Jana Leitnerová: Facebook je úplně pro každého

jana-leitnerová-110x110Sociální sítě jsou jejím druhým domovem. Připravovala komunikační strategie a obsah pro známé brandy jako například Jägermeister, Möbelix, Pivovary Staropramen, Raiffeisenbank a další. Pomáhala s rozjezdem komunikace na sociálních sítích také Straně zelených před volbami v roce 2014 a vedla komunikaci pro eventy jako Špilberk Food Festival, Marketing Festival nebo Vltava Run. Dala by se bez nadsázky označit za social media superwoman. A právě s ní si budeme dnes povídat o tom, jak těžký chleba má člověk přes sociální sítě.

Ahoj Jani, ty se zaměřuješ pouze na Facebook anebo i na další sociální sítě? Pokud ano, na které?

Zaměřuji se na online komunikaci celkově – od sociálních sítí přes blogy a newslettery až po web. Facebook hraje v mojí práci prim, protože ještě pořád je pro velkou masu uživatelů prostředím, na kterém tráví čas a komunikují tam. Je to dáno i tím, že Facebook je, podle mě, pro kohokoli velmi snadno a rychle pochopitelný a využívá ho, a hlavně efektivně využívat chce, čím dál více lidí. Vidím to i na školeních, že o Facebook je největší zájem.

Zkušenosti ale mám i s Twitterem, Instagramem, LinkedInem, YouTube, Google+, Pinterestem, jak s nastavením strategie, tak s přípravou a tvorbou obsahu a následnou komunikací. Snažím se o to, aby – zejména, když přebírám nějakou stránku nebo někdo chce jen školení nebo konzultace – sociální sítě nešly proti celkové komunikační strategii. Nejsou to oddělené kanály, firma na nich musí působit stejně jako při jiné komunikaci. Takže jsem si přinesla zkušenosti z dřívější práce PíáRistky a psavkyně, vlastně dodnes čerpám zkušenosti z reklamní agentury, kde jsem se od kolegů učila vše od výkonnostního marketingu přes eventy, produkci, grafické práce a jednání s klienty.

Ano, zaměřuji se zejména na sociální sítě, ale bez základů z marketingu jako takového by to pro mě asi na volné noze nebylo jednoduché.

autor_foto_Filip-Huněk

Jana Leitnerová, specialistka na sociální sítě, Zdroj: Filip Huněk

Dokázala bys třeba shrnout nějaké zásadní odlišnosti, co se týče chování jednotlivých uživatelů na různých sociálních sítích? Nebo se to takto nedá vůbec srovnávat? Pokud ne, zkus prosím vysvětlit proč.

Srovnávám to, ale jsou to spíš moje domněnky a něco, co jsem vypozorovala za ta léta na sítích, než že by to byla potvrzená teorie.  Na Instagramu se mluví fotkami, možná vám to tak nepřijde, ale lidé tam o sobě hodně řeknou. Filtry, hashtagy, emotikony, tím vším se vyjadřují. Nechtějí si tam skoro vůbec povídat, jen chtějí, aby lidé viděli, jak dobře si žijí, jak jsou krásní nebo šikovní.

Twitter mám osobně hodně ráda, lidé mi tam přijdou mnohem distingovanější. Nechci se nikoho dotknout, každopádně Twitter je sociální síť pro ty, kteří jsou schopni se i ke složitému problému vyjádřit pár slovy a pořád to dává smysl. Jsou tací, kteří myšlenku do 140 znaků dostanou a pak ti, kteří ne, i když se snaží. Takže tady není čas na žádné rozvláčné diskuse, spíš rychlé šíření myšlenek, informací, aktualit.

Fenomén YouTuberů jsem já osobně nepobrala. Jedna slečna mi řekla, že proto, že jsem stará. Asi to tak bude, protože já vnímám YouTube jako úložiště obsahu, jako síť, odkud se můžu něčemu přiučit a dohledat si něco zajímavého. Také jako dobrý prostor pro reklamní kampaně. Nevnímám ten YT prostor jako živou sociální síť, kde by lidé výrazně interagovali a pod videi nějak diskutovali.

