Mezinárodní den svobody tisku má připomenout, že média celosvětově by měla být svobodná a nezávislá, zároveň si připomínáme důležitost informací, hlavně těch relevantních a nezkreslených pro dnešní světě. Slavíme jej mimo 3.května.
Kdy se slaví Světový den svobody tisku
Mezinárodní den svobody tisku byl vyhlášen roku 1993, kdy ho OSN ustanovilo na třetího května (3.5.). Nebylo to náhodou – 3. května 1991 totiž byla přijata Windhoekská deklarace, která měla zaručovat nezávislá média v Africe i na celém světě.
Mezinárodní den svobody tisku se pak slaví ještě 20. dubna.
Proč je Světový den svobody tisku důležitý
Média na celém světě by měla být nezávislá – to nám připomíná tento mezinárodní den. Dále také to, jak důležité jsou informace, jejich pravdivost a naše kritické myšlení. Obzvlášť dnešní doba se totiž nazývá jako doba tzv. informačního přetížení, kdy nedokážeme rozeznávat pravdivost informací kvůli jejich masovosti. Málokdo si dnes ověřuje všechna fakta, než něco sdílí na sociálních sítích a normální člověk dnes vlastně neví, čemu věřit.
Už jste četli? Výmyk x výmik x vímyk x vímik
Svoboda tisku rozhodně nebyla vždy samozřejmostí a není jí ani dnes. V mnoha zemích totiž dodnes není. Svoboda tisku představuje právo na svobodný projev v médiích i kdekoliv jinde. Je to zkrátka možnost bez postihu vyjadřovat svůj názor. Protože každý má právo na názor, i když s ním někdo jiný nesouhlasí. Problém však nastává ve chvíli, kdy někdo neustále cpe své názory ostatním a není ochotný vyslechnout si argumenty druhé strany. Pro takové lidi bych ustanovil Mezinárodní den tupých mozků. 🙂
Index svobody tisku
Možná jste slyšeli o organizaci Reportéři bez hranic, která monitoruje situaci ohledně svobody tisku ve světě. Používá k tomu tzv. indexy. Index svobody tisku byl touto organizací poprvé zveřejněn roku 2002. Od té doby vzrůstal jeho vliv. Některé vlády jsou dokonce proti jeho zveřejnění. Index totiž řadí 180 zemí světa podle toho, jaká je v dané zemi úroveň svobody pro novináře. To se posuzuje dle několika kategorií, jimiž jsou pluralita, nezávislost médií, cenzura, transparentnost apod.
Údaje jsou získávány pomocí dotazníku, který vždy obdrží výzkumníci, mediální pracovníci a novináři. V posledních letech se na prvních příčkách objevují Skandinávské země, především Dánsko. V závěsu jsou samozřejmě další evropské země. Krom nich se poměrně vysoko za rok 2020 umístila i Jamajka, Kostarika nebo Kanada. Poslední příčky logicky obsazují země jako Severní Korea, Turkmenistán nebo Čína.
Česká republika se většinou umisťuje kolem 40. místa, v roce 2018 se jí podařilo vyšplhat na 34. pozici. Problém je především ve velkém množství novinářů, přičemž počet kritických novinářů klesá. Stížnosti našich politiků na média navíc nepřidávají jejich důvěryhodnosti.
