Všechny komentáře (1765)

 

  1. Jana11:12 dne 4.8. 2020 napsal/a u článku Jako by / jakoby / jako kdyby
    Dobrý den, pane Hrubiši, Vaše vysvětlení se zdají být celkem erudovaná, proto bych na Vás měla jeden dotaz. Netýká se přímo článku, ale má podobné téma. Můj přítel je z Ostravy a jeho mluva mi někdy pěkně kroutí ušima. Nemám teď na mysli specifické výrazy typu "fajne", "dej kuřati", "že?" na konci věty místo českého "viď?". Mám na mysli to, že používá výhradně spojení "jak kdyby" a někdy ve zcela nesmyslných významech: "Šel jsem jak kdyby do města... ", "Jeli bychom jak kdyby na dovolenou..." Nikde na internetu jsem nenašla, že by to byl tvar objevující se na Moravě jako prvně zmíněná slova, že by vycházel z nějakého historického vývoje místní mluvy. A druhá věc, podobně tuhle řekl "Co je to za kytka?" Na tom už jsme se téměř pohádali, tvrdil, že to takhle u nich říkají. Podle mě to nemá s nářečím nic společného, oboje jsou obyčejné zkomoleniny, v zásadě gramatické chyby se společným jmenovatelem tzv. "líné huby". Dočetla jsem se, že taková gramatická chyba je vidět spíše u malých dětí nebo u cizinců; rodilý Čech takovou chybu prostě nedělá. Co si myslíte vy o obou vyjádřeních? A není třeba brát si servítky :-) Děkuji Vám.
  2. Hanka19:05 dne 14.7. 2020 napsal/a u článku Proč nejčastěji ženy opouští muže?
    Tak tohle je nejlíp a nejvýstižněji napsaný návod pro nechápavé a neomylné pitomce, co jsem kdy četla.. Děkuju.
  3. Petra17:58 dne 8.7. 2020 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?
    Na tento článek jsem narazila poprvé. A je luxusní. Měsíc, už spím v práci na matraci. Po 25 letech manželství jsem byla nahrazena. Když se to provalilo, tak jsem pochopila, že jsem byla jen služka, která byla dobrá na péči o nemohoucí tchýni a před třemi měsíci zesnulého tchána. Hrozně to bolí. Nevím kudy kam. Bohužel mám své zdraví, taky v prčicích. Nemám přátelé, takže čumím jen v práci do zdi a bulím.
  4. Cecil14:00 dne 8.7. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Ahoj všem, zdravím všechny. Hlásím se po cca 2 měsících. Nechci to přesně počítat na dny, už jen z principu, že bych přemýšlel nad minulostí, kterou nechci mít vůbec teď v hlavě. Co říct k tomu jak se mi daří.. Určitě už to tady někdo psal, je to jako na vlnách, stále a pořád. Už to nejsou tak vysoké vlny jako dříve, kdy jsem se skoro „potápěl“, ale určitě nejsem ještě psychicky tam, kde bych chtěl. Když už jsem si myslel, že nebudu plakat, tak přišel den, kdy se mi to všechno strašně intenzivně vracelo, nevím čím to bylo, ale přes den jsem si párkrát pobrečel a zatím se to nevrátilo. Nepíšu to, abych si tady vylíval srdce, ale píšu to pro ty, kteří jsou nebo budou v podobně situaci, aby trochu věděli, co je čeká. Jasné, každý je jiný, každý zvládá každou situaci jinak, ale mne hodně pomáhalo číst ty příběhy zde, kde jsem se v hodně z nich viděl a říkal si, že v tom nejsem uplně tak sám. Nebudu nikomu radit co dělat a nedělat, jen píšu mé pocity. Jak se to semnou vleče a jak s tím zatím pořád bojuji. Často se mi stane, že vidím ex u někoho na instagramu a nějak mě to pořád nenechává klidným. Stále si říkám, jestli si třeba vzpomene jak nám bylo dřív fajn, jestli