V minulých dílech jsem se zaobíral obecným fungováním kryptoměn, jak a kde lze nakupovat kryptoměny (například na kryptosměnárnách a jaké typy kryptosměnáren existují) a také jsme trochu nakousli těžbu Bitcoinu a probrali jsme hodně do detailu, jak funguje crypto trading a jak se dá získat krypto skrze airdrop nebo skrze jiné další varianty, jak lze získat a vlastnit kryptoměnu (hry, klikačky, hazard, pořízení kryptopeněženky). V neposlední řadě jsme si také popsali nejčastější druhy podvodů s kryptem. Dnes se blíže podíváme na to, jak je to s daněním kryptoměn.

Kolem zdanění kryptoměn je v poslední letech spousta nejasností a po internetových diskuzích najdete spoustu polopravd nebo mýtů, které by vás dříve či později mohly dostat to velkých nepříjemností, pokud byste se jimi řídili. Danění kryptoměn je totiž téma, které není úplně jednoduché na pochopení a tak jsem se rozhodl připravit návod (platný k roku 2021), jak na správné danění kryptoměn (i z toho důvodu, že v tomto oboru podnikám a chtěl jsem si ujasnit, jaká ke platná legislativa). Ne každý danění a účetnictví u digitálních měn rozumí ale v případě, že obchodujete, vlastníte, nebo těžíte kryptoměny, byste měli vědět, co a jak funguje.

Jaké jsou nejčastější dotazy, které jsem nalezl různě po diskuzních fórech a na internetu?

• Jak se daní obchodování kryptoměn na burze?
• Musím danit každou transakci nebo až výsledný zisk?
• Musím vůbec danit peníze, které jsem vydělal směnou kryptoměn, když jsem si je ještě nepřevedl na účet?
• Co když si za kryptoměnu něco koupít, musím to někde uvádět?
• Je potřeba k těžení kryptoměn živnostenské oprávnění?

Na tyto a mnoho dalších otázek se pokusím tedy odpověď níže. Ale než se do toho pustím, pokusím se vysvětlit, jak se ke kryptoměně lze vůbec v dnešní době dostat a obecně vysvětlím, jak celý proces zisku kryptoměn probíhá.

Pokud jste nováček, který nemá s kryptoměnami žádné zkušenosti, doporučuji si přečíst článek Jak lze získat nebo vlastnit kryptoměnu?, který představuje první část celého seriálu o kryptoměnách.

Jaké jsou zásady zdanění kryptoměn v České republice?

Než se ponoříme do konkrétních postupů a pravidel týkajících se zdanění kryptoměn, pojďme si nejprve přiblížit, jak na ně nahlíží české státní orgány. Toto pohledání nám jistě pomůže lépe porozumět celé problematice.

Z perspektivy státních orgánů jsou kryptoměny považovány za nehmotný movitý majetek. Česká národní banka je totiž neuznává jako peněžní prostředky. Nákup a prodej kryptoměn tedy nejsou považovány za platební službu.

ČNB nekvalifikuje kryptoměny jako virtuální peníze ani jako cizí měnu a nelze je ani považovat za obdobu cenných papírů.

Z tohoto důvodu nelze zařadit příjmy z prodeje kryptoměn do kategorie kapitálových příjmů. Veškeré obchody na burzách tak spadají pod §10 Zákona o daních z příjmů – Ostatní příjmy.

V říjnu 2015 rozhodl Evropský soudní dvůr (ESD) ve věci Služby za úplatu – Směna virtuální měny ‚bitcoin‘ za tradiční měny – Osvobození od daně (český překlad zde), na základě sporu švédské daňové správy Skatteverket proti Davidu Hedqvistovi, že v případě kryptoměn se jedná o oběživo. ESD tímto rozhodnutím de facto legitimizoval kryptoměny jako jakoukoliv jinou měnu a osvobodil je tak od DPH.

Nicméně ani tato nejvyšší soudní autorita EU dosud nezměnila postoj českého státu k zdanění kryptoměn. Úprava DPH je totiž na celoevropské úrovni a často se liší od úpravy Zákona o dani z příjmu, který spadá do pravomoci každého jednotlivého státu. Každý stát si tak spravuje tento zákon samostatně.

