Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Jako by / jakoby / jako kdyby

V češtině mezi slovy „jakoby“ a „jako by“ skutečně existuje malý rozdíl.

Jako by = jako kdyby

Mluvčí popisuje, jak se asi věci přibližně mají, čemu se podobají, jaké mu připadají, jaké se zdají být (zároveň však naznačuje, že takové až tak úplně nejsou). Slouží k vyjádření podmiňovacího způsobu.

Jako by se po tom hrníčku slehla zem.

Vždycky se choval tak, jako by měl v příštím okamžiku zemřít.

Velice dlouho v knize listoval jakoby v ní četl. (minulý čas)

Jakoby = vyjadřuje podobnost

Jakoby se spojuje nejčastěji se slovesy v oznamovacím způsobu v přítomném, budoucím a také v minulém čase. Pomůckou tady může být, že jakoby se dá nahradit pouhým slovem jako a věta stále dává smysl.

Několik hodin mi připadalo jakoby věčnost.

Jeho nohy byly jakoby gumové. 

U minulého času je ovšem rozlišení od kondicionálu (od jako by psaného zvlášť) velice obtížné. V takovém případě se můžete řídit poměrně prostým pravidlem. Tam, kde připadá v úvahu kondicionál, pište jako by zvlášť.

Jako by / jakoby v příkladech

Z dálky jako by se ozývaly zvuky. (myslím si, že zvuk pochází od zvířat v křoví.)

Z dálky se ozývaly jakoby zvuky zvířat. (ozývalo se něco podobného zvukům zvířat.)

Vypadalo to, jako by (jako kdyby) to udělal naschvál.

Udělal to jakoby naschvál. (Udělal to tak, aby to vypadalo, že to udělal naschvál.)

Plul jako by na hladině. (Použijeme pravidlo – tam, kde připadá v úvahu kondicionál, píšem jako by zvlášť.)

Plul jakoby na hladině.

Pozor: Nezapomeňte, že slovní obrat jako kdyby píšeme vždycky zvlášť.

  •  
  • 4
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Článek ”Jako by / jakoby / jako kdyby” má již 2 komentářů

  1. Petr Hrubiš01:57 dne 6.7. 2019 napsal/a

    Dobrý den,

    máte v tom tedy bohužel pěkný guláš. Doporučuji co nejdříve opravit.

    1. Spíše než přibližnost vyjadřuje „jako by(s/ch/chom/ste)“ srovnání s nereálným (hypotetickým, potenciálním) dějem/stavem (důsledek kombinace srovnávacího „jako“ s kondicionálem):

    Jako by se po tom hrníčku slehla zem.
    = Srovnání stávající situace s nereálnou (hypotetickou/potenciální) situací, kdy by se po hrníčku slehla zem.

    Vždycky se choval tak, jako by měl v příštím okamžiku zemřít.
    = Srovnání minulé situace s nereálnou (hypotetickou/potenciální) situací, v níž by mu hrozila smrt.

    2. V druhé části směšujete příslovce (!) „jakoby“, které je neohebné a nelze je tedy časovat (žádné „jakobys“!), se syntagmatem jako + by(ch/s/chom/ste). Zatímco příslovce „jakoby“ vyjadřuje zdánlivost, předstíranost, přibližnost, eventuálně slouží za slovní vatu, čímž se podobá „jako, prostě, víš co, víš jak“, spojení „jako by“ jsme si vyjasnili výše. Příklady tedy máte z větší části špatně:

    Píšete: Několik hodin jakoby mluví. (přítomný čas)
    → interpretace 1 „Několik hodin zdánlivě mluví / předstírá, že mluví / mluví jen jako.“
    → interpretace 2 „Několik hodin tak nějak / tak trochu / jaksi mluví.“
    → interpretace 3 „Prostě / Jako / Víš co / Víš jak, několik hodin mluví.“

    Píšete: Budeš dělat jakobys měl hlad. (ukazuji, co má přesně daný člověk dělat)

    Správně: Budeš dělat, jako bys měl hlad.
    → Budeš předstírat nereálnou (hypotetickou/potenciální) situaci.