Facebook – mám ten dojem – je úplně pro každého. Někdo tam chodí diskutovat, někdo se tam chodí předvádět, jak je úžasný. Facebook je prostě druhý svět a je na každém, jak moc se tam tváří a chová jinak než v tom reálném.

Je ale jedna věc, která sítě spojuje – všude jsou lidi a ti jsou různí, občas nepředvídatelní, a nebo naopak hrozně průhlední. Socmedi a socmedky – tak říkám zkráceně lidem, co dělají sociální média – se základy psychologie mají výhodu.

Podle čeho bych se měl rozhodovat, když nevím, kterou sociální síť mám použít pro komunikaci se svými zákazníky?

Svatá trojice – publikum, investice (čas, peníze, obsah) a cíl. Pokud víš, čeho chceš komunikací na sociálních sítích docílit, víš, koho chceš oslovit a máš aspoň zhruba představu o tom, kolik času/peněz a energie do toho chceš vložit, tak je potom snadné sociální síť vybrat.

Když tu předchozí otázku trochu otočím, tak v jakých případech bych se naopak neměl pouštět do social media marketingu?

Pokud zjistíš, že tam tvoje publikum není, případně není aktivní. Pokud je tím jediným důvodem být na FB to, že ‚tam jsou všichni‘. A taky pokud už tam jsi a nefunguje to, tak prostě odejdi. Ale tohle je velmi těžká a subjektivní věc, stejně je vždycky dobré se poradit s někým, kdo na sociálních sítích pracuje dlouhodobě, přečíst si články. Jednoduše řečeno – před každým rozhodnutím se dobře informovat.

Stejně tak jako se dynamicky mění sociální sítě jako Facebook, které neustále přichází s dalšími a dalšími vychytávkami, tak se mění i náplň práce lidé, kteří se o kampaně na sociálních sítích starají. Zkus prosím vysvětlit, co vše může mít social media maniak na starosti a jak se těmto pozicím odborně říká.

Já se setkávám s několika typy lidí. Jedna skupina socmedů jsou ti, kteří řeší opravdu jen obsah. Dostanou zadání, vymyslí, jak by to mělo vypadat, napíšou text, zadají grafiku a pak to zveřejní a víc se o to nestarají.

Pak je skupina lidí, která ještě navíc řeší samotnou správu – tedy povídá si s lidmi, reaguje na komentáře, a to včetně krizové komunikace.

A další skupina lidí jsou ti, kteří se věnují pouze výkonnostnímu marketingu a kampaním.

Jenže se potkáte s lidmi, kteří to tak nějak mixují a přelévají vše. Dodnes nemám pocit, že by se těm pozicím nějak přesně říkalo, smývá se tam ten rozdíl toho, kdo co dělá a já vždycky musím klientům vysvětlovat, co vlastně všechno dělám a co ne. Jasně, najdeš pozice jako social media manager, správce FB reklam, content manager apod., mám dojem, že si pod tím ale každý představí něco jiného.

Ty se staráš primárně o obsah pro sociální sítě anebo máš na starosti také samotnou inzerci? Tzn. pomáháš s vymýšlení konceptů, tzn. content marketing anebo spíše pomáháš klientům určit, kolik a kam investovat a na koho cílit? Nebo řešíš všechno tohle najednou?

Všechno dohromady. Dokážu poradit jak s nastavením strategie, tak s tvorbou obsahu a s brandovými kampaněmi. Je to vždycky o tom, co zrovna klient potřebuje. Postupem času jsme se naučila řešit okolo socialu téměř vše, vyjma výkonnostního marketingu. Ten přenechávám profíkům, maximálně jim pomáhám se specifikací publika a s textacemi reklam.

A je podle tebe nutné, aby social media maniak musel umět a znát obě tyto oblasti?
Asi záleží, co chce dělat. On se za manažera sociálních sítí označuje třeba i člověk, který vytváří posty na základě zadání klienta, ale už nejde do hloubky. Neví třeba ani to, jak Facebook funguje, proč tam lidi chodí. Bere to jen jako prodejní kanál. Podle mě ale člověk, který chce na sociálních sítích dobře komunikovat, by měl vědět o Facebooku a o online komunikaci trošku víc než jen to, že se na FB dají plánovat posty.

