Jolana v 06:46 dne 19.10. 2019 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?Skvělé napsané a ty vulgarismy do toho přesně zapadají. Také to teď prožívám, je to fakt utrpení, ale vím že to zvládnu, musím a všem ostatním, co jsou na tom podobně. přeji hodně sil a trpělivost. Protože až se duše uzdraví, zase nám bude krásně na světě 💗
Radek Hlas v 12:30 dne 17.10. 2019 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?Ahoj.čtu tento článek asi už po 100...je mi 45 a jsem tři týdny od rozchodu. Po 6 letech kufry před bytem a jdi. Něco tak intenzivního jsem nezažil. První týden jsem nebyl schopen nic jen jsem ležel, nespal u sestry v bytě. Druhý možná ještě horší, nejím, nespím... Nejhorší je, že nic tomu nenasvedcovalo, žádné hádky, ultimata. Měla dvě děti a ty jak se ritili do puberty tak mne total ignorovali. Od od otce meli školení. Toho přeci nemusíš vůbec brát na milost... Fakt jsem se snažil, makal jak šroub, přestal úplně s. Pivem a jediné co mi ve dveřích řekla, že si dělám co chci.... Jsem na dně. Myslím na ni stále, břicho v ohni. Co dál? Ségra rádí názvy ji picou a jdi dal... Zatím to nedokážu pronajal jsem si byt chodím do práce a dnes jsem volal do fitka... Jak dám víkend sám v novém bytě ve městě kdy je ona... Nevím. Jediné co zvládám je nulový kontakt, žádné fota, nic.. A tolikrát jsem chtěl napsat, zavolat.... Jediné co nepomohlo je chlast. Bylo mi ještě hůř. Kdyby byli alspon hádky, výčitky, asi bych na vztahu makal víc ale tahle rána se bude těžko rozdychavat... Chtěl jsem to do smrti.. Bohužel. Zkusím se z toho poučit, zesílit, jít dál... To musím, ale jak to dám zatím netuším. Držte se všichni Radek
Radek v 12:29 dne 17.10. 2019 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?Ahoj.čtu tento článek asi už po 100...je mi 45 a jsem tři týdny od rozchodu. Po 6 letech kufry před bytem a jdi. Něco tak intenzivního jsem nezažil. První týden jsem nebyl schopen nic jen jsem ležel, nespal u sestry v bytě. Druhý možná ještě horší, nejím, nespím... Nejhorší je, že nic tomu nenasvedcovalo, žádné hádky, ultimata. Měla dvě děti a ty jak se ritili do puberty tak mne total ignorovali. Od od otce meli školení. Toho přeci nemusíš vůbec brát na milost... Fakt jsem se snažil, makal jak šroub, přestal úplně s. Pivem a jediné co mi ve dveřích řekla, že si dělám co chci.... Jsem na dně. Myslím na ni stále, břicho v ohni. Co dál? Ségra rádí názvy ji picou a jdi dal... Zatím to nedokážu pronajal jsem si byt chodím do práce a dnes jsem volal do fitka... Jak dám víkend sám v novém bytě ve městě kdy je ona... Nevím. Jediné co zvládám je nulový kontakt, žádné fota, nic.. A tolikrát jsem chtěl napsat, zavolat.... Jediné co nepomohlo je chlast. Bylo mi ještě hůř. Kdyby byli alspon hádky, výčitky, asi bych na vztahu makal víc ale tahle rána se bude těžko rozdychavat... Chtěl jsem to do smrti.. Bohužel. Zkusím se z toho poučit, zesílit, jít dál... To musím, ale jak to dám zatím netuším. Držte se všichni Radek
Tom (Gh61) v 21:11 dne 14.10. 2019 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?Ahoj, mám za sebou rozchod po 6ti letech vztahu - vlastně taková první láska. Ale ten rozchod byl už víc, než 2 roky zpátky.
Stále odebírám komentáře z tohohle postu a říkal jsem si, že jednou si najdu čas a napíšu sem, co se změnilo.
Kromě toho, že už jsem o 2 roky starší... uff, tak se mám mnohem lépe.
Začnu ale od začátku, vlastně pár týdnů po tom, co jsem sem taky jeden komentář napsal.
