Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Kdy a proč se slaví Evropský den mozku?

Hello 0

Nejdůležitějším lidským orgánem je mozek. Řídí veškeré tělesné funkce jako činnost srdce a plic, trávení potravy, pohyby a komunikaci s okolím. Mozek však může trpět řadou onemocnění a poruch, například Alzheimerovou chorobou, epilepsií, Parkinsonovou nemocí, mozkovou mrtvicí nebo nádorem mozku. Na rozdíl od mnoha jiných orgánů ho však zatím neumíme nahradit ani mozkem od jiného člověka, ani umělou náhradou. A právě proto, abychom si připomněli, jak důležitý je náš mozek, začal se slavit Evropský den mozku (již od roku 1998). Tento významný den připadá na 11. března a slaví se samozřejmě i v Česku.

Málokdo přitom ví, že právě Česko je na poli výzkumu mozku a duševních poruch velmi významným hráčem. Mozek se v ČR studuje z teoretického a fyziologického pohledu na Akademii věd, z klinického hlediska se jím zabývají neurologové, neurochirurgové a neuropatologové. Obecně ale málokdo tuší, že nedílnou součástí výzkumu mozku je i hledisko psychiatrické – a že Čeští odborníci v tomto ohledu dali světu mnoho důležitých objevů.

Kdy se slaví Evropský den mozku?

Evropský den mozku připadá na 11. března (11.3.) a jedná se o první den oslav Světového týdne mozku, který začíná v pondělí 15. března a končí v neděli 21. března.  V některých případech se tento datum (11.3.) pro Evropský den mozku i posouvá – můžete proto vidět, že se někdy slaví i o den či několik dnů dříve i později.

Evropský den mozku si připomínáme od roku 1998,

Historie vzniku tohoto mezinárodního svátku

Poprvé ho vyhlásila Evropská aliance a slaví již od roku 1988, kdy jej vyhlásila Evropská aliance DANA pro výzkum mozku (European Dana Alliance for the Brain). O rok později se v Evropě i ve Spojených státech začal slavit celý Evropský týden mozku.

Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998.

Tento mezinárodní svátek proto slavíme i v Česku. Málokdo přitom ví, že právě Česko je na poli výzkumu mozku a duševních poruch velmi významným hráčem. Mozek se v ČR studuje z teoretického a fyziologického pohledu na Akademii věd, z klinického hlediska se jím zabývají neurologové, neurochirurgové a neuropatologové. Obecně ale málokdo tuší, že nedílnou součástí výzkumu mozku je i hledisko psychiatrické – a že Čeští odborníci v tomto ohledu dali světu mnoho důležitých objevů.

Klíčovou institucí v tomto ohledu je Psychiatrické centrum Praha, které se do roku 2015 plně transformuje do Národního ústavu duševního zdraví, nejen ve středoevropském prostoru unikátní vědecko-výzkumné instituce, jejíž záběr je opravdu široký: od výzkumu neurobiologie stárnutí, závislostí a závažných duševních poruch, přes výzkum poruch spánku až například po aplikovanou elektrofyziologii mozku.

Příčiny duševních onemocnění se napříč celým světem hledaly v různých oblastech: na úrovni genů nebo na úrovni životních událostí (například těžké dětství). Hledání v jednotlivých odděleně k výrazným výsledkům nevedlo, čím dál více se ukazuje, že je třeba, aby byl výzkum co nejkomplexnější. A právě tento komplexní přístup stojí za jedním z nejvýznamnějších objevů odborníků z Národního ústavu duševního zdraví z poslední doby.

Jak se slaví Evropský den mozku?

A v čem týden mozku spočívá? V jeho průběhu se konají různé odborné přednášky na téma fungování mozku a jeho konkrétních funkcí jako je vliv na vnímání obrazu, zpracování bolesti či chuti a podobně. Odborníci z oboru se tak snaží veřejnosti předat zajímavé poznatky a mimo jiné také prezentují výsledky svých výzkumů v této oblasti. V České republice oslavy tohoto dne zaštiťuje Akademie Věd ČR a na přednáškách se podílí odborníci z neurovědních oborů z Centra neurovědy, České společnosti pro neurovědu J. E. Purkyně a Ústav experimentální medicíny AV ČR.

Nejčastějšími tématy přednášek jsou fungování mozku jako takové či konkrétní případy jako je zpracování bolesti, zpracování chutí, vnímání obrazu, přenosu sluchových informací a samozřejmě dostanete i informace ohledně mezinárodních projektů a spoluprací. Přednáší renomovaní výzkumníci pro veřejnost o vybraných onemocněních mozku a nových diagnostických a léčebných metodách, na kterých v současnosti pracují, můžete narazit na přednášky zaměřené na mozkovou mrtvici.

