Jako headless CMS, neboli „bezhlavé systémy pro správu obsahu“, se označují redakční systémy, které neobsahují funkce pro zobrazování spravovaného obsahu. Obsah místo toho předávají k dalšímu zpracování jiným navázaným systémům, obvykle pomocí tzv. API, jasně definovaného rozhraní.

Coupled × decoupled × headless CMS

Tradiční redakční systémy, jako je třeba WordPress, kterým se někdy říká též coupled CMS, obvykle obsahují dvě části. První z nich je tzv. backend, tj. administrace, která správcům webu po přihlášení slouží k vytváření a úpravám obsahu. Druhá část, tzv. frontend, pak takto vytvořený obsah zobrazuje. Generuje samotný web, který vidí uživatelé. Obsah vytvářený v coupled redakčním systému bývá úzce svázaný s tím, jak bude zobrazován (obvykle na webu).

Headless redakční systémy jsou proti tomu jednodušší, protože frontendovou část vůbec neobsahují (neboli nemají hlavu). Hotový obsah distribuují dalším systémům, jako jsou různé nezávislé weby, microsite, mobilní aplikace, sociální sítě, mailer a další marketingové kanály. Spravovaný obsah je obvykle nezávislý na zobrazení a bývá vytvářen s ohledem na znovupoužitelnost napříč různými systémy a platformami.

Existují také tzv. decoupled CMS, jakési přechodové stádium, jejichž architektura důsledně obě roviny odděluje. Ve chvíli, kdy se tedy objeví potřeba vyměnit frontendovou část (třeba proto, že už nestačí moderním trendům), postavíte si ji celou znovu na jakékoliv jiné technologii. A z původního systému přitom dále používáte samotný backend.

Rozdělení headless CMS

Headless CMS můžeme dělit podle několika různých kritérií:

Podle způsobu ukládání dat

• API-based headless CMS – někdy se jim také říká API-driven CMS. Tyto redakční systémy si obsah ukládají klasicky v databázi a poskytují ho společně s dalšími metadaty ostatním navázaným systémům pomocí API, obvykle přes REST či GraphQL. Ke známějším zástupcům patří například Contentful, DatoCMS, Strapi, Sanity.io, Prismic, Directus, Storyblok, ButterCMS, Kentico Kontent, Cockpit CMS nebo Cosmic.
• Git-based headless CMS – tyto headless redakční systémy neukládají obsah do databáze. Jako úložiště používají Git, open-source systém používaný vývojáři obvykle ke správě různých verzí programů, větvení vývoje apod. Z toho plynou zajímavé výhody, jako je například možnost sledovat průběžné změny v obsahu. Ke známějším zástupcům tohoto typu headless CMS patří Netlify CMS, Jekyll Admin, Forestry, TinaCMS, Publii, Crafter CMS, Statamic nebo Prose.io.

Podle licenčního modelu

Open-source headless CMS – open-source řešení jsou zdarma dostupná a kdokoliv může přispívat k jejich vývoji. Výhodou je, že za ně neplatíte licenční poplatky a máte plnou kontrolu nad zdrojovým kódem. Nevýhodou může být menší uživatelská podpora a někdy i složitější nasazení. Mezi open-source headless CMS patří Strapi, Ghost, Directus, WordPress s WP REST API, Squidex a KeystoneJS.

Komerční headless CMS – komerční řešení jsou obvykle nabízena jako SaaS (Software as a Service) a poskytují pokročilé funkce, dedikovanou podporu, SLA (Service Level Agreement) a vysokou dostupnost. Platíte za ně pravidelné poplatky, které se často odvíjejí od počtu uživatelů nebo objemu dat. Mezi komerční řešení patří Contentful, Sanity.io, Prismic, DatoCMS, Contentstack a Builder.io.

