Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) mohou zaměstnanci chápat různými způsoby.Pro některé z nich představuje samozřejmost a formalitu, školení o bezpečnosti práce je pro ně „zbytečnej vopruz“, nutné zlo, které musí jednou za čas absolvovat (často formou e-learningového kurzu).
Bezpečnost práce bychom ale měli chápat jako vědomé vnímání rizik v okolí nás, v našich pracovních rutinách a také vnímání hrozby, která postupně vyprchává z naší pozornosti. Různá školení BOZP mají za cíl povzbudit, abyste si připomněli pravidla bezpečného chování a situace, které byste měli zvládnout tak, abyste byli plně sebejistí a schopni se v nich bezpečně pohybovat a hlavně správně se rozhodovat. Tentočlánek je koncipován jako spojení toho, co považuji za důležité a zajímavé, a zároveň toho, co je pro zaměstnance povinné a musíte o tom mít přehled.
Cílem tohoto článku je také změnit váš postoj k nastaveným pravidlům a pohlížení na tuto otázku tak, aby systém řízení BOZP byl skutečně efektivním nástrojem ke snižování počtu pracovních úrazů, nemocí z povolání a dalších mimořádných událostí s potenciálně negativními důsledky.
Co je to BOZP?
Jak nastavit své vnímání bezpečnosti, aby se zabránilo pracovním úrazům?
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) mají tři hlavní aspekty:
- Technické aspekty – prvním aspektem je technický, a to se týká prostředí, ve kterém pracujeme. To zahrnuje bezpečnost strojů a pravidelné revize, konstrukci pracovního prostoru, která by neměla vystavovat zaměstnance rizikovým faktorům, jako jsou hluk nebo oslnění. Ergonomické nastavení pracovního místa je také důležité. Zajištění těchto aspektů je povinností zaměstnavatele a určených zaměstnanců, kteří jsou odpovědní za bezpečnost technického vybavení. Všichni zaměstnanci by měli být pozorní k nebezpečným situacím a informovat nadřízené o jakýchkoli problémech nebo rizicích v technickém vybavení.
- Organizace práce – zaměstnavatelé a vedoucí pracovníci mají klíčovou roli při organizaci práce a stanovování bezpečných pracovních postupů a pravidel, která musí zaměstnanci dodržovat. Každý zaměstnanec má právo odmítnout práci, pokud se domnívá, že by mu mohla ohrozit zdraví nebo bezpečnost, a to bez ohledu na organizační nebo technické nedostatky. Nejběžnější chybou v organizaci práce je nedostatečná příprava a nedostatečné zdroje pro bezpečné provedení práce, což může zahrnovat provádění konfliktních činností nebo práci bez stanovených pravidel.
- Chování člověka – chování člověka lze rozdělit do tří hlavních oblastí. Vědomé chování zahrnuje činnosti, které provádíme poprvé nebo jsou složité a nebezpečné. V takových situacích jsme obezřetní a pečliví, což snižuje riziko pracovního úrazu. Vědomé chování tvoří však jen malou část našeho dne.Většinu času (asi 80 %) se chováme nevědomě, při rutinních činnostech, jako je chůze nebo jednoduché manuální operace, protože předpokládáme, že jsme v bezpečí. Toto přesvědčení může být klamné, protože až 75 % pracovních úrazů se stane právě při takovýchto rutinních činnostech, například při zakopnutí.Zbývajících 5 % tvoří reflexivní pohyby, které neprovádíme vědomě, jako například zakrytí obličeje, když něco padá. I když nám instinktivní reakce někdy může pomoci, nespoléhejme se na ni. Zaměstnavatelé by měli zajistit prostředí a pravidla, která minimalizují nutnost spoléhat se na instinkty, protože to nestačí k účinné ochraně zdraví a bezpečnosti.
Z tohoto vyplývá, že bychom měli více jednat vědomě a podle pravidel, ale tento přístup nemůžeme uplatňovat po celou pracovní dobu. Je důležité, aby zaměstnavatelé nastavili a řídili systém BOZP tak, aby minimalizoval potřebu spoléhání se na instinkty a aby zaměstnanci dodržovali pravidla stanovená pro jejich ochranu.
Bezpečná práce a prevence rizik
Bezpečná práce a prevence rizik jsou klíčové pro ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Aby se minimalizovala pravděpodobnost pracovních úrazů a onemocnění z povolání, zaměstnanci a zaměstnavatelé musí spolupracovat na vytvoření bezpečného pracovního prostředí a správném chování na pracovišti. Následující body se zaměřují na to, jak dosáhnout bezpečné práce a prevence rizik:
- Vědomá práce: Zaměstnanci by měli být povědomi o rizicích spojených s jejich prací a o způsobech, jak se jim vyhnout nebo jim předcházet. To zahrnuje znalost bezpečnostních postupů, používání ochranných pomůcek a ohlašování rizik nadřízeným.
- Odpovědnost zaměstnavatele: Zaměstnavatelé mají povinnost poskytnout zaměstnancům bezpečné pracovní podmínky, což zahrnuje technická opatření, správnou organizaci práce a vybavení, a také školení o bezpečnosti a zdraví při práci. Pravidelné revize technických zařízení jsou také klíčové.
- Organizace práce: Organizace práce by měla být taková, aby minimalizovala rizika pro zaměstnance. To zahrnuje stanovení bezpečných pracovních postupů, dodržování limitů pracovní doby a vybavení pracovišť tak, aby byla minimalizována nebezpečí.
