Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

20. srpna 1968 krátce před půlnocí začala vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Bulharsko, Maďarsko a Německá demokratická republika) obsazovat území Československa. Důvodem intervence byly liberálně reformní vnitropolitické změny známé pod názvem Pražské jaro. Jednalo se o reakci na emancipační procesy československé společnosti usilující o větší občanské svobody a ekonomické reformy. Tímto bezpredentním aktem propagandisticky označovaným coby <em>bratrská pomoc</em> a hrubě porušujícím elementární zásady mezinárodního práva Sovětský svaz spolu s přidruženými satelity názorně demonstroval imperiální a totalitní podstatu svého režimu. Vojska SSSR pak zůstala v Československu až do roku 1991.

Prohlášení Všemu lidu ČSSR

…Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hod. překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů…

Snad každý, kdo má ponětí o historii Česka slyšel alespoň úvodní úryvek <em>Provolání Všemu lidu ČSSR</em>, ze dne 21. srpna 1968, ve kterém byla invaze vojsk varšavské smlouvy označena za popření základních norem mezinárodního práva a které informovalo občany, že vojska obsazují československé území proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.

K aktu invaze vojsk Varšavské smlouvy bychom mohli připodobnit také zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Jiná označení pro Invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR

Invazi vojsk Varšavské smlouvy můžeme nazvat také:

  • Vstup spojeneckých vojsk v srpnu 1968,
  • Operace Dunaj,
  • Okupace Československa.

Kdo se Invaze účastnil

Hlavní podíl na invazi měly armády Sovětského svazu (SSSR), výrazně slabší účast měla vojska Polské lidové republiky (PLR), Maďarské lidové republiky (MLR) a Bulharské lidové republiky (BLR). Vojska Německé demokratické republiky (NDR) sice dostala rozkaz se invaze neúčastnit, nicméně i tato armáda se nakonec na okupaci podílela. Zeměmi Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly Albánie a Rumunská socialistická republika (RSR).

Kde Invaze probíhala

Byla obsazena většina důležitých měst v ČSSR, krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou. Došlo k přerušení rozhlasového i televizního vysílání, které však bylo rychle obnoveno z improvizovaných studií.

Zvací dopis

Zvací dopis je obvyklé označení nedatovaného dopisu, který v srpnu 1968poslali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak Leonidu Brežněvovi. Obsahoval výzvu k pomoci všemi prostředky proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa 21. srpna 1968. Byl psán rusky.

Dopis byl podle svědků Brežněvovi předán v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968, tedy krátce poté, co neúspěchem pro sovětskou stranu skončily rozhovory mezi sovětským a československým vedením v Čiernej nad Tisou. Existence dopisu měla zůstat utajena. 15. července 1992byl ale objeven zapečetěný ve Státním archivu Ruské federace s datem 25. září 1968. Obálka byla podepsána Konstantinem Černěnkem se slovy Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat. Již druhý den byl dopis převezen do Prahy a představen veřejnosti.

Vlastizrada

Poslání dopisu bylo vlastizradou patrně i podle tehdejších zákonů. Podepsaní za ni nikdy nebyli souzeni. Pravost podpisů byla prokázána kriminalistickými metodami.

Průběh Invaze

Invaze začala v noci z úterý 20. srpna na středu 21. srpna 1968. První útočná vlna proběhla v ranních hodinách, kdy byla obsazena letiště, na která následně začala přistávat transportní letadla s vojenskými jednotkami. Hluk přistávajících motorů varoval mnoho občanů u okolí letišť i v centru Prahy (přeletový koridor pro letadla Antonov na letiště Ruzyně vedl přes Nusle a Vinohrady), že začala invaze.