Žádné výjimky, úpravy či osvobození pro kryptoměny

Podle interpretace Zákona o dani z příjmu v České republice je zřejmé, že kryptoměny zde nedisponují žádnými specifickými výjimkami, úpravami či osvobozeními, jak je tomu například u zlata, cenných papírů, akcií či nemovitostí. Je třeba však poznamenat, že kryptoměny neunikly regulaci ani v rámci zákona o EET, který stanoví, že platby provedené v virtuální měně podléhají povinnostem EET.

Dále je třeba vzít v úvahu tzv. daňový balíček z roku 2017, který byl součástí Novely zákona o DPH. Tato novela určuje, že příjemce plnění je zodpovědný za neodvedenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata provedena v kryptoměnách, a to bez ohledu na to, zda je zaplacena zcela nebo jen částečně.

Každý prosperující sektor má svou veřejnoprávní regulaci, a to platí i pro kryptoměny. I přes často nedostatečné upravení zdanění kryptoměn se státy již dnes angažují v diskusi o zdanění příjmů plynoucích z tohoto fenoménu.

Celý internetový byznys je v podstatě budoucností daňových příjmů. Připomínáte si boom platforem jako Airbnb nebo Uber? Pravděpodobně ano. Možná však nevíte, že tento trend v České republice vyvolal rozsáhlé kontroly ze strany finanční správy, včetně důkladného prověření a potenciálních daňových doměrek a sankcí.

Prvním krokem je správný výběr právní formy pro investování

Rozhodujícím tématem pro každého jednotlivce je správná volba právní formy pro investování. Bohužel však často dochází k samotné realizaci aktivity, tedy k nákupu kryptoměn, aniž by byla dostatečně zohledněna daňová stránka, což může vést k nadměrné daňové zátěži. Tato zátěž nemůže být následně optimalizována a může investora stát i ztrátu celkového zisku.

V České republice mají investoři zpravidla dvě efektivní možnosti volby právní formy investování – buď jako fyzická osoba nepodnikající (tj. osoba investující mimo rámec své hlavní podnikatelské činnosti) nebo jako právnická osoba (často ve formě s.r.o.).

Obě tyto formy investování jsou v české investiční komunitě obklopeny mýty a nepravdami, kterým se budeme v tomto článku věnovat.

Varianta 1 – Investování jako fyzická osoba

Investoři se nejčastěji rozhodují pro formu investování jako fyzická osoba, která obchoduje s vlastními prostředky mimo rámec podnikatelské činnosti (v dalším textu označovanou jako fyzická osoba nepodnikající).

Výhody investování jako fyzická osoba:

1. Téměř nulové počáteční náklady.
2. Příjem není podroben pojistnému na zdravotní a sociální pojištění.
3. Nižší sazba daně z příjmů než při investování prostřednictvím společnosti.

Začínající investoři ocení téměř nulové počáteční náklady, protože není zapotřebí žádné podnikatelské oprávnění nebo licence. Zdanitelný příjem je zařazen do dílčího základu daně podle § 10 Zákona o dani z příjmů (ostatní příjem), což znamená, že není podléhán pojistnému na zdravotním a sociálním pojištění (tato varianta není, s několika výjimkami, daňově efektivní pro investování a nebude dále rozebírána). Sazba daně z příjmů pro fyzickou osobu je nižší, konkrétně 15 %, v porovnání s 19 % u investování prostřednictvím společnosti.

Nevýhody investování jako fyzická osoba:

1. Nemožnost započítat ztrátu z předchozích let s aktuálním ziskem.
2. Omezená možnost kompenzace zisku z kryptoměn s ztrátou z jiných investic (např. akcií nebo nemovitostí) v rámci jednoho roku.
3. Omezené uplatnění pořizovacích nákladů jako výdaj snižující daňový základ.

Nejvýraznější nevýhodou této formy investování do kryptoměn v souvislosti s daněním je neschopnost započítat ztrátu z předchozích let s aktuálním ziskem.

Základ daně podle § 10 Zákona o dani z příjmů totiž nemůže nikdy dosáhnout záporné hodnoty. Navíc v rámci jednoho kalendářního roku není povoleno vzájemně kompenzovat zisk z prodeje kryptoměn se ztrátou z obchodování jinými aktivy, a naopak.