Podle specializace

• Univerzální headless CMS – tyto systémy jsou navrženy pro správu různých typů obsahu a lze je použít pro různé projekty od blogů přes marketingové stránky až po e-commerce. Patří sem většina známých řešení jako Contentful, DatoCMS nebo Strapi.
• E-commerce zaměřené headless CMS – tyto systémy jsou specializované na správu produktových katalogů, inventáře a objednávek. Často nabízejí integraci s platebními bránami a CRM systémy. Patří sem Commerce Layer, Saleor, Shopify Storefront API nebo commercetools.
• Produktové headless CMS – zaměřují se na správu produktových informací (PIM – Product Information Management) a jsou vhodné pro firmy s rozsáhlým katalogem produktů. Mezi ně patří Akeneo, Pimcore nebo Salsify.

Výhody headless redakčních systémů

Centralizace obsahu

Jak už jsme si řekli, headless CMS umožňují schraňovat na jednom místě obsah, který se pak používá v mnoha dalších aplikacích, nejen na webu. Tato centralizace je sama o sobě obrovskou výhodou, zejména pokud se na tvorbě obsahu podílí větší množství lidí a používají složitější procesy (verzování obsahu, různé úrovně schvalování apod.).

Doporučuji si uvědomit, že množství míst, kam je třeba obsah distribuovat, stále roste. Kromě různých webů, online kanálů, projektů partnerů atd. už to běžně bývají různé chatboty, messenger, SMS brány, v blízké budoucnosti přibudou také hlasem ovládaná zařízení, IoT (internet věcí), různé aplikace virtuální a smíšené reality apod.

Snazší změna frontendu

Další velkou výhodou headless CMS je fakt, že při změně technologie webu (nebo jiného systému, který obsah zobrazuje) si administrátoři nemusí zvykat na nové uživatelské rozhraní a s ním související odlišné postupy a procesy (které mohou být u velkých firem hodně složité). Vymění se jen frontendová část aplikace a vše jede dál.

To také významně zjednodušuje změny těchto systémů a výrazně je zlevňuje. Představte si kompletní redesign rozsáhlého webu, kde však najednou vývojáři řeší jen frontendovou část. Vytváření a ukládání zobrazovaných dat, obsahu stránek, slovníčku pojmů, častých dotazů, popisů produktů apod. – nic z toho už je netrápí, protože si vše snadno natáhnou z headless CMS. Nebo tam stejným způsobem pošlou nově získaná data, třeba poptávky, objednávky a další zpětnou vazbu návštěvníků webu. Vývoj takového řešení bude nejspíš o polovinu rychlejší a o polovinu levnější.

Přitom platí, že tlak na změny frontendu je mnohem větší než na backend. Například technologie webů se velmi rychle vyvíjejí, mění se internetové prostředí, konkurence weby rychle vylepšuje… To nutí všechny k rychlému závodu, aby v očích zákazníků obstáli, aby obsadili rozumné pozice ve vyhledávačích, aby přivedli zákazníky ze sociálních sítí apod. Dobrým příkladem může být aktuálně probíhající přechod na weby postavené na JavaScriptu pomocí frameworků jako Vue JS, Angular či React. Oddělení frontendu a backendu do dvou nezávislých systémů je tedy logickým krokem, je to jako kdybyste v náročném závodě odhodili těžkou kouli na noze.

Zvýšení výkonu a rychlosti

Headless CMS přináší výrazné zlepšení rychlosti koncových aplikací, což je zásadní faktor pro uživatelský zážitek i SEO hodnocení:

• • Využití CDN (Content Delivery Network) – obsah poskytovaný přes API lze efektivně ukládat do mezipaměti CDN, což dramaticky zrychluje načítání webu po celém světě.
  • Statické generování stránek – headless přístup umožňuje jednoduše implementovat architekturu JAMstack (JavaScript, API, Markup), kdy se obsah předgeneruje do statických HTML souborů. Takové weby jsou extrémně rychlé, protože server nemusí při každém požadavku dynamicky sestavovat stránky.
  • Optimalizace pouze potřebného obsahu – API většinou umožňuje získat pouze přesně ty datové struktury, které frontend potřebuje, bez zbytečného přenosu nadbytečných dat.
  • Paralelní vývoj – frontend vývojáři mohou pracovat nezávisle na backend vývojářích, což urychluje celý proces vývoje.

