Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Jiří Kudrna: Každý zákazník ocení upřímnost a přirozenost

Hello 0

IMG_2876

Jméno Jiří Kudrna je možná pro některé z vás neznámé. V médiích se o něm toho moc nedočtete. To však neznamená, že by nestál za zmínku. Právě naopak. Jirka se více než 8 let živil jako obchodník. Ale neskončil pouze u obchodování. Nyní pomáhá ostatním se naučit totéž, co umí on. Ostatně na tom je právě založené jeho podnikání. Na školení prodejních dovedností. Dnes si na těchto stránkách můžete přečíst jeho příběh. Příběh o tom, jaké to je podnikat. Jak těžké je odrazit se ze dna až ke hvězdám. Příběh, který má naštěstí také šťastný konec.

Ahoj Jirko, zkus prosím na úvod říci, kolik je ti vlastně let a kdy ses vydal na dráhu podnikatele. Děkuji.

Je mi 28 let a živnostenský list jsem si zřídil v roce 2005. Nedá se ovšem říci, že od roku 2005 podnikám, myslím, že v té době jsem pracoval jako obchodník na IČO. Opravdové podnikání je dle mého názoru trochu něco jiného. Musím říct, že opravdu podnikám teprve 4. rokem, předtím jsem byl pouze obchodníkem na IČO, ale rozhodně ta období nehaním, byl to nějaký progres.

Odkud pocházíš a pro jaké firmy jsi pracoval? A byl jsi vůbec někdy zaměstnaný?

Začnu od konce, zaměstnaný jsem nikdy nebyl a od začátku své pracovní kariéry jsem hrdým držitelem živnostenského listu. Musím říct, že jsem prodával v životě snad téměř každou službu.
Moje zjištění je, že je celkem jedno, jaký držíte v ruce produkt, protože základ je, až na drobné nuance, stále stejný. Pokud se ovšem obchodník naučí opravdu prodávat.

Ovšem největší zkušenosti mám z telekomunikací, kde jsem se začal učit obchodnímu řemeslu ještě v dobách slavného Eurotelu, prodával jsem také pro Vodafone. Vyzkoušel jsem si prodej téměř všech zdravotních pojišťoven v ČR, investičních diamantů, pojištění, specializovaných filtrů na úpravu vody, pomáhal jsem rozjet obchodní aktivity také několika energetickým společnostem, rozjížděl jsem také akce spojené slevové poukázky do restaurací, kin a divadel, reklamní plochy na internetu, apod. Pocházím z krásného jihočeského Tábora, do Prahy mě přivedla jak jinak, než práce.

Snil jsi vždy o tom, že si založíš vlastní firmu? Věděl jsi vždycky, že chceš být podnikatelem? Nebo ses k podnikání dostal až tak nějak pozvolně, kdy jsi po pár letech práce na volné noze zjistil, že vlastně už podnikáš :-)?

Mým snem nebylo nikdy podnikat, vlastně jsem se nad tím nikdy nezamýšlel. To, proč jsem se nad tím nikdy nezamýšlel, bylo z důvodu, že v naší rodině široko daleko nikdo nepodnikal. A slovo podnikatel bylo téměř sprosté slovo. Podnikatelé byli zloději, odírači slušných lidí apod. Já jsem se hnal za kariérou vrcholového hokejisty a to bylo to, čím jsem chtěl být. Věděl jsem vždycky, že chci, aby práce byla mým koníčkem a vydělávat v ní hromadu peněz. Když se mi díky zranění rozplynul sen o životě v NHL, tak jsem přemýšlel, co budu dál dělat. Ještě tehdy cca před 10 lety jsem žil v domnění, že ten kdo chce u nás vydělávat alespoň 100 000 měsíčně, tak musí být buď vrcholový sportovec, politik, podvodník anebo zloděj. Až poté jsem narazil na jednu firmu, díky které jsem pochopil, že je to možné, ale k tomu se dostaneme později :-).

Jak už jsem psal v úvodu, tak dlouhé roky jsem nepodnikal, ale poslouchal a kopíroval nějaký systém a nemohl jsem na tom systému téměř nic měnit. Dle mého názoru je podnikatel ten, který si vytváří pravidla sám, nemusí nikoho poslouchat a je zodpovědný za úspěchy i neúspěchy.

