i u našich smyslů, kde také nastupují nové aplikace, senzory a další vymoženosti techniky, dochází tak k zpohodlnění a zakrnění základních funkcí a smyslů člověka. Chytré telefony a smartphony ovlivňují naši paměť a koncentraci, jsou také návykové, a to až do té míry, že by mohly být v tomto ohledu na úrovni drog (dopaminová závislost, stejná jako u hazardních her, alkoholu, drog i chytrého telefonu, jak dopaminová reakce klesá, musíte zvýšit množství, které potřebujete, abyste dosáhli stejného výsledku). Mobilní a chytré telefony jsou také  spojovány se sníženou sociální interakcí, nedostatečným spánkem, špatnou navigační schopností v reálném světě a depresemi. Moderní technologie podporují u lidské populace například proces odlidštění a vzdalování se přírodě. 
• Přechod mladé populace z přírodního ekosystému do digitálního ekosystému (virtuální realita na sociálních sítích, která opět přispívá k hloupnutí lidí, kteří se nechají snadno přesvědčit něčím, co není skutečné a neschopnost interagovat v životě reálném).
• Nedostatečná láska a pozornost rodičů (změny ve společnosti), vzniká tak dopaminová digitální závislost (děti a později dospělí lidé mají abstinenční příznaky a trpí izolací, úzkostmi, depresí a chtějí pozornost, chtějí, aby je měl někdo moc rád), muži zpravidla hledají únik v online hrách nebo v internetovém pornu, ženy více propadají sociálním sítím a stávají se závislé na virtuální komunikaci.
• Závislosti na mobilním telefonu a internetu propadají lidé, kteří mají nízké sebevědomí, jsou úzkostní, trpí depresemi či syndromem ADHD, pocházejí ze sociálně slabého prostředí či žijí v neharmonické domácnosti (dlouhodobě narušený rodinný systém, který nefunguje v rovnováze).
• Obecně stále se zrychlující styl života, kdy musíte vše dělat rychle, ve spěchu a chyby se neodpouští. Asi není proto velkým překvapením, že největší potíže se závislostí mají asijské země jako Čína, Jižní Korea nebo Tchaj-wan, které právě tento zabijácký styl života upřednostňují.

Důsledky FOMO

Zajímavé je, že lidé, kteří mají dostatečné sebevědomí a jsou v zásadě spokojeni se svým životem, nepropadnou FOMO tak snadno. Jsou si vědomi toho, že lidé se na sítích chlubí spíš pozitivními událostmi svého života a i ty jsou ještě prezentovány z nejlepšího možného úhlu, který neodpovídá realitě.

Lidé nespokojení a méně sebevědomí jsou FOMO ohroženi více. V jeho důsledku jejich sebevědomí klesá ještě více, mají pocity selhání. K příznakům patří podrážděnost, nervozita, netrpělivost a špatná nálada, stavy úzkosti. K nastartování depresivních pocitů jim může stačit, že na ně přátelé zapomněli s pozvánkou nebo že jejich status získal málo lajků. Někteří tak mohou propadnout rezignaci, naopak jiné to motivuje k tomu, aby usilovali o dosažení úrovně těch, které obdivují. Navštěvují kvůli tomu různá místa, párty, investují mnoho peněz. Nedělají to však kvůli sobě, ale proto, aby za druhými nezaostávali. Ocitají se však v začarovaném kruhu vyčerpání a dohánění života jiných lidí. Investoři mohou mít kvůli FOMO strach z toho, že nevydělávají tolik jako ostatní a že jim utíká konkrétní výhodná investice.

FOMO také vede lidi k tomu, že na sítích tráví denně hodiny času. Od telefonu se nejsou schopni odtrhnout, a myšlenkami tak zůstávají na sítích, i když se vydají dělat něco jiného. Jejich prožívání reality je tak omezené a povrchní. Snaha o nic nepřijít vede některé lidi k tomu, že často přeruší jeden telefonní hovor, aby mohli přijmout další, nebo kontrolují příspěvky na Twitteru či Facebooku, i když jsou na rande. Někdy se při tom chovají způsobem, který ohrožuje jejich zdraví i život, např. při psaní SMS nebo streamování při řízení auta.

Využití FOMO v marketingu

Reklamy na zboží podstatu FOMO využívají, protože obchodníci tak mohou část lidí přimět k impulzivním nákupům. K metodám, které kalkulují s tímto strachem, patří např.:

• Časově omezené slevy (jen do zítřka).
• Prezentace výrobku celebritou.
• Limitované edice – dává pocit výjimečnosti (je vyrobeno pouze 100 kusů).

