Kouzlo nedostupnosti: Méně je někdy více – 1. část

Za posledních pár týdnů mi přišlo několik hodně podobných dotazů:

Známe se chvíli. Včera jsem mu napsala, ale on mi vůbec nenapsal. Poslala jsem mu tři zprávy, ale on už dva dny neodepisuje. Jsem z toho zoufalá. Co dělám špatně?

Napsal jsem jí tři zprávy, ale ona už se mi neozvala. Co mám dělat? Byli jsme na rande, bylo to super, psal jsem jí každý den a najednou se odmlčela. Myslí to se mnou vážně? Mám ji psát? Mám jí zavolat? Co víc mám dělat proto, aby si mě všimla?

Odpověď je jednoduchá, buďte mazaní. Nedělejte nic.

Všemi mastmy mazané stvoření. Jak se jím stát?

Proč se stát také pěkně vyčůraným stvořením?

Jste totiž nejspíše ve vašem nově vznikajícím vztahu tím, kdo příliš tlačí na pilu. A to není nikdy dobře.

Vykašlete se na každodenní citové výlevy. Na slova o tom, jak moc toho druhého milujete a jak moc vám chybí.

Naopak – šetřete jimi jako s tím pověstným šafránem. Svůj nový objev občas podpořte lichotkami, občas jej pohlaďte po duši a pak zase zařaďte zpátečku. Nechcete přece, aby si na tohle zvykl a nevážil si toho.

Existuje zde také další důvod, proč něco takového nedělat ani za zlaté prase – jakmile budete vašemu miláčkovi vykládat, jaký je sexy mameluk a jak mu to vždy neuvěřitelně sekne, tak si to o sobě skutečně začne myslet a vám dá brzo kopačky. Jelikož mu neskutečně naroste ego (typické je to zejména u mužů). To není vaším cílem. Vaším úkolem je, abyste vašemu miláčkovi scházeli. A to tak, že hodně.

Vy pro váš protějšek musíte být vzácní. A podle toho se musíte taky občas zachovat. A to neplatí jenom v začátcích, ale je třeba si onen punc nedostižitelnosti zachovat i v pozdější fázi vztahu.

Buďte pány situace

Ponechte i druhou stranu v občasné nejistotě. Nebojte se, vašeho partnera to nezabije. Nechte svůj protějšek přemýšlet nad tím, co se s vámi zrovna děje, proč ihned neodepisujete nebo proč jste tentokrát nepřiběhli jako poslušný Alík ke svému pánečkovi.

Zní to možná divně, ale právě díky tomu se vám nestane, že vás druhá strana odkopne jako použitý hajzlpapír.

Přijde mi, že v mezilidských vztazích je fakt nejlepší dělat naprostý opak toho, co vám srdce velí. Je to na hlavu postavené, ale je to tak.

Poznámka pro ženy: Neplatí to v případě, kdy si nakonec řeknete, že partnera tou ocelovou pánvičkou po té hlavě přece jenom nepraštíte. V takovém případě prosím raději nejdříve odložte ten několikakilový kus plechu a pak mu ji klidně láskyplně natáhněte pevně sevřenou pěstí :-).

Poznámka pro muže: I když to svádí, radím za žádných okolností nedráždit hada (přítelkyni) bosou nohou v kuchyni (= osahávat její rajcovní zadeček v zástěře / teplákách / tangách, když zrovna kuchtí oběd). Jestliže máte stále nutkání tak učinit, přečtěte si nejdříve článek: Plácl přítelkyni po zadku a ona ho bodla. Ale zpět k tématu.

Btw. víte, že tento článek je také na Leyter.com :-)? A je tam toho daleko více!

Proč byste měli hrát tuto pitomou hru?

V počátku budování vztahu (ale i později) musíte v druhém vzbudit určitou touhu vás vidět a poznávat. Vytvořit zájem. Proč?

Je to stejná analogie jako s penězi.

Když vám dá strejda v patnácti letech 5 000 Kč, moc si jich asi vážit nebudete. Vyběhnete ven a koupíte si tyto prachy bez rozmyslu třeba tisíc lízátek.

Když si však onu pětitisícovku budete muset zasloužit (= vydělat poctivou prací) a zabere vám to třeba dva týdny perné práce, budete si toho kousku papírku vážit kapánek jinak. A rozhodně pak tuto bankovku jen tak nezmuchláte do kapsy a nebudete riskovat, že ji ztratíte někde při procházce po pavlači. Ale hezky ji úhledně srolujete do peněženky a ještě si dáte pozor, abyste ji nedejbůh nepokrčily její hranaté rožky.