Píše se tedy srpen 2017, první láska mě opustila. Původně se vymlouvala na typické řeči, že si to musí rozmyslet, že má v hlavě bordel a podobně a že bude nějakou dobu bydlet u rodičů.
Jak už tu někdo (možná i více lidí) napsal, jsou to kecy a samozřejmě jen vyměnila byt a člověka co po jejím boku usínal, hned další noc šla ke svému novému frajerovi. [Teď zpětně ji lituju, že neměla ty těžké chvíle pro sebe, kdy se ale člověk nad vším zamyslí a snaží si udělat/udělá si v životě jasno.] Já to samozřejmě ještě nevěděl, ale hned další den, na který jsem nemohl spát jsem ji chtěl ráno vyzvednout u rodičů, než půjde do práce, hodit jí tam autem a mezitím si promluvit. Samozřejmě od rodičů neodcházela, tak jsem na ni počkal před prací a tam už se vedla s tím novým ruku v ruce.
Pak následovalo peklo (pro mě). Kámoši, vedlejší aktivity, atd (viz starší komentář).
Po pár týdnech jsem konečně dal na všechny rady a přestal jí kontaktovat. A ejhle, bylo mi na nic, ale hlava neustále přesvědčovala srdce (a začínala vyhrávat), že bude zase líp.
Po nějakém týdnu či dvou to začalo lézt na nervy JÍ!... a ozvala se - já stále neodpovídal. Dotírala tak dlouho, až napsala zprávu, na kterou jsem musel odpovědět (já blbec). No, zase jsme byli v kontaktu a po nějaké době psaní se chtěla sejít. Já na to kývnul, hlavu zase v oblacích.
Když jsem jí povyprávěl, co jsem všechno dělal, řekla, že to je přesně to, co jí na mě chybělo a že s tím novým není šťastná a chce se vrátit (v to jsem ani v tu chvíli už nedoufal). No, slovo dalo slovo, večeře, drink dal drink a pak doma sex.
A já myslel, že je zpátky - dopoledne jsem si vzal volno z práce, abych s ní mohl být.
Ona si jela pro věci, že se asi uvidíme večer, postupem dne z večerního plánu upadávalo a nakonec jsme se domluvili až na další den na večeři. Tak nějak už jsem tušil, co přijde.
Long story short, rozešla se se mnou znovu a já byl zase na začátku. Tentokrát jsem jí řekl, že si má odvézt všechny věci ještě ten týden a od té doby jsem jí přestal kontaktovat.
Teď už jen rychle, jak se dál táhly naše osudy.
Já: dál jsem chodil do posilky, nabral další kámoše jsem teď s nima v kontaktu mnohem víc, než dřív. (dřív jsem kolikrát vynechal nějakou slezinu, jen abych mohl být s ní - já blbec). Srovnal jsem si život a vím co od něj chci. Zkusil jsem nové sporty, nové věci. Naučil se žít sám. Našel jsem novou přítelkyni - chytřejší, hezčí, s hezčí postavou, více si rozumíme (a ano, bylo to ve chvíli, když to člověk nejméně čeká - jak se všude píše). Mimoto skvěle vycházím s rodiči nové přítelkyně, což předtím taky nebylo.
Ona: po 3 měsících s novým frajerem zasnoubení, po 2 dalších svatba, měsíc na to byla těhotná. (Už dlouho - snad od 18ti - po mě tyhle věci chtěla, ale vzhledem k našemu věku - v době rozchodu jí tenkrát necelých 21 a mě čerstvě 24 - se naše názory rozcházely). Splnila si tedy to, co chtěla - s prvním kterýho potkala. Co vím, tak okouzlení z nového vztahu rychle vyprchalo a už si nerozumí jako dřív k tomu problémy s jeho rodičema. Nedávno mi psala, že se chce sejít (ano, občas prohodíme pár zpráv - resp. ona vždy napíše první). Já jsem samozřejmě odmítl - už s ní nechci nic mít. Ale samozřejmě jí nepřeju nic špatného.