Po určité době jsem si uvědomil, že je na čase ty zkušenosti, které jsem posbíral ve v terénu zúročit ve své vlastní firmě. Proto jsem založil svou první obchodní firmu, kam jsem s obrovským nadšením vstával, o víkendu chodil uklízet apod. Bylo to opravdu úžasné období, kde jsem si uvědomil, co je to zodpovědnost. Už není žádný manager, který mi zachrání zadek, když se něco pokazí, ale všechno musím sám.

Jak ses vlastně dostal k obchodování? A lákal tě odjakživa obchod a prodej?

K obchodu jsem se dostal úplnou náhodou. Vlastně jsem ani nikdy neměl ambice stát se obchodníkem. Od maturitního plesu, kdy jsem měl na sobě poprvé sako a kravatu, jsem se do tohoto outfitu zamiloval. Když jsem po škole hledal práci, tak jsem věděl, že chci pracovat v obleku a jezdit autem. Ale nechci být hlídač v obchodním centru :-).

Jediná pozice, která tyto parametry splňovala, byla pozice obchodního zástupce. Po několika neúspěšných pokusech o hledání vysněné práce se mi můj kamarád zmínil, že hledají lidi do obchodního týmu. Líbilo se mi na něm, že chodil denně v obleku a ještě ke všemu vydělával v té době pro absolventa dost zajímavé peníze.

Když jsem viděl, co dělá, tak jsem to zhodnotil následovně. Chodí denně v obleku. Povídá s lidmi a vydělává při tom peníze. Na to se nedalo říct ne. Až mnohem později jsem pochopil, že obchod je ta cesta, kterou se chci vydat.

Litoval jsi nebo lituješ někdy toho, že ses dal právě na dráhu obchodníka? Co bys asi tak dělal nyní, kdyby ses vydal před lety jinou cestou?

Rozhodně toho nelituju. Bylo to občas hodně tvrdé, fyzicky a psychicky náročné, ale dnes už konečně opravdu sklízím to, co jsem před lety zasel. Kdybych se dneska neživil obchodem, tak bych pravděpodobně byl tělocvikářem :-). Od malička jsem miloval sport a dokonce jsem se jím i částečně živil, poté jsem se hlásil na sportovní vysokou školu a chtěl jsem ve sportu angažovat i v profesním životě.

Dnes musím říct, že je dobře, že jsem se naštěstí na tu školu nedostal, protože bych tím pádem k obchodu neměl šanci přičichnout. Ale jak s oblibou říkám, asi to tak mělo být. Nic se v životě neděje náhodou. Vše má svůj důvod.

Povolání obchodníka je často hodně spjaté s cestováním. Máš představu, kde všude jsi byl? Kolik měst jsi navštívil a kolik hodin jsi strávil čistě jen cestováním?

Procestoval jsem snad celou Českou republiku. Je vždycky vtipné, když jedu s někým autem, tak vždycky konstatuju, že tady jsem prodával. Tady mají perfektní palačinky, majitel tohoto podniku se jmenuje Vágner, apod. :-).

Je potřeba dělat nějakou přípravu před každou obchodní schůzkou? A pokud ano, tak jak tato příprava vypadá a kolik to tak zabere času?

Já osobně nejraději používám vizualizaci schůzky. Lidský mozek po energetické stránce nedokáže rozlišit realitu od pouhé představy. To znamená, že pokud si nějakou věc opravdu živě a barvitě představuji, tak se v mozku spínají stejná centra jako při reálné realizaci.

Většinou to dělám v předvečer schůzky anebo těsně před ní. Pohodlně se posadím, zavřu oči a představuju si celý průběh schůzky, od začátku až do úspěšného konce. Představuji si, jak s klientem podepisuju smlouvu, snažím si představit i možné námitky a případné argumenty klienta, zamyslet se nad tím, jak můj produkt mu pomůže vyřešit jeho problém v podnikání, jak mu vlastně mohu pomoci a v čem.

IMG_3064

Jak se Jirka připravuje na schůzku?

Tento proces zrealizuju několikrát po sobě. Výsledek je takový, že jakmile přicházím na schůzku, tak mám pocit, že už jsem to několikrát zažil a tudíž jednám s mnohem větší jistotou. Vždyť si sami představte, jaké to je, když nějakou činnost provádíte popadesáté. Je to pro vás už rutina a nemusíte o tom už ani tolik přemýšlet. Tento podobný pocit navozuje právě vizualizace. Představy. Protože pak mám pocit, že to dělám již po několikáté. Ano, takhle snadno můžeme oblbnout náš mozek :-).