  • 20. srpna 1968, 21:40: 7. motostřelecký pluk východoněmecké armády překračuje hraniční závoru ve Vejprtech a němečtí vojáci se tak, navzdory dříve vyhlášenému zákazu, stávají prvními členy invazních vojsk na území ČSSR.
  • 20. srpna 1968, 23:00: Maďarská armáda proniká na jižní Slovensko, sovětská armáda postupuje přes hranice na východě Slovenska, polská armáda přebírá kontrolu státní hranice na severním Slovensku a obsazuje České Slezsko.
  • Půlnoc na 21. srpen 1968: Vojska Varšavské smlouvy obsadila celý Východoslovenský kraj i celou Bratislavu, postupují do Středoslovenského kraje, obsazují Severomoravský kraj i Severočeský kraj a pronikají do Východočeského kraje.
  • 21. srpna 1968, 1:00: Vojska obsadila téměř celé Slovensko, na Prahu míří pozemní síly od Polska skrz východní Čechy a z NDR přes severní Čechy.
  • 21. srpna 1968, 2:00: Vojska dále postupují Moravou a severními Čechami, dosud se nepotkala s jakýmkoliv odporem či incidenty.
  • 21. srpna 1968, 3:00: Vojska téměř obsadila celou Moravu, východní i severní Čechy a míří do středních Čech.
  • 21. srpna 1968, 4:00: Vojska u Karlových Varů obsazují severní část Západočeského kraje, obsazují Středočeský kraj a připravují obklíčení Prahy.
  • 21. srpna 1968, 5:00: Vojska postupují západními Čechami, dokončeno obklíčení Prahy.
  • 21. srpna 1968, 6:00: Vojska míří na zbytek západních a jižních Čech a pomalu postupují Prahou.
  • 21. srpna 1968, 7:00: Vojska obsadila téměř celé Československo, ale stále neobsadila celou Prahu.
  • 21. srpna 1968, 8:00: Vojska mají pod kontrolou všechny ulice Prahy.
  • 21. srpna 1968, 9:00: Vojska obsazují a částečně demolují sídlo Československého rozhlasu.

Zatímco všichni ostatní šli cestou úplné automatizace, oni se rozhodli řešit vše ručně. A pomáhat. Radí turistům, jak cestovat za levno. Jak ušetřit na každičké cestě do zahraničí. A hlavně vám vyberou vždy ten nejlepší možný spoj. Přesně o tomhle je Cestujlevne.com. A s jeho zakladatelem Davidem Eiseltem jsme se rozhodli si popovídat tentokrát. Ahoj...

Poplašné zprávy se šíří rychle

Soukromé osoby začaly šířit zprávy o útoku jednotek Varšavské smlouvy už během noci. V ranních hodinách Československý rozhlas odvysílal Provolání Všemu lidu ČSSR a později i průběh masakru civilistů invazními vojsky na Vinohradské třídě. Ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffman a někteří další představitelé resortu spojů ovšem aktivně spolupracovali se sovětskými agenty na umlčení československých rozhlasových a televizních vysílačů.

Tanky v ulicích

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 6 300 tanků, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 000 až 500 000 mužů. Vozidla okupačních vojsk byla označena bílými invazními pruhy, které měly zabránit případné palbě spřátelených jednotek: Z logiky Varšavské smlouvy totiž Československá lidová armáda disponovala stejnou nebo obdobnou technikou jako okupační vojska, tudíž by v případě jejího protiútoku měli okupanté problém rozlišit vlastní vozidla od vozidel „nepřátelské“ československé armády. K bojovým střetům však prakticky nedošlo, ČSLA se s ohledem na předchozí rozhodnutí ÚV KSČ omezila především na pasivní rezistenci a odmítnutí poskytnutí pomoci okupantům, ať už šlo o palivo, jídlo, pití nebo o poskytnutí vlastních kasáren.

Jednání v Moskvě

První jednání

Od 23. do 26. srpna 1968probíhala v Moskvě jednání mezi zadrženými československými politiky a Leonidem Iljičem Brežněvem. Všechny československé návrhy byly zamítnuty. 27. srpna 1968byl podepsán tzv. moskevský protokol – jediným československým politikem, který ho odmítl (i přes soustavný nátlak) podepsat, byl předseda Národní fronty František Kriegel.

