- Jas monitoru – jas monitoru se udává v cd/m², často se používá také označení nity. Pro běžného uživatele není důležité počítat fyzikální jednotky, ale chápat, co jas znamená v praxi. Monitor s nízkým maximálním jasem může být v tmavé místnosti použitelný, ale za denního světla začne působit mdlým dojmem. Naopak velmi jasný monitor není potřeba mít nastavený naplno. Vyšší maximální jas znamená hlavně rezervu. Monitor nemusí pořád pracovat na hraně a vy si můžete nastavit hodnotu, která odpovídá místnosti.
- Pro běžnou práci je dobré, když monitor zvládá alespoň přibližně 300 až 350 cd/m². Není to magická hranice, ale rozumný základ pro kancelář, web a dokumenty.
- Lepší monitory bývají kolem 400-450 cd/m² a více. To se hodí ve světlejší místnosti nebo u obsahu, kde chcete výraznější obraz. U HDR se ale dostáváme dál. Tam nejde jen o to, že monitor umí být jasný. Důležitý je také kontrast, schopnost zobrazit jasné a tmavé části najednou a u LCD monitorů také způsob podsvícení.
- Kontrast říká, jaký je rozdíl mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí obrazu. Běžné IPS monitory mají často nižší kontrast než VA. Proto černá na IPS vypadá spíš jako tmavě šedá, zvlášť večer. VA má obvykle černou výrazně hlubší. OLED je v tomto směru nejlepší, protože černé pixely umí vypnout. U filmů, her a tmavých scén je kontrast velmi důležitý. U kancelářské práce s bílými dokumenty a webem nemusí být tak zásadní, ale i tam může příjemnější kontrast zlepšit dojem z obrazu.
- HDR je u monitorů složitější téma, než jak vypadá na krabici. Samotná podpora HDR neznamená, že monitor zobrazí HDR dobře. Některé levnější monitory HDR signál pouze přijmou, ale nemají dostatečný jas, kontrast ani podsvícení na to, aby byl výsledek opravdu působivý. Takové HDR může být spíš marketingová položka než reálná výhoda.
Už jste četli? Spam complaint rate
U LCD monitorů má HDR větší smysl tehdy, když monitor nabízí vyšší jas a ideálně také lokální stmívání podsvícení. Bez lokálního stmívání musí podsvícení prosvětlovat větší část panelu najednou, takže monitor hůře zobrazí scénu, kde má být vedle sebe opravdu tmavá černá a velmi jasný záblesk. Černá pak může působit spíš jako tmavě šedá a kolem jasných objektů se může objevit světlejší záře.
U OLEDu je situace jiná, protože každý pixel svítí samostatně. Černé části obrazu se mohou úplně vypnout a hned vedle nich mohou svítit malé jasné detaily, například hvězdy na noční obloze, světla auta, titulky, záblesky, odlesky kovu nebo plameny. Díky tomu HDR na OLEDu často působí kontrastněji a výrazněji i tehdy, když OLED neumí dlouhodobě svítit celou bílou plochou tak jasně jako některé kvalitní LCD monitory.
Barvy u monitoru a jejich rozsah
U barev narazíte hlavně na pojmy sRGB, DCI-P3 a Adobe RGB.
- Pro běžný web, kancelář a většinu digitálního obsahu je základní prostor sRGB.
Pokud monitor sRGB nepokrývá dobře, barvy mohou působit mdle. Pokud naopak monitor zobrazuje velmi široký barevný rozsah bez správného režimu, mohou barvy v běžném obsahu působit přehnaně sytě. To někdy v obchodě vypadá atraktivně, ale pro práci s webem nebo grafikou to není ideální.
- DCI-P3 je širší barevný prostor, který se používá hlavně u moderního multimediálního obsahu, HDR, videa a také ve světě zařízení Apple.
- Adobe RGB je důležitý hlavně pro fotografii a tisk, protože pokrývá širší oblast některých zelených a modrozelených odstínů. Pokud neupravujete fotografie pro tisk nebo profesionální výstup, Adobe RGB pro vás nemusí být klíčový parametr.
U grafické práce je důležitá nejen šířka barevného prostoru, ale hlavně přesnost. Monitor se 130 % sRGB nemusí být lepší než monitor se 100 % sRGB, pokud neumí barvy správně zobrazit. Pro webdesign, e-shopy, obsah, grafiku a běžnou vizuální práci je velmi užitečné, když má monitor dobrý sRGB režim. Pro video a moderní multimédia se hodí dobré DCI-P3. Pro tisk a fotografii je potřeba řešit Adobe RGB a ideálně i kalibraci sondou.