Zkus prosím popsat, jak vlastně vypadá celý proces od oslovení a vytipování (segmentace) zákazníka, až po samotné navázání obchodního vztahu a po prodejní péči. Děkuji.

Na tuto otázku se odpovídá dost složitě v pár řádcích. V našem školení se tomuto tématu věnujeme téměř 2 dny, takže se přijď podívat na můj kurz a odpovím ti :-).

Já o tobě vím, že ses zabýval jak obchodem pro B2C segment, tak i pro B2B. Zkus prosím sepsat, jaká jsou specifika obchodování pro tyto dva jednotlivé segmenty. V čem se třeba liší přístup k samotnému zákazníkovi, v čem je to jednoduší anebo složitější. Jaké prodejní techniky je možné využít při obchodních schůzkách ve firmách a při jednáních s koncovými spotřebiteli. Děkuji.

I když podstata obchodu je stále stejná, tak každý segment zákazníků se chová trochu jinak. Všechno má své pro a proti. Firemní zákazníci jsou zvyklí obchodovat, tudíž to hned neberou jako, že jim chcete vzít peníze z kapsy.

Na druhou stranu samotný rozhodovací proces může trvat delší dobu než u koncového klienta (domácnosti, spotřebitelé). Než se poradí představenstvo apod., tak to trvá.

Dá se říci, že firmy se rozhodují více logicky a analyticky, zatímco domácnosti se řídí více emocemi (chci to teď hned?). Zase na druhou stranu, i když obchoduju s firmou, tak za tu firmu jedná stejně živý člověk, který se ve většině případů řídí emocemi.

Máš raději obchodování pro B2B segment? Pokud ano, tak proč (ne)?

Asi nemůžu říci, že bych měl něco rád více nebo méně. Protože miluju komunikaci s lidmi a s těmi se setkávám, jak ve firmách, tak je potkávám i v soukromém životě. Dá se možná říci, že obchodování s firmami má trochu vyšší úroveň a prestiž, ale ve finále je důležité pro obchodníka čemu věří a ne komu prodává.
Pokud jsem zapálený pro svůj produkt, tak je mi jedno jestli jednám s firmou nebo s koncovým zákazníkem.

IMG_2887

Podnikatel na první pohled

Jirko, protože máš zkušeností na rozdávání, zkus prosím říci, jaké jsou nejčastější chyby, kterých se začínající i zkušení obchodníci dopouští.

Těch chyb může být celá řada, ale z mého pohledu jsem se potkal se dvěma základními.
1) Nevytrvalost – je to spíše vlastnost, ale promítá do případných úspěchů nebo neúspěchů.
Lidé, když začínají, tak by chtěli úspěch přes noc. A nejsou moc ochotni zvládat neúspěchy. Zapomínají na to, že když jezdili na kole, tak to také neuměli hned. Denním chlebem obchodníka je překonávání překážek a cílem je nakonec zvítězit.

Lidé ale nejsou ve většině případů ochotni riskovat neúspěch. To je možná i odpověď na to, proč se lidé bojí podnikání a proč na obchodních pozicích je jedna z největších fluktuací.

2) Neochota se vzdělávat a pracovat na sobě – nechci moc hodnotit náš školský systém, ale když si člověk představí, co se naučí za 4 roky na střední škole, tak zjistí, že to není žádná velká hitparáda.

Nejsmutnější na tom, že se většina lidí za 4 roky nenaučí ani to, jak si vydělávat stabilně 20 000 Kč měsíčně. Teď si to vezměme z druhé strany. Představme si to, že každý den místo televizních novin budeme 30 minut číst odbornou knihu o obchodních a komunikačních dovednostech.

Těch 8 stránek, které si přečteme, budeme druhý den ihned aplikovat do praxe a budeme je zkoušet používat, budeme si dávat sami sobě zpětnou vazbu a budeme se poučovat z chyb. Za rok tímto tempem přečteme 12 knih a za 4 roky to bude téměř 50 knih. Není možné, aby po přečtení 50 knih a aplikování informací z nich do praxe, se nestalo to, abych po 4 letech nebyl žádaným obchodníkem s platem minimálně 30 – 40 000 měsíčně. Netvrdím, že to musí být právě 50 knih, ale jsem přesvědčen, že už po 1 roce budu naprosto jiná osobnost, která nebude vydělávat méně než 20 tisíc měsíčně. Přesně toto není drtivá většina lidí ochotna absolvovat, ale do školy jsme ochotni chodit spoustu let.

