Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Kdy a proč se slaví Mezinárodní den dětí?

Hello 0

Den dětí je zažitým dnem plným her, soutěží a sladkostí. Speciální svátek má veřejnost upozornit na fakt, že i ti nejmenší mají svá práva a potřeby stejně jako dospělí lidé. V České republice se tento den slaví každý rok a účast rodin s dětmi bývá na veřejných oslavách více než hojná. Tento den se slaví po celém světě – Den dětí se v současnosti slaví ve více než 145 zemích světa. Ale ne ve všech zemích se slaví ve stejný den, tedy 1. června.  Kdy se tedy slaví Den dětí například u nás a kdy v ostatních zemích?

Kdy se slaví mezinárodní Den dětí?

Mezinárodní Den dětí se slaví v každé zemi trochu jinak. U příležitosti dne dětí jsou připravovány různé společenské a sportovní akce. 

  • V Česku a v dalších postsocialistických zemích se slaví 1. června (což v roce 2021 připadlo na úterý).
  • Na Slovensku se Den dětí slaví stejně jako v Česku, tedy prvního června. Stejně tak se tento den připomíná v ostatních státech východní a jihovýchodní Evropy.
  • 1. června se den slaví i v Číně, v Mongolsku a v dalších státech jihovýchodní Asie.
  • 20. listopadu, tedy v den, který vybralo OSN, se Den dětí slaví například ve Francii a Španělsku, ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku, v Chorvatsku, Slovinsku a Srbsku, na Kypru, v Řecku a v Kanadě.
  • Arabské země, jako například Egypt nebo Spojené arabské emiráty, také slaví Den dětí 20. listopadu. V tento den si děti připomínají i v Izraeli a také v JAR. V JAR se Den dětí připomíná i první sobotu v listopadu (6. 11. 2021), ale nijak se tento svátek vlastně neslaví.
  • V Turecku se den stále slaví 23. dubna, tento den je dokonce národním svátkem.
  • V USA se svátek slaví druhou neděli v červnu, 8. června 2021.
  • V Austrálii slaví celý dětský týden, Národní dětský týden připadá na čtvrtou neděli v říjnu.
  • Ve Velké Británii a také ve Španělsku se děti připomínají druhou neděli v květnu, 8. května 2021.
  • V Německu a v Rakousku se Den dětí slaví 20. září.
  • Maďarsko slaví Den dětí poslední neděli v květnu, 29. května 2021.

Jak vypadají oslavy na Den dětí – jak se slaví tento svátek?

Oslavy jsou různé – u příležitosti Dne dětí jsou připravovány různé společenské a sportovní akce.

Mnohé rodiny dávají přednost domácí oslavě, kupují dětem čokoládu nebo jiné sladkosti. Výjimkou nejsou ani drobné hračky jako dárek pro nejmenší děti. V České republice je tento den ovšem velmi tradiční oslavou a snad v každém městě můžete najít nějakou formu veřejné oslavy. Ta většinou probíhá v rámci dne plného her a soutěží, který organizuje třeba místní Dům dětí a mládeže nebo jiné organizace města.

Oslava také často probíhá i v jiné dny než 1. června, v některých městech tak můžete Den dětí oslavit už poslední květnový víkend, nebo naopak až druhý víkend v červnu.

Historie Dne dětí – proč se slaví tento svátek?

Proč se slaví Den dětí?

Den dětí má za cíl upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí a připomenout, že děti jsou sice malí, ale stejně plnohodnotní a všemi lidskými právy vybavení obyvatelé světa. Vládám se připomíná jejich povinnost, aby dětem bez ohledu na jejich původ umožnily lidsky důstojný život. Od schválení Konvence o právech dětí Spojenými národy 20. listopadu 1989, kterou ratifikovaly všechny státy s výjimkou Somálska a USA, je právo dětí na zásobování základními potřebami zakotveno v mezinárodním právu.

Ačkoliv se za posledních více než šedesát let situace dětí zlepšila, stejně téměř třetina z přibližně 2,1 miliardy dětí a mladistvých na celém světě vyrůstá v extrémní chudobě, stále ještě umírá asi 11 miliónů dětí, než dosáhne pátého roku života, kolem 246 milionů dívek a chlapců mezi pěti a 17 lety pracuje za nuzné mzdy, aby pomohli zajistit přežití své rodiny.