Kdy se mi vlastně vyplatí věnovat více času, úsilí a peněz do vytváření nového obsahu a kdy spíše promovat příspěvky pomocí placené reklamy?
Pokud máš komunitní stránku, kde ti ten obsah tvoří v podstatě fanoušci svými komentáři a dalšími reakcemi, není zase až tak potřeba něco promovat. Je ale fajn některé důležité posty promovat mimo bublinu, prostě k lidem, ke kterým se třeba jen tak nedostaneš. A to je zase potřeba podívat se do statistik na FB – jednoduše se podíváš, která cílová skupina je u tebe nejvíc aktivní. Jsou to ženy ve věku 25–34, ale ty chceš oslovit spíše muže ve věku 35+? Tak už víš, na koho reklamu cílit a zároveň víš, že ti ty ženy budou stále reagovat, takže je fajn si s nimi povídat.

Jinak ale jsem spíš pro strategii vytvářet méně obsahu, samozřejmě kvalitního, který se pak promuje na konkrétní cílové skupiny. Vše záleží na tom, čeho chceme na sociální síti dosáhnout. Budovat brand bez budgetu na reklamu dneska ale podle mě nejde a pokud někdo chce brand budovat, tak s tím musí počítat.

Většina specialistů přes sociální sítě musí umět také připravovat vizuální materiál (obrázky, videa). Mě by zajímalo, jaké nástroje k tomu používáš….

Já vizuální materiál připravuji minimálně. Pokud, tak předem dohodnuté meme nebo čistě ilustrační fotky s brandem a nějakým textem. K tomu pak využívám online aplikace canva.com a pixlr.com a také dostupné free fotobanky. Nějakou profi grafiku, včetně videí, nechávám na profících. Mám jich naštěstí kolem sebe dost, takže to není takový problém. Navíc klienti mají často interní grafiky nebo někoho, kdo jim zpracovává jiné materiály dle CI manuálu, takže často spíš grafiku zadávám.

autor_foto_Maťka-Králiková

Jana mluví o PR, ,Zdroj: Maťka Králíková

Napadají tě ještě nějaké další nástroje, bez kterých si již nedovedeš představit svůj život?
Určitě je to Google Disc – dokumenty, tabulky, složky. A taky mám zkušební FB stránku. Používám ji, abych otestovala, jak bude post vypadat, zkouším tam různé verze, různé novinky a vychytávky. A jinak jsou to spíš zdroje, takže Wikipedie (smích) a citáty.net a moje paměť a fantazie. Plus knihy, co mám doma, oblíbené seriály a filmy, hudba. A snažím se vždycky vžít se do cílové skupiny a pochopit jejich potřeby. Musím se snažit, abych neupadla do stereotypu, což se mi občas stane. Zvlášť v období Vánoc. Protože když už několik let přeješ několik způsoby krásné Vánoce, začneš to brát jako stroj. Musím se znovu učit vracet emoce do svého psaní. A někdy je to fuška…

Dá se nějak dopředu určit, kolik času mi případně zabere správa profilu daného klienta na Facebooku jinak, než tím, že to zkrátka na pár týdnů sám vyzkouším?
Pokud máš jen připravovat obsah a pak plánovat posty a nestaráš se o komunikaci na FB, tak dá. Odhadneš, kolik času ti zabere vypracování postů, třeba i grafika, příprava postů, schvalování, komunikace s klientem, nasazení postu a pak nějaké to promo. Co se týče komunikace na stránce, tam to neodhadneš a může se to taky klidně během pár týdnů změnit. Záleží taky na tom, jak moc tam s lidmi mluvíš. Je dobré si s klientem domluvit nějakou hodinovou dotaci a když vidíš, že to nestačí, tak mu to prostě říct. Není nic horšího než hodiny přešvihnout a nedat vědět.