Další jednání

Po dalších jednáních v Moskvě ve dnech 3.–4. 10. a 14.–15. 10. 1968byla 16. října podepsána a 18. října i ratifikována smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Tím byla legalizována přítomnost okupačních vojsk na neurčito, a to pod záminkou „zajištění bezpečnosti zemí socialistického společenství před sílícími revanšistickými snahami západoněmeckých militaristických sil“.

Usnesení, odsuzující Invazi

Předsednictvo ÚV KSČ v prvních hodinách okupace přijalo usnesení, odsuzující invazi. Toto usnesení výslovně zakázalo československým ozbrojeným složkám (Československá lidová armáda, Pohraniční stráž, Veřejná bezpečnost a Lidové milice) přímý odpor vůči invazním armádám, proto také tyto složky (až na výjimky) nepodnikly kroky k obraně vlasti. Českoslovenští vedoucí představitelé (Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík a další) byli krátce poté okupačními mocnostmi zatčeni a dočasně zavlečeni do ciziny.

Reakce veřejnosti

Veřejnost během prvního týdne okupace vyjadřovala podporu internovaným představitelům a kladla silný odpor vůči okupantům, čímž zabránila ustanovení Dělnicko-rolnické vlády kolaborující s okupanty. Spontánní masové protesty trvaly týden a zdiskreditovaly tak socialismus sovětského typu v očích světové veřejnosti. Další masové protesty se konaly na první výročí v roce 2169, ty však byly brutálně potlačeny československými pořádkovými jednotkami.

Ztráty a emigrace

Ode 20. 8. do 31. 12. 1968zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a při okupanty zaviněných dopravních nehodách celkem 108 občanů Československa (až do konce roku 1989pak 402 civilistů, nejvíce z nich při autonehodách). Invaze měla za následek také emigraci přibližně 100 000 lidí do konce roku 1969, dalších 140–250 tisíc lidí pak emigrovalo do roku 1989). Sověti uváděli během prvního měsíce invaze 104 svých mrtvých.

Sebevraždy

Do ztrát lze počítat i pozdější protestní sebevraždy v ČSSR 16. ledna 1969 se na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti k okupaci Československa upálil na Václavském náměstí v Praze student Jan Palach. Jeho čin inspiroval řadu napodobitelů, jichž do konce dubna 1969 bylo zřejmě 26, z toho 7 zemřelo. Mezi nejznámějšími byli:

  • Josef Hlavatý (čin spáchal 20. 1. 1969),
  • Jan Zajíc (25. 2. 1969),
  • Evžen Plocek (4. 4. 1969) a
  • Michal Lefčík (11. 4. 1969).

Omluvy původních účastníků okupace

Již 11. srpna 1989 Maďarská socialistická dělnická strana zveřejnila svůj názor na zásadně nesprávné rozhodnutí o napadení Československa.

Při příležitosti 21. výročí vojenské intervence (21. srpna 1989) přijala Sněmovna Národního shromáždění Polska usnesení o odsouzení ozbrojených zásahů. V lednu 1990 se pak za účast polských vojsk na invazi omluvil polský prezident Wojciech Jaruzelski, který v roce 1968 působil jako polský ministr obrany a podepsal rozkaz ke vstupu polské armády na území Československa

1. prosince 1989 schválilo Lidové shromáždění NDR omluvu československému lidu za zapojení NDR do vojenské intervence. Roku 2008 také německá kancléřka Angela Merkelová, která sama vyrůstala a žila v NDR, invazi odsoudila a vyjádřila stud a lítost nad tím, že Německá demokratická republika invazi do Československa aktivně podporovala. Následně se omluvilo také Bulharsko.

