Všechny komentáře (1791)

 

  1. Krcmic17:43 dne 4.7. 2021 napsal/a u článku Studna x stutna x studně
    Díky za komentář, už je to opravené.
  2. VlV08:48 dne 2.7. 2021 napsal/a u článku Studna x stutna x studně
    Dobrý den, proč máte v příkladech správného užití slova "studně" větu "Až mě manželka naštve, hodím ji do studni", když to neodpovídá variantě správného skloňování, kterou dále uvádíte? Mělo by se v tomto případě použít ve 2. pádu "do studně". (Při použití tvaru slova "studna" pak "do studny".)
  3. Dave14:28 dne 1.7. 2021 napsal/a u článku Jak vypadá život po rozchodu
    Zdravím. Čistou náhodou jsem narazil na tenhle článek a taky se musím vykecat ze svých rozchodových sraček, kterých už mám tak po krk (i doslovně). Pro začátek bych asi měl uvést, že nemám moc úplně dobrý základy na "člověka pro život". Trochu drsnější dětství a pár dalších událostí způsobilo, že jsem dost uzavřenej člověk a téměř instinktivně od sebe lidi odháním... dost to mává i mým sebevědomím, protože se nevidím jako plnohodnotnou lidskou osobu, ale spíš jak nějakej odpad. No a Ona ukázala, že i mě jde mít rád, ba dokonce i milovat, i když jsem to co jsem. Ona, starší, zkoušená a zklamaná životem, ve mně uviděla něco víc. O to víc jsem ji já propadnul, asi jako odložený čoklisko z útulku, kterýho se konečně někdo ujmul. Navíc Ona moc dobře věděla, do čeho jde - svým způsobem jsem ji nepřímo před sebou varoval. I tak do toho šla a já měl radost, že konečně, ve svých 30 letech, mám před sebou reálnou vyhlídku na spokojenej život s někým, pro koho něco znamenám... Bohužel podhoubí pro vztah očividně bylo tak trochu prohnilý, takže po půlroce se začaly objevovat první zádrhely v jinak ve slibně se rozvjíjejícím vztahu. Začalo to nevinně, ale postupně témata těhlech neshod nabíraly na závažnosti. Nejdřív se řešila práce, jak je z ní utahaná, nestíhá ji, doma nastupuje na druhou směnu s dětma (má dvě, se kterejma jsem si rozuměl dobře). Nebydleli jsme spolu, ale pět minut chůze od sebe, tak jsem nabídnul pomoc - vyluxovat, naházet věci do pračky nebo oloupat posraný brambory umím. Všechno svěřepě odmítala... V dohadech došlo až na společný bydlení, který ale nechtěla realizovat z důvodu jejích zkušeností měnit, ale zase bychom se do jejího bytu nevešli všichni. Obecně (ne)řešila problémy tak, že "já chci X, ale nejde to kvůli Y, řešení Z je na hovno a řešit to vlastně nechci, ale mám deprese, protože chci X a nemám to". A i když bych hrozně rád, tak řešení, který by ji vyhovovalo, jsem nenašel, protože všechno okamžitě smetla ze stolu... Postupem času se začala stahovat do sebe, až jsme se viděli jen jednou za dva tejdny a dojem z těhlech schůzek byl... obojakej. Měl jsem radost, že ji vidím, ale prostě už v tom byla taková ta pachuť. Sex, kterej fungoval skvěle, se najednou omezil na jednou měsíčně. Kdykoliv jsem navrhoval sednout u kafe a prostě tohle i za doprovodu slz probrat, tak nechtěla. Dostalo se to do fáze, že kdykoliv jsem navrhnul setkání, tak se jí udělalo zle a když už se ke mně dopravila, tak jen proběhla sprchou, padla do postele a půl deváté byla tuhá. K nějakýmu vážnějšímu rozhovoru nebyla příležitost, buď jsme se neviděli vůbec, nebo hned vytuhla a nebo byly přítomny děti. Miloval jsem ji, snažil se k ní najít cestu, abych ji mohl pomoct, ale když už jsem se trochu