A totéž bude dělat i váš objev. Bude se k vám chovat trošku jinak, když bude pořád cítit, že nemá stále nic jisté. A že se musí snažit, aby si získal vaši pozornost. Bude si pamatovat, kolik úsilí musel věnovat tomu, aby vás získal. Bude si vás vážit více.

Jak ale zjistit, že se chováte jako poblázněný trotl?

Nejtěžší je prozřít (fuj, to je jak fráze z Avatara: „Zřím tě!“). Co tím chtěl básník říct?

Je nutné si uvědomit onen moment, kdy se chováte jako pejsek, který dolézá poslušně za svým páníčkem (= váš objev), který po něm však nemilosrdně hází ručním granátem (= tak trošku na vás sere).

K tomu jsou perfektní kamarádi, kteří vám řeknou, že se chováte jako totální idiot – díky bohu za ně. Jakmile vás upozorní, že se chováte divně, zbystřete a hlavně je hned neposílejte do prdele. Vraťte se zase do starých kolejí, ve kterých jste byli dříve – když jste byli single (taky jste tehdy nejspíše každý jarní den nehořekovali nad tím, že vám někdo nepíše).

A nebo už musíte mít nějaké životní zkušenosti za sebou a dojde vám to i samo, že se měníte tak trochu proti své vůli a chováte jako vypatlaný geňko se zatměním mozku, zamilovaný debil, blbeček, vůl, kráva – doplňte si jakékoliv slovo, které vám zde lépe pasuje :-).

Důležité je si uvědomit, že cílem není doběhnout vždy poslušně za svým protějškem pokaždé, když hvízdne, ale uchovat si onu určitou nedostupnost. Vzácnost. Být občas tím, koho se ten druhý bude muset taky doprošovat.

PS: Přišel mi takový zajímavý dotaz, co dělat v případě, když jste se se svým objevem vyspali už na 2. či 3. schůzce a od té doby se neozval? Rada je jednoduchá – příště zkuste nespat se svým objevem hned na 2. či 3. schůzce :-).

Přečtěte si pokračování tohoto článku: Kouzlo nedostupnosti: Donuťte váš objev, aby po vás toužil!

 

Foto:

http://www.everystockphoto.com/photo.php?imageId=3501970&searchId=afe46e385e9daa08421924811d819066&npos=109

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Current ye@r *

Článek ”Kouzlo nedostupnosti: Méně je někdy více – 1. část” má již 7 komentářů.

  1. Ivula13:18 dne 7.6. 2019 napsal/a

    Hezký den. S úsměvem jsem si přečetla toto vztahové zamyšlení. Hned jsem si vzpomněla na jednu vlastní zkušenost.
    Pan Božský dlouhé měsíce komunikoval a choval se tak, jak se zamilovaní lidé chovají (takže trochu jako zblbnutý cvok), já samozřejmě také tak. Vztahy se vyvíjejí, intenzita samozřejmě trochu opadá a tak se asi hoch lekl, že vypadá jako blb a začal se dělat vzácným.
    Upřímně, chvilku jsem s ním tu hru na kličkovanou hrála, ale nakonec mi to přišlo poněkud dětinské a nedůstojné. Takže místo vážení si jeho pozornosti mi došla s tou komedií „na vzácného“ trpělivost a ty kopačky mu dala. Proto přikládám jeden drobný postřeh….NEPŘEHÁNĚJTE TO S TOU VZÁCNOSTÍ, NE KAŽDÉHO TATO KOČKOVANÁ BAVÍ. Snadno docílíte opačného efektu…ty kopačky dostanete.
    I tak moc děkuji za tento web, ráda ho čtu.

  2. Jarda14:04 dne 24.3. 2019 napsal/a

    Je to těžký, když ona je dost atraktivní, věčně kolem ní bzučí množství nápadníků. Hrát tvrdě se občas nevyplácí ale být měkkej se vždy nevyplácí. Nevěřit si je cesta do pekel bruvs.

  3. Pavel17:13 dne 30.9. 2018 napsal/a

    Dobrý den. Reaguji na příspěvěk,kde se píše,že si máme dát odstup a neběhat za protějškem jako pejsek. Máme pětiletý trošku sekaný vztah. Jsme oba hrdé osobnosti,které se dokázali pohádat kvůli blbosti. Před časem jsme se rozešli,ale vnitřně to ani jeden z nás nechtěl. Před týdnem jsme se náhodou potkali a náš pohled byl pro mě dost udivující. Prostě ta láska tam je a moc. Nakonec jsme si i zatancovali a pevnější sevření a teplo jsem už dlouho necítil. Popravdě,ikdyž to tak být nemusí jsem citil,že i protějšek mě pořád miluje. Už to trvá dlouho a podle mého názoru je to pravá láska. A ona to určitě ví také. Muj dotaz prosím. Když sme dva blázni tak strašně hrdí,ale díky tomu si nedokážeme ani napsat blbou zprávu,protože by okamžitě protějšek zjistil,že dolízám. Co mám v tomto případě dělat? Obávám se totiž toho,že její reakce by byla pro mě nevyhovující,kdyby zjistila,že je teď vlastně nad věcí.