- Ochranné pomůcky: Používání ochranných pomůcek, jako jsou helmy, brýle, rukavice a další, může výrazně snížit riziko úrazů. Zaměstnanci by měli být povinni používat tyto pomůcky, když je to nezbytné.
- Školení a vzdělávání: Zaměstnavatelé by měli zajistit, aby jejich zaměstnanci byli řádně školeni v otázkách bezpečnosti a prevence rizik. To zahrnuje nejen zaškolování nových zaměstnanců, ale také pravidelné školení a osvěžení znalostí pro stávající zaměstnance.
- Kultura bezpečnosti: Vytváření pozitivní pracovní kultury, která klade důraz na bezpečnost a prevenci rizik, je důležité. Zaměstnanci by měli být povzbuzováni k hlášení bezpečnostních incidentů a rizik a měli by vědět, že jsou v této oblasti podporováni.
- Pravidelné kontroly a hodnocení: Pravidelné kontroly pracovního prostředí, bezpečnostních postupů a školení jsou nezbytné k identifikaci a řešení rizik. Zaměstnavatelé by měli provádět pravidelné inspekce a hodnocení, aby zajistili, že jsou dodržovány standardy bezpečnosti a prevence rizik.
- Zacházení s nebezpečnými látkami: Pokud je součástí práce zacházení s nebezpečnými látkami, je důležité dodržovat přísná pravidla pro jejich skladování, používání a likvidaci. Školení v této oblasti je zásadní.
Celkově je bezpečnost a prevence rizik společnou zodpovědností zaměstnanců a zaměstnavatelů. Když spolupracují na dosažení bezpečného pracovního prostředí, mohou výrazně snížit riziko pracovních úrazů a onemocnění z povolání.
Zákoník práce, práva a povinnosti
Obecné zásady chování na pracovišti a povinnosti zaměstnanců
Lidé často považují politiky svých zaměstnavatelů za příliš přísné a zdá se jim, že přesahují rámec právních předpisů. To vede k přesvědčení, že nedodržování těchto pravidel není tak závazné (a závažné také). To však neodpovídá realitě, protože mnoho povinností zaměstnanců je stanoveno zákonem. Co vše musíte dle zákona dodržovat na pracovišti?
Zaměstnanci mají vůči zaměstnavateli následující povinnosti (dle § 301 zákoníku práce):
- Pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci.
- Využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly.
- Dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni.
- Řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce jsou upraveny v § 106 zákoníku práce. Konkrétně máte následující práva a povinnosti:
Vaše práva:
- Jako zaměstnanci máte právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a právo podílet se na zajišťování bezpečného prostředí.
- Jste oprávněni odmítnout vykonat práci, o níž máte důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje váš život nebo zdraví.
Povinnosti zaměstnanců:
- Dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví dalších fyzických osob.
- Účastnit se školení a ověření svých znalostí.
- Podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním.
- Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele.
- Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.
- Nepožívat na pracovištích alkoholické nápoje ani jiné návykové látky (v pracovní době ani mimo tato pracoviště), nevstupovat pod vlivem takových látek na pracoviště.
- Oznamovat svému nadřízenému závady na pracovišti, zejména poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k zamezení těchto poruch.
- Podílet se na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách.
- Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl zaměstnanec svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.
- Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Rizika při práci – identifikace a hodnocení rizik
Hledání rizik je povinností zaměstnavatele. Obvykle je to úkol odborníka v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který identifikuje rizika a navrhuje opatření na jejich odstranění nebo minimalizaci. Vedoucí zaměstnanec však pravidelně vyhodnocuje rizika při přidělování a organizaci práce.
I když zaměstnanci tuto povinnost nemají přímo stanovenou, je v jejich zájmu, aby rozuměli procesu hledání rizik.
Můžeme to přirovnat k péči o malé dítě. Představte si, že na vaše pracoviště přijde dvouleté dítě, za které jste zodpovědní. Musíte najít místa, kde by se mohlo zranit, zvážit, jak velké je riziko takového úrazu a udělat vše pro jeho ochranu. To vyžaduje jen zdravý rozum. Teď si představte, že toto dítě jste vy sami.
Pokud si položíte správné otázky a nebudete podceňovat rizika, která identifikujete, pravděpodobně budete pracovat bezpečně a nestane se vám nic.
Příklady takových otázek:
- Co budu dnes dělat?
- Znám pravidla bezpečnosti a postupy z dokumentace?
- Jak se normálně provádí tato práce a jak by měla být provedena?
- Jaké nástroje a ochranné pomůcky budu potřebovat?
- Potřebuji povolení nebo pokyny od nadřízeného?
- Jaká jsou možná rizika?
- Co udělám pro to, aby se mi nic nestalo?
- Jsou nějaké neobvyklé podmínky, na které by standardní postupy nemusely pamatovat?
Pokud objevíte nedostatky nebo máte pochybnosti, informujte svého nadřízeného a společně hledejte řešení. Tímto způsobem také přispíváte k bezpečnosti práce, jak jsme si vysvětlili v kapitole o lidském chování.
V systému řízené dokumentace zaměstnavatele naleznete analýzu rizik vašeho pracoviště. Dokument je to obvykle rozsáhlý, protože zákoník práce a kontrolní orgány nemají slitování s organizacemi, kterým něco v tomto výčtu chybí.