Jak vlastně jako obchodník zjistím, že něco dělám dobře (anebo špatně)?

Já myslím, že v obchodě je jasný měřítkem výsledek, buď jsem prodal anebo neprodal. V obchodě je toto naprosto spravedlivé a výsledek je vidět. Nebo vidět jednoduše není a pak víte, že děláte něco špatně a musíte to změnit. Jinak se neuživíte.

Může se podle tebe stát obchodníkem úplně každý? A pokud ne, zkus prosím vysvětlit, proč si myslíš, že povolání obchodníka není pro každého.

IP adresa je v informatice číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti, která používá IP (internetový protokol). V současné době je nejrozšířenější verze IPv4, která používá 32bitové adresy zapsané dekadicky po jednotlivých oktetech (osmicích bitů), například 192.168.0.1. Z důvodu nedostatku IP adres bude nahrazen protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy. Už jste...

To je dost diskutované téma a každý na to má názor jiný. Já osobně si myslím, že se jím může stát každý. Tím ale netvrdím, že každý bude obchodem vydělávat spoustu peněz.

Prvním předpokladem je to, že mě to musí bavit. Obchod se nedá dělat jenom tak, že jako někam chodím pracovat. Ten zákazník to vycítí, obchodník neprodá, proto si nevydělá a výsledkem je že odchází zkusit jiný obor.

IMG_3052

Pokud chcete podnikat, musí vás to bavit!

Obchod je relativně jednoduše duplikovatelná činnost. V obchodě totiž fungují nějaké principy a zásady. Pokud je dodržuju, a tím nemyslím, že jenom někoho kopíruju, tak zažívám úspěch.

Jak jsem říkal, dodržovat principy neznamená někoho kopírovat a dělat to přesně jako on.
Každý jsme totiž jiný a je důležité, aby náš projev byl především přirozený. Z toho vyplývá, že když dva dělají totéž, neznamená to totéž.

Říká se, že ten, kdo nezažil žádný pád až na samotné dno, tedy alespoň jednou nezbankrotoval, ten ještě vlastně neví nic o podnikání. A má otázka míří právě sem. Zažil jsi už i ty pád a poté vzestup?

Ano zažil 🙂
S odstupem času musím říct, že to bylo to nejlepší co se mi mohlo v životě stát. Spousta lidí se bojí neúspěchů, já jsem se je naučil vnímat jako příležitosti k učení se. Na druhou stranu není úplně nutné všechny chyby ucítit na vlastní kůži, ale umět se poučit z chyb druhých. Kromě toho, že jsem se dostal do minusu více než 1 mil. Kč, tak jsem zažil, jak já tomu říkám „paštikové období“. Bylo to období, kdy jsem opravdu musel řešit, kolik stojí rohlík a jestli si můžu dovolit 3 nebo 4. Toto období mě naučilo šetřit a vážit si peněz. Dříve jsem nesmyslně rozhazoval a neměl jsem absolutně přehled o svých financích. V paštikovém období jsem se naučil vést si každý měsíc cashflow tabulku, do které si dodnes zapisuji každý svůj výdaj, vím přesně kolik mi zbývá peněz, vím kolik budu mít peněz za 3 měsíce apod. A to vnímám, že chybí společnosti a to je jeden z důvodů, proč někteří lidé nemají peníze. To jestli člověk má nebo nemá peníze není náhoda. Je to hodně o nastavení mysli.

Je právě tohle to, co patří podle tebe k podnikání? Umět se vyhrabat ze všech problémů, věřit si, nikdy se nevzdávat a hlavně věřit?

Myslím, že to nepatří jenom k podnikání, ale k úspěchu všeobecně. V podstatě rozdílný úspěch dvou lidí je závislý na tom, kolik byl kdo ochoten překonat neúspěchů. Snadno se o tom mluví, ale jedna z nejtěžších věcí na neúspěchu je vzdorovat svým blízkým, kteří vás zrazují a říkají: „Nechceš se na to už vykašlat?“. Já těm blízkým rozumím, chtějí vás ochránit od možného nebezpečí, ale vy tu situaci prostě vidíte jinak. Vy možná vidíte to řešení a vidíte to světlo na konci tunelu. Já musím říct, že moje mamka mi tolikrát říkala, abych se na obchod už konečně vykašlal a šel dělat něco jiného, ale já vždycky věřil. Věřil jsem, že to zvládnu, veřil jsem, že to dokážu. Sám pro sebe jsem si nepřipouštěl tu variantu, že by to mohlo být jinak. Dneska je pochopitelně ráda, že jsem ji tenkrát neposlechl. Jak se říká věř a víra tvá tě uzdraví.