    Velice dlouho v knize listoval jakoby v ní četl. (minulý čas)

    Správně: Velice dlouho v knize listoval, jako by v ní četl.
    → Srovnání minulé situace s nereálnou (hypotetickou/potenciální) situací, bez kontextu není jasné, zda to má čtenář interpretovat jako…
    a) Velice dlouho v knize listoval, aby to vypadalo, že v ní čte.
    b) Velice dlouho v knize listoval, domníval jsem se proto, že v ní čte.

    3. Interpretace ve třetí části jsou snad z jiné planety, nebo jako by je snad byl napsal člověk v podroušeném stavu. Podrobte je, prosím, co nejdříve pečlivé úvaze ve vtahu k tomu, co jsem napsal výše. Pomohu Vám alespoň s první dvojicí:

    Píšete:
    Z dálky jako by se ozývaly zvuky. (myslím si, že zvuk pochází od zvířat v křoví)
    Z dálky jakoby se ozývaly zvuky. (jsem si jist, že zvuky vydávají zvířata)

    Tak, jak jste ty věty poskládal, to lze interpretovat jedině následovně:

    První věta:

    → Srovnáváme přítomnou situaci (defaultní interpretace přítomného kondicionálu) s nereálným (hypotetickým/potenciálním) ozýváním zvuků. Možné interpretace tedy jsou:

    a) Zdá se / Připadá mi, že se v dálce ozývají zvuky, ale nevím to jistě (hypotéza).
    b) Současná situace je srovnatelná s ozýváním zvuků, o které ale vím, že reálně neprobíhá (srovnal bych s „Když mluví, jako by kvákala žába.“, kde víme, že dotyčný/á ve skutečnosti není žábou).

    Srovnejte také s „[Vypadá to / Připadám si/ Zní to skoro,] jako když se z dálky ozývají zvuky.“

    Druhá věta:

    Vzhledem k pozici „jakoby“ před příklonkou „se“ nelze větu interpretovat jinak než tak, že pokud zde „jakoby“ něco modifikuje a není jen slovní vatou, pak je to předložková fráze „z dálky“. Větu lze tedy parafrázovat následovně:

    Dalo by se říct, že / Tak nějak / Jaksi z dálky se ozývaly zvuky.

    Věta by se tedy významem příliš nelišila od slovosledně přirozenější „Jakoby z dálky se ozývaly zvuky.“

    Všimněte si, že (nevýplňkové) „jakoby“ většinou modifikuje následující člen, takže poziční varianty by měly následující dopad na interpretaci:

    a) Z dálky se jakoby ozývaly zvuky.
    → Z dálky se tak zdánlivě / nějak / jaksi / , dalo by se říct, ozývaly zvuky.

    b) Z dálky se ozývaly jakoby zvuky.
    → Z dálky se ozývaly tak nějak / , dalo by se říct / abych tak řekl, zvuky.

    Snad Vám můj pokus o vysvětlení pomůže.

    Srdečně zdravím a přeji hezké letní dny! 🙂

    P.S.: Ještě mě napadlo pár otázek: Co znamená termín „češtinářský obrat“ (obrat češtinářův?) a který obrat není češtinářský? Jaká je podle Vás sémantika „jako kdyby“? Díky. 😉