Dozvíte se informace o tom, jak se projevuje cévní mozková příhoda, zkráceně CMP, mrtvice nebo lidově šlak a že je v České republice i celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí (přesto všechno ale u nás jen málokdo ví, jak ji poznat a správně na ni reagovat), jak rozpoznat mozkovou mrtvici a jak pomoci postiženému, jak mohou cévní modely zlepšit léčbu mozkové mrtvice, kdy dochází k uzavření některé z mozkových tepen krevní sraženinou a je třeba ji odstranit a o vývoji nových léčiv pro efektivní léčbu mozkové mrtvice. Přednášky mohou být věnovány také Alzheimerově chorobě a epilepsii.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou poruch paměti, které vedou až k demenci, b současnosti se přesně neví, co ji způsobuje, a neexistuje na ni účinná léčba. Proto se klade stále větší důraz na preventivní opatření a úpravu životního stylu, včetně metody mindfulness, která bude ve středu představena. Mezi závažná a kvalitu života snižující onemocnění patří epilepsie, porucha vedoucí k záchvatům provázeným křečemi nebo ztrátou vědomí, která se v současnosti léčí pouze chirurgicky i těchto onemocnění se mohou týkat přednášky na Evropský den mozku.

Další zajímavosti o našem mozku

Mozek spotřebuje pětinu celkové tělesné energie

Pokud mluvíme o mozku, klíčovým číslem je 20 %. Mozkem proteče denně asi 1 000 litrů krve, což představuje 20 % celkového objemu krve v těle. Mozek také spotřebuje 20 % kyslíku. Tento orgán je na kyslíku závislý, pouhých 5 minut bez příjmu kyslíku vede k odumírání mozkových buněk.

Náš mozek je negativistický

Průměrná osoba má za den mezi 12 až 60 tisíci myšlenek. Neznamená to ale, že bychom byli inovativní myslitelé. 95 % z těchto myšlenek jsou ty stejné repetitivní ideje, které jsme měli den předtím. A až 80 % myšlenek, které nám prolétnou hlavou, jsou negativní, respektive pesimistické.

Počet možných spojení mezi neurony je větší, než je počet atomů ve vesmíru

Nervové buňky se nazývají neurony a v mozku je jich 100 miliard. Tolik je hvězd v Mléčné dráze. Neurony se mezi sebou spojují prostřednictvím spojení, takzvaných synapsí. Synapse je jako elektrický proud. Když promýšlíte nápad do hloubky, synapse se zažehne v mozku jako nová dráha mezi nervovými buňkami.

Příkladem je, když čtete kuchařku a napadne vás, že tento recept na dort byste mohli vyzkoušet. Jiné synapse utvoříte, když si řeknete, že recept nevyzkoušíte, ale sdělíte ho vaší známé. A další spojnice aktivujete, když vás napadne, že místo dortu uděláte bramboráky. Anebo nebudete vůbec péct a půjdete na bruslení. Těch možných kombinací je mnoho. Ve skutečnosti je počet možných spojení mezi neurony větší než počet atomů v celém vesmíru. To je zkrátka úžasné.

Češi, Angličané, Turkové i Holanďané, všichni mají v mozku Purkyněho

Uznávanou autoritou na poli neurovědy byl český vědec Jan Evangelista Purkyně. Jako jeden z prvních přisoudil buňkám stěžejní význam pro život. Objevil celou řadu útvarů a jevů lidského těla, které nesou jeho jméno. Kromě Purkyňových vláken v srdci nebo Purkyňových obrázků, což je proces vnímání světla okem, známe také Purkyňovy buňky. Jsou to největší neurony v kůře mozečku o velikosti 60-80 mikrometrů. Pod názvem Purkyňovy buňky se o těchto útvarech učí studenti na celém světě.

Je vám ze všeho nanic? Nabízím vám rychlý únik do světa pravopisu. Pokud si nejte jistí, zda se píše nanic nebo na nic, jste tady správně, protože si to jako vždy vysvětlíme na příkladech ze života. Kdy píšeme nanic dohromady?Vždy, když chceme vyjádřit negativní pocit. Pokud řeknete, že vám je nanic (míněno nevolno, špatně), musíte...

Lidský mozek první rok života ztrojnásobí svoji velikost

Největší růst mozku nastává v prvním roce života, kdy ztrojnásobí svoji velikost. 80% velikosti mozku dosáhneme už ve věku 2 let. Poté mozek roste výrazně pomaleji až do věku 18 let. I později dochází k jeho vývoji. Mozek se vyvíjí dokonce ještě čtyřicátníkům – jde o jediný orgán lidského těla, který se vyvíjí takhle pozdě. Člověku ve středních letech se mozek začne lehce zmenšovat. Ale pozor, neexistuje důkaz, že velký mozek je chytřejší než malý.