Pro samotné děti jsou na jejich svátek každoročně přichystané zábavné a sportovní akce.

Během června jsou ale v kalendáři i další významné dny věnované těm nejmenším. Například 4. červen patří Mezinárodnímu dni nevinných dětských obětí agrese.

V dalších dnech je to Mezinárodní den za odstranění práce dětí či Den afrického dítěte. V srpnu se může slavit Mezinárodní den mládeže, Světový den dětí pak připadá na 20. listopadu.

Kdy se začal slavit tento svátek?

Po celém světě se už 62 let slaví na začátku června Mezinárodní den dětí. Mezinárodní den dětí se poprvé slavil 1. června roku 1950 z iniciativy Mezinárodní demokratické federace žen, Mezinárodního odborového sdružení učitelů a Světové federace demokratické mládeže. Tehdy se konal pro děti ve více než 50 zemích světa. První červen byl však jako fixní datum oslavy stanoven až o dva roky později na Mezinárodní konferenci pro ochranu dětí, tedy právě před šedesáti lety.

První podnět k založení dne, který by oslavoval děti, vznikl v Turecku při založení Národního shromáždění 23. dubna 1920 během Turecké války za nezávislost. Tehdejší ochránce národních práv Mustafa Kemal prohlásil, že důležitou součástí k budování nového státu jsou děti. Proto ustanovil 23. duben jako Den dětí, který obyvatelé Turecka slaví dodnes a je státem uznávaným svátkem.

V roce 1924 Liga národů přijala první tzv. ženevskou Deklaraci práv dětí, která poprvé zakotvila skutečnost, že dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči a zvláštní právní ochranu před narozením i po něm. Rok poté se v Ženevě konala první Světová konference o blahu dětí, která vyhlásila 1. června Mezinárodním dnem dětí.

Ve stejný den se v San Franciscu konal festival Dračích lodí, na jejichž oslavu čínský generální konzul shromáždil mnoho čínských sirotků, aby poukázal na to, že by se společnost měla více zabývat blahem dětí. Tyto dvě významné události, které se staly ve stejný den, určily datum oslav Dne dětí, který byl ale oficiálně vyhlášen později.

V roce 1949 Mezinárodní demokratická federace žen vyhlásila Den pro ochranu dětí. Důvodem k vyhlášení bylo masové zabíjení žen a dětí v Lidicích v roce 1942 a také ve francouzském Ouradouru v roce 1944. Datum oslav bylo ustanoveno na 1. červen, který připomíná sirotky v San Franciscu a první konferenci, jež se zabývala blahem dětí.

Den pro ochranu dětí se začal slavit rok po jeho vyhlášení a oslavy probíhaly každý rok. Některé státy převzaly datum a postupně se ze Dne pro ochranu dětí stal Den dětí nebo také jiným názvem Mezinárodní den dětí. Československo, později Česká republika také převzala toto datum a Mezinárodní den dětí se slaví na začátku června. V roce 1952, kdy už se slavil Den pro ochranu dětí, usilovala Mezinárodní unie pro péči o dítě o vyhlášení dne, který by oslavoval výhradně děti. Na toto OSN zareagovala a v roce 1954 vyhlásila Světový den dětí (Universal Children’s Day). Cílem vyhlášení bylo, aby každý stát jednou v roce upřel pozornost na nejmladší obyvatele. Účelem vyhlášení byla také podpora dětí, poskytnutí dobrých podmínek pro jejich zdravý vývoj a přístupu ke vzdělání. Valným shromážděním OSN bylo všem státům doporučeno, aby oslavovaly děti ve stejný den. Datem oslav byl zvolen 20. listopad, a to proto, že v tento den v roce 1959 Valné shromáždění OSN přijalo Deklaraci o právech dítěte a ve stejný den v roce 1989 přijalo Úmluvu o právech dítěte.

Některé státy si i přesto ponechaly datum oslav na začátku června, jiné státy datum oslav přesunuly na listopad podle doporučení OSN a některé státy si ponechaly červnové datum a přijaly také oslavy dětí v listopadu.