Dost brandů má sice profil na Facebooku, kam sype jeden status za druhým, ale již příliš se svým publikem nekomunikují. Proč tomu tak podle tebe je? Je to tím, že to neumí, nechápou důležitost vzájemné komunikace anebo zkrátka nemají na všechno tohle okolo čas?
Tos uhodil hřebíček na hlavičku, nechápou to nebo nechtějí chápat a přijde jim to zbytečné. Mě to strašně mrzí, když vidím velké brandy, často lovebrandy, a nulovou odezvu na komentáře. Když už si ten fanoušek dá tu práci a věnuje čas komentáři, je přece jasné, že ho za to ocením. Mě osobně to trápí, spousta lidí to bere tak, že si zaplatí reklamu a lidi to uvidí. Ale to hrozně kazí to, jak skvěle může nejen FB fungovat. To, že si s někým píšu na FB přece neznamená, že v něm nemůžu vyvolat pozitivní emoci. Nemluvě o tom, že to pak vypadá, jako by lidi mluvili do zdi. Je to škoda.

Co když jsem právě klient, který chápe důležitost sociálních sítí, ale nemá dostatek prostředků či času, aby se o to mohl starat. Tzn. nestíhám, ale ani nemám peníze na to, aby se mi o to staral někdo jiný. Co pak?
Pak bych se asi klienta zeptala, jestli má vůbec smysl, aby na sociálních sítích byl. Nebo se mu snažila vyjít nějak vstříc. Všechno se dá nějak řešit, pokud je vůle z obou stran. Já mám i zkušenosti, že klient řekne, že na to nemá čas, ale když mu pak poradím nějaké triky a vnesu mu do jeho práce pravidelnost, tak zjistí, že to tolik námahy není. Typicky to je plánování obsahu. Hrozně moc lidí se stresuje tím „co tam dneska dám?“ Bez plánu to nejde, pokud chcete jet nějakou komunikaci podle strategie. Já třeba pracuju zásadně s online Gdisc tabulkou, kterou mám uzpůsobenou podle svých potřeb.

Dokázala bys shrnout nějaké nejčastější nedostatky v komunikaci na sociálních sítích, se kterými běžně potýkáš? Co dělají ostatní často úplně blbě?
Arogance. Přílišná formálnost. Odlidštění komunikace. To se ale občas nevyhne nikomu. Důležité je umět pracovat se zpětnou vazbou, a to je podle mě velký problém spousty firem, menších i větších. Že mají pocit, že dělají vše dobře a nenechají si konstruktivně poradit.

Poslední dobou je hodně oblíbený trolling na sociálních sítích. Jak se s takovými trolly vypořádat?

Ignorovat je. A pokud porušují opakovaně kodex diskuse, tak zabanovat. Trollové mají často falešné profily, ty se dají docela jasně poznat. A Facebook zakazuje falešné profily, takže navíc porušují pravidla sociální sítě.

A jak se vypořádat s vlnou kritiky, protože občas se stane, že přece jenom se nějaký negativní příspěvek začne šířit jako lavina. Co bych měl začít dělat?
Pořídit si krizový scénář. A naučit se základy krizové komunikace, tedy to, jak na co odpovídat a dopředu vědět, co dělat. Všem říkám – omluva vás nic nestojí a když něco pokazíte, postavte se k tomu čelem. A taky pokládám často otázku – je pro vás a vaši firmu horší, že jste něco pokazili nebo to, že jste lidem lhali a mazali jejich příspěvky? Takže – kritiku nikdy nemazat! Pouze v případě, že diskutující porušuje kodex diskutérů – což je další věc, kterou doporučuji na FB page mít.

autor_foto_Plzeňský-Barcamp

Jana na Plzeňském Barcampu, Zdroj: Plzeňský Barcamp

U větších brandů máte s klientem určitě předpřipravený plán krizové komunikace. Mohla bys zkusit jeden takový krizový plán zkusit popsat? K čemu slouží, co obsahuje, jestli řeší komunikaci napříč všemi kanály stejně atd.