Podle pravidel § 10 je možné vzájemně kompenzovat pouze stejné druhy příjmů. Toto striktní ustanovení však umožňuje kompenzaci zisku a ztráty z obchodování s různými druhy kryptoměn (např. zisk z BTC může být zkompenzován ztrátou z obchodování s ETH).

V praxi dochází k zdanění rozdílu mezi příjmy a výdaji, ačkoliv jsou náklady uvedené v rámci § 10 Zákona o dani z příjmů uznané pouze za předpokladu, že existuje silná příčinná souvislost se zdanitelným příjmem. Investoři mohou uplatnit náklady spojené s pořízením kryptoměny nebo například poplatky burze, ale „režijní“ náklady, jako jsou náklady na internetové připojení, automobil, kancelář nebo mobilní telefon, nelze uplatnit.

Varianta 2 – Investování jako právnická osoba

Jako alternativu k investování jako fyzická osoba přichází možnost investovat a zdanit kryptoměny jako právnická osoba – společnost.

Výhody investování jako právnická osoba:

1. Možnost započítávat ztrátu z předchozích let s aktuálním ziskem.
2. Schopnost kompenzovat zisk z obchodování s kryptoměnami s případnou ztrátou z prodeje akcií nebo jiné podnikatelské činnosti.
3. Možnost uplatnit široké spektrum nákladů spojených s obchodováním.

Důležité je si všimnout, že nevýhody první varianty se stávají výhodami investování prostřednictvím společnosti. To podtrhuje, jak klíčové je rozhodnutí o formě investování. Když daníme jako právnická osoba, můžeme uplatnit ztrátu z předchozích pěti let vůči zisku z aktuálního kalendářního roku.

Společnost je účetní jednotkou, která zdaní roční ekonomický zisk jako celek – tedy může kompenzovat ztrátu z jiné aktivity (např. prodej akcií nebo nemovitostí) nebo podnikání se zisky z obchodování s kryptoměnami.

Dále můžeme uplatnit náklady ve širším rozsahu než fyzická osoba nepodnikající. Automobil, kancelář nebo mobilní telefon tak mohou snižovat celkové daňové zatížení.

Nevýhody investování jako právnická osoba:

1. Vyšší startovací náklady.
2. Administrativní zátěž po celou dobu existence společnosti a při případné likvidaci.
3. Vyšší sazba daně ve srovnání s režimem fyzické osoby.

Vlastnictví společnosti si vyžaduje větší zodpovědnost a vyšší startovací náklady. Oproti méně formálnímu způsobu investování skrze fyzickou osobu zahrnuje založení společnosti náklady v řádu nižších desítek tisíc korun. Společnost je rovněž účetní jednotkou, která vede účetnictví od svého vzniku až do zániku. Přechod k ukončení této formy investování zahrnuje relativně složitý a administrativně náročný proces likvidace.

Společnosti jsou zdaňovány daní ve výši 19 %, což je více než 15 % u fyzických osob. Navíc výplata dividend společníkovi podléhá dodatečnému zdanění 15 % daní z příjmů fyzických osob. Všechny tyto faktory však vyžadují pečlivé zvážení v kontextu širších souvislostí.

Jak bylo zmíněno výše, společnost může uplatnit širší rozsah nákladů. Kromě toho, od roku 2021 bylo zavedeno progresivní zdanění u vysokopříjmových fyzických osob, což znamená zdanění sazbou daně ve výši 23 %. Správná volba právní formy je klíčová pro daňové plánování investora.

Těžba kryptoměn a její daňové aspekty

S ohledem na skutečnost, že těžba kryptoměn není pouze o správě vlastního majetku, ale spadá již do kategorie poskytované služby, stává se podnikáním. Kromě nutnosti získat živnostenské oprávnění vyplývá také povinnost přihlásit se k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Příjem z tohoto podnikání podléhá zdanění dle §7 Zákona o dani z příjmů.

Zdanění probíhá podobně jako u získávání věcí vlastní činností. Kryptoměnu samotnou nelze zdanit jako příjem; zdanit lze až její směnu za fiat měnu nebo jiný majetek.