si vzpomene, že v tenhle čas jsme jezdili společně na vodu a dovolené. Víte co? Myslím si, že nevzpomene.. má to možná u prdele :D Já se posouvám strašně pomalu a když jsme sjížděli vodu, tak jsem jí viděl na hodně místech a v hlavě se mi přehrávaly scény, jak jsme si to spolu užívali před rokem. Když to teď píšu, tak je mi po tom smutno, ale vím, že bych sek ní už vrátit nechtěl a to si myslím, že je pokrok vpřed. Není to jako dřív, kdy jsem si vysníval jak napíše a bude vše OK. Jen těch vzpomínek je tolik, že se občas zastavím a jen usměju. Jako na vodě, kdy jsem vyndával spacák a vzpomněl si, jak jsme ho spolu kupovali. A tyhle věci mi v hlavě sviští dennodenně. I po dvou měsících to tam pořád je, stačí maličkost, nějaká kravina, místo kde projíždím, věc kterou vidím v obchodě a vzpomínky se vrací jako bumerang. Jen se to mění v tom, že už kvůli tomu nepláču a nejsem z toho jak se říká hotovej. Zabolí to, bodne to u srdce, ale musím jít dál. Pomalu budu končit. Jsem rád, že jsem tuhl stránku objevil, že můžu čas od času napsat to jak se cítím a jak jsem pokročil. Kroky to jsou milimetrový  , ale cítím, že jdu pořád vpřed. Že člověk občas zapřemýšlí nad druhým a vzpomene si na nějakou věc, není nic špatného. Zatím stále není den, kdy bych si nevzpomněl na ex a asi to tak možná ještě nějaký čas bude, ale jak říkám, kráčím vpřed. A to je důležité. Jediné co ve mně stále „hloubá“ je, jaké pocity má ona, vím že, se to nedozvím, ani nevím jestli chci :D, ale tu otázku v sobě tak pořád trochu nosím. Od rozchodu jsem jí nekontaktoval a tak to na mé straně určitě bude, to jsem si jistý, jen to, jestli se třeba taky někdy zastaví a vzpomene si na něco třeba.. No, zbytečné nad tím přemýšlet, jen mi to ubližuje. Držte se všichni, věřte, že to bude jednou opět fajn. Také v to věřím, že jednou budu s někým opět šťastný a budeme tvořit vlastní budoucnost. Snažím se neohlížet zpět, ale vždy mě to doběhne. :D Proto koukejme vpřed a nezabývejme se tím, co mohlo být. Opět se ozvu. Doufám, že to třeba i někomu pomůže. Stejně jako mě to pomohlo v prvních týdnech. Mějte se, smějte se a netrapte se! Ať se Vám daří. Zatím čauves.
  5. Jana Vydrova22:14 dne 29.6. 2020 napsal/a u článku Nejčastěji špatně používaná slova v češtině
    Nemel by nekdo, kdo pise o chybach, psat bez nich a treba vedet, ze gramatika opravdu neni jiny vyraz pro pravopis?
  6. Jana05:38 dne 28.6. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Ahoj Filipe, dekuji moc za reakci. Jak to s nim resim? No, vetsinou pockam na den, kdy ma aspon trosku vic casu nebo trosku lepsi naladu. Pak se ho jemne zeptam, kdy se mu to v praci zlepsi? Kdy konci ten projekt? Jak se to vyviji? Atp. Na to uz vetsinou dostanu odseknutou odpoved, ze ktere je zrejme, ze ho stve to, ze se na to ptam. Pak treba vyzkousim metodu, ze reknu, broucku, me tak chybi chodit spolecne behat. Na to bud on, ze jemu taky (ale nic dal pro to neudela), nebo to povazuje za vycitku a preklopi se to do jeho pocitu, ze jsem frustrovana z nedostatku spolecneho casu, ze od neho porad neco ocekavam, ze porad neco musi, atp. Tech zpusobu komunikace, ktere jsem vyzkousela je mnoho. Ale nenasla jsem ani jednu, ktera by neco zmenila.