přiblížil, tak zalezla do svý ulity ještě hloubějc... Už tak tři měsíce, než mně to Ona oznámila, jsem cítil blížící se konec. Několikrát jsem jí i nabídnul to ukončit v dobrým, bez dramatu, ale pokaždý řekla, že se nechce rozcházet a chce to nějak vyřešit... její způsob řešení jsem už popsal vejš. Nebudu kecat, samotnýho mě tenhle stav vztahu trhal na kusy, ale říkal jsem si, že třeba fakt potřebuje nechat víc prostoru a když zatnu zuby, nebudu se z toho sypat a vydržím, tak se to dá do kupy. Leda hovno, slavnej soude. Poslední kapkou pro mě bylo, když si vyjela na oslavu narozenin kamarádky, kde bez problémů zvládla pařit až do noci (a já kokot blbej ji tam ještě vezl)... Den na to oznámila, že nad námi přemejšlela, že poslední dny nebyly hezký ani pro jednoho a chce to skončit. Je to měsíc a nebudu lhát, jsem z toho totálně v piči. Myslel jsem, že jsem větší pařez a dovedu se přes to přenést, ale ani náhodou. Jsem zlomenej jak suchá větev a každou chvíli bulím jak smrkáč, kterýmu nekoupili rodiče u pokladny lízátko. Přidala tomu navíc tím, že chce, abychom pořád byli kamarádi. Ona do role kamarádky vklouzla úplně hladce, takřka z minuty na minutu, jak kdyby se nic nestalo a dodnes na mě dotírá, proč ji ignoruju, že tohle mně tolerovat nebude, že si mám sehnat pomoc a podobně. Jenže Ona prostě odmítá akceptovat, že vevnitř mě to rozervalo a potřebuju prostě zalízt a vylízat si rány a tím, jak se sama dokázala přeorientovat z partnerky na kamarádku, tomu vůbec nepomáhá... A když jsem u toho, tak opravdu nestojím bejt jejím kamarádem a se zlomeným srdcem poslouchat, jak se poznala s tímhle a tamtím chlapem a jak je super... Ať si na to najde jinýho kreténa a mě vyškrtne ze svýho života. Má co chtěla... Hodně štěstí a sil, kdo se v tomhle plácá taky.
  4. Wurf11:45 dne 1.7. 2021 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Je to přesně 2 měsíce a pár dní a já po vzoru Cecila níže chci doplnit, co se odehrává a možná tak pomohu i dalším, protože se cítí podobně, nebo jsou v obdobné situaci. Stále není dne kdy bych si na ni nevzpomněl, je to trochu jako na houpačce, dny jsou lepší a veselé, ale pak se stane nějaká drobnost a já upadnu na dno. Už to není to hrozné peklo, kam jsem se dostal po rozchodu, ale přesto to bolí. Když projíždím kolem nějakého místa, kde jsme spolu strávili nějakou hezkou chvilku, hned si na tu situaci vzpomenu, usměji se a trochu mě to zabolí. Přemýšlím nad tím co právě dělá a hlavně jestli si vůbec na mne vzpomene. Nijak jsem ji již nekontaktoval, přesto jsem před pár týdny se podíval na její instagram. Upřímně byla to hloupost a dobrá rada pro všechny, nedělejte to, i když se cítíte třeba i lépe. Zjistil jsem, že smazala všechny naše společné fotky a již tam má fotky se svým novým miláčkem. Bolí to a kurevsky to bolí. Nejhorší vědomí je to, že mi hrozně ublížila a pořád nedokáži pochopit, kde se to zlomilo a proč jsem to nepoznal. Je otázkou jestli by mi to nějak vůbec pomohlo. Takže občas myslím na to, zda si na mne vůbec vzpomene, jestli ji třeba někdy zachybím...ale upřímně pochybuji. Spíš to na mne vše působí, jako kdybych nikdy pro ni neexistoval. Obecně se však určitě cítím lépe a snad vidím nějaké světlo zářící z konce tunelu. Ozvu se za pár měsíců a doufám, že budu mít již jen pozitivní zprávy :). Držte se a hodně síly všem!