Pokud jako fyzická osoba dosáhnete zisku při těžbě kryptoměn, podléhá tento příjem sazbě daně ve výši 15 %. Existují však návrhy na zvýšení této daně z 15 % na 24 %, avšak k jejich schválení do roku 2021 dosud nedošlo.

Je nutné mít živnostenské oprávnění pro těžbu kryptoměn?

Těžba kryptoměn se liší od obchodování a spekulací s nimi. Ano, pro těžbu kryptoměn již potřebujete živnostenské oprávnění, nebo byste ho alespoň měli mít.

Těžba splňuje podmínky soustavné činnosti, na rozdíl od obchodování a spekulací s kryptoměnami. Tím, že těžíte kryptoměny, získáváte majetek svou vlastní činností, a příjem vzniká až ve chvíli, kdy kryptoměny prodáte nebo směníte. Proto je nutné mít živnostenské oprávnění, konkrétně v oboru č. 56 „Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“.

Daňové aspekty nákupu zboží a služeb za kryptoměny

Získané kryptoměny nemusíte směňovat za fiat měnu, abyste mohli uskutečnit nákupy zboží či služeb, včetně elektroniky, automobilů, nemovitostí apod. Nákup lze realizovat přímo pomocí kryptoměn.

Výhodou tohoto přístupu je, že nemusíte sledovat aktuální kurz a zabývat se oceněním zdanitelného příjmu. Zdanitelný příjem v tomto případě odpovídá hodnotě pořízeného majetku. Nicméně je důležité si uvědomit, že tato forma nákupu za kryptoměny podléhá daňovým povinnostem, a zdaněna bývá v závislosti na povaze získání kryptoměn – ať už těžbou nebo směnou na burze.

Jak zdanit příjem z kryptoměn při prodeji vlastních služeb a zboží?

Pokud prodáváte své zboží nebo poskytujete služby a přijímáte platby v kryptoměnách, postup je relativně jednoduchý. Fakturu vystavíte podle standardních postupů v korunách, přičemž k ní přidáte ekvivalent v dané kryptoměně (Bitcoin, Ethereum, Litecoin atd.) nebo uvedete informaci, že platba je možná kryptoměnou.

Pro účely daně z podnikání se hodnota vyjadřuje v českých korunách. Ve chvíli, kdy dojde k platbě, jsou hodnoty v korunách a kryptoměně shodné. Případné budoucí změny hodnoty, ať už vzestup nebo pokles, již nesouvisí s podnikáním.

V případě, že dojde ke zhodnocení (například prodej auta za 1 bitcoin, který později získá na hodnotě), budete podléhat dodatečnému zdanění dle §10. Toto zhodnocení už však nebude podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění.

Oproti jiným měnám a s nimi spojeným kurzovým rozdílům, v případě kryptoměn zatím neexistuje žádná daňová výjimka. Možná se v budoucnosti ministerstvo financí touto otázkou zabývá a vytvoří pro kryptoměny specifická pravidla.

Výpočet základu daně ze zisku z kryptoměn

Daň ze zisku z kryptoměn se vypočítá na základě rozdílu mezi cenou při pořízení a cenou při prodeji dané kryptoměny, neboť tato daň spadá do kategorie ostatních příjmů.

Předpokládejme, že například zakoupíte kryptoměnu bitcoin za 100 000 Kč a následně ji prodáte za 200 000 Kč. V tomto případě činí dílčí základ daně rozdíl mezi těmito dvěma částkami, tedy 100 000 Kč.

Při výpočtu daně je možné odečíst prokazatelné náklady spojené s nákupem kryptoměny. V případě směny, kdy dochází k výměně jedné kryptoměny za druhou, je danění rovněž nutné. Avšak v tomto případě je složitější stanovit, jaký kurz použít.

Vzhledem k decentralizované povaze kryptoměn se tento problém řeší obvykle pomocí kurzu, který byl nastaven na burze v době, kdy probíhala směna. Takto lze nejlépe sledovat, zda hodnota vašeho majetku vzrostla či klesla.