Mozek je velkým konzumentem cholesterolu

Cholesterol neboli látku tukové povahy bychom v mozku asi nehledali. Ve skutečnosti je obsah cholesterolu v tomto orgánu vyšší než kdekoli jinde v těle – až 25 %. Metabolismus cholesterolu je zde ale jedinečný. Existuje jakási bariéra oddělující vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle. Jmenuje se hematoencefalická bariéra. Ta brání mozkovým buňkám přijímat cholesterol z krve. A tak si mozek produkuje svůj vlastní cholesterol.

Sny jsou kombinací představivosti, fyziologických a neurologických faktorů

Naše sny jsou jasným důkazem, že mozek pracuje i při spaní. Je to zvláštní koktejl vnitřních podnětů, vzpomínek a představ. Obyčejně má člověk během noci 8-10 snů, ale většinu z nich si nepamatuje. Vědecká disciplína zabývající se sny se nazývá oneirologie.

Lidský mozek se v průběhu věků zmenšil

Lidé dávných dob by nás možná překvapili svojí bystrostí. Krásně se k tomuto tématu vyjádřil spisovatel Yuval Noah Harari ve svém slavném díle Sapiens. „Pravěký lovec a sběrač si v zájmu vlastního přežití musel pamatovat tvary, vlastnosti a chování tisíce rostlin a živočichů. Musel vědět, že svraštělá žlutá houba, která na podzim roste pod jilmem, je jedovatá, zatímco podobně vypadající houba, která roste v zimě pod dubem, léčí žaludek,“ píše Harari. Podle vědeckých studií se lidský mozek v průběhu let dokonce zmenšil vlivem specializace činností.

Mozek necítí bolest

Hodně lidí si myslí, že bolest vnímáme jen a pouze v naší hlavě. A že je dokonce možné naši mysl přesvědčit, aby bolest ignorovala. Není to tak jednoduché. Receptory bolesti v hlavě nejsou. Ty se nachází v meningech (mozkových a míšních obalech), periosteu (pokrývajícím naše kosti) a na kůži na hlavě. Je možné udělat chirurgickou operaci mozku, přičemž technicky vzato mozek nepocítí bolest.

Aktivita mozku může rozsvítit malou žárovku

Po probuzení mozek generuje 12-25 wattů výkonu, což stačí k rozsvícení malé žárovky. Mozek pracuje bleskurychle. Informace proudí z rukou k mozku rychlostí 320 km/h.

Pro dobrou činnost mozku je zapotřebí správně spát

Tato poslední informace není tak překvapivá, ale je nutné si ji připomenout. Naše rozhodnutí, schopnost reagovat a pamatovat si, to vše nemůže fungovat dobře, pokud jsme nevyspaní. Nedostatek spánku má zhoubný vliv na mozkové buňky. Zdravý spánek je také nezbytný pro uchování paměti. Během spánku mozek hromadí a třídí všechny vzpomínky ze dne. Proto: jste-li unavení, jděte si lehnout. Ulevíte tak (mimo jiné) vašemu mozku.

Víte, jaké potraviny podporují činnost mozku?

Ryby – rybí maso, obzvlášť to z tučných ryb jako je losos, pstruh nebo sardinky, je bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité pro výrobu mozkových nervových buněk a jsou nezbytné pro schopnost učení, paměť a koncentraci.

Borůvky – borůvky jsou bohaté na flavonoidy (přírodní rostlinné pigmenty), které podporují regeneraci mozkových buněk, zlepšují paměť a mají pozitivní vliv na rozvoj motorických dovedností.

Vlašské ořechy – stejně jako ryby obsahu omega-3 mastné kyseliny mezi něž patří kyselina EPA a DHA, které významně ovlivňují paměť, výkonnost mozku i chování. Kromě toho také zlepšují logické uvažování a koncentraci. Ořechy jsou dále bohaté na antioxidanty a vitamin E, které pomáhají zpomalit mentální pokles v průběhu stárnutí.

Avokádo – avokádo je bohaté na vitaminy B, C a K, omega-3 mastné kyseliny, draslík a kyselinu listovou. Díky tomu avokádo pomáhá zabránit vzniku krevních sraženin v mozku, zlepšuje jeho okysličení a koncentraci. Látky obsažené v avokádu také pozitivně působí na naši paměť a pomáhají při boji s Alzheimerovou chorobou.