  7. Filip02:53 dne 28.6. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Ahoj Jani, tohle určitě neni jednoduché, dokážu si živě představit tvoji situaci i z pohledu muže. Nemnusí to vůbec nic znamenat, takhle se to jen těžko pozná, mohla by jsi třeba říct více informací, jakym stylem to s ním řešíš, jaká slova používáš, někdy může být podle mne jemný přístup spíše na škodu, ale bez bližšího info to je jen težko k posouzení, zkus ještě přiblížit..:)
  8. Jana17:27 dne 27.6. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Dobrý den, chtěla bych využít toho, že tyto stránky navštěvují hodně muži (a i sem přispívají) a ráda bych se zeptala na Váš názor z chlapského pohledu. Mám 4 roky přítele, kterého velice miluji. Je právník, hodně pracuje a ve srovnání s ostatními páry tak spolu trávíme daleko méně času, než je běžné. Dokonce tak málo, že vzít si jednou v roce týden dovolené, se mu za čtyři roky podařilo pouze dvakrát. Poslední dobou (cca posledních půl roku) mám pocit, že mu náš vztah nedělá radost a že jsme se hodně emočně i komunikačně vzdálili. Když přijde domů (okolo osmé večer), lehne si na gauč a kouká do mobilu. Dřív jsme si aspoň zašli zacvičit, zaplavat, na procházku, na večeři, o to teď ale nemá vůbec zájem. Snažila jsem se s ním o tom promluvit, zeptat se ho na důvody, ale vždycky mi odpověděl, že je prostě vyčerpaný a byl naštvaný, proč to jako nechápu. Já bych to chápala, kdyby to netrvalo půl roku a kdybychom to třeba vyřešili tak, že si pojedeme odpočinout na dovolenou. Navíc mně mrzí, že dobrou náladu, energii a pozornost si pro svoji práci a klienty vždycky najde. Nechtěla bych náš vztah zahazovat, moc ho miluji. Zároveň si myslím, že zejména u mužů je obvyklé, že jsou chvíli ženě citově a emočně blíž a občas dál. Nevím ale, zda má smysl se dál snažit. Když si o tom chci popovídat, říct mu, že chybí jeho pozornost, dobrá nálada atp., tak se vždycky strašně dotknu jeho ega. Snažím se mu nic nevyčítat a říkat ty věci nesmírně citlivě, ale ať řeknu cokoliv negativního, tak se ho to všechno dotkne tak, že je pak 14 dnů dusno. Poradili byste mi prosím, jak s ním komunikovat? Případně vykašlat se na to? Děkuji.
  9. jakub13:27 dne 22.6. 2020 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?
    Ahoj Terezo, nejaky feedback po 2 letech? Moc by me to zajimalo :)
  10. Lucie08:11 dne 22.6. 2020 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?
    skvělý skvěle napsaný, prostě tak to je a ne jinak. Akorát to pobrat já jsem momentálně na úplným startu po rozchodu, takže kousu uff.ale tato vaše forma mě upřímně pobavila. Díky
  11. Václav Polcar10:10 dne 14.6. 2020 napsal/a u článku Kouzlo nedostupnosti – 2. část
    Lepší je si na nic nehrát
  12. OliTé23:55 dne 10.6. 2020 napsal/a u článku Pravidla psaní přímé a nepřímé řeči, psaní uvozovek atd.
    Masakr 🤣🤣🤣, hodně dlouho jsem se tak nezasmala, diky
  13. Veronika L.21:22 dne 9.6. 2020 napsal/a u článku Pravidla psaní přímé a nepřímé řeči, psaní uvozovek atd.
    Dobrý den, tato pravidla můžou vyhledávat děti, kterým ještě nebylo 15 let a tento odkaz může být první, na který narazí. Chtěla bych Vás poprosit, abyste změnil uvedené příklady na věty, které nebudou obsahovat sprostá slova a jejichž význam bude v souladu k věku dětí, které se o toto téma zajímají. Děkuji.
