Jazyk asi každý zná. Málokdo by v tomto slově chyboval, protože se jedná o vyjmenované slovo. Pochyby může vyvolávat zdrobnělina jazýček. Věděli byste si s ní rady?
Nehledejte v tom žádnou kulišárnu. Čeština je sice záludná, ale v tomto případě pravidla hovoří jasně. Jazýček je zdrobnělinou od podstatného jména jazyk, takže jej píšeme s písmenem „y“ obdobně jako další slova příbuzná nebo odvozená. Tvrdé Y je přímo v kořenu slova, proto zůstává zachováno i v odvozeninách daného slova. Navíc bylo toto slovo odvozeno pomocí přípony -ek, která se připojuje právě k podstatným jménům mužského rodu, která končí na K nebo V. Zároveň došlo k alternaci (střídání) hlásky K na Č. Stejný způsob tvoření najdeme například i u dvojic:
- míč – míček
- Pepík – Pepíček
- rohlík – rohlíček
- žebřík – žebříček
- lev – lvíček
- mozek – mozeček
- blbec – blbeček
- drobek – drobeček
Už jste četli? Medúza x medůza
Pravopisně správně je pouze jazýček!
Pamatujte si tedy, že jazýček je příbuzné slovo k vyjmenovanému slovo jazyk, píšeme v něm tedy tvrdé Y.
Jazýček je možné použít jako zdrobnělinu pro jazyk, ale také se může jednat o pojmenování ukazatele u vah. Řeč je o známém spojení jazýček na vahách.
Příklady SPRÁVNÉHO užití slova jazýček:
- Jeho mlsný jazýček kmital po mém klitorisu sem a tam.
- Kočičí jazýčky jsem měl vždycky rád, ale dnes mi vůbec nechutnají.
- Potřebuju sehnat jazýčkové relé, nevíš, kde bych ho mohl koupit?
- Vychýlil jazýček na vahách.
- Zajímalo by mě, jestli by tvůj dezert snesl i kritiku mlsného jazýčku Zdeňka Pohlreicha.
- Ještěrka má mrštný jazýček.
- Prodavač bedlivě sledoval jazýček vah.
- Dej si bacha na svůj jazýček, zmrde! Nebo o něj přijdeš.
- Ty máš ale mlsný jazýček.
- K svačině jsme si koupil Kočičí jazýčky.
- V mikulášském balíčku děti našly kromě ovoce také Kočičí jazýčky.
- Lesbická dvojice se propletla svými jazýčky.
- Líze se rozbije před důležitým vystoupením jazýček u saxofonu.
Zdroj: justfreetools.com