Výpočet základu daně pomocí FIFO a váženého aritmetického průměru

Při výpočtu základu daně můžete zvolit mezi dvěma možnými metodami. Podívejme se na konkrétní příklad a ukážeme si, jak by mohlo zdanění kryptoměn vypadat v praxi:

1. Metoda FIFO (First in, first out): Při použití této metody započítáte část, kterou vlastníte nejdéle. Například: Koupíte Bitcoin za 100 000 Kč, poté zakoupíte tři Bitcoiny za 50 000 Kč. Následně prodáte dva Bitcoiny, z nichž jeden stojí 200 000 Kč. Základ daně bude 250 000 Kč, což je rozdíl mezi nákupní cenou nejdéle drženého Bitcoinu (200 000 – 100 000 Kč = 100 000 Kč) a dalším nákupem Bitcoinu (200 000 – 50 000 Kč = 150 000 Kč).
2. Vážený aritmetický průměr: Tato metoda vypočítá průměrnou cenu každé zakoupené kryptoměny a tuto cenu odečte od ceny, za kterou byla kryptoměna prodána. Opět na příkladu: Koupíte Bitcoin za 100 000 Kč a tři Bitcoiny za 50 000 Kč každý. Poté prodáte dva Bitcoiny, každý za 200 000 Kč. Průměrná nákupní cena každého Bitcoinu bude 62 500 Kč. Základem daně bude rozdíl 400 000 Kč – 125 000 Kč (62 500 * 2) = 275 000 Kč.

Pochopitelně, pokud jste v průběhu roku uskutečnili více nákupů a prodejů různých kryptoměn na různých burzách, zdanění zisků bude složitější. V takovém případě může být užitečné konzultovat s ověřeným daňovým poradcem, který vám může poskytnout potřebnou pomoc.

DPH a příjmy z kryptoměn

Evropský soudní dvůr stanoví, že směna kryptoměn, bez ohledu na to, zda probíhá na burze nebo v směnárně, je osvobozena od DPH. Zřejmě také není podléhána DPH samotná těžba kryptoměn. Je to způsobeno nejasností v tom, kdo je koncovým zákazníkem a jaké je místo uskutečněného plnění, přičemž samotná činnost nemá vliv na výši příjmu.

Důležité je si však uvědomit, že pokud vaše příjmy nejsou DPH-povinné, není možné uplatnit si DPH z nákladů na tyto příjmy. V situaci, kdy máte několik příjmů, z nichž některé podléhají DPH a některé jsou od DPH osvobozené, musíte uplatňovat koeficientní krácení nákladů, jak je podrobně specifikováno v Zákonu o DPH.

Směna kryptoměn na burze a ani těžba kryptoměn nemohou být považovány za příležitostné činnosti. Osvobození příjmů z příležitostné činnosti do částky 30 000 Kč dle §10 odst. 3a Zákona o dani z příjmu nelze tedy v tomto případě uplatnit. V případě dědění nebo darování kryptoměn platí pravidla Zákona o dani z příjmu, neboť samostatné ustanovení a zákon o dani dědické a darovací byly zrušeny k datu 1. 1. 2014.

Jak tedy zdanit zisk z kryptoměn?

Jak jsme v předchozích odstavcích zdůraznili, danění kryptoměn bude probíhat odlišně pro fyzické a právnické osoby. Dále existuje rozdíl v zdanění kryptoměn v rámci investic, těžby nebo nákupu a prodeje služeb za kryptoměny.

Nyní se podívejme na konkrétní postup danění kryptoměn.

Průvodce zdaněním kryptoměn pro fyzické osoby

Pokud zvolíte formu investování jako fyzická osoba nepodnikající, nevyhnete se povinnosti podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Předmětem daně z příjmů jsou nejen peněžní příjmy (převod kryptoměn na fiat měnu) ale i nepeněžní příjmy a příjmy dosažené směnou.

Naopak držení kryptoměny na soukromé peněžence nebo burze není předmětem daně; na konci roku nedochází ke zdanění nerealizovaných zisků!

Danění by měly podléhat transakce směny mezi jednotlivými kryptoměnami nebo i směně kryptoměny za jiný druh majetku (např. nákup automobilu či platba na internetovém obchodu přijímajícím kryptoměny).