    1. Jana11:12 dne 4.8. 2020 napsal/a

      Dobrý den, pane Hrubiši,

      Vaše vysvětlení se zdají být celkem erudovaná, proto bych na Vás měla jeden dotaz. Netýká se přímo článku, ale má podobné téma.
      Můj přítel je z Ostravy a jeho mluva mi někdy pěkně kroutí ušima. Nemám teď na mysli specifické výrazy typu „fajne“, „dej kuřati“, „že?“ na konci věty místo českého „viď?“. Mám na mysli to, že používá výhradně spojení „jak kdyby“ a někdy ve zcela nesmyslných významech: „Šel jsem jak kdyby do města… „, „Jeli bychom jak kdyby na dovolenou…“ Nikde na internetu jsem nenašla, že by to byl tvar objevující se na Moravě jako prvně zmíněná slova, že by vycházel z nějakého historického vývoje místní mluvy. A druhá věc, podobně tuhle řekl „Co je to za kytka?“ Na tom už jsme se téměř pohádali, tvrdil, že to takhle u nich říkají. Podle mě to nemá s nářečím nic společného, oboje jsou obyčejné zkomoleniny, v zásadě gramatické chyby se společným jmenovatelem tzv. „líné huby“. Dočetla jsem se, že taková gramatická chyba je vidět spíše u malých dětí nebo u cizinců; rodilý Čech takovou chybu prostě nedělá. Co si myslíte vy o obou vyjádřeních? A není třeba brát si servítky 🙂

      Děkuji Vám.

Ostatní uživatelé také četli:

Možná si teď lámete hlavu, zda napsat aspoň, nebo alespoň. Lámete si ji však úplně zbytečně, v tomto případě se chyba udělat nedá. Oba dva vary jsou správné, slovníky je uvádí jako rovnocenné. Můžete tedy směle napsat aspoň i alespoň . Mezi slovy je však stylistický rozdíl: kratší tvar převažuje v mluvené řeči a beletrii,...

Píše se obligátní nebo oblygátní? Než začneme řešit pravopis, musíme si vysvětlit význam tohoto slova. Význam slova obligátníVýznam tohoto slova bohužel není úplně jasný. Jinými slovy, existují dva významy slova obligátní.obligátní = povinnýobligátní = obvyklýTo, jak kdo toto slovo použil, musíte tedy vždy odvodit z kontextu. Jedná se totiž o cizí slovo, které se dá...

Mužské jméno Jakub je hebrejského původu. Jméno pochází z původního hebrejského výrazu pro patu. Dle Bible se hebrejský patriarcha Jákob narodil jako druhé z dvojčat. Při porodu se měl držet svého bratra Ezaua za patu. Jméno se tak vykládá jako ten kdo se drží za patu, či druhorozený. Kdy slaví Jakub svátek?Jakub slaví, podle českého...

Zapomnětlivost je hrozná věc, to si potom člověk kolikrát ani nevzpomene, jak se vlastně nějaké slovo píše. Přitom ho už určitě mnohokrát viděl. Nehledě na to, že se o tom určitě učil na základní škole. Naštěstí tu je náš portál, který vám znalosti ohledně pravopisu připomíná. Pravopisně správně je pouze varianta zapomnětlivost. Proč to tak...

Slovo synopse znamená přehled, shrnutí, stručný obsah či souhrn. oto slovo pochází ze starořeckého synoptikos, které znamená celkový přehled. Jediným správným tvarem je synopse psána s Y, nikoli sinopse. Slovo synopse je snadno zaměnitelné se slovem synapse. Ačkoli se slova liší jen v jednom písmenu, je jejich význam diametrálně odlišný. Synapse je pojem z biologie....

Ženské jméno Žofie pochází z řeckého slova sofia a znamená moudrá. Za českou obdobu jména byla v minulosti považována Mudroslava. Kdy slaví Žofie svátek?Žofie slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 15. května (15.5.).Domácí podoby jména ŽofieŽofka,Žofinka,Žofi.Žofie a statistikaKolik žije v ČR ŽofiíK 15. 5. 2022 žije v České republice 2 228 lidí se jménem Žofie.Oblíbenost...

Mužské jméno Vladivoj je slovanského původu . Jméno můžeme přeložit jako velitel vojska anebo vládce voje. Kdy slaví Vladivoj svátek?Vladivoj slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 3. března (3.3.).Domácké podoby jména VladivojVláďa,Vlaďka,Vládík,Vládíček,Vojek,Vojan.Vladivoj v jiných jazycíchSlovensky: VladivojPolsky: WładywojVladivoj a statistikaKolik žije v ČR VladivojůK 3. 3. 2022 žije v České republice 45 lidí se jménem Vladivoj.Oblíbenost...
Načíst dalších 10 článků