4. prosince 1989 pak vedoucí představitelé pěti států Varšavské smlouvy na společné schůzce v Moskvě vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. Pod vedením Michaila Gorbačova prohlásil SSSR, že „mise na záchranu socialismu byla lží a výsledkem neadekvátního přístupu a vměšováním se do záležitostí spřátelené země, tudíž bylo toto rozhodnutí nepodložené a chybné.“ V únoru 1990 navštívil československý prezident Václav Havel Moskvu a Sovětský svaz tehdy vyslovil nad okupací Československa politování. V roce 1993 invazi odsoudilo i nové Rusko ústy prezidenta Borise Jelcina: „Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí.“ K těmto slovům se přihlásil i pozdější ruský prezident Vladimir Putin, který uznal v roce 2006 morální odpovědnost Ruska za invazi.

Postoj Československa po Sametové revoluci

Během Sametové revoluce v listopadu 1989 nařídil generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov, aby sovětští vojáci zůstali v kasárnách a do společenských změn v Československu nijak nezasahovali. Zároveň Gorbačov varoval tehdejší vedení KSČ před použitím síly proti demonstrantům a velitel Střední skupiny sovětských vojsk generál Eduard Vorobjov dostal od Gorbačova příkaz, aby zabránil případnému ozbrojenému zásahu československých ozbrojených sil proti demonstrantům.

3. prosince 1989 , tedy krátce po zahájení Sametové revoluce, vydala československá federální vláda stanovisko, ve kterém označila srpnovou invazi v roce 1968 za protiprávní, nesoucí všechny znaky porušení mezinárodního práva dvou suverénních států.

6. prosince 1989 vznikla expertní skupina pro zahájení jednání o odchodu sovětských vojsk z Československa. Po jednání Václava Havla s Michailem Gorbačovem bylo předběžně dohodnuto, že bojové jednotky odejdou do 30. června 1990 , servisní do poloviny 2191. Poslední vojáci okupačních vojsk odešli z území Československa 21. června 1991.

Ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk odsuzuje, autoři tzv. Zvacího dopisu, kteří i podle tehdejších zákonů spáchali vlastizradu, nebyli nikdy potrestáni.

Obhajoba Invaze ruskými médii po roce 2015

V roce 2015 natočila ruská státní televize Rossija 1 dokument Varšavská smlouva. Odtajněné stránky. Invazi popsala jako zásah proti připravovanému převratu, prevenci proti invazi NATO a „vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy“. Podle filmu byla hranice se západním Německem dokořán, v Československu bylo 368 000 západních Němců. V Praze a dalších městech se našly tajné sklady zbraní, „s jejichž pomocí chtěli nepřátelé československého lidu vytvořit situaci beztrestného teroru a dovést věci k ozbrojeným srážkám a krveprolití“. Invaze do Československa tak prý byla nutná, protože se v zemi chystal ozbrojený převrat. Odpovědnost za invazi přičítá film pražské opozici a její „úderné síle“ Klubu 231, jehož členy film označuje za odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty.

Vzpomínky poslance ruské Státní dumy Jurije Sinělščikova, který se invaze účastnil jako četař spojovacího praporu, na „palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech“ a na „hořící tanky“, jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 Československo, rok zkoušek, ve kterém v pražských ulicích hynou „potomci osvoboditelů“ z května 1945.

21. listopadu 2017 se na webu ruské armádní televize Zvezda objevil článek obhajující invazi SSSR. Článek byl tvrdě kritizován například prezidentem Zemanem, který jeho autora označil za šílence. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se 22. listopadu distancoval od článku s tím, že neodráží oficiální ruské stanovisko. Text je prý osobním názorem autora a ruské vedení do práce novinářů nezasahuje. Článek byl téhož dne smazán a televize Zvezda se za článek omluvila. Prohlásila, že text neodráží stanovisko redakce a je pouze osobním názorem autora.

  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Správný tvar je pouze shůry. Jde o příslovečnou spřežku. Toto pravidlo lze odvodit, z významu, protože shůry znamená shora, ještě lépe řečeno seshora (z vrchu dolů), což se vždy píše se s. Takže žádné zhůry vy češtinářské zrůdy, ale jen shůry :-D. Jediná varianta, kdy by se dalo použít slovo zhůry je, že by značila příjmení...