Jak moc je podle tebe důležitý právě ten mind set? Jak moc je podle tebe při obchodování důležité právě mentální nastavení v hlavě samotného prodejce? Věřím tomu, že když se člověk soustředí na 100 %, tak dokáže prodat úplně cokoliv?

Takto, nejsem si úplně jist, že dokáže prodat cokoliv, protože tam hraje dle mého názoru dost podstatnou roli, jestli věří tomu, co prodává. Ale nastavení v hlavě je pro obchod to nejdůležitější. A právě v tomto je profese obchodníka hodně specifická. Pokud budu pracovat jako kopáč a přijdu do práce naštvaný nebo špatně naladěný, tak to pravděpodobně nebude mít velký vliv na jámu, kterou vykopu.
Ale u obchodníka je to trochu jiné. Funguje to totiž tak, že moje vnitřní nastavení vytváří poté můj vnější svět. Když jsem naštvaný, většinou potkávám naštvané lidi apod. Když mám nepořádek v hlavě, tak vyzařuju směrem ven negativní energii, tudíž lidé se v mé přítomnosti necítí dobře. Pokud se v mé přítomnosti necítí dobře, tak si ode mě nekupují. Nebo vy snad nakupujete rádi v obchodě, kde na vás od dveří dýchne negativní atmosféra v čele se zamračenou prodavačkou? Takže jedna věc nastavení v hlavě a druhá věc je, jak jsi zmínil koncentrace. Pokud jsem u zákazníka, neměl bych myslet na nic jiného, opět je to ze mě cítit. Myslíte si, že sprinter na olympiádě těsně před závodem a během závodu přemýšlí o tom, jak nezaplatil složenky? Hlavně by ze mě mělo být cítit, že miluju to co dělám. Když mi bylo psychicky nejhůře, tak jsem si každé ráno a každý večer opakoval pro sebe: „Mám se rád a miluju svoji práci“. Zákazníci jsou vnímavější než si možná myslíme.

Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít ideální prodejce?

Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět, každý na to bude mít jiný názor. Stejně jako se podnikatelé odlišují v názorech, co vede k úspěchu v podnikání. Za sebe musím říct, že vytrvalost, umění naslouchat a umění vytvářet si vztahy. Je třeba si uvědomit, že lidé nepotřebují produkty, oni potřebují řešit svůj problém nebo potřebu. Lidé například nepotřebují auta, oni se potřebují dostat z bodu A do bodu B za krátkou dobu a pohodlně, proto si kupují auta. Potřebujete mít pračku, nebo čisté oblečení? Myslím, že B je správně. Toto je jedna z důležitých věcí, kterou musí obchodník pochopit.

Jedno staré přísloví říká: „Jestli chcete dostat to, co chcete, tak musíte nejprve dát ostatním to, co oni chtějí“. Proto bych se jako obchodník měl zaměřit na to, co zákazníka pálí, pomoct mu vyřešit jeho problém a pokud tím řešením problému bude můj produkt, tak si ho koupí. To je celá věda 🙂 . ŘEŠTE PROBLÉMY OSTATNÍCH. Lidi moc rádi nakupují, ale nemají rádi, když se jim prodává.

Může se podle tebe stát skvělým obchodníkem i úplný introvert?

Otázka je, co je to skvělý obchodník. Rozhodně je třeba přiznat, že každý máme určité předpoklady a talent pro něco jiného. Odpovím spíš, že se může stát obchodníkem, který si může z obchodu udělat slušné živobytí. Obchod je dost také otázka techniky a určitých postupů. Hodně lidí si milně myslí, že obchodník musí být ukecaný. Ale komunikativnost není upovídanost, bůh nám nadělil 2 uši a 1 ústa právě proto, abychom více naslouchali než mluvili. Proto si myslím, že i když člověk není zrovna výřečný typ, tak může mít úspěch. Pokud bude i introvert naslouchat zákazníkovi, bude v hlavě analyzovat, co mu zákazník říká, empaticky se vcítí do zákazníka a odpoví ve správný čas na správnou odpověď, tak v obchodě uspěje. Jak už jsme si říkali dříve, tak obchod je hodně o sympatiích. A neznamená, že když někdo není výřečný, že je automaticky nesympatický.