JOMO

Jako protiklad k FOMO a způsob, jak se z něj vědomě vymanit, se uvádí JOMO / JoMO – Joy of Missing Out, tj. radost z toho, že nám něco uteklo. Člověk se soustředí na život v přítomném okamžiku a je spokojený s tím, kde právě je. Může žít v pomalém tempu, těšit se ze skutečných vztahů s druhými lidmi a reálného prožívání negativních i pozitivních emocí. Nemusí se pak porovnávat s ostatními, ale může být sám sebou.

Zvládání FOMO může usnadnit:

• uvědomění vlastních životních priorit,
• práce na dosahování svých cílů,
• preference osobních setkání před virtuální realitou sítí,
• přihlašování na soc. sítě jen v určitý vymezený čas nebo vypnutí notifikací,
• smazání profilu na sítích, které uživateli způsobují pocit nedostatečnosti.

FOMO a kryptoměny

Pojem FOMO je velice často používaný ve spojitosti s kryptoměnami. Ve chvíli, kdy lidé sledují grafy ukazující raketově vzrůstající ceny kryptoměny nahoru, začnou mít uživatelé pocit, že musí naskočit do rozjetého vlaku teď hned! Jinak jim uteče jedinečná příležitost, jak zbohatnout.

Příznaky syndromu FOMO

Mezi příznaky syndromu FOMO patří především podrážděnost, nervozita, netrpělivost, špatná nálada, stavy úzkosti, pocity deprese, bušení srdce.  Máme pocit, že stojíme na místě a přešlapujeme, že nám vše utíká a my nevíme, jak najít smysl života. Mezi další projevy FOMO patří prokrastinace, nerozhodnost, nepozornost, stavy úzkosti, nervozita, dušnost, okusování nehtů a kroucení vlasů.

Další příznak může být ztráta pudu sebezáchovy (jeden z digitálních virů) v reálném světě, nevnímám nebezpečí ani změny, které se dějí ve společnosti a přírodě (ani mě to nezajímá, není to dost akční). FOMO může způsobovat digitální dopaminovou závislost.

Při dopaminové závislosti si mozek vytváří závislost, nutkání, které je podobné závislosti na drogách, hrách, kasinu. Tu může spustit třeba jen to, že vám někdo dá like. V tu chvíli se totiž cítíte lépe a chcete ještě více liků. WI-FI, mobilní telefon ve spojení s Facebookem a dalšími sociálními sítě a technologie se stávají drogou (jedná se o tzv. „digitální dopamin“).

Tohoto poznatku se využívá při konstrukci programů a různých her, které vytváří závislostní vztah (např. uspokojení ze zpětné vazby) a poškozují kognitivní funkce mozku.

Reakce na FOMO bývají různé – negativní dopad syndromu se projevuje především o osob přecitlivělých, nejistých, s nižším sebevědomím a depresivními sklony. Jim stačí, že náhodou nedostanou pozvánku na nějakou akci, z níž pak uvidí ty nejlepší záběry, a jejich sebevědomí klesne na minimum s přesvědčením, že je nikdo nemá rád. Některé to rozloží do totální rezignace, jiné to přinutí dostat se na „úroveň“ těch obdivovaných, a proto si nenechají ujít žádnou akci, investují množství času a peněz do nákupů drahých věcí a zážitků. Nedělají to však kvůli sobě, ale z pocitu potřeby nezaostávat a vyrovnat se ostatním. Všechno ihned nasdílí do kyberprostoru, aby i jiní viděli, že jsou IN. Dostávají se ale do začarovaného kruhu plného únavy, vyčerpání a žití života jiných lidí.

Jak z toho ven?

Dělejte to, po čem toužíte vy sami, nesnažte se jen napodobovat ostatní. Soustřeďte se na svůj vlastní život, na své touhy, na své zájmy, na věci, které mají smysl pro vás – a třeba jsou i užitečné pro ostatní. Sociální sítě používejte ke komunikaci s přáteli, s domlouvání společných aktivit, nedělejte z nich nástroje k monitorování životů jiných. Nesnažte se žít životy jiných. Žijte svůj vlastní život.

Digitální detoxikace: efektivní je být po dobu šesti až osmi týdnů zcela offline a v běžném denním rytmu vypínat přes noc mobilní telefon

Digitální hygiena (klid od technologií), vypnutí telefonu na hodinu, den, týden, měsíc a jít do přírody, nebo na dovolenou (kde není signál), je klid, ticho, mizí většina strachů, úzkostí, stresu, mohou přicházet nové nápady a mizí nesoustředěnost a závislost tzv. „rozplétá se začarovaný kruh“.