Ne úplně krizový plán jako spíš krizový scénář. Říkám tomu „nemalujte čerta na zeď, namalujte tam celé peklo!“ Jednoduše všechno špatné, co se může stát, napíšete hezky do jednoho dokumentu, včetně toho, kdo v danou chvíli komunikuje, kdo vydává prohlášení apod. Aby člověk, který sedí u FB, mohl v krizovou chvíli dobře zareagovat. Takové scénáře, pokud jsou pro více kanálů, vznikají ve spolupráci s PR oddělením a s vedení firmy. Potom jsou všichni připraveni. A moje doporučení? 1. Nemlčte 2. Omlouvejte se 3. Vyjádřete pochopení 4. Směřujte komunikaci do soukromé zprávy na FB 5. Mějte připravené jiné téma 6. Hlídejte negativní post i zpětně

Protože se primárně věnuješ Facebooku, pojďme se pobavit o kampaních, které pro klienty spravuješ. Podle čeho třeba určuješ, kolik bude daná kampaň stát – ať už se bavíme o klasickém contentu, tak o inzerci?
Podle času, který nad tím strávím – na strategii, přípravě obsahu a na komunikaci na stránce. Já už vím, kolik času mi zabere příprava postů, komunikace s klientem, komunikace na stránce (odhaduji a pak ladíme podle toho, jak to jede) a na základě toho nabídnu svoje služby. Když je v tom zahrnuta i grafika, tak to k tomu taky přidám. Klient by měl vždycky dopředu vědět, co dostane.

O budgetu na reklamu většinou rozhodujeme ve více lidech. Domluvíme se, které posty se budou sponzorovat a podle velikosti publika, které chceme oslovit, pak rozhodujeme, kolik peněz se investuje.

Předpokládám, že u inzerce skrze Business Manager se vše odvíjí hodně dle možností cílení, které umožňuje samotný Facebook prostřednictvím tohoto nástroje. Nicméně – bereš v potaz ještě nějaké další faktory, údaje?

Spíš se snažím zpětně i ty sponzorované posty vyhodnocovat a třeba upravovat jak výši budgetu, tak cílovou skupinu. Ale opět – ve spolupráci s dalšími lidmi.

Jak se potom kampaně vyhodnocují – opět popiš prosím postup vyhodnocení u různých druhů kampaní? Respektive – jaké druhy kampaní tví klienti nejčastěji poptávají a jak se potom určuje, zda daná kampaň splnila svůj cíl či nikoliv?
Jak jsem říkala, nedělám výkonnostní marketing. Takže moje KPIčka jsou trošku jiné. Většinou jde o to, aby se šířilo povědomí o značce a aby fanoušci chodili také na web. V neposlední řadě chceme, aby nám dělali reakce na FB page, takže se je snažíme dostat na stránku jako takovou, ne pouze k postu v News Feedu. A podle toho, jak se mi tohle daří, pak vyhodnocujeme komunikaci. Mám ale zvyk nastavit si nejen hranici úspěchu, ale i hranici neúspěchu. Tedy abych viděla, kdy je ta komunikace vážně průšvih.

Jenže u FB to nejsou kampaně na 1 měsíc, jde o průběžnou komunikaci po nějakou dobu. Mám za sebou několik ‚sezónních‘ kampaní, které měli jasný cíl – co nejlépe oslovit určitou skupinu lidí na FB a dostat je třeba na externí microsite. Tam je to jasné – klient dostane report za dobu kampaně, kolik lidí bylo osloveno a jakou cílovou skupinu jsme oslovovali + kolik lidí přišlo přes odkaz na web. Jinak posílám spíše měsíční nebo čtvrtletní reporty a ty pak probíráme na schůzkách.

Co když třeba nemá klient přehled o tom, kdo přesně by mohl spadat do jeho cílové skupiny? Mohou mu v tomto ohledu pomoci sociální sítě udělat takový malý průzkum trhu? Pokud ano, jak se v takových případech postupuje?
Ještě jsem se nesetkala s tím, že by klient vůbec nevěděl, kdo by mohl spadat do jeho cílové skupiny. Ale samozřejmě díky FB reklamě víme, kolik lidí z ČR můžeme oslovit, můžeme to filtrovat podle věku, pohlaví, bydliště a dalších charakteristik. Takže ano, je fajn si s klientem sednout a ukázat mu, že na FB může cílit na rodiče malých dětí nebo naopak na seniory, na studenty konkrétních škol. Není to vždy 100%, ale dost to může pomoct vytáhnout z té masy lidi relevantní publikum.

