Jen málokterá kniha dokázala můj život změnit tak jako kniha Jak se zbavit starostí a začít žít. Myslím, že neexistuje lepší kniha, která by váš život mohla více obohatit.
Ona je to svým způsobem učebnice. Ne obyčejná kniha, kterou přečtete na jeden zátah od začátku až do konce. Je třeba ji číst pořád dokola a pořád pamatovat na jednotlivé body, které máte dodržovat, abyste se zbavili všech starostí, které nám život přináší. Pokusím se shrnout zatím ty body, které jsem se mi za tu krátkou dobu již vryly do paměti a vzpomenu si na ně pokaždé, když mám starosti.
Pokud se kvůli něčemu trápíte tak, že nemůžete spát a děláte si kvůli tomu starosti, tak:
Sedněte si a sepište si na papír, co vše vám dělá starosti
Raději to ještě jednou zopakuji. Sedněte si (nebo lehněte) a sepište si na papír vše, co vám dělá starosti. Pak se zamyslet nad tím, co…
… co s tím můžete dělat?
To si také zapište. Pokud vám dělá starosti něco, co můžete ovlivnit a vy víte, jak to ovlivnit, máte v tu ránu po starostech, protože jediné, co musíte udělat, je rozhodnout se, jak budete daný problém řešit.
A jakmile se pro jedno řešení rozhodnete, okamžitě na něm začněte pracovat. Začnete se jednoduše řídit tím, co jste si právě sepsali.
Pokud se s vašimi starostmi a problémy nedá nic dělat (zkrátka se nedají ovlivnit vaším přičiněním), tak je zbytečné si s něčím podobným dělat starosti. Proč se trápit něčím, co stejně změnit nemůžete? Ponechte to osudu. A věnujte čas a energii věcem, které ještě změnit můžete.
Položte si otázku: „Co nejhoršího se mi může stát?“
Buďte připravení přijmou tu nejhorší variantu, která může nastat.
Netrapte se tím, proč se to stalo zrovna vám. Všechno je přesně tak, jak to má být. Tak, jak nám to přichystal osud.
Snažte se tu nejhorší variantu nějak vylepšit
Chtějí vám dát v práci výpověď? Co horšího se vám může stát? Že vás vyhodí. Nebudete mít práci a ani tedy stálý příjem. Co s tím? Začněte pracovat na tom, aby vás zaměstnal někdo další anebo v mákněte na tom, abyste nebyli mezi propuštěnými. Pokud vás i tak propustí, snažte se získat to nejlepší doporučení, abyste to měli s hledáním práce jednodušší.
Ale ještě se vlastně ani nestalo, že bys vás vyhodili. Tak zkuste dokázat, že jste pro firmu potřební a tím, že firma si vás ponechá, tak jen získá.
Už jste četli? Vše, co jste chtěli vědět o dezinformacích
V tom tkví kouzlo celé této metody. Nebudete pak překvapení, když nastane to nejhorší, co se vám mohlo přihodit. Budete smíření i s touto variantou a hlavně – už budete vědět, co máte v takovém případě dělat. A proto, aby se vám tuto situaci podařilo zvládnout, jste udělali vše, co jste mohli.
Práce je zabijákem starostí
Pořád se něčím zaměstnávejte. Člověk s plnou hlavou starostí se musí pořád utápět v činnosti, aby neutonul v zoufalství.
Možná to zní jako pitomost, ale když pracujete (skutečně pracujete a své práci se věnujete na 100 %), tak nemáte čas na to, abyste přemýšleli nad blbostmi. Nemáte čas na to, abyste si zaplácali větami „a co když“.
Všimnul jsem si u sebe úplně toho samého. Starosti na nás v plné síle dolehnou, až když jsme někde sami a máme čas nad nimi přemýšlet. Rostou v naší hlavě jako zhoubný nádor, který den ode dne bují a zabíjí náš vnitřní klid a pohodu. Zbavíte se jej jen díky tomu, že právě budete mít vždy něco kloudného na práci a budete se snažit problém řešit (pokud to jde). Začnete na něm pracovat. A hle! Najednou už vidíte, že váš problém má i řešení. A hlavně, že řešit i jde!
A vy na něm dokonce už pilně pracujete! Vaše obavy budou pryč. Anebo budou alespoň znatelně menší.
S tímto přístupem se po čase bude váš panický strach zmenšovat a zmenšovat. Až se dostanete do fáze, kdy přestanete mít starosti úplně (ale nebojte, ono se zase brzy objeví něco, z čeho budete mít strach :-)).
To je zatím v kostce všechno to, co jsem dokázal aplikovat do praxe za poslední dva měsíce. Třeba to také pomůže někomu z vás. Doufám, že ano. Od toho tady totiž Krcmic je :-). Aby pomáhal lide, kteří mají / měli podobné problémy a jen neví, jak je řešit.
Možná jako poslední bod bych ještě přidal, že je třeba si tyto rady neustále vštěpovat do paměti a připomínat. Protože se na ně dá snadno zapomenout a spadnout zase do toho nekončícího kolotoče starosti a „co když“ otázek.