Organizace spojených národů vyhlásila u příležitosti výročí Deklarace práv dětí 20. listopad Světovým dnem dětí. Přesně vymezit rozdíl je obtížné, s jistou nadsázkou lze konstatovat, že Světový den dětí je dnem všech práv dětí a Mezinárodní den dětí je spíše vnímán jako oslava dětí a připomínka nutnosti podřídit běh věcí veřejných jejich blahu pro lepší budoucnost světa

Připomeňme si, že Úmluva o právech dítěte, která byla podepsána v New Yorku 30. září 1990 a ratifikována 7. ledna 1991 Federálním shromážděním ČSFR / ratifikace přešla na oba nástupnické státy ke dni jejich vzniku 1. ledna 1993/ poprvé definuje dítě jako každou lidskou bytost mladší 18 let. Definice věku dítěte je významná zejména v otázkách práva dítěte na ochranu.

Občas narazíte na odstavce textů, které jsou prošpikovány znaky ! a ?, případně ?!?. Spíše tedy narazíte na něco podobného: Komentář:> „Dnes však je to v pořádku, protože váš vožralej Milošek je prostě nadčlověk a může přeci všechno že!!!“ Odpověď: „IQ tykve. Nejste vy volič pravice?? JÁ SE PTÁM Už jste četli? Boss x bos...

V současném světě se aktuální stává zejména ochrana dětí násilím, které může mít různou podobu – organizované násilí (válečné konflikty), domácí násilí (tělesné, psychické a sexuální násilí, zanedbávání dětí), ale také před vykořisťováním dětskou prací, komerčním sexuálním zneužíváním apod. Podle Dětského fondu OSN UNICEF jsou takto ohrožené milióny dětí na celém světě.

Smutné je, že Mezinárodní den dětí má také připomenout, že největší tragédií na světě je přetrvávající nedostatek potravin, zdravotně nezávadné vody, lékařské péče a školního vzdělávání pro děti. UNICEF ČR má řadu projektů, kterými přispívá k jejich odstranění a zlepšení situace pro děti na celém světě. Zorným úhlem tohoto pohledu se může zdát, že české děti jsou na tom dobře a proto oslavy Mezinárodního dne dětí jsou spíše radostnou přehlídkou her a zábavy. Nicméně je třeba si uvědomit, že zejména všechny formy násilí, nedostatek času rodičů, nedostatek úcty a respektu vůči dětem, naplňování jejich práv – zejména práva na informaci, práva svobodně vyjádřit svůj názor, postoj a spolupracovat na řešení věcí, které se jich bytostně dotýkají, jsou problémy, se kterými se české děti potýkají.

Ač se to může v porovnání s problémy dětí v jiných zemích jevit jako zcela banální a zanedbatelné, není tomu tak. Naše děti žijí zde, v těchto podmínkách a to, jak jim budou naplňované všechny základní potřeby a práva, bude rozhodovat o jejich blahu, kvalitě jejich života a kvalitě naší budoucnosti.

Kdy se začal slavit Den dětí v v Československu?

Předznamenáním oslav Mezinárodního dne dětí se v poválečném Československu stal „Týden dětské radosti“. První se konal ve dnech 16.–23. června 1946, následně pak ve dnech 14.–22. června 1947. Po únoru 1948 byl sice vyhlášen v týdnu mezi 9. a 16. květnem 1948, ale s tím, že „děti se nebudou shromažďovat na veřejných podnicích a slavnostech. Týden dětské radostí bude především vyhlášením celoročního programu péče o dítě ve všech složkách národa“. V roce 1949 se konal ve dnech 20.–27. června společně s „Radostnými dny mládeže“ a „Tělovýchovnými dny“.