Brokolice – brokolice obsahuje hodně vitaminu K, jehož vyšší příjem dokáže zlepšit paměť. Kromě vitaminu K brokolice obsahuje také cholin (kvazivitamin), který pozitivně ovlivňuje paměť a koncentraci.

Hořká čokoláda – kvalitní hořká čokoláda nebo kakao jsou bohaté na flovanoidy, kofein a antioxidanty. Konzumace hořké čokolády tak pozitivně ovlivňuje naši náladu, paměť a zlepšuje schopnost učení.

Vaječný žloutek – žloutky obsahují vysokou koncentraci již zmíněného cholinu. Kromě pozitivního vlivu na paměť a koncentraci také chrání před mozkovou mrtvicí.

Kurkuma– hlavní složkou kurkumy je tzv. kurkumin, působí přímo v mozku, kde prospívá činnosti mozkových buněk. Zlepšuje paměť, zmírňuje deprese a pomáhá růst nových mozkových buněk.

Káva – káva obsahuje kofein, který pozitivně působí na mozkovou aktivitu, zlepšuje náladu a efektivitu při práci. Pití kávy také snižuje riziko neurologických onemocnění jako je například Alzheimerova choroba.

Zelený čaj – zelený čaj, stejně jako káva, obsahuje kofein, má tak na náš mozek stejné účinky. Na rozdíl od kávy ale zelený čaj obsahuje ještě látku zvanou L-theanin, což je aminokyselina, která pomáhá snižovat pocity úzkosti. Akorát jej nepijte na noc, protože se po něm pak moc nedá usnout – funguje podobně jako kofein.

  •  
  •  
  • 1
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Mezinárodní den kávy vyhlásila na první říjnový den Mezinárodní organizace pro kávu (anglicky International Coffee Organization = ICO) . Tento den má sloužit k oslavě pití kávy a napomáhat  podpoře kávy produkované a prodávané podle standardů hnutí Fair trade. Je to také příležitost, aby si lidé na celém světě připomněli nelehké pracovní a životní podmínky...

Ptáte se, jestli psát slovo kurz se z nebo se s na konci? Myslím, že dpověď vás potěší. Pro zapamtování je tu opět pár příkladů ze života. Správně je kurz i kurs V tomto případě mají uživatelé českého jazyka velice snadnou práci. Pravopisně správně je kurz i kurs. Jedná se o stylově rovnocenné tvary, které se...

Proč se slaví Světový den Tibetu? Tedy v České republice tuto událost příliš neprožíváme, ale pro svět je to velmi důležitý den. Pojďme se na něj podívat. Kdy se slaví Světový den Tibetu?Světový tibetský den / Světový den Tibetu připadá každoročně na šestého července (6. 7.).Historie Světového dne TibetuSvětový tibetský den (WTD) byl zahájen v Chicagu...

Shrbení nejsou jen lidé, ale předvším jejich záda. V tomto článku se nebudeme zaměřovat na to, co s tím dělat, ale raději si vysvětlíme pravopis slova shrbený. Správně je shrbenýPřídavné jméno shrbený je odvozeno od slovesa shrbit, které v češtině píšeme jen a pouze s písmenem s na začátku.Můžete si to zapamatovat podle toho, že...

Pokud jste se nikdy nezabývali tím, jestli se správně píše sloveso rozumět anebo rozumnět, tak jste divní :-). Správně se píše rozumět. Pokud vám dělá problém si tento fakt zapamatovat, zkuste si zapamatovat tuto jednoduchou poučku. Stačí si říct, že už tomu konečně rozumíte. Slyšíte tam nějaké „n“ navíc? Ne. Takže pokud se jedná o sloveso, nikdy tam žádné „n“ nepište.Příklad...

V německém jazyce existuje slovo offiziel, ale v češtině s tímto tvarem nepochodíte. Nabízí se varianta oficielně, ale to je nespisovný tvar. Jak je to tedy správně? Podle pravidel českého pravopisu je správně pouze tvar oficiálně. Slovo oficiálně se používá, když je něco úředního nebo formálního charakteru. Příklady SPRÁVNÉHO užití slova oficiálně: A teď mi pověz, kdy byla oficiálně...

Jak se píše dlouhé á na klávesnici? Pokud s počítačem začínáte, toto je nejdůležitější znalost, kterou potřebujete k psaní na klávesnici. Bez diakritiky totiž nenapíšete vůbec nic. Podíváme se na to, jak konkrétně psát á. Nejjednodušší způsob jak psát dlouhé a Nejpoužívanější způsob psaní tohoto písmene je stisknutí klávesy v horní části klávesnice. Pokud se...
Načíst dalších 10 článků