Zkráceně: první láska se musí zažít, stejně jako první rozchod (dál zatím nevím - další vztah zatím drží a věřím, že vydrží, ale kdyby to z nějakého důvodu nevyšlo, utěšuju se dopředu, že to člověk jednou překonal, překoná to znovu a hlavně - mám kolem sebe teď zase lidi, u kterých vím, že se na mě nevykašlou)
Renata v 18:46 dne 5.10. 2019 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?Jak překonat izolaci, když vás čeká nástup na materskou a budete se starat o 2 malé děti a jak ustát starosti s bydlením, kdyz jste navíc prisli o strechu nad hlavou a platbu za nové bydlení v tobě rodičovské dovolené? Navic nevidet se s ex- pokud máte děti je také nemožné.
Martin v 14:05 dne 3.10. 2019 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?Ahoj,
prožil jsem tohle 2x, kdy si přítelkyně našla někoho jiného. Pokud to udělala tak našla v sobě sílu a přesunula se na jinou "planetu". V podstatě na 99% nemáš už šanci. Pokud člověk odejte k jinému tak je zalitá chemií. Je nadržená a zamilovaná. Věř, že na Tebe vůbec nemyslí a nechce Tě. Je to kruté, ale jsi prohrávající. Ty ztratíš společené kamarády, protože se nikdo nechce dívat na trosku. Ona září štěstím a úsměvem. Ty se ocitáš v depresích, nemůžeš jíst, spát nebudeš několik týdnů a každou sekundy na ni budeš myslet. Nedostanejš ji první 3 měsíce z hlavy.
Jediné, co Ti pomůže se odpoutat, je nulový kontakt. Musíš vydržet. Čím více budeš na sebe trvdej tím více máš šancí na rychlé uzdravení! Zaměstnej hlavu všemi způsoby. Dej si koníčky na každý den.
Já si to nastavil takto:
Po - po práci kurz malování
Ut - po práci přátelé a rodina
St - po práci kurz angličtiny či posilovna
Ct - po práci lukostřelba
Pa - po práci posilovna a kámoši
So a Ne - jsem pracoval. Našel si práci o víkendu a pracoval i 3 měsíce bez dne volna.
Ustál jsem to. Chodil jsem ke 4 psychologům a cestoval, abych měnil prostředí. Nedostaneš jí z hlavy. Ale nezblázníš se mezi 4 stěnami. A hlavně - máš šanci někoho potkat a zasmát se. Hlavně co nejdál od bytu, od místa, kde jste měli společné zážitky a pryč od sociálních sítí. Všechny fotky vymaž.
Tohle návod, který zabývá. Nikdy se už nepotkáš s tou holkou. Pokud bude chtít tak se Ti ozve. Ale nesmíš dolejzat. Musíš působit nedobytně, i když si troska. Stačí, aby mrkla a ty ji budeš lízat boty.
Vše funguje jako droga. Potřebuješ dávky - napíšeš jí a ona odpoví jak je spokojená. jsi týden v prdeli. Depka, nespíš, nejíš. Pak chodíš tam, kde víš, že budeš v domnění, že když tě uvidí tak otočí. Neotočí. Uvidíš ji usměvavou a spokojenou. Ona je 100km od vašeho vztahu a ty si šlehneš a jsi v pohodě půl dne. Dostal si dávku. Pak týden depka, sebevražda, pláč u kámošů na rameni... a pořád dokola.
Držím pěstě. kdybys chtěl více informací, můžeš napsat na moji emailovou adresu.
