Hodina Země je mezinárodní akce, jejím cílem je upozornit na změnu klimatu poměrně atraktivním způsobem. Během Hodiny Země mají jednotlivci, obce i organizace zhasnout na dobu jedné hodiny (od 20:30 do 21:30) všechna světla. Akce byla založena Světovým fondem na ochranu přírody (WWF).

Kdy se Hodina Země koná?

Akce se pořádá vždy poslední sobotu v březnu.

V roce 2022 se Hodina Země koná 26. března (26.3).

Od kdy se Hodina Země uskutečňuje

První ročník Hodiny Země se konal v roce 2007 v Australském Sydney. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než 2 miliony lidí. V roce 2008 už akce konala v 370 městech a obcích v desítkách zemích světa. V roce 2009 světla vypnulo 4159 měst v 88 zemích. Světla zhasla např. egyptské pyramidy v Gíze, socha Krista spasitele v Brazílii nebo pařížská Eiffelova věž.

Hodina Země v České republice

Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. Od roku 2010 se koná i v České republice, kde ji koordinuje Ekologický institut Veronica.
V roce 2012 se k akci přidala např. i Správa Pražského hradu. V roce 2019 např. v Praze zhaslo osvětlení Vyšehradu, Vítkova a Petřína. V roce 2020 v Praze postupně po 1 minutě zhaslo 10 pražských dominant (z deseti století), od Strahovského kláštera ze 12. století po památník obětem komunismu z 21. století. V roce 2021 zhasl v Praze památník na Vítkově, Národní Divadlo, Malostranská mostecká věž, Rudlofinum, Černínský palác, Staroměstská radnice, Prašná brána, Stavovské divadlo a více než 15 dalších památek.Podle vedení města se ušetří několik TWh elektřiny.

Celkově se v roce 2021 přidalo k akci 145 obcí, 110 organizací a více než 3000 účastníků, jednotlivců, z nichž si 1230 stanovilo svůj klimatický závazek a ušetřilo 330 tun CO2.

Proč se Hodina Země koná

Cílem akce je upozornit na změnu klimatu. Jde o největší celosvětovou kampaň, pomocí které mohou lidé vyjádřit, že jim záleží na osudu planety. Akce se účastní zejména lidé, kteří si i v této složité době uvědomují, že změna klimatu je problém, na jehož řešení se musíme všichni aktivně podílet.

Nenastane při hromadném vypnutí světel tzv. „blackout“?

Nenastane. I když by světlo zhasly desítky tisíc domácností a desítky měst by vypnuly část svého veřejného osvětlení, z celostátního hlediska je to stále zanedbatelné množství energie.
Aby mohlo mít hromadné vypnutí světla vliv, muselo by svá světla a ostatní spotřebiče vypnout mnohem více lidí. Velké průmyslové podniky by musely přerušit výrobu, osvětlení by musely zcela vypnout desítky velkých měst. Jelikož se jedná o koordinovanou událost – zejména co se týče zapojení měst – v případě opravdu masivního připojování se by byli včas upozorněni výrobci a distributoři elektřiny, aby pro ně případný výkyv v odběru elektřiny nemohl znamenat žádný problém.

Nevzroste při zhasínání světel kriminalita?

Že ve tmě roste kriminalita, je pouhá pověra založená na podvědomém strachu ze tmy a na historkách některých dodavatelů elektřiny a svítidel. Žádný ze solidních vědeckých výzkumů výhodu osvětlování pro prevenci kriminality neprokázal. Jako bezpečnější se naopak ukazují oblasti, které nejsou vůbec uměle osvětlené. Existuje dokonce vážné podezření, že růst kriminality za poslední století byl podpořen růstem nočního venkovního osvětlení. Kriminalita vzrostla nejvíce právě tam, kde je osvětlení nejsilnější. Když je tma, bojí se i sami zloději a násilníci, protože neví, kdo všechno je pozoruje. To potvrzují např. další rozsáhlé havárie elektrických sítí ve velkoměstech nebo ještě větších oblastech: pokračují-li do noci, kriminalita při nich vždy zásadně klesne.
I v rámci Hodiny Země nastane ve městech a obcích absolutní tma jen stěží. Svítící výlohy, okna bytů či měsíc poskytují dostatek světla pro dobrou orientaci. Ostatně, nemalá část obcí u nás i po celé Evropě (v Rakousku, Německu, Francii…) veřejné osvětlení vypíná kolem půlnoci každodenně, kvůli úspoře elektřiny i pro lepší spánek svých občanů; problémy to nepůsobí žádné.