  5. Michal02:57 dne 26.6. 2021 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Dat si cas a odpocinout si sami od sebe. Pokud spolu mate byt, tak to uz osud nejak zaridi, aby to dopadlo. Zkus si treba rict, ze mas kazdy dalsi den na to tyhle veci zvratit, mozna jsi prohral bitvu, ale ne valku. Jen je treba tomu dat take oddech a netlacit na pilu. Odlouceni a mit moznost premyslet sam nad sebou a nad tim, co dal, mnohdy udela divy. Rozhodne to neni konec sveta. Statisticky, byt te to nepotesi, se kazdy druhy par dnes rozvadi. To znamena, nejsi jediny, komu se to stalo a v dnesni dobe je to da se rici normalni. A taky to znamena, ze byt neco konci, neco noveho zacina. Mozna pokracovani tohoto pribehu, mozna uplne novy, jiny, lepsi. Tak je treba to brat. Hlavu vzhuru a snaz se ted zamerit sam na sebe, abys byl ready pro tu dalsi prilezitost a tentokrat ji chytnul spravne za pacesy.
  6. PETR19:29 dne 25.6. 2021 napsal/a u článku Lechtání x lehtání
    ahoj děvčata,ženy.máte rády šimrání?pak neváhejte a písněte.
  7. Ondřej14:45 dne 25.6. 2021 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Ahoj, minulý týden ode mně odešla manželka i s dětmi a vůbec nic neřekla. Vrátil jsem se ze služební cesty a byt byl prázdný. Den předtím jsem s ní normálně mluvil i s dětmi a nic tomuto kroku nenasvědčovalo. O to větší bylo ráno mé překvapení když byl prázdný a nikde ano slovo. Byly jsme spolu 13 let. Poslední rok jsem i já cítil že není něco v pořádku a snažil se přimět ji k rozhovoru. Prakticky za půl roku za mnou nepřišla abychom si promluvili. Prý se bála se mnou mluvit. Ale nevím proč. 13 let prakticky skončilo v koši aniž bychom se pokusili náš vtah zachránit. Je pravda že jsme každý jiný. Jsem z toho opravdu špatný a raněný. Snažím se sní nekontaktovat, ale kvůli dětem musím. Rozvádět se zatím nechce, ale já nevím co si mám myslet a zda má smysl za nějaký čas k sobě zase hledat cestu. Vím že nejsem jediný komu stalo něco podobného a pár rozchodů jsem už zažil, ale tento je absolutně nejtěžší. Díky za jakoukoli radu
  8. Jaroslav16:30 dne 21.6. 2021 napsal/a u článku Klakson x Klaxon
    Tak s klaksonem zásadně nesouhlasím. Nechápu proč bychom měli komolit původní, anglický název pro houkačku, který jí dala samotná firma KLAXON, dnes Klaxon Signals Ltd. Na svém autoveteránu mám dodnes houkačku s nápisem KLAXON 6V PATENTED IN UNITED KINGDOM. Samozřejmě, že název klaxon v českém jazyce zcela zdomácněl. V české abecedě však máme plnohodnotné písmeno -X- a není žádný důvod ho nepoužívat. To bychom tedy mohli také psát na př. Ksaverov, Ksantipa, Ksenie, Saksana nebo také Citroën Ksara, Ksantia, Aiks, Biks, Ciks a pod. Hrůza! Nedovedu si to představit. Takže, za mě jedině KLAXON. Ja
  9. dorf16:56 dne 17.6. 2021 napsal/a u článku Píča x piča x pyča x pýča – jak se správně píše zkratka pro „pan prezident Zeman“
    Neurážej něco tak krásnýho nějakým Zemanem...
  10. uby09:00 dne 15.6. 2021 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?
    Jak jste na tom teď po letech? Trvalo to?
  11. PETR TŮMA18:20 dne 11.6. 2021 napsal/a u článku Lechtání x lehtání
    chtěl bych se s někým lechtat na chodidlech.
  12. Krcmic10:05 dne 1.6. 2021 napsal/a u článku Tři čtvrtě x třičtvrtě
    opraveno, díky!