pa M
Jaroslav v 06:51 dne 3.10. 2019 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?Ahoj,
před 5 dny se se mnou rozešla přítelkyně. Byli jsme spolu 3,5 roku, zhruba před půl rokem jsem ji požádal o ruku a ona souhlasila. Začal jsem s ní chodit, když byla ještě na škole, snažil jsem se ji podporovat a pomáhat jí úplně ve všem. Tento rok jsme se spolu sestěhovali, protože už nechtěla bydlet se svou matkou, tak jsem jí pomohl. O prázdninách si našla svou první práci, ale bohužel měla takové směny, že jsme se prakticky 2 měsíce neviděli ( jen večer), a pracovala i víkendy. Poslední měsíc už mi to začalo vadit, protože jsem si všiml, že je v práci víc než se mnou, ustal fyzický kontakt mezi námi včetně sexu. Chtěl jsem to s ní řešit v klidu, ale nikdy moc nechtěla, ani žádné řešení nenavrhla. Takže to vždy skončilo tak, že jsem se s ní začal hádat. Na otázku, zda se mezi námi něco změnilo nebo jestli má někoho jiného, mi vždy řekla že ne. Tak jsem celý měsíc trpěl, hledal kde je chyba. Nakonec jsem z ní dostal že potkala někoho jiného. Nejhorší na tom je, že mi řekla, že on si v práci našel ji, a ona jako zasnoubená mu neřekla ne. Prý se mezi námi něco změnilo a k němu ji to táhne víc. Tak mě opustila, vrátila prstýnek a odstěhovala se. Vždy jsem se snažil pro ni dělat první poslední, aby jí se mnou bylo dobře a aby věděla, že se na mě může kdykoliv obrátit a spolehnout. Bohužel jsem ten rozchod neunesl a ublížil si před ní. Myslíš, že je ještě nějaká naděje, že by mohla začít vzpomínat na vše dobré, co mezi námi bylo, co jsem pro ni udělal a začal bych jí chybět? Vím že když má jiného tak asi moc velká šance nebude že by mě chtěla zpátky. Už třetí den udržuji nulový kontakt a snažím se na to nemyslet, ale někde ve skrytu duše doufám, že jí celých 3,5 roku našeho vztahu není jedno aby to jen tak zahodila a začala nad tím přemýšlet. Mám nějakou naději že by k tomu mohlo dojít? Díky za odpověď.
J. v 11:36 dne 2.10. 2019 napsal/a u článku 14 dní v trapu :-)Ahoj a dekuji ti za velice zajimavy a energeticky postoj,je to opravdu silny clanek!!!
Jsem take po rozchodu dnes je to 5 dní.Vina pada na mě protoze jsem ji bral za samozdrejmost a kdyz uz jsem si uvedomil co jsem podelal hledal informace a ty jsem vlastne nasel na tvem webu.No zkratka myslel jsem si ze ji nemiluju a kdyz odesla tak jsem pak zjistil ze ji miluju i kdyz jsem se snazil ziskat ji spatky tak bez uspesne asi to bylo i tim ze si nasla mezi tim prevoznika a mi nakonec rekla konec.
Snazim se se v tom nepitvat ale delam ted vsechno abych sve chovani pro priste neopakova ,poucil se a do pristiho vztahu dal to co jsem nedaval pred tim.Jak jsi psal clovek se musi porad ucit a neprestavat a tak svuj cas travim jak se vice sebezdokonalovat a ano boli to moc vic nez jsem si myslel :-( Nesmim lpet na minulost a jit dal,proste najit nekoho jineho a jit do toho pohlave a pocitat s tim ze to muze take skoncit a nemyslim ze by ten budouci vztah mel mit mín citu nebo komunikce nebo sexu ale oprave naopak !!!!!!!!
Diky ti moc za tve rady a pouceni velice si toho vazim a budu se vzdy snazit udelat vse tak jak to ma být ale nic neprehanet ;-)
Hodne stesi ;-) J.
Jirka v 21:01 dne 29.9. 2019 napsal/a u článku Jak vypadá život po rozchoduZdravím tě trosko.... Já jsem totiž úplně stejná troska. Když, jsem četl tvůj článek, bylo to jako bych ho psal sám. Na chlup stejný pocity i ten život před rozchodem. Je to 8 měsíců co ten můj 5 ti letý vztah skončil. Teď už mi bylo celkem fajn. Nic jsem o ní nechtěl vědět. Dnes mi kamarád řekl, že ji potkal s novým chlapem. Šel jsem do kolen, chápu že má nárok na vlastní život, ale tělo na to reaguje jinak než hlava.. Jsem na dně.
pavel v 08:26 dne 26.9. 2019 napsal/a u článku Jak vypadá život po rozchoduDíky kluci za článek, pořád čtu o tom jak to mají těžký ženský a tohle je snad první článek, který se zabývá tím, že i normální kluci se trápí, když je nechá ta, o které si mysleli, že je jejich láska a člověk. Stalo se mi to teď je to 10 dnů, byli jsme spolu 10 let trpim jak zvíře, pátrám, myslím na ní, bojím se budoucnosti, před sebou propast, nic mě nebaví, nespim. Přesně jak tady píšete. Takže vlastně já jsem na začátku léčby. Díky ale za světlo na konci dlouhýho tunelu, jsem racionální a věřím, že tam dojdu, fakt věřím. Díky za radu, že nesmí poznat, že jsem v hajzlu, asi jí to dělá dobře, takže konec se vším.
