Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Kdo ví x kdoví

Kdo ví, jestli se píše kdoví nebo kdo ví? Já to vím. Ne proto, že bych byl chytřejší než vy, ale protože jsem si to našel na internetu a vlastně sám doufám, že si to už konečně zapamatuji, abych to nemusel pořád dokola hledat. I proto si to tady uložím.

Správně je kdoví i kdo ví

Obě varianty jsou možné a většinou je jedno, kterou si vyberete. Přesto je mezi nimi drobný rozdíl, který si vysvětlíme.

Kdoví dohromady je příslovečnou spřežkou, která je tvořená ze zájmena a slovesa. Používáme ji pokud vyjadřujeme řečnickou otázku a sdělujeme tak, že na něco nemáme odpověď a momentálně ani není poblíž nikdo, kdo by ji mohl znát.

Rád bych zde upozornil i na příbuzné varianty, které jsou také považovány za spisovné. Patří mezi ně spojení kdovíkdy, kdovíjak apod.

Když naopak použijeme kdo ví zvlášť, ptáme se s tím, že opravdu očekáváme odpověď od někoho z publika, ke kterému mluvíme – např. kdo z vás ví kolik měří tento dům apod.

Příklady SPRÁVNÉHO užití kdoví a kdo ví:

  • Kdoví kdy se děti budou moci vrátit do školy.
  • Ty už jsi mě podváděl kdovíkdy, takže se netvař, že je to poprvé.
  • Kdoví, v kolik hodin jsem přišel domů, když jsem byl ožralej jak tágo.
  • Kdoví, kdo bude naším příštím prezidentem, ale všichni věříme, že horší už to být nemůže.
  • Šli jsme na procházku a kdovíjak jsme se najednou ocitli v hospodě.
  • Ty se chováš, jak kdybys byla kdovíco, přitom ani šukat neumíš.
  • Já bych se rád zeptal na recepci, kdo ví heslo od wifi.
  • Můžete mi někdo říct, kdo ví, proč je můj manžel takovej kokot?
  • Kabáti se ve své písničce ptají, kdo ví, jestli jsou na měsíci stopy.
  • Ptám se, kdo ví, jak se dostaneme na letiště.
  • Kdo ví, kolik je potřeba cihel na stavbu domu?
  • Paní učitelka se zeptala, kdo ví, jaké bylo řešení domácího úkolu a Pepíček odpověděl: „Kdoví.

A na řadě je další češtinářský špek. Člověk by řekl, že se v tomto případě jedná o takzvanou dubletu, ale není tomu tak. Spisovná čeština připouští pouze tvar fobie. Slovo fobie pochází z řeckého fobos. A co znamená? Fobie je označení pro úzkostnou poruchu, kterou charakterizuje chorobný strach z nějakého předmětu, situace, lidí, nebo zvířat. Podle toho, z čeho...
  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Článek ”Kdo ví x kdoví” má již 2 komentářů

  1. Tomáš02:32 dne 13.8. 2021 napsal/a

    Řečnická otázka není taková, na kterou neznáme odpověď, případně není po ruce nikdo, kdo by odpověď znal, ale taková, která odpověď nevyžaduje (například i proto, že je obecně známá)nebo si na ni řečník sám odpoví. Klasický případ je Paroubkovo „Kdo z vás to má?“ Podobně: „Je snad obloha růžová? Je voda růžová?“

    1. Tomáš02:33 dne 13.8. 2021 napsal/a

      Ale jinak dík za vysvětlení. Bodlo.

Ostatní uživatelé také četli:

Znáte slovo celulita? Ne? A co spojení „pomerančová kůže“? (Dámy, nepadejte úděsem ze židle!) Pokud znáte ji, znáte i celulitu. To je totiž pro tento problém správné označení. Klepete si právě na čelo? Naprosto vás chápeme. Název celulitida se totiž pro „pomerančovou kůži“, ačkoliv nepřesně, používá mnohem častěji, vlastně všude. Pokud ale zapátráte a najdete...

Znáte rozdíl mezi slovy vískat a výskat? Obě slova jsou napsaná pravopisně správně, ale každé je nositelem jiného významu. Vískat znamená hladit, laskat, probírat vlasy. Pro lepší zapamatování pravopisu můžete použít pomůcku. Když někoho hladíte po vlasech, tak se k němu chováte něžně, jemně. Pište tedy měkké „i“. Sloveso výskat se používá pro označení halekání nebo...

Příslovečné spřežky vznikají z ustálených spojeních, u kterých se postupně spojí předložka a podstatné jméno. V tomto případě se však o příslovečnou spřežku nejedná, takže prozměnu je pravopisně špatně. Pravopisně správně je varianta „pro změnu“ – psáno zvlášť V tomto případě si můžeme také pomoci tím, že mezi předložku a podstatné jméno můžeme vložit další slovo. Tím vzniknou...

Myslivost je slovo odvozené od vyjmenovaného slova myslit -> jediná pravopisně správná varianta je myslivost. Mislivost je paskvil, který do spisovné češtiny nepatří, proto na tento patvar raději urychleně zapomeňte. Pravopisně správně je myslivost! A jaký je význam slova myslivost? Myslivost je označení pro bohulibou činnost. Někteří aktivisté se sice snaží myslivce vyobrazit jako nelidu,...

Mezinárodní den ošetřovatelek a zdravotních sester Mezinárodní den ošetřovatelek a zdravotních sester je poděkováním za jejich práci a vyjádřením respektu k jejich profesi. Ačkoliv se v průběhu let změnily požadavky na vzdělání, pracovní postupy i technické vybavení a možnosti, podstata zůstává: každodenní velmi odpovědná a náročná práce při péči o zdraví a při záchraně lidského života. Svou nezastupitelnou roli všichni zdravotníci...

Double Income No Kids Yet. Umíte anglicky? Tak už nejspíše tušíte, co termín DINKY znamená. Ale stejně tento marketingový pojem ještě vysvětlíme. DINKY je zkratka, která označuje mladé bezdětné páry, které mají dostatek peněz. Proč jsou tyto páry tak zajímavé, že musí mít vlastní zkratku? Mladé bezdětné páry mají dvojí příjem, ale nemají žádné závazky....

Úspěchy mohou mít mnoho podob. Dobrý milenec s velkým penisem má úspěch u žen. Zejména v posteli. Šikovný fotbalista bude mít pravděpodobně úspěchy na hřišti. A šikovný politik se vyhne vězení, což je také úspěch. Každopádně. Pravopisně správně je pouze jedna podoba slova. Jaká? Pravopisně správně je pouze úspěch! Komu se to zdá jednoduché, ten má češtinu...

Slovo sepětí používáme v případě, že chceme vyjádřit vnitřní spojitost, těsné spojení něčeho s něčím, nebo pevné spojení. Pravopisně správně je sepětí! Podstatné jméno sepětí je odvozené od slovesa sepnout. A v tom může být pro někoho problém. Existují totiž tvary sepjal, sepjat, sepjala, sepjalo atd., které by mohly svádět k utvoření chybného tvaru podstatného jména sepjetí. Proto je...

Téměř totožná slova, ale přesto jiný význam. Satira ve smyslu literárního žánru, který využívá komičnosti, výsměchu a ironie ke kritice, se pravopisně správně píše pouze ve tvaru satira. Původ satiry je ve starověkém Římě, ale dodnes se hojně využívá. Druhým významem satiry může být posměšné vyjádření. I v tomto případě je správně tvar satira. Naopak varianta...
Načíst dalších 10 článků