  14. TTTaylor11:39 dne 9.6. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Ahoj Cecile a všichni postižení stejným osudem, psal jsem tu před časem o "svém" rozchodu a dramatech, která následovala. Bylo to myslím někdy před dvěma lety ? Asi, možná. Podívám-li se zpět na ta dvě-tři léta můžu říct, že v podstatě žádný recept, žádná rada nefungovaly a nepomáhaly. Jediné co pomohlo byl čas. Dokonce si myslím, že kdybych se snažil křečovitě držet se návodů (jakýchkoli), plácal bych se v tom možná ještě dnes. Čas vše zahojí, zahladí, uvede dokonce v zapomění. Stalo se mi to již dvakrát, dávné studenské lásky a rozchody nepočítaje a vím, že se to stane jistě zase, pokud se mi nepodaří se už nikdy nezamilovat a to je těžká věc, je přece tolik krásných žen:-) Na ty dvě poslední dnes dokonce i občas rád vzpomínám a věřte mi že i to jde bez bolesti a s úsměvem (ten je občas trochu škodolibý:-) To je vše co jsem k tomu chtěl říci, hlavu vzhůru, přejde to stoprocentně, ani si nevšimnete, že už je to pryč. Hodně štěstí !! TTTaylor
  15. Cecil08:34 dne 9.6. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Zdravím všechny, po měsíci a pár dnech jsem zpět. Děkuji Vám za odpovědi. Nečekal jsem, že mi tady někdo odpoví. Popravdě Vám musím říct, že každý den je trochu boj. Každý den si na svojí ex vzpomenu, říkám si co dělá a jak se asi má. Jelikož naše město je malé, tak nějak vím co dělá a nedělá, ikdyž všechny okolo sebe prosím ať mi o ní nic neříkají. Nebudu jí tady špinit, jak si teď "užívá" života. Je to její život, její volba na kterou cestu se dá a já už s tím nic neudělám. V hlavě jsem se s tim už srovnal, po asi 2 týdnech co jsem tady naposled psal, jsem pochopil, že je opravdový konec. Říkal jsem si co s tím? buď můžu brečet nad rozlitým mlíkem nebo do toho teď šlápnu ať nemám čas myslet co bylo a začnu spíš makat na sobě. Musím Vám říct, že již druhý týden v kuse každý den něco dělám, když nepočítám práci. Po práci posilka, trénink nebo jdu běhat. Po těžkým tréninku mám skvělý pocity a i se mi už dobře usíná. Tak to mohu jen doporučit. Dřív jsem se do tohohle nutil, ale teď jdu na cvičení s radostí a těším se na každý další aktivitu. Jak jsem psal předtím, musíme vyplňovat každou volnou chvilku nějakou aktivitou. Je to měsíc a 2 dny, není zatím den, kdy bych si nevzpomněl, kdy bych nad ex nezapřemýšlel a nevzpomněl si na nějaký zážitky. Ale už jsem pokročil v tom, že nad tím nepláču a nejsou ty vzpomínky tak intenzivní. Opět jsem jí viděl párkrát ve městě a necítil jsem se vůbec fajn, ale to asi k tomu patří. Rozklepou se mi nohy, ruce a cítim se divně.. Proto nechodím kolem míst, kde bych jí mohl potkat a snažím se dělat vše podle krčmiče "manuálu" :) a funguje to. Dělám pro to 120% abych z toho byl co nejrychleji venku. Jasný bolí to a asi ještě bude, ale mohu říct, že jsem na dobré cestě. Chuť na jiné holky ještě nepřišla :D ale tu chuť na sobě makat bych Vám přál :D tak snad to vydrží.. Opět se ozvu. Hrozně mi pomohlo, když jsem tady četl jak se kdo cítí po nějakém období. Kdybych pomohl na chvilku jednomu člověku tak budu rád. Všichni to zvládneme. V téhle situaci už to je jen o nás.. tak musíme myslet. Všem přeju pevné zdraví v téhle podělané době a málo nervů s opačným pohlavím :D za nějaký čas opět přispěju dalším příspěvkem, jak ten boj s vnitřní bolestí vypadá. Zatím stále prohrávám, ale pomalinku cítím, že tu svin* jednou porazím :)) mějte se hezky a držte se. Za nějaký čas AHOJ.