Co bys poradil lidem, kteří jsou třeba introverti, ale chtěli by se právě této nálepky zbavit. Jak by měli začít? A dá se vůbec změnit takto povaha člověka, který není zvyklý být středem pozornosti a mluvit či předvádět se před ostatními?

Je vůbec nutné abychom se měnili? Nebo spíše měnili nějak razantně? Každý zákazník ocení upřímnost a přirozenost. Pokud obchodník není přirozený, tak zákazník má pocit, že něco skrývá. A většina lidí se nepídí po tom, co skrývá, nebo jestli mu náhodou není dobře, ale rovnou si to vyhodnotí tak, že mu na tom něco nezdá. On neví, co se mu na tom nezdá, ale raději si nekoupí, co kdyby náhodou udělal špatné rozhodnutí. Navíc žijeme v digitální době, takže se spousta obchodů odehrává na internetu a většinu webových stránek programují „Ajťáci“ , kteří většinou bývají introverti.
Takže každá povaha si může zvolit svou cestu obchodu… Navíc introvertovi prodá spíše introvert než extrovert, protože jsou si více podobní a více si rozumí. A z toho vychází, že obchodníci musí hledat neustále souhlasné a společné názory.

Proč jsi vlastně později začal se školeními obchodních dovedností? Co byl ten hlavní důvod, který vedl tvé kroky k tomu, že ses začal dělit o své zkušenosti?

Pravda je taková, že pokud člověk ovládá prodejní dovednosti, tak i jeho osobní život je snazší a zábavnější. Dokážete si vyjednat lepší podmínky, seznámit se s cizími lidmi, máte spoustu známých apod. A tento pocit a život jsem chtěl umožnit i ostatním. Víš jak by bylo krásný, kdybychom na sebe byli všichni příjemní, pozitivní a usměvaví? No prostě ráj na zemi… Navíc mi vadí, že pozice obchodníka nemá v současné době zrovna pozitivní nálepku. Důvodem je to, že se obchodu věnují někteří lidé, kteří to řemeslo neovládají a kazí celkový dojem z obchodní branže. Oni za to nemůžou, můžou za to jejich nadřízení, kteří s nimi nepracují a nevzdělávají je, jenom jim řeknou: „ Tady máš tašku a koukej přinést nějaký obrat do firmy“. Proto se obchodníci snaží za každou cenu přilákat zákazníka a svým chováním ho spíše obtěžují. Je to velká škoda, protože když se podíváme do minulosti, tak obchodník ve společnosti NĚCO znamenal. A tuto zašlou slávu bych rád svým počínáním oprášil. Zastávám názor, že obchodník by měl spíš pomáhat než prodávat.

Pamatuješ si na své první školení?

Na své úplně první školení si moc nepamatuju, protože bylo určitě krátké a už to bude 10 let, ale tebe bude určitě zajímat můj první oficiální kurz obchodních dovedností. Na to si pamatuji velice dobře 🙂
Byl okořeněný tím, že v první řadě seděl můj táta 🙂 Bylo to opravdu velice zvláštní, protože jsem měl najednou něco učit svého vlastního otce. Byla to skvělá parta lidí a musím přiznat, že jsem byl dost nervózní. Já jsem jim totiž neřekl, že se jedná o první kurz, ale vystupoval, jako že to dělám léta. Nic, nepoznali, takže super a myslím, že se jim to líbilo 🙂

Jsou tvá školení vhodná jen pro lidi, kteří uvažují o kariéře obchodníka anebo pro zkušené prodejce?

To je dobrá otázka 🙂
Někteří zkušení matadoři můžou říct, to už jsem někde slyšel apod. Ale ze zkušenosti musím říct, že kvalitu kurzu oceňují více lidé, kteří mají už něco za sebou, protože mají s čím porovnávat. Obecně se dá říci, že je určen opravdu pro všechny. Snažím se celý kurz pojmout tak, aby lidé pochopili proč některé věci fungují tak, jak fungují. Aby pochopili souvislosti a dělali určité kroky naprosto vědomě. Není nic krásnějšího, než pocit jak to mám udělat, aby si ode mě lidé kupovali. Pokud má přesný návod, tak je to už jen otázka počtu opakování. A to přesně dává profesionálním obchodníkům jistotu při prodeji.
Většina lidí se bojí obchodu právě proto, že nemají jistotu, že si vydělají. Ale pokud mám návod, tak se nemám čeho bát. Jedno staré přísloví říká: „ Čemu rozumíme, to ovládáme“. I zkušení obchodníci potřebují občas nějaké informace oprášit a připomenou, protože není důležité, co známe, ale co používáme. Všeobecně se dá říci, že v obchodě stačí dodržovat několik pravidel a bude to fungovat. Problémem bývá, že někteří obchodníci nedodržují některá pravidla a zásady PRAVIDELNĚ!!!