Rizika a nejnebezpečnější činnosti
Mezi obecně nejrizikovější činnosti patří:
- pád z výšky nebo do hloubky,
- práce s vysokým napětím,
- práce ve stísněných nebo uzavřených prostorách, často ve spojení s jedovatými plyny a chemickými látkami,
- práce s otevřeným ohněm a rizikem výbuchu a požáru,
- práce s dopravními prostředky, vysokozdvižnými vozíky, velkými zvířaty,
- práce na staveništi, kde se kombinují výše uvedená rizika a mohou se připojit další.
K výkonu všech těchto činností je nutný přímý pokyn vedoucího a zpracovaný plán bezpečné práce nebo pracovní postup.
V kanceláři a administrativní budově je největší pravděpodobnost pracovního úrazu:
- zakopnutí a pád při chůzi ze schodů, do schodů, na rovině, při sněžení a námraze…. prostě kdekoliv, kde se chodí,
- opaření od horkých předmětů při přípravě občerstvení,
- riziko poškození páteře při nevhodném zvedání břemen,
- říznutí, skřípnutí, pád věcí.
V oblasti ochrany zdraví to budou:
- rizika spojená s použitím čistidel a chemických látek,
- zdravotní obtíže při nevhodných mikroklimatických podmínkách ve špatně klimatizovaných a špatně větraných prostorách,
- zdravotní obtíže spojené se špatnými návyky při sezení a práci na počítači,
- stres – přetížení, tlak na přesnost, odpovědnost, rychlost, k tomu působící rušivé vnější vlivy aj.
Rizika sezení a ergonomie pracovního místa
Jak má vypadat mé pracoviště, aby bylo ergonomické a bezpečné?
Správnost uspořádání pracoviště je kontrolována při prověrce BOZP, kterou s vaším vedoucím zaměstnancem provádí osoba odborně způsobilá k prevenci rizik. Pokud se vám něco nezdá, můžete zkusit sami vyhledat NV 361/2007 nebo NV 101/2005 Sb. a podívat se, jak by pracoviště uspořádané mělo být. Najdete tam třeba, že šířka uličky by měla být 110 cm, průchody kolem nábytku alespoň metr široké, na každého zaměstnance v kanceláři alespoň 2 metry čtvereční volné podlahové plochy bez uliček a komunikačních prostor. Mezi často diskutované oblasti patří např. intenzita osvětlení, otázka větrání, teplota a vlhkost, ale třeba i minimální počet záchodových míst pro muže a ženy a jejich vzdálenost od vašeho pracoviště. Zajištění souladu skutečnosti s danými předpisy je povinností zaměstnavatele a se zajištění m realizace úprav pracoviště v souladu s bezpečnostními předpisy vám může pomoci třeba zástupce zaměstnanců za BOZP, odborová organizace, Oblastní inspekce práce nebo Krajská hygienická stanice.
Hlavní rizika nesprávné polohy pracovníka při práci jsou:
- sezení ve zhroucené poloze s omezenou mobilitou,
- nevhodné uspořádání pracovního místa a málo světla nebo odlesky,
- nesprávná organizace práce a nedostatečné přestávky pro změnu polohy těla,
- chybějící přestávky a kompenzační cvičení v práci i po ní.
Správná poloha při práci na počítači
- Poloha těla – určitě jste to slyšeli: sedět rovně tak, aby kyčle a stehna byly ve výši kolen. Lokty jsou na úrovni zápěstí. Ale kdo to má ale vydržet? Sed není pro lidské tělo přirozená poloha, a proto je velmi důležité naučit se správně sedět. Pokud se nekontrolujeme, obvykle náš sed sklouzne do předsunutí hlavy a ramen a zakulatí se nám záda, často už od křížové oblasti. Páteř je v takovém případě napjatá do oblouku, namáháme si stále stejné vazy a svaly, a únava a bolest nastupují velmi rychle. Pokud se naučíme kontrolovat svoje držení těla, což znamená, že páteř držíme napřímenou a hlavu nevysunujeme dopředu, jsou statické nároky na páteř a svaly mnohem menší, a vydržíme sedět déle s menší únavou a přetížením. Ideální způsob sezení je tzv. dynamický sed, střídání různých poloh.
- Zásadní je poloha hlavy a krku – obecně máme tendenci se vyhrbit a dát hlavu dopředu. Proto potřebujeme kompenzovat především mezilopatkové a podlopatkové svaly a hlídat si pozici hlavy. Je chyba očekávat, že dvacetivteřinovým protažením kompenzujeme šest hodin za počítačem. Naprosté minimum pohybu a cvičení by mělo být 150 minut týdně dle doporučení WHO.
- Sezení na míči nebo klekačce – je rozhodně zajímavým zpestřením, ale po několika minutách, kdy se začneme soustředit na práci místo na sezení, obvykle opět spadneme do nám nějak pohodlné polohy. Tím, že na míči nesedíme správně, svalovou dysbalanci naopak prohlubujeme, protože pohodlnou polohou opět posilujeme již silnější stranu.
- Karpální tunel – při psaní držte zápěstí v přirozené rovné pozici. Neohýbejte jej vzhůru, dolů, ani na stranu, aby nevznikal tlak na nervy a cévní zásobení ruky. Pomůže vám gelová podložka pod zápěstí.
- Poloha nohou – pokud je židle příliš vysoká nebo vám výška postavy nedovoluje dát si nohy na zem, je vhodné použít podložku pod chodila. Dle NV 361/2007 Sb. musí být poskytnuta každému, kdo o ni požádá.