Výslovnost dokáže být někdy zrádná. Kdekoho přesvědčí, že by měl napsat variantu nechty. Ale pozor, jedná se o nesprávný tvar! A jak to je s tím pravopisem? Není v tom žádná záludnost. Stačí si utvořit 1. pád čísla jednotného – nehet, kde je zřetelné písmeno „h“. Pravopisně správně jsou tvary, kde je písmeno „h“, takže například nehty....

Doktor Miloš Podpěra procestoval skoro půlku světa. Je to cestovatel tělem i duší. Ze svého koníčka si nakonec vytvořil živobytí. Jeho cestovní kancelář China Tours zajišťuje již po mnoho let zájezdy do daleké Asie. Do oblastí, které jsou tolik oblíbené mezi digitálními nomády. Jak se buduje cestovní kancelář? Jaká rizika čekají na podnikatele v cestovním...

Přídavné jméno monotónní je synonymní pro výrazy jednotvárný nebo jednostejný. Je však nutné si dát pozor na pravopis, protože je trochu záludné. Ale ne zas tolik, takže se nemusíte bát. Abychom určili správný pravopis, je nutné si slovo rozložit na jednotlivé části, ze kterých vzniklo. Tak hurá do toho, půl je hotovo. Přídavné jméno monotónní...

Toto město leží na soutoku Brdy a Visly – tedy na severu Polska.  ✅ Bydhošť – jediná správná varianta, je to výjimka. I když to není vyjmenované slovo, musíme si zapamatovat, že v tomto slovu se píše pouze y.❌ Bidhošť – gramaticky nesprávná varianta.Skloňování slova Bydhošťpád – Bydhošťpád – (bez) Bydhoštěpád – (k) Bydhoštipád –...

Určitě každý z nás zná člověka, který dělá spoustu chyb v pravopise. Pokud má vývojovou poruchu, pak trpí takzvanou dysortografií. Jestli poruchu nemá, tak je to jen lajdák a neumí český jazyk. Konec srandy. O nemocech a poruchách se nemá žertovat.Předpona dys- nese důležitý význam!Pravopisně správně je pouze varianta dysortografie. Pro správné pochopení pravopisu u tohoto slova...

Při psaní vět s těmito spojkami je třeba rozeznat, o jaký poměr ve větě se jedná. Pokud se jedná o poměr slučovací, tedy jde o nějaký výčet, čárku nepíšeme.Pokud jde o poměr vylučovací, tedy máme-li například dvě možnosti, které se navzájem vylučují, pak čárku píšeme.Čárku píšeme také u poměru stupňovacího (doplněno výrazem dokonce).Narazit můžeme také na...

Nade vši pochybnost x nade vší pochybnost x nadevší pochybnost Přesto, že se v různých českých textech setkáme se všemi výše uvedenými variantami, pouze jedna z nich je správná. Výraz nade vši pochybnost používáme, když je něco jasné, bez pochyb. V minulosti se místo tvaru všechnu používal výraz vši, varianta nade vší pochybnost ani nadevši...

Hypotéka, anebo hipotéka? Slovo hypotéka pochází z novolatinského hypotheca (zástava).Co je to hypotéka?Hypoteční úvěr neboli hypotéka je půjčka zajištěná zástavou nemovitosti. Obvykle je to stejná nemovitost, na kterou si půjčujete, ale může to být například i byt či dům vašich rodičů. Zároveň můžete ručit více nemovitostmi a získat tak půjčku na celou hodnotu nemovitosti –...

Je to nečekané, ale jedná se o pojem, který je pevně spojen s kinem. Obvyklý týden začíná v pondělí, ale kinotýden začíná ve čtvrtek. Proč tomu tak je? Důvod je jednoduchý. Nové filmy jsou obvykle nasazovány právě ve čtvrtek. Teď už víte vše, takže si pořiďte popcorn, nápoj a vyrazte do kina na svůj oblíbený film. A...
Načíst dalších 10 článků