  16. Pamina18:19 dne 5.6. 2020 napsal/a u článku Kouzlo nedostupnosti – 2. část
    Michale, moc mě bavíš... a naprosto souhlasím. Je to prostě hra... a vyhrává ten, kdo "má rád míň", bohužel...
  17. Jan Novák10:54 dne 4.6. 2020 napsal/a u článku Kouzlo nedostupnosti – 2. část
    Jaké by to bylo tobě kdyby se tak k tobě někdo choval???
  18. Brad Pitt14:17 dne 29.5. 2020 napsal/a u článku Kouzlo nedostupnosti – 2. část
    Neni to pravda co rikas. Tohle se nedela. A kdyz uz to nekdo dela neni to hned nevdecna svine. Ani vycurany stvoreni.A neni to dolejzani. Ja teda takovou holku nechci jako tu pises.
  19. pokojnybojovnik11:33 dne 28.5. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Nazdar,vim naprosto presne co se ti honi v hlave.Mel jsem to uplne stejne,vsude ji vidis,neuplyne minuta,aby jsi na ni nemyslel a rikas si,ze treba se k sobe jeste vratite.Omyl,je to tvrdy ale je to tak.Bohuzel se tim musis smirit.Dulezity je opravdu,ji vubec nekontaktovat.Proste ji uplne ignorovat,jen tak se z toho fakt dostanes.Presne jak se to tady pise..Najdi si konicky,pracuj atd.To pomohlo me.Hodne prace a hlavne sport,mezi lidma,kde na ni proste nebudes mit cas myslet,tak to je.Me to trvalo cca rok,nez jsem se dostal do normalniho stavu,kdy si na ni proste vzpomenes a nezpusobuje ti to bolest,jasne trosku to zamrzi,ale uz to neni takovy nesnesytelny ,jak prvnich par tydnu.Uvidis sam.A treba nekoho potkas a bude zas dobre.Coz me se teda nestalo :-).Drz se a pamatuj ze vzdy muze byt hur.Ona si zvolila tuto cestu,tak ji proste nech jit...
  20. Jitka08:21 dne 27.5. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Ahoj, rozchod je psycho a byl to opravdu nejhorší rok v mém životě, kdy jsem se poprvé usmála, až snad po třech měsících a rok jsem se dávala do kupy. Chce to prostě vydržet a chodit mezi lidi a dělat, co tě baví. Je to boj, ale netrvá věčně, tak hlavu vzhůru. Ber to tak, že máš teď víc času na všechny záliby a kamarády, tak toho využij a nezavirej se před světem.
  21. Anyka18:22 dne 23.5. 2020 napsal/a u článku Kupon x kupón
    S těmi kupóny je delší dobu problém.Musí se hledat v podstránkách.Je to o nervy,tak to raději vzdám.
  22. Cecil08:40 dne 23.5. 2020 napsal/a u článku Proč rozchod se ženou tolik bolí? Co dělat, když se s vámi zrovna rozešla partnerka? A jak to všechno přežít?