Co když nemám žádné zkušenosti s obchodem a nemám ambice cokoliv prodávat? Měl bych i tak přijít k tobě na školení? A pokud ano, tak co se tam dozvím? Co mě tam jsi schopen naučit? Myslíš, že minimálně každý by měl projít podobným workshopem? Může mu to v něčem pomoci třeba v osobním životě? Pokud ano, prosím uveď příklad.

Já samozřejmě respektuji, že ne každý chce být obchodníkem. Ale přesto každý denodenně prodává 🙂 Základní definice obchodu je UMĚNÍ PŘESVĚDČIT NĚKOHO O NĚČEM. A tuto činnost provádíme každý den. Když potřebujeme přesvědčit děti, aby si uklidili pokoj, potřebujeme si vyjednat slevu při koupi auta, chceme přesvědčit partnera, abychom šli právě na mnou vybraný film apod. Zároveň je spousta neobchodních pozic spjata právě s obchodem. Jakýkoli podnikatel potřebuje umět prodávat, protože i když mám sebelepší produkt, tak pokud mi za něj zákazníci nezaplatí peníze, tak to bylo celé zbytečné. Vedoucí pracovník potřebuje umět přesvědčit své podřízené, aby dobrovolně dělali to, co on chce. Zedník, který pracuje sám na sebe, tak pokud nemá zakázky, tak je mu jeho řemeslo úplně k ničemu. A to ani nemluvím o sebevědomí a pozitivním postoji, které se učíme budovat. Učíme se, jak ovlivňovat to, jestli mám nebo nemám energii a sílu. Takovou novinkou je, že učíme lidi hledat práci, protože i toto je dovednost hodně úzce spjatá s obchodními dovednostmi.

Když bych chtěl přijít k tobě na kurz, jak se mohu přihlásit? A kdy máš nejbližší termín?

Asi nejjednodušší je mrknout se na naše stránky www.viros.cz a tam se vše dozvíš 🙂 . Obrovskou výhodou je, že vzhledem k tomu, že můj kurz je akreditovaný Ministerstvem školství, tak je děláme především formou rekvalifikace, což znamená, že cenu 20.000,-, kterou kurz stojí, za tebe může zaplatit Úřad práce. A pozor tato dotace je určena jak pro nezaměstnané, tak i pro zaměstnané a OSVČ.

Máš představu, kolik lidí již prošlo tvými školeními?

Dnes jsme někde okolo čísla 200 účastníků, protože celý kurz je poměrně intenzivní, je rozložen do 3 týdnů.

Jak třeba získáváš feedback od svých „studentů“? A jakou pozitivní vazbu dostáváš na svá školení? Chválí tě? Co se jim na tvých školeních hodně líbí a o čem ty víš, že musíš zlepšit?

Zpětnou vazbu si pochopitelně žádám od každého a pro mě je nejpřínosnější právě ta negativní, protože ta mi dává stimuly ke zlepšování. Bez zpětné vazby není růstu. Jsem moc hrdý na to, že díky našim kurzům si více než 70% účastníků našlo práci. Celorepublikový průměr všech rekvalifikací je přitom pouze okolo 40%. A to je pro mě důkaz, že to co dělám, dává smysl. Jestli se můžu přece jen pochválit, tak účastníci kvitují především mé nadšení, zábavu a zapálení pro věc. Většina účastníků se shoduje, že je to nakoplo a nastartovalo. A naopak nejčastější vítka bývá, že je škoda, že kurz už končí a že to moc rychle uteklo 🙂 .

Jirko, jaké máš plány do budoucna? Co bys chtěl se svou firmou dokázat? Kam by ses chtěl posunout ty jako podnikatel i jako člověk?