Social media marketing není jen o vytváření obsahu a komunikaci, ale také o vymýšlení nových možností, jak komunikovat se svými zákazníky. Kde třeba ty bereš inspiraci, respektive co ti pomáhá k tomu, aby ti přicházely na mysl stále nové a nové nápady?
Sleduju kampaně v zahraničí, odebírám novinky přímo z FB, sem tam si přečtu i nějakou tu případovku na Slideshare. A hodně mi pomáhají školení, tedy když já školím. Pokud jsou to začátečníci, vidím najednou FB jejich očima. Vidím, co je baví a čeho se bojí a vrací mě to zase zpátky na tu stranu toho uživatele. Hodně mi třeba dávají kurzy pro seniory nebo neziskové organizace, které dělám. Protože tam jsou nároky na komunikaci zase jiné než u firem.

Je k tomu třeba také nutné, aby člověk byl v dobré duševní pohodě, aby pak nápady přicházely samy od sebe?

Spíš je fajn být v duševní pohodě, když řešíš komunikaci s fanoušky. Mě ale napadá spousta věcí před spaním nebo třeba když venčím psa, tedy ve chvíli, kdy jsem mimo počítač a vlastně docela v pohodě. Anebo ve vlaku. Miluju cestování vlakem, tam jsem v pohodě a nápady pak přichází samy od sebe, jak říkáš.

Jani, ty jsi pomáhala rozvíjet komunikaci na sociálních sítích pro Stranu zelených. V čem se liší politický marketing na sociálních sítí od toho „normálního“ social media marketingu?
Protože jsem do té doby byla politickým marketingem nepolíbená, tak jsem to vzala prostě tak, jak jsem to cítila, a hlavně jako by to byla značka. A tu chceš budovat a chceš, aby se o ní mluvilo – ideálně v dobrém, že jo. Liší se to ale hodně, tady je víc než jinde potřeba s lidmi mluvit, reagovat na otázky a umět obhájit politiku dané strany. Ty musíš o „produktu“ vědět úplně všechno a když nevíš, musíš vědět, na koho se obrátit. A těch lidí jsou často desítky. Taky se tu častěji setkáš s trolly a hatery.

autor_foto_profilovka_Maťka-Králiková

Jana o sobě tvrdí, že je extrovertka, Zdroj: Maťka Králiková

Je podle tebe správa social media kanálů pro politickou stranu složitější, protože člověk musí předtím, než začne cokoliv pošle do social media světa, daleko více přemýšlet nad všemi možnými dopady takového sdělení? Nebo je to v zásadě úplně stejné jako starat se o jakoukoliv jinou značku na sociálních sítích?

Ono to není jen o tom, že ty jako správce dáváš nějaké sdělení. Jsou témata, která si drží určití lidé ve straně, jsou zastupitelé a zastupitelky, senátoři a senátorky. Musíš sledovat monitoring, musíš vědět, co se děje nejen ve straně, ale celkově i ve světě. A potom se snažit co nejrychleji reagovat. Je to mnohem složitější a citlivá práce, protože tady existují i různé zájmové skupiny ve straně. Bavilo mě to, ne že ne, ale doteď vzpomínám na nepříjemné situace. Chodily mi třeba sprosté a výhružné zprávy na můj osobní profil. S tím se u firmy nesetkáš.

Podle čeho se třeba měřila efektivnost komunikace na sociálních sítí u Strany zelených před volbami?
Podle dosahu. Byli jsme schopni se dostat třeba až na 100 tisíc unikátních lidí týdně, oslovených organicky. O konkrétních KPI a dalších strategických krocích ale mluvit z pochopitelných důvodů nemůžu.

Je třeba podle tebe nutné, aby člověk, co se stará o sociální sítě, byl také influencerem na sociálních sítích? Tzn. aby měl svou skupinu fanoušků a followerů, kteří mu poté pomáhají zvyšovat dosah sdělení skrze osobní profil?
Není to nutné. Je to fajn, pokud si takový člověk chce budovat osobní brand, chce být hodně známý a třeba pak jít na volnou nohu. Pro mě to v určitou chvíli bylo důležité, snažila jsem se takovou influencerkou být, hlídala jsem si klout a jela posty na lajky. Postupem času mi ale došlo, že to není to, co opravdu potřebuju k práci. Nemyslím si tedy, že bez vlastní značky nemůžeš být úspěšný nebo že člověk, který je influencer, je automaticky dobrý socmed.