    Zdravím všechny, jelikož sem píši, tak Vám musí být jasné proč.. Po skoro 6 letech se semnou rozešla přítelkyně. Jak to bývá všude, začátky vztahu a vlastně i nějakých 5,5 roku vztahu bylo super. Občasné menší hádky, které ke každému vztahu patří, ale nic velkého, kdy bych já nebo teď již ex přemýšlela o rozchodu. Ve vztahu jsem byl více dominantnější ve smyslu vymýšlení výletů a celkově plánování našeho volného času. Podotýkám, že přítelkyně nikdy neřekla ne, vždy kývla a jezdilo se kina,výlety, dovolený apod. Asi jako všude. ke konci roku 2019 přicházela již pomalu krize, kdy se přítelkyně (budu psát ještě přítelkyně - v té době byla ještě) začala více vídat s kamarádkami a začali chodit po diskotékách apod. V dobré víře, že jí sto pro důvěřuji jsem neměl ani strach jí někam pouštět, protože jsem jí přece sto pro důvěřoval, tak začala chodit. Takto to bylo až do Vánoc, kdy už mi to přišlo trochu nepříjemné, že víkend jí znám jen přes den.. Nový rok jsme oslavili spolu, ale hned po přípitku musela utéct opět za kamarádkama (což mě hrozně mrzelo, ale nevyčítal jsem jí to) .. po Novém roce, ale přišlo něco co jsem vůbec nečekal. Sice jsme se kvůli párty a nějakým věcem více hádali, já začal být trochu více žárlivější, ale co se stalo jsem nečekal. Hned po novém roce jsem odjel na lyže a když jsem se vrátil, tak mi bylo oznámeno, že mě přítelkyně již nemiluje, že jsme každý jiný. Rozbrečel jsem se před ní, před rodiči a uplně se sesypal. Takový pocit beznaděje jsem v životě nezažil. Psal jsem jí, volal, prosil, prostě to co se nemá dělat.. Jelikož jsme spolu byli pro mě dlouhých skoro 6 let bez pár měsíců, tak i pro ní tam byl do jisté míry zvyk, který jí přitáhnul asi po týdnu opět ke mě s tím, že si k sobě musíme najít cestu a budeme se oba snažit. No dopadlo to tak, abych to zkrátil, že jsem se snažil skoro jen já (vymýšlení výletů, dnů kdy se uvidíme atd). Ona nadále pokračovala co týden nějaká party a já pomalu viděl jak o ní přicházím. Ona se začala bavit i dost s klukama a stále pokračovala s kamarádkama. Já nedostával lásku, kterou jsem potřeboval. Tohle pokračovalo celé 4 měsíce. Já ve vidině, že se vrátí a bude opět ta hodná a milující holka, ona v užívání toho co semnou od nějakých 17 nepoznala. Já 27 ona 22. Dohodli jsme se, že budeme hledat bydlení, ale hledal jsem jen já a vždy nám to na něčem ztroskotalo. V tomhle jsem viděl jedinou záchranu, že spolu začneme bydlet a ona se trochu srovná, jelikož jsme se nevídali už ani tolik v týdnu. S tím, že ona říkala, že má hodně aktivit, ale zpětně vím, že mi lhala, jezdila za kamarádkama, za klukama na cigáro a na kafíčka, přitom mi říkávala, že je doma s rodinou. Nikdy jsem od ní nečekal, takhle hnusné chování. Za ty 4 měsíce se stalo více věcí, kdy i já nejsem na některé hrdý, ale vím ,že jsem tomu dával 120% a chtěl jí získat zpátky. Zpětně mohu potvrdit, že již po prvním oznámení, že mě nemiluje jsem jí měl přestat kontaktovat a byl bych již skoro vyléčen. No skončilo to tím, že mi řekla, že chce volnost a užívat si. Že mě nemiluje a že mi přeje ať si najdu někoho, koho budu milovat. Přitom já miloval jí, tak strašně moc. Až si toho asi nevážila.Odkopla mě. Dnes to jsou přesně dva týdny. První týden jsem jen brečel, trpěl, stavy úzkosti, no pocity, který nechce nikdo cítit. První týden bylo opravdové peklo. Vzpomínky se mi hrnuly do hlavy i v práci a musel jsem několikrát odběhnout na wc a tam jsem brečel několik minut. Jak říkám, první týden jsem si prošel pro mě peklem. Druhý týden ubylo slz, ale přibylo více přemýšlení a trápení. Vídával jsem jí v autě s klukama, vysmátou. To mě ještě více dostávalo, protože já trpěl (trpím) a ona vysmátá a uvolněná užívá života. Stále