Mým nejbližším cílem je spustit celorepublikový projekt, ve kterém bychom učili hledat lidi práci a používat při jejím hledání obchodní dovednosti. Toto je můj díl, který mohu společnosti dát a nechci si některá tajemství nechávat pro sebe. Naším mottem je: „Pomáhej lidem, aby byli lepší“. Tímto se řídíme při každém projektu, který vytváříme a snažíme se dělat pouze činnosti, které korespondují s naším posláním. Já jako osoba i jako podnikatel chci být společnosti něčím prospěšný a pokud se tak stane, tak vše ostatní už přijde a budu nejvíce spokojený.

Poslední otázka na závěr. Chtěl bys vzkázat něco našim čtenářům či lidem, který jsou právě na rozcestí a přemýšlí, jestli jít anebo nejít podnikat?

Já bych lidem poradil na závěr snad jen to, aby na sobě pracovali a zlepšovali své dovednosti a schopnosti, protože to jediné je trvalé a přenosné. Majetek, firma, peníze to vše je pomíjivé, dneska mám, zítra mít nemusím. Ale mé dovednosti si nesu celým životem a ty mi dávají tu největší jistotu a svobodu.

Zdroj: http://objevit.cz/jiri-kudrna-kdyz-dva-delaji-totez-neni-to-totez-t101699

  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Mužské jméno Marián je odvozeno z latinského Marius, které se vykládá jako pocházející z rodu Mariů. Kdy slaví Marián svátek?Marián slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 25. března (25.3.).Ženská obdoba jména MariánŽenskou obdobou je jméno Mariana anebo také Marie.Domácké podoby jména MariánMaroš,Majo.Kolik žije v ČR MariánůK 15. 3. 2022 žije v České republice 2 543...

Není vám jasný význam slova akvizice? Setkáte se s ním především v souvislosti s médii a odteď už mu budete rozumět. Význam slova akvizice Synonymem slova akvizice je nábor, ale i získání. Akvizici většinou provádí nějaký podnikatelský subjekt. Nejčastěji se toto slovo používá v mediálním kontextu. Zde provozovatel médií rozšíří své portfolio. Mediální agentury mohou...

Mezinárodní den ptactva Na první dubnový den nepřipadá jenom tradiční žertování v podobě aprílových vtípků, ale také Mezinárodní den ptactva. Právě v období začátku jara velké množství ptáků migruje z teplých krajin zpět do oblastí mírného podnebního pásu. Kdy se Mezinárodní den ptactva slaví?Mezinárodní den ptactva se slaví každoročně 1. dubna (1.4.).Vyhlášení Mezinárodního dne ptactva1. dubna 1906 byla...

Píše. A píše hodně. Má svůj blog redpoppystories.com, na kterém publikuje převážně o módě. A navíc je to naše sestra. Pochází totiž ze Slovenska. Jmenuje se Zuzka. Celým jménem Zuzana Gašparovičová. A bez nadsázky patří k nejvýznamnějším slovenským bloggerkám. A protože zpovídáme vždy jen samé známé osobnosti, tak jsme se tentokrát zaměřili na tuhle sympaťandu.Zuzko, já sice...

S tímto slovem se běžný člověk moc často nesetkává, proto není ostuda, když si neví rady se správným pravopisem. My si na gramatickou správnost posvítíme v následujícím krátkém textu. Pravopisně správně je pouze tvar antedatovat. A hned si vysvětlíme proč.Význam slova antedatovatPro správné pochopení je důležité si slovo antedatovat vysvětlit. Antedatovat znamená, že určitý dokument (záznam, dopis,...

Komu se zdá, že je tvar zkolit divný, ten má pravdu. Jedná se o pravopisně špatnou podobu. Proto se ji vyhýbejte obloukem. V opačným případě budete za hlupáka. A jak je to správně? Pravopisně správně je skolit!Chtěli bychom vám nabídnout nějakou jednoduchou poučku, kterou byste si mohli zdůvodnit pravopis. Opravdu chtěli. Ale bohužel nemůžeme. Žádná taková...

HORECA je zkratka, která označuje segment trhu, který se zabývá hotelnictví, restauracemi, kluby, kavárnami, pivnicemi a jinými typy pohostinství. Zkratka vznikla z prvních slabik anglických slovíček HOtels, REstaurants, Café. Je to poměrně široká oblast trhu, ale jednotlivé složky mají spolu mnoho společného. Mezi základní poznávací znamení patří, že pracovní místa v tomto segmentu jsou často pouze dočasná...
Načíst dalších 10 článků