  13. Pedro15:00 dne 31.5. 2021 napsal/a u článku Tři čtvrtě x třičtvrtě
    Tak s tou angličtinou jste to teda moc netrefili, vzhledem k tomu co píšete :-)
  14. ježa21:15 dne 30.5. 2021 napsal/a u článku Nejdelší české slovo
    ahoj
  15. JIŘÍ HANZL10:26 dne 27.5. 2021 napsal/a u článku Jak psát speciální znaky na klávesnici
    乂☆☆ЯΈΛŁ☆☆乂 nevím jakým postupem to napsat
  16. Jiřina Šmídová11:22 dne 19.5. 2021 napsal/a u článku Kupon x kupón
    Dobrý den, kde najdu soutěžní kupon?
  17. Krcmic15:43 dne 17.5. 2021 napsal/a u článku Spousta x spoustu
    Dobrý den, děkujeme za připomínku, chyba je opravena. :)
  18. Alice Bosáková09:10 dne 17.5. 2021 napsal/a u článku Spousta x spoustu
    Dobrý den. jsem ráda, že odborně vysvětlujete užití slov "spousta" a "spoustu", ale bylo by fajn, kdybyste svou odbornost drželi v celém svém výkladu. Hned první věta je důkazem toho, že na gramatiku obecně dokážete zapomenout! To není profesionální! "V běžné komunikaci se setkáme s dvěmi možnostmi, jak napsat, že je něčeho hodně."
  19. Wurf19:08 dne 16.5. 2021 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Ahoj všem a především autorovi. Děkuji za článek, který mě pobavil a zároveň mi dal nějaký nadhled a také Vám všem, kteří jste sepsali své zkušenosti, člověk ví, že v tom není zdaleka sám. Je mi 37, ve 24 jsem se oženil, vztah mi bohužel nevydržel. Ale mám ze vztahu dvě úžasné děti, které po dohodě nemám v péči, ale beru si je na 8-10 dní v měsíci. Vztah s exmanželkou máme dobrý, plný respektu a vše funguje bych řekl skvěle. Nicméně to co mě trápí je můj druhý vážný vztah, který trval 3,5 roku a skončil před 3 týdny. Do teď již ex přítelkyně jsem byl nejen zamilovaný ale prožíval opravdu hlubokou lásku. První rok byl pro mě velmi náročný, přitelkyně se ke mě často nechovala hezky, urážela se, napadala mě za úplné nesmysly, nespala se mnou, např. jen 1x za měsíc. Vlastně nevím, co mě tehdy ani drželo nad vodou, asi to ostatní dobré co tam bylo, imponovala mi tím jak byla aktivní a život mě prostě bavil. Myslím, že se do mě zamilvoala až po tom roce a vztah se pak stal lepším, včetně sexu. Odešel jsem pracovat na lukrativní místo do jiného města a jezdil dom jen na víkend, po čase když byla nespokojená v práci, jsem ji našel místo u mě ve firmě a přestěhovala se ke mě. A my tak trávili spolu více času. Nicméně spory pořád byly. Vyčítala mi např. když jsem chtěl volat dětem, nebo když jsem s nimi chtěl být třeba o jeden den víc v měsíci. Ona je s námi netrávila, jen vyjímečně. Bylo to pro mě frustrující. Byla občas nejen zlá na mě, ale mé přátele, děti, okolí apod. Chtěl jsem to s ní řešit, měla pocit, že je vše v pořádku. A já ty spory někdy nezvládal, neuměl jsem se pak pohádat a řešil věci mimo téma hádky, nebo jsem trapně manipuloval...prostě v úzkých jsem plácl nějakou kravinu, nebo nadávku. Ale jinak bylo vše fajn a plánovali jsme budocnost včetně dětí. Na konci listopadu jsme se po 2,5 letech vrátili zpět do rodného města. V lednu se nastěhovala ke mě domů. Měl jsem pocit, že je to fajn, krom samozřejmě některých hádek. Chtěl jsem ji v létě požádat o ruku. Na začátku dubna jsem byl na služebce a když jsem se vrátil, nemohl jsem ráno dospat, tak jem šel na svůj nb. Po otevření jsem zjistil, že je zapnutý a byl tam otevřený její email. Poslala si několik