Spotřeba monitoru nebývá první parametr, podle kterého by člověk vybíral, ale úplně ignorovat ji také není rozumné. Udává se ve wattech nebo jako spotřeba v kWh za 1000 hodin provozu. Záleží hlavně na velikosti obrazovky, typu panelu, nastaveném jasu, obnovovací frekvenci, zapnutí HDR a také na tom, jaký obsah na monitoru zobrazujete.
U monitorů se dnes běžně setkáte s energetickými třídami C, D, E, F nebo G.
- C,D – energetickou třídu mezi C a D mají většinou jen malé monitory kolem 24 – 27 palců.
- E-F – mají většinou jen malé monitory kolem od 27 – 34 palců.
- F-G – pak mají ty největší monitory, ultrawide modely, OLED panely, jasné HDR monitory nebo herní modely s vysokou obnovovací frekvencí.
Už jste četli? ÷ Jak se píše děleno na klávesnici
Důvod je jednoduchý: větší monitor má větší plochu, kterou musí rozsvítit. U LCD monitorů to znamená větší podsvícení. Čím větší je panel a čím vyšší jas má nabídnout, tím více energie obvykle potřebuje. U OLED monitorů zase každý pixel svítí samostatně, takže spotřeba hodně závisí na obsahu. Tmavá plocha může být úspornější, ale velká bílá stránka dokumentu, tabulka nebo web může spotřebu zvýšit. Neznamená to automaticky, že jde o špatné monitory. Nové energetické štítky používají přísnější stupnici A až G a mnoho větších, jasnějších nebo výkonnějších monitorů proto vychází v nižších třídách. Malý kancelářský monitor může mít například třídu E, běžný 27″ nebo 4K monitor třídu F a větší ultrawide, OLED nebo herní monitor s vyšším jasem a frekvencí často třídu G.
Důležitější než samotné písmeno je konkrétní spotřeba.
Ve specifikaci hledejte hlavně údaj typu spotřeba v SDR režimu, spotřeba v HDR režimu nebo kWh/1000 h. SDR označuje běžný obrazový režim, HDR režim může mít u některých monitorů výrazně vyšší spotřebu, protože monitor pracuje s vyšším jasem a větším dynamickým rozsahem.
- Menší kancelářský monitor může mít spotřebu zhruba kolem 15-25 kWh/1000 h.
- Větší 32″ 4K, 34″ ultrawide nebo výkonnější pracovní monitor se může pohybovat spíše kolem 30-50 kWh/1000 h.
- U velkých herních nebo HDR monitorů může být spotřeba v HDR režimu ještě výrazně vyšší. Proto je dobré neporovnávat jen energetickou třídu, ale i úhlopříčku, rozlišení, jas, typ panelu a účel použití.
U LCD monitorů má velký vliv hlavně podsvícení a nastavený jas. U OLED monitorů se spotřeba více mění podle obsahu, protože každý pixel svítí samostatně. Tmavý obraz může být úspornější, velká bílá plocha v dokumentu, tabulce nebo webové stránce naopak spotřebu zvýší.
Prakticky je nejlepší sledovat spotřebu v kWh za 1000 hodin provozu. Tento údaj se dá snadno převést na přibližné náklady. Viz tato kalkulačka (vysvětlení výpočtu je níže).
Kalkulačka spotřeby monitoru
Například monitor se spotřebou 30 kWh/1000 h spotřebuje při používání 8 hodin denně přibližně 7,2 kWh za měsíc a 87,6 kWh za rok (viz výpočet níže).
Při celkové ceně elektřiny 8 Kč/kWh, tedy včetně distribuce, regulovaných poplatků, daně a DPH, to vychází zhruba na 58 Kč měsíčně a 701 Kč ročně.
Pokud máte levnější nebo dražší elektřinu, částka se úměrně změní.
Vstupní hodnoty
--------------------------------
Spotřeba monitoru: 30 kWh / 1000 h
Používání: 8 hodin denně
Cena elektřiny: 8 Kč / kWh
Výpočet spotřeby
--------------------------------
1 hodina: 30 / 1000 = 0,03 kWh
1 den: 0,03 × 8 = 0,24 kWh
1 měsíc: 0,24 × 30 = 7,20 kWh
1 rok: 0,24 × 365 = 87,60 kWh
Výpočet ceny
--------------------------------
1 měsíc: 7,20 × 8 = 57,60 Kč
1 rok: 87,60 × 8 = 700,80 KčU jednoho monitoru obvykle nepůjde o zásadní částku, ale u více monitorů, celodenní práce nebo firemního provozu už naopak dává smysl se na energetickou třídu při výběru monitoru opravdu zaměřit.