Další výhody headless systémů

Mezi další výhody bývají uváděny:

• Větší bezpečnost – protože je jednodušší kvalitně zabezpečit API než celý web. Přístup k backendu je často omezen na specifické IP adresy, zatímco API může využívat silnou autentizaci pomocí tokenů. Útočníci tak mají omezenější přístupové body ke klíčovým částem systému.
• Škálovatelnost – protože oddělení frontendu a backendu s sebou nese menší nároky na výkon. Při nárůstu návštěvnosti webu můžete posílit jen ty části infrastruktury, které jsou skutečně pod zátěží. Například navýšit kapacitu frontend serverů bez zásahu do CMS systému.
• Větší flexibilita – protože si pak pro jednotlivé projekty mohou vývojáři vybírat nejrůznější technologie a řešení, která se pro daný projekt nejvíce hodí, bez ohledu na administrační část projektu. Zatímco obsahoví editoři používají známé rozhraní, weby mohou být vytvořeny v React.js, mobilní aplikace v React Native a třeba interní systémy v Angular.js – vše s přístupem ke stejnému obsahu.
• Multiplatformnost – jeden obsah lze distribuovat různým způsobem na různá zařízení. Například produktové informace můžete zobrazovat jinak na desktopovém webu, jinak v mobilní aplikaci, ve zjednodušené podobě na chytrých hodinkách a pouze hlasově na chytrých reproduktorech, aniž byste museli obsah ručně přizpůsobovat pro každé zařízení.
• Podpora moderních technologií – headless architektura usnadňuje implementaci progresivních webových aplikací (PWA), které fungují podobně jako nativní aplikace, nabízejí offline režim a poskytují bleskovou odezvu. Stejně tak umožňuje lépe využít technologie jako GraphQL, které výrazně optimalizují datové přenosy.
• Personalizace obsahu – díky oddělení dat od prezentace lze mnohem snadněji implementovat personalizaci. API umožňuje filtrovat a upravovat obsah dle předchozího chování uživatele, demografických údajů nebo aktuálního kontextu. To vede k relevantnějšímu obsahu pro každého konkrétního návštěvníka, aniž by bylo nutné duplikovat obsah v CMS.
• Lokalizace – headless CMS obvykle nabízí pokročilou správu vícejazyčného obsahu a regionálních variant. Editor může upravit jeden základní článek a jeho překlady nebo varianty pro různé trhy, přičemž systém zajistí, že se všechny verze zobrazí na správných místech. Návštěvník z Německa tak automaticky uvidí němčinu, aniž by musel ručně přepínat jazyk.
• Omnichannel přístup – jeden zdroj pravdy pro obsah napříč všemi komunikačními kanály. Změníte-li popis produktu v CMS, automaticky se aktualizuje na webu, v aplikaci, v e-mailových šablonách i v materiálech pro tisk. Obsah tak zůstává konzistentní, což posiluje důvěryhodnost značky a snižuje riziko zastaralých informací.

Omezení a nevýhody headless CMS

Přes všechny výhody má headless přístup i svá omezení, která je třeba zvážit:

• Vyšší technická náročnost – implementace headless řešení vyžaduje pokročilejší technické znalosti než práce s tradičními CMS. Vývojáři musí ovládat práci s API, mít zkušenosti s frontend frameworky a často i s nástroji pro kontinuální integraci a nasazení (CI/CD).
• Složitější správa pro netechnické uživatele – některé headless CMS nenabízejí tak intuitivní editory obsahu jako tradiční systémy, což může být problém pro marketingové týmy nebo obsahové tvůrce bez technického zázemí. Správci obsahu také často nevidí přímo, jak bude obsah vypadat v koncové aplikaci, protože data jsou od prezentace oddělená.
• Počáteční investice – počáteční implementace headless řešení může být nákladnější než nasazení tradičního CMS. Je také třeba spravovat a udržovat jak backend (CMS), tak i frontendové aplikace, což může zvýšit celkové náklady na provoz.
• Datová závislost – při výpadku API jsou všechny připojené frontendové aplikace bez obsahu. To vytváří tzv. „single point of failure“, tedy kritické místo, jehož selhání ovlivní celý ekosystém.