„Týden dětské radosti”, který bude uspořádán ve dnech 16.–23. června 1946, stane se novou připomínkou všestranné péče o dítě a příspěvkem k zvýšení dětské radosti. Programem bude zaměřen k dospělým i k mládeži, avšak jeho účelem není oslavování dítěte, ale práce pro ně. Doposud se zcela nepodařilo napravit škody způsobené naší mládeži válkou a okupací, proto má tato akce dát podnět k soustavné a plánovité práci pro mládež – budoucnost národa. Přejeme našim dětem, aby byl „Týden dětské radosti“ pro ně týdnem pravého uspokojení i radostného veselí.
—Svět v obrazech, 16.06.1946

U příležitosti Týdne dětské radosti uspořádal Obchodní dům Bílá Labuť v Praze ve svých místnostech a na terase obchodního domu dětský zábavní koutek nazvaný „Dětský ráj“. Dětem jsou zde k dispozici nejen hračky, ale jsou zde předváděna i živá zvířata.
—ČTK, 23.09.1949

Ke Mezinárodnímu dni dětí se Československo přihlásilo v roce 1950 (ve znamení zvýšeného boje za mír) a slavil se (1. června) od roku 1951. Zejména v první polovině 50. let měly jeho oslavy podobu významné politické kampaně, do které se svými projevy (vedle nejvyšších státních činitelů, úřadů, škol a společenských organizací) zapojily i manželky prezidentů, Marta Gottwaldová a Marie Zápotocká. MDD se tehdy nesl na propagované vlně mírového hnutí a pod patronátem Československého svazu žen; představujícího soužití dětského a ženského (mateřského) elementu (předsedkyně svazu Anežka Hodinová-Spurná stála i v čele Čs. výboru obránců míru).

Do centra oslav MDD v 50. letech (i v pozdějším období) vláda postavila zájem o nejmladší generaci na vyzdvihování hmotné a sociální péče socialistického státu, takže v živých, rozhlasových i tiskových projevech veřejných činitelů se pravidelně objevovaly statistiky nově vybudovaných jeslí, školek a dalších zařízení (školních družin, domů pionýrů, ÚNZ). Všeobecně se oslavy (kampaně) k MDD odehrávaly ve městech a obcích na základě závazných osnov ve dvou rovinách.

Veřejné manifestace svolávaly různé osvětové instituce pod záštitou Výboru československých žen a dalších socialistických organizací, na kterých se odehrávaly politické projevy a vystoupení výchovných pracovníků, lékařů a jiných. Národní výbory měly na starosti výzdobu veřejných prostranství (ale i výkladních skříní s dětskými kresbami a výrobky), obstarání plakátů a hesel, obchody připravovaly výstavky s dětským zbožím, hračkami, knihami nebo pionýrskými potřebami. Během oslav se dětem předávaly do užívání svépomocně budovaná hřiště (též zařízení pro letní tábory).Pro školy vydávalo ministerstvo školství podrobné směrnice. Ve školách se tak oslavy MDD musely skládat ze shromáždění žáků a povinného poslechu rozhlasového projevu, ve kterém byl žákům zprostředkován politický význam MDD (zrovna tak činili učitelé v hodinách výuky). Do vyučování bylo zařazeno promítáním filmů a popřípadě školní zábavné odpoledne.

Veřejné akce s názvem „radostné odpoledne“ se konaly nejbližší neděli po 1. červnu v blízkém okolí školy (hřišti, parku). Národní výbory a společenské organizace pořádaly průvody, karnevaly, dětské soutěže a sportovní hry. Venkovské děti byly sváženy do divadel a kin ve městech. Pro starší děti se připravovaly večerní táborové ohně a lampionové průvody. Směrnice z května 1955, vydaná společně ministerstvem kultury, ministerstvem školství a ministerstvem zdravotnictví, upravovala oslavy MDD (kulturní představení) v jeslích, mateřských školách, dětských domovech, dále zdravotních ústavech a pro dětské pacienty na lůžkových odděleních nemocnic. Oslavy Mezinárodního dne dětí se od druhé poloviny 50. let nekonaly s takovou manifestační pompou, ale KSČ jim ponechala politický ráz; děti odesílaly zdravice a kresby československé vládě, v Rudém právu pravidelně vycházel příležitostný článek.

Předzvěstí tzv. nové práce s dětmi byla pionýrská manifestace na den MDD 1. června 1958 v Lánech u Prahy za účasti více než dvou tisíc nejlepších pionýrů z celé ČSR s nástupem před tribunou, kde zasedli v čele s prezidentem republiky a 1. tajemníkem ÚV KSČ Antonínem Novotným a předsedou vlády Viliamem Širokým, ministři, členové politického byra ÚV KSČ (např. ministr vnitra Rudolf Barák) a další straničtí činitelé.[11] Defilování krojovaných pionýrů s šátky na krku za doprovodu svazáckých vedoucích, doplněné přehlídkou historických oddílových praporů a trubačů, doprovázely debaty s představiteli strany a vlády.