- Pravidla pro umístění monitoru – horní okraj monitoru by měl být v úrovni očí nebo lehce pod ní ve vzdálenosti kolem 50 cm. Důležité je, aby monitor byl v pravoúhlém postavení k oknu, aby se zamezilo odleskům nebo oslnění.
Rizikové faktory
Práce s osobními počítači a notebooky vyžaduje dodržování několika důležitých pravidel:
- Sedavá práce s počítačem trvající déle než 4 hodiny denně může způsobit první nepříjemnosti spojené se sezením v jedné strnulé poloze s minimem pohybu. Jakmile pracujete s počítačem déle než 6 hodin, stává se to pro většinu lidí velmi náročné – pozornost klesá, objevují se psychosomatické problémy, jako je bolest zad, pálení očí, bolesti hlavy a otoky nohou. Aby se těmto obtížím předešlo, je důležité rozložit práci s počítačem na krátké úseky s pravidelnými přestávkami. Pokuste se také plánovat svou práci tak, abyste mohli občas pracovat bez počítače a například vést porady ve stoje nebo za chůze.
- Právní předpisy nepovolují trvalou práci pouze na notebooku. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví, že by mělo být možné měnit polohu monitoru a klávesnice. Proto k notebooku doporučujeme buď připojení externího monitoru nebo použití zvýšené podložky a externí klávesnice. Práce pouze s notebookem by mohla zatěžovat krční páteř a způsobit nerovnováhu svalů kvůli jedné neměnné poloze.
Kde najdeme více informací?
Ergonomie je samostatný vědní obor, který spojuje poznatky fyziologie, anatomie a dalších oborů včetně např. estetiky. Více v oblasti právní předpisů naleznete v NV 361/2007 Sb.
Rizika technických zařízení
Bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí
Pro zajištění bezpečnosti strojů je klíčové dodržovat následující zásady:
- Správné umístění a pevné upevnění strojů a zařízení.
- Zajištění správného fungování ochranných krytů, které chrání zaměstnance před různými riziky, jako jsou letící částice materiálu, zachycení nebo amputace končetin.
- Pravidelná kontrola a revize přístrojů. V organizaci musí být jmenována osoba zodpovědná za provádění těchto kontrol.
Zaměstnanec má povinnost seznámit se s návody k obsluze a místními provozními a bezpečnostními předpisy a řídit se jimi. Pokud nemáte na pracovišti k dispozici návod k obsluze, můžete použít návod k obdobnému zařízení nebo modelu, nebo dokonce vyhodnotit rizika stroje sami a vytvořit místní provozně bezpečnostní předpis, který by plnil legislativní požadavky. To je zejména u starších zařízení často používaný postup.
Pokud plánujete koupit nový stroj nebo zařízení, měli byste zajistit, že:
- Všechny stroje, spotřebiče a technická zařízení uvedené na trh v EU mají označení CE, což značí, že pro ně bylo vydáno prohlášení o shodě a jsou schopny bezpečného provozu.
- Pokud zvažujete nákup v zahraničí, mějte na paměti, že situace může být složitější. Pro elektrospotřebiče platí, že je může dovézt pouze osoba registrovaná v kolektivním systému, a za každý zakoupený kus je třeba zaplatit recyklační poplatek. Dále byste měli zajistit překlad veškeré technické dokumentace a, v některých případech, dokonce certifikaci a porovnání s normami, pokud dané zařízení nemá prohlášení o shodě.
Pokud již máte nový stroj nebo zařízení, je důležité se s ním seznámit a dodržovat pravidla pro jeho použití. Záznam o seznámení s pravidly je vhodné vést, například podepsáním návodu k obsluze. Pokud nemáte návod k obsluze nebo pracujete s starším zařízením, měli byste vytvořit místní provozně bezpečnostní předpis, ideálně ve spolupráci s technikem BOZP a s ohledem na návod k obsluze podobného zařízení.
Používání vlastních spotřebičů na pracovišti je povoleno pouze za předpokladu, že:
- Tyto spotřebiče mají platnou revizi a kontrolu.
- Jste seznámeni s návodem k obsluze.
- Máte povolení nebo souhlas od vedoucího zaměstnance.
Pro bezpečnost strojů je důležité
- vhodné umístění a upevnění strojů a zařízení,
- ochranné kryty proti následujícím rizikům: odlétávají části, zachycení zaměstnance, vtažení a amputace končetin,
- přístroje musí být pravidelně kontrolovány a revidovány – v organizaci musí být jmenována osoba odpovědná za provádění revizi a jiných druhů kontrol.
Bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí – legislativa
Požadavky vycházejí z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Rizika při práci – identifikace a hodnocení rizik
Rizika a pravidla při práci s el. zařízením
Jaké jsou nejčastější přímé příčiny úrazu el. proudem?
- neodborný zásah do zařízení nebo jeho části při poruše – zaměstnanec chce splnit úkol a vyřešit problém, i když ví, že k tomu není způsobilý;
- používání poškozeného zařízení – „nechce se mi řešit opravu, když to přeci ještě nějak funguje“;
- používání zařízení k jiným účelům – „nemám správný nástroj, ale s vrtačkou to určitě půjde taky“;
- mokré ruce a namočení/kropení zařízení pod proudem;
- technická závada, o které víme, či nevíme;
- odpojování zařízení ze zásuvky pod napětím – vytáhnete si elektrický oblouk, pokud je odběr >1kW.