Má vůbec smysl vypnout světla na pouhou hodinu?

Přesto, že se neušetří enormní množství energie, má Hodina Země značný smysl. Tato akce je v prvé řadě symbolická – má dát politikům najevo, že desítky milionů lidí po celém světě považují změnu klimatu za nejpalčivější problém dnešní doby. A že proto požadují, aby politici celého světa okamžitě přijali opatření vedoucí k radikálnímu snížení emisí skleníkových plynů, a tím k zamezení nejhorších katastrof plynoucích z probíhající změny klimatu. Navíc se předpokládá, že ten, kdo se k celosvětové Hodině Země připojí, nešetří energii jen tu jednu hodinu v roce, ale že se snaží snížit svou spotřebu trvale.
Hodinou to jen začíná! I po Hodině Země je třeba se zamýšlet nad našimi každodenními aktivitami. I demonstrativní akce mají velký význam – bez toho, že politici dostanou jasný signál, že změna klimatu je problémem všech, stěží začnou něco dělat.

Klimatická změna

Klimatická změna je vývoj klimatu probíhající v uvažovaném časovém měřítku po dlouhou dobu jednostranně, např. směrem k oteplení nebo ochlazení. Časově se může jednat o rozmezí od jednoho desetiletí po miliony let. Může jít o změnu v průměrných klimatických podmínkách i o změnu výskytu extrémních povětrnostních jevů. Změny mohou probíhat v určitém regionu, či na Zemi jako celku.

Kde bere klimatický systém energii?

Klimatický systém získává téměř veškerou energii ze Slunce. Klimatický systém také vyzařuje energii do vesmíru. Rovnováha příchozí a odchozí energie a průchod energie klimatickým systémem určuje energetický rozpočet Země. Pokud je příchozí energie větší než odchozí, je energetický rozpočet Země kladný a klimatický systém se otepluje. Pokud více energie odchází, je energetický rozpočet záporný a Země se ochlazuje.

Co změna klimatu způsobuje?

Energie, která prochází klimatickým systémem Země, se projevuje v počasí, které se liší v geografickém měřítku a v čase. Dlouhodobé průměry a proměnlivost počasí v určitém regionu tvoří jeho klima. Tyto změny mohou být výsledkem vnitřní proměnlivosti, kdy přírodní procesy vlastní různým částem klimatického systému mění rozložení energie. Příkladem může být proměnlivost v oceánských pánvích, jako je pacifická dekádní oscilace a atlantická multidekádní oscilace. Proměnlivost klimatu může být také důsledkem vnějších vlivů, kdy události mimo složky klimatického systému přesto způsobují změny v systému. Příkladem jsou změny slunečního záření a vulkanismus. Změny klimatu mají důsledky pro změny hladiny moří, život rostlin a hromadná vymírání; ovlivňují také lidskou společnost.

Aktuální stav klimatického systému Země

Klimatický systém Země se razantně mění a dopady pociťujeme stále více i u nás doma. Abychom odvrátili největší problémy, musíme výrazně proměnit naše chování a fungování celé společnosti. Potřebujeme skutečně začít šetřit s energiemi, větší podíl energie získávat z obnovitelných zdrojů a skončit s pálením fosilních paliv, které ke změně klimatu přispívají nejvíc. Protože část času na zlepšení jsme už ztratili, musíme naše domovy připravit na častější povodně, sucha nebo letní vlny vedra, které změna klimatu přináší.
Celkem dvacet z dvaceti jedna nejteplejších roků za posledních 150 let bylo zaznamenáno od roku 2000. Rychlost růstu teplot se navíc v posledních letech zvyšuje. Významným dopadem klimatický změn je nedostatek vody. Sucho se stává problémem nejen u nás, ale zejména v rozvojových zemích. Cílem kampaně je tak mimo jiné upozornit na to, jak naše každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě. Klimatickým závazkem, který mohou přijmout instituce i jednotlivci, jsou tedy i cílené úspory vody. Nejen té, která teče v našich kohoutcích, ale zejména vody spotřebované na pěstování a výrobu potravin.