Děti pobývaly ve stanovém městečku na louce Vlčina, přičemž hlavní program se soustředil na 1. červen 1958. Dopoledne probíhaly sportovní soutěže a branný program (střelba ze vzduchovek, ukázky zbraní, výcviku služebních psů, letecké modelářství). Odpoledne se pak uskutečnilo setkání dětí s prezidentem republiky jako hostitelem, členy politického byra ÚV KSČ, tajemníky ÚV KSČ (Oldřich Černík, Jiří Hendrych, Bruno Köhler, Vratislav Krutina), předsedou vlády a ministry, předsedy stran Národní fronty, velvyslancem SSSR; bylo koncipováno jako beseda na téma role dětí při budování socialismu, pionýři se měli prezentovat svými úspěchy a prezident republiky zase odpovídat na různé (bezpochyby připravené) dotazy.
—Knapík, J.: Tzv. práce s dětmi jako součást socialistické mimoškolní výchovy v 50. a 60. letech

MDD získaly postupně více na společenském rázu. Také čs. rozhlas a televize zařadily do svého programu odlehčené pořady. Vedle zábavných akcí pro děti, pořádané osvětovými zařízeními národních výborů, se objevily programy pro MDD od národních podniků (závodních klubů ROH), které skrze jejich větší materiální možnosti umožnily větší rozmanitost.

Při pořádání Dětských dnů si musíme uvědomit, že jejich smysl je především v tom, aby se dobře bavily děti a ne dospělí, kteří se této kulturní akce zúčastňují v překvapivém množství. Bývá tomu někdy právě naopak: děti se perně na celou akci připravují, nacvičují program a podobně, ale pak je zřejmé, že vlastně dělají program pro dospělé a ne pro sebe.
—NOVÁK, V.: Pořádáme dětský den. Osvětová práce 12, 1958, č. 10, s. 15

Pořadatelé měli zajistit program co nejpestřejší a tak, aby zaujal děti všech věkových skupin. Pro starší děti osvětové materiály doporučovaly hry s brannými prvky (se střelbou). V případě nepříznivého počasí byl doporučen hromadný poslech rozhlasového a televizního vysílání pro děti. Koncem 60. let se kladl důraz na jednotnou práci s dětmi (např. dohoda Junáka a Pionýra na společných přípravách MDD).

Jak se píše správně Den dětí – pravopis

velkým písmenem píšeme:

  • názvy (státních) svátků a významných dnů: Vánoce, Velikonoce, Štědrý den, Památka zesnulých, Den dětí / Mezinárodní den dětí, Den české státnosti, Mezinárodní den žen, Den díkůvzdání.
  • některé další významné dějinné události (pro ty ale jednotné pravidlo neexistuje): Velká francouzská revoluce, Květnová revoluce.

malým písmenem píšeme:

  • názvy období: podzim, advent, velikonoční svátky, masopust, babí léto,
  • názvy dní: pondělí, neděle, státní svátek, sabat,
  • názvy měsíců: leden, březen, září, ramadán,
  • války: napoleonské války, první světová válka, válka růží, stoletá válka,
  • obrazně pojmenované události a historické skutečnosti: sametová revoluce, pražské jaro (1968), železná opona,
  • některé další dějinné události: první republika (ČSR), národní obrození, mnichovská dohoda, vestfálský mír.

Pozor, v některých spojeních velké písmeno mění význam. Všimněte si následujících rozdílů v použití velkých písmen:

  • nový rok (ve významu celý rok) vs. Nový rok (1. ledna),
  • pražské jaro (události na jaře 1968) vs. Pražské jaro (každoročně pořádaný hudební festival).
  •  
  •  
  • 13
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Se slovy, které jsou přejaté z cizího jazyka, bývá většinou problém. Stejně tomu je u slova žoviální. Tento výraz se do české slovní zásoby dostal z francouzštiny. Původní francouzský tvar je jovial. Ve spisovné češtině je přípustný pouze tvar žoviální. Na vzniku varianty žovijální s písmenem „j“ má podíl výslovnost. Slovo se totiž vyslovuje ve tvaru [ŽOVIJÁLNÍ]. V psaném...