Jaké nejčastější poruchy je třeba řešit a oznámit zaměstnavateli?
- poškozený kryt, držadla, ovládací prvky;
- pohyblivé, prodlužovací nebo odpojitelné přívody mají poškozenou izolaci;
- pokud nevím, jak se zařízením pracovat, a něco zjevně není, jak má být.
Pravidla bezpečné práce, která musíme dodržovat
- Před přemístěním zařízení, které se nedrží obvykle v ruce, je odpojit od zdroje – vypnout a pak vytáhnout ze zásuvky.
- Nikdy nevypínat zařízení pod zátěží vytažením ze zdi.
- Seznámit se s návodem k obsluze nebo místním provozním předpisem a obsluhovat dle návodu.
- Pracovat jen se zařízením, na kterém jsou prováděny revize a kontroly.
- Nevnášet potají soukromé spotřebiče bez revizí a kontrol.
- Svévolně neopravovat spotřebiče a nezasahovat do nich.
- Před zapojením do sítě provést kontrolu spotřebiče.
- V případě poruchy spotřebič odpojit od sítě a nahlásit nadřízenému.
Už jste četli? Amálie
Ruční manipulace s břemeny a skladování
Rizika manipulace s břemeny jsou následující:
- nevhodné břemeno: těžké, velké, těžko uchopitelné,
- nevhodná manipulace: ohýbání, otáčení trupu, daleko od trupu, ve špatné výšce, nestabilní poloha,
- nevhodné pracovní prostředí: povrch podlahy nerovný, kluzký apod.,
- nedostatek manipulačního prostoru, nepříznivé klimatické podmínky,
- nevhodná organizace práce: činnost trvá příliš dlouho, nedostatečný odpočinek.
Rizikové faktory při zvedání předmětů:
- pořezání o pásky, papír a ostré hrany,
- pohmoždění při vyklouznutí a pádu břemene,
- různá poranění nohou, rukou,
- poškození páteře při nevhodné poloze těla,
- poranění hlavy a pád věcí.
Pravidla bezpečného zvedání břemen jsou:
- Používat zdvihadla a technické prostředky, pokud jsou k dispozici.
- Dodržovat maximální přípustné hmotnosti břemen.
- Břemena zdvihat s rovnými zády silou nohou, nikoliv v předklonu s kulatými zády.
- V předklonu použít pro zvedání techniku mrtvého tahu. Tu si natrénujte s někým zkušeným nebo s trenérem ve fitness centru.
- Nikdy nerotovat trupem zatíženým břemenem.
- Neprohýbat se v bedrech při zdvihání břemen nad výšku ramen.
Limity břemen
Celosměnové limity
•Za celou 8 hodinovou směnu mohou muži nazvedat do 10.000 kg, ženy do 6.500 kg.
Pravidla bezpečného skladování (v libovolném množství)
Bezpečně skladujeme tehdy, když máme zpracovaný místní řád skladu, který obsahuje:
- odpovědnost za pořádek ve skladu;
- pokyny pro manipulaci ve skladu – učení ploch pro manipulaci, chodce a skladování (nejlépe vyznačeno pruhy na podlaze);
- stanovení kontrol BOZP a kontrol regálů, schůdků a techniky;
- použití OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) zaměstnanci – rukavice, respirátor, ve skladu chemikálií štít a třeba gumáky;
- únikové cesty a východy jsou vždy volné, je ponechán volný přístup k hlavním uzávěrům a prostředků požární ochrany;
- ruční obsluha regálů ve výšce 1,8 m se provádí z bezpečného místa (schůdky, žebřík);
- zaměstnanci „nelezou“ po regálech, k přístupu na vysoká či obtížně dosažitelná místa se nepoužívá nábytek;
- je vyznačena maximální přípustná nosnost podlahy (v kg/m2).
Práce s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Často se stane, že v kancelářích jsou štafle či schůdky a žebříky, které zaměstnanci používají tu na založení šanonu, tu na odložení nepotřebných věcí do vyšších pater regálu.
Za práci ve výšce se považuje každá práce, při níž stojíme nad úrovní podlahy či terénu, příp. kdykoliv stojíme nad vodní plochou (přičemž při práci nad vodní plochou máme povinnost dodržovat zvláštní bezpečnostní pravidla, pokud rozdíl výšek činí 1,5 m nad okolním terénem).
V první řadě bychom měli místo, kde hrozí pád z výšky, zabezpečit zábradlím, tj. umístit prvek kolektivní ochrany. Pokud se to v daném kontextu nehodí nebo by bylo takové opatření příliš drahé, musíme použít ochranné osobní prostředky (OOPP) proti pádu. V této situaci mohu použít žebřík, přičemž do 5 m po něm mohu vylézt bez jištění OOPP, dodržím-li pravidla pro bezpečné použití žebříku. K tomu ale budete potřebovat další proškolení s praktickou instruktáží, které vám tento e-learning nemůže zprostředkovat.
Pokud chcete použít štafle, žebřík nebo schůdky, které jsou k dispozici, pak můžete, jsou-li splněné následující podmínky:
- Štafle, žebřík či schůdky jsou určené pro daný účel a jsou pravidelně kontrolované, vizuální kontrolou nevykazují závadu.