Anonym v 20:30 dne 2.9. 2019 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?Ahoj, díky za článek, snažím se řídit podle něj. Je mi 26 let a před 2 měsíci se se mnou rozešla partnerka (starší o 5 let) po necelých 3 letech vztahu. Stále to šíleně bolí. Měsíc mě tahala za nos s mým v té době hodně dobrým kamarádem, se kterým jsme si říkali téměř všechno. Ve chvíli co jsem na to přišel to se mnou ukončila. Neuměla řešit své problémy. Během toho 1 měsíce jsem poznal, že je něco špatně, snad 100x se ji ptal, bohužel nechtěla nikdy nic řešit. Nakonec už se mnou údajně nebyla šťastná (i když mi pár dní před rozchodem ještě řekla, že je a že se mnou chce být). Doufala v zázrak a přitom se s ním tahala. Byl to pro mě první vážnější vztah (pro ní již několikátý v řadě), udělal jsem celou řadu zbytečných chyb a někdy se k ní choval dost ošklivě což si vyčítám ale čas už nevrátím. Hlavně i díky tomu jsem o ni přišel. Vím, že se od ní konečně musím odpoutat. Jsou to 2 měsíce ale ještě nebyl den, kdybych na ni nemyslel (furt na ni myslím). Stále se cítím hrozně, je to opravdu ubíjející a extrémně bolestivé. Víkendy bývají nejhorší, zatím jsem se ani normálně nevyspal, neustále buzení nebo sny o ní. Na venek se snažím tvářit normálně ale vevnitř je to úplný opak a bojím se, že ještě dlouho bude. Nejhorší je ten pocit, že už není vedle mě, člověk který o Vás věděl všechno a vy o něm, Vaše spřízněná duše, která byla součástí Vašeho života. Chybí hodně, někdy je to strašně. Byla mou drogou a ty absťáky jsou hrozné (myšleno s nadsázkou). Samozřejmě ona je teď s ním, je šťastná a není sekunda co by na mě pomyslela. V podstatě ji to i přeji, měl jsem jí a stále mám moc rád, ale jediné co v tuto chvíli můžu udělat je nechat jí konečně jít. Člověk má v hlavě neustále tendenci všeljakých možných scénářů na to, že to stejně dopadne dobře a ona se vrátí. Ale to je bohužel nereálné, slepované vztahy jsou na hovno. Trávili jsme spolu veškerý volný čas, a na konci léta jsme měli bydlet sami. První týdny po rozchodu byly snad nejhoršími v životě, fyzicky ani psychicky jsem to nezvládal. Hodně jsem chlastal, choval se jak idiot, se všema to řešil a házel špínu na celý svět. Nikomu nepřeji něco podobného. Nyní se pomalu zvedám (snad), začal jsem chodit do fitka, kde se snažím pořádně odreagovat, vypnout a zároveň vybít zlost na mého falešného kamaráda. Cestuju, za pár dní jedu do Bratislavy, týden potom do Prahy. Veškerý kontakt s ní jsem přerušil, smazal si společné konverzace, fotky, zablokoval si ji na soc. sítích a po předání zbytků věcí si smažu i tel. číslo. V hlavě to už takto nastaveno mám, teď ještě domluvit srdci :-). Musím jí dostat ze svého života, i když je to, co si přeju nejmíň ale nevím jestli bych ji časem dokázal odpustit a vycházet s ní např. jako kamarád, potom čeho byla schopná, nebyla to její první nevěra a měl jsem si to uvědomit už v tu dobu, kdy jsme spolu začínali, kdy ještě v tu dobu chodila se svým teď už ex-ex přítelem. Problém je v tom, že máme strašně moc společných přátel. Na jednu stranu o ní nechceš už nikdy slyšet a na druhou tě neskutečně zajímá, co právě dělá, a díky ním to se to dozvíš. Takže i tohle budu muset nějakým způsobem vyřešit. Těším se, až se sem za čas vrátím, v době kdy už bude tato zkušenost zamnou a zasměji se sám sobě. Myslel jsem, že je ta pravá a že spolu skončíme už na furt, ale život nám pravidelně přináší jak hezké tak bohužel i nehezké momenty a věřím, že vše má svůj důvod a ta opravdu pravá někde existuje. Já ji bral jako jistotu, ale to byla chyba, protože ve vztahu není nikdy nic jistého. Sám se musím ponaučit z vlastích chyb a v případném dalším vztahu je neopakovat. Nedokážu si představit, že by jsme spolu byli delší dobu dobu a nedej bože měli děti. Lepší, že to skončilo takhle a teď, než aby jsme se akorát dál trápili.