Skoro devět let působil v Českém rozhlasu, kde naposledy zastával pozici analytika strategického rozvoje. Neúnavný propagátor všeho digitálního, žurnalista a možná jedna z nejvýraznějších postav Českého rozhlasu vůbec. Tak by se dalo do několika vět zhodnotit jméno Filip Rožánek. Co všechno se mu v rozhlase povedlo, proč musel odejít a kam má namířeno, to vám už ostatně...

Goji, godži nebo dokonce kustovnice? To vše jsou názvy jednoho ovoce ze střední Asie. Ale která varianta pojmenování je ta správná? Správně je kustovnice Ústav pro jazyk český v tomto případě uznává pouze variantu kustovnice. Na variantu goji se náš český jazyk zatím nestihl adaptovat i přesto, že se jedná o běžně používaný výraz. Pokud...

Když si sedneme na pohodlnou židli, pociťuje komfort. Nebo snad konfort? Komfort k nám přišel z angličtiny, kde se pohodlí řekne „comfort“. My jsme si toto slovo počeštili tak, že jsme zaměnili „c“ za „k“, jinak výraz zůstal tak, jak byl. Pohodlí spojené nejen s nábytkem tedy označujeme slovem komfort, jakákoliv jiná verze tohoto slova, jako například konfort,...

Na rozdíl vyjadřuje protikladné srovnání dvou jevů. To však zní příliš odborně. Pojďme si na příkladech vysvětlit pravopis těchto slov, která bohužel nejsou příslovečnou spřežkou. Synonymem spojení na rozdíl může být předložka oproti. Jak se píše na rozdíl Víte, jak fungují příslovečné spřežky? Říkáme tak jevu, kdy stojí předložka velmi často u podstatného jména, a...

Každý toto slovo zná. Může být spojováno se scvrklým penisem, který zmenší svůj objem kvůli chladu. Zrovna tak se může použít ve smyslu, že se nějaké ovoce scvrklo, protože postupně seschlo a také ztratilo svůj objem. Je nutné dávat na toto slovo pozor, protože je velice záludné. Ač to v souvislosti s penisem může vyznít zvláštně, na...

HitHit je takovou českou obdobou Kickstarteru. Serveru, který pomáhá lidem splnit si svůj sen. Funguje na bázi crowdfundingu. Tedy tak, že na samotný rozjezd projektu přispívají lidé sami, neboť věří v jeho úspěch, či se jim zkrátka líbí samotná myšlenka celého projektu. Díky HitHitu tak mohla vzniknout Pracovna v parku, začal se vyrábět sedací batoh BagoBago, pořádal se...

Ve slově hanba lidé chybují poměrně často. A je jedno, zda mluvíme o emoci, kterou cítí zostuzený člověk nebo o filmu od Bergmana. Objevuje se tendence psát toto slovo s „m“, tedy ve formě hamba. Správně  je hanbaSprávně je pouze hanba s „n“.Pokud si nejsme jisti, jak hanbu napsat, napoví nám příbuzná slova jako hana,...

Shon nebo také spěch. Ať je shon velký, či malý, ve spisovné češtině lze použít pouze variantu shon. Špatný tvar neospravedlníte ani tím, že jste měli na spěch, takže pozor. Patvar schon je češtinářský zmetek, který do spisovné češtiny nepatří, takže se mu vyhýbejte obloukem. Stejně tak je nepřípustný tvar zhon. Příklady SPRÁVNÉHO užití slova shon:...

Váháte nad tím, jestli psát co by dup nebo cobydup? Někdo dokonce na konci píše písmeno b, ale toto spojení vzniklo od slova dupnout, takže s dubem nemá opravdu nic společného. Správně je co by dup i cobydupObě varianty jsou správné. Můžete si vybrat a nemusíte nad tím nijak dlouho přemýšlet. Varianta coby dup však...
Načíst dalších 10 článků