- Kolem žebříku musíte mít volný prostor minimálně 60 cm, další metr a půl je pak okruh, kam by nikdo neměl vstupovat. Na žebříku můžete pracovat sami, za příčkami musí být 18 cm volného místa. Poslední tři příčky se použijí jako přesah, kde se jenom držíme a na nikdy na ně nestoupáme. Na žebřík můžeme vynést max. 15 kg těžké břemeno, při stoji na žebříku nepoužíváme bez dalšího jištění elektrické nářadí a ani odtud neprovádíme složitější údržbářské operace.
Časté chyby – pokud si žebřík dáte příliš daleko, když se chcete dostat přes nějaký nevhodný materiál, může vám žebřík podjet. V optimálním úhlu 15 stupňů, tj. 1:4 (vzdálenost:výška) jste chráněni proti podjetí nebo odražení, které hrozí, pokud máte žebřík příliš kolmo. Pak spadnete na záda a žebřík rovnou na vás.
Práce s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky – legislativa
Problematika je řešena v souladu s požadavky nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
Rizika práce s chemickými látkami
Rizika chemických látek a směsí
- poleptání,
- poškození pokožky – vysušení,
- poškození plic při vdechování,
- alergické reakce, postupná senzibilizace a nemoc z povolání,
- toxicita – akutní, specifická pro různé orgány (játra, ledviny), rakovina, poškození plodu v těle,
- požár a výbuch.
Symboly
Existují látky, které představují vážné riziko pro lidské zdraví a dokonce mohou způsobit smrt, pokud se dostanou do těla jakýmkoliv způsobem. Identifikace těchto nebezpečných látek není vždy snadná a jednoznačná, neboť symboly používané k jejich označení nemusí být intuitivní.
Tento specifický symbol se používá na obalech látek, které mohou způsobit postupnou senzibilizaci dýchacích orgánů. To znamená, že při prvním krátkodobém vystavení těmto látkám se obvykle neprojeví žádné okamžité zdravotní problémy. Avšak pokud se člověk opakovaně a dlouhodobě vystavuje těmto látkám, aniž by používal vhodnou ochranu, může to mít za následek vážné zdravotní komplikace. Typickým příkladem takové látky je kyanoakrylát, který se nachází například v lepidlech.
Tento symbol je rovněž používán pro látky, které jsou mutagenní nebo karcinogenní, což znamená, že mohou způsobit poškození DNA nebo zvýšit riziko vzniku rakoviny. Taktéž se používá pro směsi, které jsou toxické pro reprodukci a mohou mít specifické negativní účinky na orgány související s reprodukcí. Je tedy důležité být obezřetný a řádně chránit své zdraví při manipulaci s látkami označenými tímto symbolem.
Pravidla pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami
- Přečtu si výčet nebezpečných vlastností a pravidla prevence, tzv. H a P věty na obalu, sleduji symboly nebezpečí.
- Vím, kde je bezpečnostní list k látce, a znám pravidla pro první pomoc v něm obsažená, příp. číslo na toxikologické centrum.
- Pracuji v dobře větraných prostorách.
- Používám ochranné prostředky (brýle, rukavice, zástěra, respirátor), které mi byly přiděleny.
- Nečichám k chemikáliím, ani je nezkouším chuťově.
- Chemikálie nevylévám do odpadu, ale vytřídím do nebezpečného odpadu v uzavřené nádobě s označením, které je určeno pro obaly se zbytky nebezpečných látek.
- Do kyselin nikdy nepřidávám vodu, ale kyselinu liju do vody. Vím, že v opačném případě hrozí vznik nadměrného tepla a možnost vystříknutí do obličeje či potřísnění nezakryté části těla.
- Chemikálie nepřelévám do jiných nádob, zejména od nápojů a potravin, čistících a kosmetických přípravků, kde by hrozila možnost nechtěného požití či jiná záměna.
- Během práce s chemikáliemi nepiji, nejím a odstraním zdroje jiskření a iniciace požáru/výbuchu)
Příklad: Došlo k úniku hořlavé kapaliny (ethanolu), kapalina se rozlila na podlaze skladu se stropem ve 12 m výšky. Co budeme v takové situaci dělat?
- Líh zapálíme a necháme shořet.
- Rozlitý líh utřeme do hadru a vhodíme do nádoby na nebezpečný odpad s označením: Absorpční činidla, sorbenty N 150202.
- Otevřeme vrata skladu, zajistíme větrání, co nejrychleji látku setřeme, nasáklé sorbenty (papírové utěrky, hadry) vložíme do pytle a dáme ven k vyschnutí.
Pokud jste zvolili postup v bodě druhém (rozlitý líh utřeme do hadru), který je vhodný pro látky s jinými nebezpečnostmi, může se stát, že těkající hořlavina vytvoří v nádobě výbušnou směs, vzplane a způsobí požár. Správná odpověď je poslední (otevřeme vrata). Riziko požáru z lihu vytěkaného ze sorbentů je vysoké a bezpečný způsob asanace je v tomto případě důležitější než pravidla ochrany ovzduší nebo pravidla zatřídění do správné nádoby na odpad. První odpověd skončí katastrofou, výpary vzplanou a následuje výbuch.
Žíraviny a toxické látky – pokud máte nakládat s látkou žíravou nebo toxickou, která má následující označení: informujte vedoucího a budete seznámeni ve zvláštním prezenčním školení s pravidly pro tyto konkrétní látky dle § 44a zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.