jí mám před očima jako tu hodnou, obětavou holku, která by pro mě udělala vše. Stačilo půl roku, kdy se změnila v uplně jinou osobu. Na tohle si často vzpomenu a strašně mě to mrzí. Projel jsem na internetu snad všechny stránky jak zvládat rozchod. Koupil jsem si včera knihu partneři a rozchody. Strašně rád bych jí řekl, jak moc mi ublížila, jak se trápim a jak mi je zle. Ale už v půlce tohoto týdne jsem začal jíst a začít chodit do posilovny a vidím alespon trochu změnu, že už mě něco začíná bavit. Když nepočítám moji životní lásku fotbal. Vím, že chybu nesou vždy oba, i tak to beru, že jsem se občas nechoval fajn, ale nikdy by mě nenapadlo, že se takhle zachová ona, když vím, jaká dřív uměla být a jak super vztah jsem s ní měl. Stále to hrozně bolí, když jí někdě vidím v autě nebo ve městě na dálku, tak se hned rozklepu a je mi na nic. Vrátím se o několik dní zpět.. Ale doufám, že jednoho dne si budu moci říct, že jsem to taky zvládnul. I rozchod z její strany se snažím brát pozivně v tom,že mi ukázal mé nedostatky a do příštího vztahu se budu snažit toho vyvarovat.Jak říkám, stále to moc bolí, chtěl bych aby si tohle přečetla a viděla jak moc mi ublížila. Ale vím, že jí už to je jedno, že ona v sobě žádnou tuhle myšlenku nemá. Ona si třeba vzpomene, ale nezpůsobuje jí to bolest. Není hodina kdy si na ní nevzpomenu. V noci se mi o ní zdá. Minulý víkend jsem jel vyplnit den nákupama do Prahy, kde jsme spolu často chodívali. Vlezl jsem do HM a hned se rozklepal a rozbrečel a jel hned 60km zpět domu.. dnes pojedu raději jinam. Musíme vypnovat každou volnou minutu nějakou aktivitou a tak věřím, že jednoho dne řeknu, že jsem tenhle souboj s bolestí vyhrál. Zatím prohrávám, ale za čas Vám sem napíšu jak jsem pokročil. Určitě se vrátím a napíšu. Zatím se všichni držte. Jsme v tom spolu a hlavně.. nejsme první ani poslední. Ikdyž to bolí jak svin*, žijeme jen jednou a čas tady máme omezený a přece nechceme trpět věčně. Zatím se mějte a držte se. Ahoj
  23. petr tuma11:09 dne 13.5. 2020 napsal/a u článku Jak poznat fake účty na Facebooku?
    sám razím myšlenku že21. .stol.je století FAKU.Ale čeho je moc toho je příliš...Jakoby fake byl jen na internetu...Jakoby mezi lidma ,ve vztazích ,ve vynášení rozsudků ,tzv.vyšetřování policie nevévodila LEŽ!Až to nabírá dojmu že to právě tak někdo ,ten zločinně nastavený stát, chce,a že např.milostné mailové podvody,sám obětí?,dodnes nevím ,když to čr policie odmítá šetřit/jen sepsaný protokol.../ Achtít po lidech na FB aby psali jen svým známým je neskutečná nepřirozenost...,když se v dobách izolace chtějí právě seznámit ,aby nebyly sami ,a klidně i ze zahraničí-určitě větší nad+ěje než na seznamkách -zde 99%fake,a nikdo to neřeší ,v mediích o tom drží hubu ,a hl.proto ,aby zakryly fakt že ženy jsou za vodou ,když nalezly do všech možných bordelů. Další aspekt je že se nechce aby se lidé dávaly dohromady ,bojovat společně za lepší svět -a tak židobolševická klaka chce tuto velkou možnost otrávit ,aby lidé kapitulovali ...když zde vládne fake
  24. Simona21:02 dne 10.5. 2020 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?
    Ahoj. :-) Naprosto ti rozumím. Já mám děti, ale chybí mi polovička, která by za mě/nás oba (on a ona mysleno) dýchal. Měla jsem prostě smůlu... No, jestli je tvá nabídka aktuální, kontaktuj mě. ;-) simonaviola@ymal.com :-D Ps. Nejsi v tom sám! Já stále ještě věřím, že mi to jednou výjde! ;-)...a nebojím se do toho jít na plno! :-)
  25. Simona20:56 dne 10.5. 2020 napsal/a u článku Jak se vyrovnat s rozchodem snadno a rychle?
    Super článek! Pobavil mě a i zvedl náladu. Po rozchodu (ani ne 72h na zpet) jsem se cítila dost na "pytel", ale tohle mi fakt bodlo! :-D dávám 1* ;-)