Važte si toho co máte, já si to uvědomil až, když jsem o to přišel.
Stoupa v 05:41 dne 29.8. 2019 napsal/a u článku Studna x stutna x studnězdravím,
právě mi překladatel přeložil větu se studnou, já to opravil,
ale jen tak ze zvědavosti jsem zagooglil a málem jsem se lekl, že to, co si na 100 % myslím, že je dobře, je špatně.
Studna - výjimka je totiž také u 6. pádu j.č. ("o ženě" vs "o studni")
+ další u 3.p. j.č. ("ženě" vs "studni") - vyskloňované to máte tedy správně, jen chybí text o dalších 2 výjimkách.
Poznámka:
a jinak "ta studně" - UJC má u této varianty poznámku, že se jedná spíš o tvar používaný na Moravě - tak to jen tak ;)
Daniela v 17:53 dne 28.8. 2019 napsal/a u článku Jak vypadá život po rozchoduAhoj,moc mě rozesmal,opakuji si kazdy den nulový kontakt dnes jsem to vsak posrala nic srdceryvneho ale...Skoda ze neni na vas aspon e-mail nějaký dalsi článek ke čtení a rady by se hodili Dekuji
nenapravitelna romanticka v 08:11 dne 21.8. 2019 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?Milý tulakupohvezdach,
kdo by to byl býval čekal...měl jsi pravdu :) Uteklo par měsíců a zpátky bych ho už nechtěla. Nového partnera stále zatím nemám, ale už si dokážu uvědomovat, že tím, že mě opustil, mám šanci najít někoho lepšího než bylo On. Někoho, kdo mě bude mít opravdu rád.
Pořád to stojí dost často za prd. Nejhorší je ta samota, přátel furt není dost, a tak je to někdy fakt špatný, ale On už mi zase tak moc nechybí, už to není o Něm, ale spíš všeobecně o nedostatku lidí kolem mě, koho vytáhnout na pivo, na rafty, na dovču, na zmrzku, na výlet apod.
On si vybral svůj život a asi je takhle šťastnější, a to je nejdůležitější, i když úplně zapomněl, že tam, kde je, je hlavně kvuli mně, ale bohužel, člověk by od druhého neměl mít žádná očekávání. Ze života mě vymazal v podstatě hned, já to nechápu, ale každý jsme jiný.
Hodně jsem se změnila. Byla to tak obrovská životní lekce, tak moc mi to umožnilo podívat se do vlastního nitra, že už nikdy nebudu stejná jako před tím. Bývala jsem veselejší, víc free, víc v pohodě, víc usměvavá než dnes...ale i přesto si myslím, že dneska jsem lepší člověk, a to hlavně proto, že vím, že jsem ryla držkou v zemi, že jsem myslela, že tohle nemužu přežít, a přesto jsem to přežila...neříkám, že jsem z toho venku, nejsem, ale všechno je lepší, klidnější a tak nějak smířenější. Jediný, co bych si ze srdce přála, by bylo se s ním setkat a ukázat mu: " Myslel sis, že jsi mě zlomil? Ano, zlomil, ale já jsem zase vstala a je ze mě mnohem silnější a lepší člověk. Přeju ti, aby to, co sis vybral, bylo tvoje životní štěstí (rptože i tak nemáš stále vyhráno) a děkuji Ti, že jsi mi dal šanci, abych byla jednou šťastnější, než jsem byla s tebou." To se mi zatím nepodařilo, ale i tohle mě ta situace naučila - být trpělivá. Třeba na to ještě není ten správný čas a třeba na to nebude čas nikdy, hlavně to nelámat přes koleno.