psc z whatsappu z komunikace se svým kolegou z práce. Ten ji tam psal jak ji miluje, že je nejlepší holka co kdy potkal, že koupil letenky a chce si ji vzít na Mauriciu. Ona mu odpovídala, že ale není hloupá, že má skvělý vztah a kluka co jí plní všechny sny a že nemá zájem o změnu. Ráno jsem s ní o tom mluvil a řekla mi, že si to nechala jako ochranu, kdyby ten kolega třeba mi psal, tak aby měla důkaz, že nic s ním nemá. Pak vše běželo v pořádku, plánovali jsme dovolené, akce atd. Říkala mi jak mě miluje. 9 dní na to jsme měli další roztržku, zbytečnou. Nicméně byla vyvolaná z mé strany a týkala se opravdu nesmyslů. Já se ji omlouval, nebylo to k ničemu. Další den se sbalila, naházela na mě všechno negativní, očernila mě ze všeho, a že za vše mohu já a oznámila mi, že se stěhuje k tomu kolegovi. Nemusím říkat jaký to byl pro mě šok, nikde nebyl náznak, že by byla nespokojená, viz výše...pár dní nazpět. Nechápal jsem to, prosil ji a přemlouval. Odjela, žije a chodí s ním. Komunikaci jsem utnul tři dny na to. Mrzelo mě, že nebyla ochotna si ovšem promluvit. Tak jsem ji napsal dopis a společně s dárky, které jsem pro ni měl k narozeninám jsem ji to poslal. Dárky jsem ji chtěl dát, pač prostě byly určeny pro ni. Samozřejmě ani sms se slovy díky jsem nedostal. Vše mne dostalo na dno. Nikdo nikdy mi tak neublížil jako ona. První týden jsem se obviňoval ze všech mých chyb a ji si naprosto zidealizoval. VZpomínal jsem na naše fajn zážitky a tak se dostával do dalších sraček. Nyní jsem ve fázi, kdy žiji ze dne na den. Nevěřím v budoucnost a mám pocit, že na mě nic hezkého nečeká, snažím se jen přežit každý den. Alespoň jsem se přinutil začít rapidně cvičit, trávím čas s přáteli, dětmi a rodinou. Plus jsem začal chodit na psyhoterapii, pač jsem si nebyl jistý jak se z toho dostat. Tolik můj příběh...doufám ,že na mě čeká něco pozitivního v další budoucnosti, ale dnes nevěřím ničemu.
  20. Raven08:28 dne 12.5. 2021 napsal/a u článku Kouzlo nedostupnosti – 2. část
    Úžasný článek, četla jsem oba díly. Hezky jsem se pobavila. Jdu mrknout na další.
  21. Kačka18:48 dne 2.5. 2021 napsal/a u článku Pravidla psaní přímé a nepřímé řeči, psaní uvozovek atd.
    Sáhl ji na chlupatý rozkrok, ne, do toho teda nejdu, ještě by mě ten její medvěd mohl sežrat. Sáhl JÍ. Opravte si to, prosím. (té dívce => jí; tu dívku => ji)
  22. 07:42 dne 29.4. 2021 napsal/a u článku Pravidla psaní přímé a nepřímé řeči, psaní uvozovek atd.
    Ajeje další ochránce děti děti si mohou na netu vyhledat i porno bez toho aby jim bylo 15 pane bože zamyslete se
  23. Dan19:44 dne 24.4. 2021 napsal/a u článku Skončit x zkončit
    Díky!
  24. MUDr. Karel Růžek11:44 dne 6.4. 2021 napsal/a u článku Skončit x zkončit
    Nechápu, proč to je významná hrubá chyba, když to češtináři neumí zdůvodnit. Snad možná proto, abychom preferovali "papoušky" od myslících lidí. Ale papouškování mi bylo vždy protivné a mám to tak do dneška... Bohužel cit pro český jazyk jsem nikdy neměl a nemám a asi už mít nebudu. Literaturu jsem měl vždy rád, i když matematiku a chemii raději. Přestože jsem přečetl stohy knih u slova skončit (a jiných dalších "výjimek") se vždy zarazím a nedokážu se rozhodnout....
  25. Krcmic22:24 dne 3.4. 2021 napsal/a u článku Zájmeno jež, jenž, již, jíž – skloňování
    Pán kopiwrajtr to opravil :-D