Nákup chemikálií – pokud jste nákupčí a chcete objednat látku nebo směs ze zahraničí, informujte se u specialisty, jaké povinnosti musíte jako organizace splnit. (Dovoz z EU, mimo EU, překlad označení a etiket do češtiny, překlad a úprava bezpečnostního listu a zaslání na Ministerstvo zdravotnictví aj.) Pokuty za neplnění mohou dosáhnout až 10 mil. Kč.
Pravidla pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami – legislativa
V České republice jsou přímo platná Evropská nařízení REACH (o klasifikaci chemických látek a směsí na nařízení CLP o značení chemický látek a směsí). Dále platí zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích.
Bezpečnostní značky a signály
Bezpečnostní značky a signály se nepoužívají k tomu, abychom si vyzdobili a vybarvili chladný interiér firmy. Značky se umísťují tam, kde je nanejvýš vhodné připomenout zaměstnanci riziko, zákaz, příkaz, nasměrovat jej do bezpečí či mu pomoci rychle se zorientovat v oblasti požární prevence.
Značky jsou závazné stejně jako ty na silnici, jako kdyby byl jejich obsah napsán v interní směrnici nebo byl přímo daný zákonem.
Bezpečnostní značky a signály – legislativa
Bezpečnostní značky a signály – zákon č.309/2006 Sb. § 6 ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 375/2017 Sb. ve zněním pozdějších předpisů, ČSN EN ISO 7010:2012.
Zdravotní rizika a kategorizace prací
Povinností zaměstnavatele je vyhodnotit míru expozice následujícím 13 škodlivinám a faktorům a práci zařadit do jedné ze 4 kategorií dle míry působení těchto faktorů.
- Hluk – hluk přesahující 85 dB na pracovišti; ochranné pomůcky proti hluku (OOPP) jsou povinné a používají se již od 80 dB.
- Vibrace – vibrace přenášené na horní končetiny – např. rozbruska nebo vibrační pěch.
- Fyzická zátěž – zvedání a přenášení břemen – buď hodně těžkých, nebo méně těžkých, ale častěji zdvihaných, práce ve stoje, práce ve skladu, zvýšený energetický výdej.
- Zraková zátěž – sem patří práce s lupou, trvalé sledování zobrazovacích jednotek, práce pod zvláštním světlem nebo s velmi malými detaily bez lupy.
- Psychická zátěž – například práce ve vícesměnném provozu, práce trvale vykonávaná jen v noci, monotónní a ve vynuceném tempu.
- Chemické škodliviny a chemikálie – v pracovním prostředí, kde celodenní expozice chemických látek může mít negativní vliv na zdraví.
- Prach – sem lze zařadit například prach, který se vyskytuje v pracovním prostředí – truhlárny aj., různé druhy prachu – potravinářské prachy, prach z bavlny, svářečské dýmy. Hodnotí se měřením a koncentrací.
- Zátěž chladem – práce v mrazírnách, častý vstup do chladící místnosti, práce trvale vykonávaná venku v zimě, kdy teplota klesá pod 4 stupně.
- Zátěž teplem – práce v hutích, na pracovišti s teplem generovaných zařízeními a stroji.
- Neionizující záření a elektromagnetické pole – sem spadá například práce pod umělým UV zářením nebo ve vyzařovacím poli antén na střeše.
- Biologické činitele – například práce v laboratoři či v nemocnici s krví a infekčními vzorky.
- Pracovní poloha – pokud se například musíte nacházet v trvalém mírném předklonu trupu nebo hlavy. Doba trvání předklonu ve vynucené poloze a frekvence opakování této činnost mají vliv na kategorii práce.
- Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu – například práce potápěčů.
Co to kategorie práce znamená pro mě?
- Kategorie I znamená, že daný faktor se nevyskytuje nebo je hluboko pod hygienickým limitem.
- Kategorie II znamená, že je splněna nějaká podmínka pro zařazení do této kategorie, není překračován hygienický limit, ale práce může mít u citlivých jedinců prokazatelný dopad na zdraví, příp. se může u nich objevit nemoc z povolání. Zde bychom doplnili, že zhruba 50 % nemocí z povolání v ČR vzniká v kategorii druhé. To je způsobeno tím, že zaměstnanci překračují hygienický limit a chybně či účelově ponechávají pracovní pozici v této kategorii, protože zde není uplatňován tak přísný dohled a není potřeba evidovat dobu práce v riziku.
- Kategorie III. znamená, že je překračován hygienický limit a pracovníkům hrozí nemoc z povolání. Proti působení rizik je nutné používat OOPP.
- Kategorie IV. znamená, že je překračován hygienický limit a vznik nemoci z povolání není možné odvrátit ani za použití ochranných pomůcek.
- Povinností zaměstnavatele je učinit takové kroky, aby se zajistila kolektivní ochrana, tj. např. instalovat v celé výrobní hale odsávání, které povede ke snížení koncentrace prachu pod přípustný expoziční limit.
Pracovnělékařské služby
Jdeme na zdravotní prohlídku
Cílem pracovně lékařské péče však není předcházet civilizačním chorobám a zjišťovat rizikové faktory, které nejsou nutné k posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu určité činnosti.
Cílem pracovnělékařské péče je především:
- Předcházet vzniku poškození zdraví ve vztahu k práci a předcházet nemocem z povolání, např. sledovat ztrátu sluchu při práci v hlučném prostředí nebo hledat metabolity jedů v moči při práci s nebezpečnými látkami.
- Včas odhalit vznikající nemoc z povolání – například poškození cév a nervů ruky při práci s vibrujícím nářadím.