Základem daně u směnných obchodů bude příjem vyjádřený v CZK za běžných cen. Jako fyzická osoba bez obchodního majetku budete tento druh příjmů danit výhradně podle § 10 zákona o daních příjmů – ostatní příjmy. Na tyto obchody nelze aplikovat žádné osvobození, jaké je známo z obchodování s nemovitostmi nebo kapitálovými investicemi.

Odečítat je možné omezené výdaje spojené s dosažením těchto příjmů, což zahrnuje zejména pořizovací cenu kryptoměny a poplatky burze. Rozšířenější výdaje, jako jsou náklady na udržení příjmů (např. výdaje na automobil, kancelář či mobil), nelze v rámci tohoto dílčího základu daně odečítat.

Stanovení pořizovací ceny kryptoměn probíhá pomocí účetních metod, konkrétně FIFO nebo váženého aritmetického průměru. Investor by měl volit metodu výpočtu, která povede k nejvyššímu ocenění prodávaných kryptoměn.

V průběhu zdaňovacího období (jednoho kalendářního roku) lze vzájemně kompenzovat ztráty a zisky z prodeje různých kryptoměn. Nelze však kompenzovat zisk z kryptoměn s ztrátou z obchodování s nemovitostmi nebo cennými papíry, neboť kompenzace je možná pouze u stejných druhů příjmů.

Dílčí základ daně u ostatních příjmů nesmí klesnout pod úroveň daňově účinné ztráty, neboť výdaje lze uplatnit maximálně do výše příjmů. V této investiční formě není prakticky možné kompenzovat ztrátu z předchozích zdaňovacích období ziskem z aktuálního roku. Základem daně je součet peněžních i nepeněžních příjmů z kryptoměn, snížený o související náklady na dosažení (viz výše).

Po zohlednění zbývajících příjmů (např. ze zaměstnání nebo podnikání) se určuje celkový roční základ daně z příjmů fyzických osob jako suma všech dílčích základů daně. Z tohoto základu lze odečíst nezdanitelné položky, např. úroky z bydlení, penzijní nebo životní pojištění a dary na veřejně prospěšné účely.

Následně se na část základu daně z kryptoměn uplatňuje jednotná sazba daně 15 % platná pro rok 2020.

Od roku 2021 je zavedena daňová progrese i na ostatní příjmy, kde sazba daně dosahuje 23 % pro příjmy přesahující 48násobek průměrné mzdy. Vypočtenou daň je možné následně snížit o daňové slevy a výhody. Každý poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na slevu na poplatníka ve výši 24 840 CZK ročně, a dále je možné využít daňových výhod pro vyživované děti nebo slevu na druhého (výdělečně neaktivního) manžela. Výsledkem bude daň, kterou je nutné odvést na finanční úřad do 1. 4. 2021, nebo do 1. 7. 2021, v případě využití služeb daňového poradce pro sestavení přiznání.

Návod pro zdanění kryptoměn jako právnické osoby

Při investování do kryptoměn formou právnické osoby, obvykle společnosti s ručením omezeným, je nezbytné začlenit zisk z kryptoměn do celkového daňového základu běžně pro zdaňovací období kalendářního roku.

Právnická osoba má povinnost vést účetnictví a využívat obecné účetní metody. Základem daně jsou opět nejen peněžní příjmy (převody kryptoměn na fiat), ale také nepeněžní příjmy a příjmy získané směnou.

Vzhledem k definici položek aktiv v rozvaze společnosti nerealizované zisky na konci roku fakticky nejsou zdaněny, protože kryptoměny jsou vykazovány jako zásoby nebo dlouhodobý nehmotný majetek.

Při danění směnných obchodů je základem daně příjem vyjádřený v CZK v obvyklých cenách. V rámci zdanitelných příjmů jsou uznatelné různé náklady, jako jsou náklady na dosažení (pořizovací cena, poplatky burze), zajištění a udržení příjmů (automobil, kancelář, počítač, telefon atd.).

Výhodou této formy je možnost vykázat z obchodování daňovou ztrátu, která může být převedena až do pěti následujících zdaňovacích období. Metody FIFO nebo váženého aritmetického průměru jsou opět používány k výpočtu nákladů na pořizovací cenu, a výběr jedné metody je závazný.