Tak uvidíme, co má na mě život připraveno...já jen doufám, že to bude super :)
Petr v 09:11 dne 16.8. 2019 napsal/a u článku Láska, sex, manželství, nevěra a trocha každodenního filozofického bullshituMusím potvrdit, že ve Tvých článcích je kus pravdy. Sice je vše individuální a každý si z toho musí vyzobnout něco pro sebe.... dobrý. Nejsem už žádný mladík, ale stále více zjišťuju, že v životě je vše o hlavě a jak se k danému problému postavit. Tím nemyslím (jít si hodit mašli:-) ale vše je z různých úhlů pohledu postaveno a vnímáno úplně jinak. Se vztahy a vůbec vše okolo je a bude problém, ale jak se říká, chybama se člověk učí. I když někdy to učení stojí pěkně za H....:-)
Většinou, koho budeme milovat až do smrti, jsou naše děti (i když někdy jsou na zabití:))
Přeji pěkný den s úsměvem.
Petr
Tomas v 10:50 dne 5.8. 2019 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?Ahojky vsem opustenym a smutnym.Muj pribeh neni tak zdaleka dlouhy(jen deset mesicu :-( ),jak ty vase a chtel bych se o nej podelit.Zacalo to velkou zamilovanosti,ja miloval ona milovala no proste pohadka,Ja byl stastnej ze po dvou letech se nekdo objevil a dal mi zase tu silu k zivotu.Ona byla stastna a ja taky.Kdyz jsme byli spolu tri mesice tak jsem si ji nastehoval k sobe,protoze mi ji bylo moc lito jak to doma ma tezke a jak ji ublizujou atd...Tak jsme zacali zit spolecne,delali jsme vse spolu a spousty jinych veci....No proste krasny jak to ze zacatku proste byva.Ale po trech mesicich se zacalo neco dit zacali mi chodit od ni zpravy ze zacatku jsem si to nak nebral (a to byla asi ma chyba).Ty zpravy zacali chodit cim dal casteji a casteji a kdyz jsem se ji zeptal proc mi to stale pise,proc mi to nerekne do oci to co ji tak trapi,tak jeji odpoved byla,ze po zpravach vyresi mnohem vic nez normalne,ale ja jsem to chtel resit tak jak se to ve vztahu dela,ale bohuzel kdyz k tomu doslo tak se rozbrecela a timto nase komunikace skoncila.Zacal jsem se sam sebe ptat proc?proc? proc se nas vztah resi jen po telefonu stale jen proc? Zacal jsem se do sebe pomalu uzavirat az jsem byl potom nazvanej (bubakem).Pak uz jen na me hledala same chyby ja uz nevedel kam mam jit,co mam delat,za kym jit.Byl jsem jak telo bez duse.Vim ze se trapila,vim ze byla smutna,ale me ubijelo to ze vsechno resila jen pres telefon opet zase to slovo (proc)vzdyt se to preci dalo resit jinak,ale bohuzel.Ona uz z me strany proste nevidela to co vyzadovala,stale muselo byt po jejim.Kdyz to tak nebylo tak mi to vse psala ve zpravach jak by to melo byt jak by si to predstavovala.....(vse pres telefon) vzdyt jsem jen clovek,ktery ma taky city,ktery chtel jen malickatou pozornost i z jeji strany a to jsem asi nemel chtit.A aby toho nebylo malo tak ve finale opet pres telefon me postavila pred hotovou vec,ze se stehuje a rozchazi se semnou.Vzdycky jsem si myslel,ze vztah je o dvou lidech a ne je o jednom.Vsem moc preji at v zivote najdete toho kdo k vam bude patrit a bude vas milovat celym svym srdcem.
Všechny komentáře (1693)
1 2 3 … 68 Další »