- Pravidelně sledovat zdravotní stav zaměstnance s ohledem na jeho zdravotní způsobilost k výkonu práce.
- Hodnotit vliv pracovní činnosti a pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců – např. plicní vyšetření horníků.
- Zajišťovat školení v poskytování první pomoci v oblasti pracovních rizik daného pracoviště.
Pracovnělékařské služby provádí poradenské a konzultační činnosti zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací prostřednictvím pravidelných pochůzek a kontrol, při kterých se orientačně měří a sledují škodliviny v prostředí.
Jak často musím chodit na zdravotní prohlídku?
Základní periodická prohlídka se provádí každých 6 let do 50 let a 4 roky po 50. roce věku. Prohlídku lze provést nejdříve 90 dní před koncem platnosti posudku. Zaměstnanci bez rizik ohrožení zdraví (řízení vozidla sk. B) a bez zvláštních kompetencí (např. práce ve výškách, kategorie práce 2 a vyšší, obsluha vyhrazených technických zařízení) si mohou nechat potvrdit posudek u registrujícího praktického lékaře. Pokud takováto rizika máte na žádosti o zdravotní posudek, musíte svého registrujícího praktického lékaře požádat o výpis z dokumentace, který zaplatíte na místě a pak si jej necháte proplatit např. jako vedlejší nutné výdaje při pracovní cestě.
Mohu odmítnou prohlídku?
Ne. Můžete si však případně vybrat z lékařů poskytovatele, pokud se jedná o větší zdravotnické zařízení. Pracovní lékař je vyloučen ze svobodné volby lékaře.
Mohu pracovat bez platné zdravotní prohlídky (i vstupní)?
Ne, zákon to nedovoluje. Zaměstnavateli hrozí pokuta až 1,5 mil. korun, pokud je přidělena práce zaměstnanci bez platného dokladu a posudku.
Co se stane, když prohlídku nestihnu včas absolvovat?
Porušíte § 106 zákoníku práce a můžete dostat vytýkací dopis s upozorněním na možnost propuštění.
Osobní ochranné pracovní prostředky – OOPP
- Za OOPP se považuje též oděv nebo obuv poskytované zaměstnancům v prostředí, v němž podléhají mimořádnému znečištění nebo opotřebení.
- Poskytovat lze pouze ty OOPP, které splňují stanovené požadavky (mají prohlášení o shodě, značku CE a mají příslušnou ochrannou vlastnost). OOPP jsou zaměstnancům poskytovány bezplatně dle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik, vyplývajících z konkrétních činností, rizikových faktorů a podmínek na jednotlivých pracovištích.
- OOPP jsou po celou dobu používání majetkem zaměstnavatele.
- Poskytování OOPP nelze nahradit finanční úhradou zaměstnancům.
OOPP musí:
- Být po celou dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům, jejich používání nesmí pro zaměstnance představovat další riziko.
- Odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti.
- Respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.
- Být přizpůsobeny fyzickým předpokladům zaměstnanců.
- Být v případech, kdy přítomnost více rizik vyžaduje kombinaci více druhů OOPP, vzájemně slučitelné.
Dohled nad používáním OOPP při práci
Mycí, čistící a desinfekční prostředky
Osobní ochranné pracovní prostředky – OOPP – legislativa
Pracovní úrazy
Co je pracovní úraz?
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví zaměstnance nebo jeho úmrtí, které nastane krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějšího vlivu během plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pracovním úrazem nejsou považovány úrazy, ke kterým dojde zaměstnanci na cestě do práce a z práce nebo při jídle, pokud se tyto události nestanou na pozemku zaměstnavatele.
Jinými slovy, zakopnutí před vchodem do firmy při cestě do práce, epileptický záchvat, úrazy z vtipů pro zábavu kolegů nebo popáleniny v restauraci během obědové přestávky nejsou považovány za pracovní úrazy.
V případě jiných úrazů bude velmi pravděpodobně považováno za pracovní úrazy. Vyšetřování se zaměří na nalezení a určení příčiny, míry přispění zaměstnance a porušení pravidel, což může vést k redukci odškodnění až o 70 %. Zaměstnavatel může dokonce snížit odškodné o 100 %, pokud se prokáže, že zaměstnanec byl pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Co máte dělat, když se stane úraz?
- Poskytněte bezodkladnou první pomoc a případně volejte zaměstnance vyškoleného k poskytování první pomoci a volejte rychlou záchrannou službu.
- Neměňte místo úrazu, ale učiňte logické kroky, aby nedošlo k dalším úrazům a opakování úrazového děje (další zřícení konstrukce, výbuch atd.)
- Bezodkladně oznamte vedoucímu zaměstnanci tuto skutečnost a proveďte zápis do knihy úrazů. Oznamte úraz také vašemu bezpečnostnímu technikovi a konzultujte s ním věci a doklady potřebné k vyšetření a objasnění příčin a další náležitosti, které bude potřeba splnit (hlášení úrazu institucím a pojišťovnám)
- Veškeré doklady o léčbě, doplatcích na léky a spojených výdajích – např. s dopravou k lékaři a na rehabilitaci – si uschovejte. Bude možné je refundovat z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Pracovní úrazy a příslušná legislativa
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce (§105, 380, 387, 366-369, 375, 384, 393) a nařízení vlády č. 201/2010 Sb. popisující povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání vč. formuláře záznam o úrazu.