Jak se podle tebe rodí takoví social media influenceři? Dá se podle tebe něco takového naplánovat, abych třeba do roka a do dne byl pojmem na sociálních sítích? Nebo je to svým způsobem často dílem náhody?
Naplánovat se to dá. Pomáhala jsem dvěma lidem s budováním osobního brandu na sociálních sítích a povedlo se to docela rychle. Ale je to jako s čímkoli jiným – ten člověk nesmí být jen prázdná kniha s krásným obalem. Je potřeba mít nějaký obsah. A ano, občas zabírá, když je ten obsah kontroverzní nebo třeba i trapný a hloupý.

Používáš třeba ty sama k další propagaci klientů svůj osobní profil anebo tohle tyto aktivity od sebe čistě odděluješ a svůj osobní profil si bedlivě střežíš?
Ačkoli mám osobní profil otevřený a 99 % obsahu na mém FB je veřejného, tak zrovna tohle odděluji. A hlavně už ani sama na FB nejsem tolik aktivní jako dřív.

Jaké vlohy či vlastnosti by měl mít člověk, který se chce věnovat sociálním sítím?
Empatie, tolerance, dobré komunikační vlastnosti, trpělivost, nadšení. A taky asi kus pokory a chuť se učit.

Vzhledem k tomu, že valnou většinu svého času trávíš ve virtuálním světě, nemáš někdy pocit, že žiješ v takové sociální bublině, že ztrácíš kontakt s okolním, reálným světem?
Mám. Ale naštěstí mám taky okolo sebe spoustu lidí, kteří mě do reálného světa vrací. Ať už to je přítel, rodina nebo kamarádi a kamarádky, všichni ti, co mě znají, ví, jak mi tu realitu připomenout. A vlastně i cizí nebo málo známí lidé. Pracuji z domu a třeba i čtyřkrát denně jdu se psem na procházku a potkávám ostatní pejskaře a kdo má psa, tak ví, co všechno se třeba se staršími dámami dá během venčení probrat (smích).

Považuješ třeba sebe sama spíše za introverta anebo extroverta, který nemá problém zapadnout do jakéhokoliv kolektivu?
Já jsem hrozná extrovertka. Až tím někdy lidem lezu na nervy, jak je mě občas všude plno. Ale jsem už taková a myslím si, že mi to i pomáhá v práci. V první řadě se znám se spoustou lidí, a navíc opravdu ráda si s lidmi povídám. Takhle to jen převedu do online prostředí.

Jak třeba trávíš svůj volný čas? Předpokládám, že asi ve svém volnu se snažíš od počítače a sociálních sítí držet co nejdále, nebo se mýlím?
Jak kdy. Někdy si sednu k počítači a koukám, jak kdo komunikuje. Ale jak říkáš, snažím se, když mám „volno“, vypadnout od sítě.  Nemám to ale tak, že v 17 hodin padla. Pracuju z domu a často mám třeba práci mezi 7 a 10 dopoledne a pak až od 15 hodin třeba do půlnoci. Je to jak kdy, čas si řídím sama a po těch letech jsem se už naučila relaxovat a ten volný čas si najít. Není to jednoduché, ale jde to. Pak vařím, peču, čtu, občas si zasportuju, věnuju se psovi, uklízím a dost ujíždím na některých seriálech. A protože jsem ta extrovertka, tak dost často taky vyrážím za přáteli posedět a popovídat si. Prostě ten reálný život funguje normálně, i když si to o mně hodně lidí nemyslí (smích).

Jano, děkuji ti za rozhovor. A přeji ti krásné svátky. 

Nápodobně, Michale.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Current ye@r *

Článek ”Jana Leitnerová: Facebook je úplně pro každého” má již 1 komentářů.

  1. Peregrino14:18 dne 30.8. 2018 napsal/a

    Facebook je úplně pro každého. A díky tomu je to ta nejhorší sociální síť.