Osvobození na příjmy z obchodování s kryptoměnami přes právnickou osobu nejsou aplikovatelná, ačkoliv je možné snížit vypočtený základ daně darováním na veřejně prospěšné účely až do výše 10 % základu daně. Na snížený základ daně se následně aplikuje jednotná sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %.

Společnost může dále uplatnit slevu na zaměstnávání handicapovaných zaměstnanců. Daň vypočtená tímto způsobem je splatná do 1. 4. 2021, s možností prodloužení termínu až do 1. 7. 2021 za podmínky využití služeb daňového poradce.

Jako náklady, které jsou započteny vůči příjmu, lze vždy brát tu poslední nejvyšší pořizovací cenu prodané měny?

Vždy se uplatňuje ta nejvyšší pořizovací cena prodané kryptoměny jako výdaj vůči příjmu. Toto se týká otázky účetnictví, kde existuje nesprávná domněnka, že pro fyzickou osobu, která nepodniká a nemá vedeno účetnictví, není nutné používat účetní metody úbytku, jako jsou FIFO nebo vážený aritmetický průměr. I když nelze jednoznačně určit, která mince byla fakticky prodána, zákon o daních příjmů vyžaduje, aby i jednotky bez účetnictví používaly obecné účetní metody. Jako výdaje jsou tedy vždy uplatněny nejstarší pořizovací ceny nebo vážený průměr prodávaných kryptoměn.

Nákladem, který je uplatněn ve vztahu k příjmu, může vždy být ta poslední nejvyšší pořizovací cena prodané měny?

Jako náklady, které jsou započteny vůči příjmu, lze vždy brát tu poslední nejvyšší pořizovací cenu prodané měny.

Pokud jste se již někdy ptali sami sebe: „Co když nebudu platit daně z obchodování s kryptoměnami? Kdo na mě přijde, když jsou kryptoměny anonymní, že ano?“ Takové myšlenky se nepochybně objeví u mnoha lidí, zejména když je kryptoměna relativně novým komoditním aktivem, kterému rozumí jen omezený počet jednotlivců. Je jasné, že sledovat každou online transakci je v praxi nemožné. Ale co když se to změní? Co když úředníci finanční správy jednoho dne skutečně pochopí, jak kryptoměny fungují? Tento okamžik určitě nastane. A co bude poté?

Bitcoin, jako největší kryptoměna, funguje na principu pseudonimity. Každý může sledovat, jaké transakce proběhly a kdy na daném účtu od samotného počátku existence Bitcoinu. Tyto transakční údaje nikdy nezmizí z blockchainu; jsou v něm pevně zakotveny. Takže obchodování s kryptoměnami není zcela anonymní, jak se často tvrdí. Každá burza je totiž povinna ověřit vaši totožnost. Otázkou několika let je, kdy vzniknou automatické nástroje pro kontrolu daní, a i takzvaná pseudonimita pravděpodobně neposkytne dostatečnou ochranu.

Doufám, že vám předchozí obsáhlý článek přinesl nové poznatky a pomohl vám lépe pochopit komplexní otázky spojené se zdaněním kryptoměn. Pokud máte zájem o další informace, podívejte se na uvedené „důležité odkazy“ níže, kde naleznete zajímavé materiály pro další vzdělávání se v této oblasti. Pokud máte nějaké náměty na doplnění této stránky, dejte nám vědět v komentářích. Upozorňujeme, že autor ani vydavatel tohoto článku není certifikovaným daňovým poradcem a nemá oprávnění poskytovat závazné výklady právních předpisů. V případě pochybností ohledně daní doporučujeme konzultovat s licencovaným daňovým poradcem nebo příslušnými úřady.

Doporučuji také navštívit a přečíst si články také:

• Oficiální stanovisko ČNB ohledně obchodování s bitcoiny
• Oficiální tisková zpráva o osvobození kryptoměn (bitcoinu) od DPH
• Bitcoin meetup – Zdanění a daňová optimalizace kryptoměn (27. 2. 2018)
• Bitcoin meetup – Zdanění kryptoměn (29. 1. 2018)
• Bitcoin meetup – Daňové a účetní aspekty kryptoměn (22. 3. 2017)