Jako by / jakoby / jako kdyby

V češtině mezi slovy „jakoby“ a „jako by“ skutečně existuje malý rozdíl.

Jako by = jako kdyby

Mluvčí popisuje, jak se asi věci přibližně mají, čemu se podobají, jaké mu připadají, jaké se zdají být (zároveň však naznačuje, že takové až tak úplně nejsou). Slouží k vyjádření podmiňovacího způsobu.

 

Jako by se po tom hrníčku slehla zem.

Vždycky se choval tak, jako by měl v příštím okamžiku zemřít.

Jakoby = nevyjadřuje přibližnost, ale přesné údaje

Jakoby se spojuje nejčastěji se slovesy v oznamovacím způsobu v přítomném, budoucím a také v minulém čase.

Několik hodin jakoby mluví. (přítomný čas)

Budeš dělat jakobys měl hlad. (ukazuji, co má přesně daný člověk dělat)

Velice dlouho v knize listoval jakoby v ní četl. (minulý čas)

 

U minulého času je ovšem rozlišení od kondicionálu (od jako by psaného zvlášť) velice obtížné. V takovém případě se můžete řídit poměrně prostým pravidlem. Tam, kde připadá v úvahu kondicionál, pište jako by zvlášť.

Jako by / jakoby v příkladech

Z dálky jako by se ozývaly zvuky. (myslím si, že zvuk pochází od zvířat v křoví)

Z dálky jakoby se ozývaly zvuky. (jsem si jist, že zvuky vydávají zvířata)

Jako by to udělal naschvál. (myslím si, že to asi udělal schválně)

Jakoby to udělal naschvál. (jsem si jist, že to byl úmysl)

Plul jako by na hladině. (použijeme pravidlo – tam, kde připadá v úvahu kondicionál, píšem jako by zvlášť.)

Plul jakoby na hladině.

Pozor: Nezapomeňte, že češtinářský obrat jako kdyby píšeme vždycky zvlášť.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Current ye@r *

Článek ”Jako by / jakoby / jako kdyby” má již 1 komentářů.

  1. Petr Hrubiš01:57 dne 6.7. 2019 napsal/a

    Dobrý den,

    máte v tom tedy bohužel pěkný guláš. Doporučuji co nejdříve opravit.

    1. Spíše než přibližnost vyjadřuje „jako by(s/ch/chom/ste)“ srovnání s nereálným (hypotetickým, potenciálním) dějem/stavem (důsledek kombinace srovnávacího „jako“ s kondicionálem):

    Jako by se po tom hrníčku slehla zem.
    = Srovnání stávající situace s nereálnou (hypotetickou/potenciální) situací, kdy by se po hrníčku slehla zem.

    Vždycky se choval tak, jako by měl v příštím okamžiku zemřít.
    = Srovnání minulé situace s nereálnou (hypotetickou/potenciální) situací, v níž by mu hrozila smrt.

    2. V druhé části směšujete příslovce (!) „jakoby“, které je neohebné a nelze je tedy časovat (žádné „jakobys“!), se syntagmatem jako + by(ch/s/chom/ste). Zatímco příslovce „jakoby“ vyjadřuje zdánlivost, předstíranost, přibližnost, eventuálně slouží za slovní vatu, čímž se podobá „jako, prostě, víš co, víš jak“, spojení „jako by“ jsme si vyjasnili výše. Příklady tedy máte z větší části špatně:

    Píšete: Několik hodin jakoby mluví. (přítomný čas)
    → interpretace 1 „Několik hodin zdánlivě mluví / předstírá, že mluví / mluví jen jako.“
    → interpretace 2 „Několik hodin tak nějak / tak trochu / jaksi mluví.“
    → interpretace 3 „Prostě / Jako / Víš co / Víš jak, několik hodin mluví.“

    Píšete: Budeš dělat jakobys měl hlad. (ukazuji, co má přesně daný člověk dělat)

    Správně: Budeš dělat, jako bys měl hlad.
    → Budeš předstírat nereálnou (hypotetickou/potenciální) situaci.

    Velice dlouho v knize listoval jakoby v ní četl. (minulý čas)

    Správně: Velice dlouho v knize listoval, jako by v ní četl.
    → Srovnání minulé situace s nereálnou (hypotetickou/potenciální) situací, bez kontextu není jasné, zda to má čtenář interpretovat jako…
    a) Velice dlouho v knize listoval, aby to vypadalo, že v ní čte.
    b) Velice dlouho v knize listoval, domníval jsem se proto, že v ní čte.

    3. Interpretace ve třetí části jsou snad z jiné planety, nebo jako by je snad byl napsal člověk v podroušeném stavu. Podrobte je, prosím, co nejdříve pečlivé úvaze ve vtahu k tomu, co jsem napsal výše. Pomohu Vám alespoň s první dvojicí:

    Píšete:
    Z dálky jako by se ozývaly zvuky. (myslím si, že zvuk pochází od zvířat v křoví)
    Z dálky jakoby se ozývaly zvuky. (jsem si jist, že zvuky vydávají zvířata)

    Tak, jak jste ty věty poskládal, to lze interpretovat jedině následovně:

    První věta:

    → Srovnáváme přítomnou situaci (defaultní interpretace přítomného kondicionálu) s nereálným (hypotetickým/potenciálním) ozýváním zvuků. Možné interpretace tedy jsou:

    a) Zdá se / Připadá mi, že se v dálce ozývají zvuky, ale nevím to jistě (hypotéza).
    b) Současná situace je srovnatelná s ozýváním zvuků, o které ale vím, že reálně neprobíhá (srovnal bych s „Když mluví, jako by kvákala žába.“, kde víme, že dotyčný/á ve skutečnosti není žábou).

    Srovnejte také s „[Vypadá to / Připadám si/ Zní to skoro,] jako když se z dálky ozývají zvuky.“

    Druhá věta:

    Vzhledem k pozici „jakoby“ před příklonkou „se“ nelze větu interpretovat jinak než tak, že pokud zde „jakoby“ něco modifikuje a není jen slovní vatou, pak je to předložková fráze „z dálky“. Větu lze tedy parafrázovat následovně:

    Dalo by se říct, že / Tak nějak / Jaksi z dálky se ozývaly zvuky.

    Věta by se tedy významem příliš nelišila od slovosledně přirozenější „Jakoby z dálky se ozývaly zvuky.“

    Všimněte si, že (nevýplňkové) „jakoby“ většinou modifikuje následující člen, takže poziční varianty by měly následující dopad na interpretaci:

    a) Z dálky se jakoby ozývaly zvuky.
    → Z dálky se tak zdánlivě / nějak / jaksi / , dalo by se říct, ozývaly zvuky.

    b) Z dálky se ozývaly jakoby zvuky.
    → Z dálky se ozývaly tak nějak / , dalo by se říct / abych tak řekl, zvuky.

    Snad Vám můj pokus o vysvětlení pomůže.

    Srdečně zdravím a přeji hezké letní dny! :-)

    P.S.: Ještě mě napadlo pár otázek: Co znamená termín „češtinářský obrat“ (obrat češtinářův?) a který obrat není češtinářský? Jaká je podle Vás sémantika „jako kdyby“? Díky. ;-)