  4. H.07:42 dne 5.3. 2014 napsal/a

    Hlavne bych chtěla vyjádřit poděkování za článek, ve kterém jsem si
    přečetla, ze nejsem žádná kráva, co bude čekat na par písmenek ! :-D
    musela jsem se sama sobě zasmát, jak jsem jeste tři tydny byla schopna
    takhle uvažovat samostatne. Jsem právnik, zvykla mit vsechno a hned.

    A pak se to stalo – pan dokonalý me potkal, vzal si cislo a pozval me ma
    večeři. Vsechno proběhlo v pohode. Strávili jsme spolu 6 hodin a meli
    si co říct. Pak jsem navrhla rande ja, souhlasil, vecr predtim potvrdil a
    pak to přišlo. Nakopnuti do prdele. Tři hodiny pred rande odreknuti
    rande. Do tohoto okamžiku jsme byla stále ta statna blondýna, co se
    vyrovná. Ale pak zavolal, omlouval se, tři ctvrte hodiny rozhovor. Moje
    srdce zaplesalo, přesně, jak se píse ve vašem článku. Zacala jsem se
    chovat jako kráva, Za tři dny jsem mu napsala prani k narozeninám a
    prisla odpověď: děkuji moc za prani. A dal nic. Napsala jsem: neni zač.
    :-D Je to třetí den a ja si připadala jako totální kráva. A stalo me moc
    úsilí uz dal nepsat a ignorovat.

    Az dnes jsem si vytáhla hlavu ze zadku a jsem připravena ho zase udržovat dal od sebe hned, jak se ozve.

    Psat mu rozhodne uz nebudu, musela bych si prsty urazit. A přesně , jak píšete, trpělivost přináší růže.

    Dekuju za clanek, kterej me utvrdil a zvedl náladu. Opravdu jsem Cumela na mobil a profackovala se az dnes.

    H.

    1. Sarka10:28 dne 2.4. 2019 napsal/a

      Jezis to jsem se nasmala. Diky za to. Mam podobne zkusenosti 😂😂😂😂

  5. Meryl10:44 dne 21.10. 2013 napsal/a

    Tento blog ctu jiz delsi dobu. Nejcasteji v noci, kdyz nemohu spat. Vzdycky jsem si rikala, ze se tady vsichni sveruji, placou si na rameni a pritom to chce jediny, posunout se dal, zapomenout, nadechnout se! I kdyz je to tezky.

    A dnes si rikam, ze se sverim se svym „trapenim“. X let vdana, dve deti, manzel mi byl loni pred vanoci neverny. Dilema zustat spolecne ci odjet k rodicum na svatky. Zustala jsem, rodice prijeli a bylo to vcelku fajn. 26.12.mi manzel rekl, ze nevi, zda-li s nami chce byt, zda-li nekde na nej neceka neco lepsiho. Co na to rict…
    Odjel v lednu bezet Jizerskou 50, cela rodina jsme jeli s nim jej podporit. Pak se dozvidam, ze si chodi s jinyma slecnama do kina….a doma tvrdi, jak je s kamaradem na pivu.
    Nevim jak vy, ale pro me je kino rande..

    No nic, narodilo se druhe dite, situace se nezmenila. Podstatnou slozkou je, ze manzel se se mnou odmita milovat, sexualne nezijeme rok/y/. Zplozeni druheho ditete bych nazvala zazrakem. S usmevem rikam, ze mam sex jednou za rok a hned jsem tehotna :)

    Ani narozeni syna manzela neprimelo k tomu, aby se zacal chovat lepe, vic si me vsimal, snazil se, dal mi najevo, ze me/nas nechce ztratit. Napsala jsem mu milion smsek, trilion emailu, rekla bilion slov a cinu bylo nespocitane. Mozna toho bylo prilis, mozna jsem jej mela nechat a hledet si sveho.
    Podotykam, ze nejsem zadna bezducha, oskliva, tlusta Douchova.

    Co ted? Najit si milence, neresit to a starat se jen o sebe a deti? Treba nas zaregistruje?
    Chci jej vubec jeste? Na svete je tolik muzskych! Rozbit detem rodinu jen kvuli tomu, ze se mnou odmita komunikovat, resit to, nebo jej k tomu neumim nasmerovat. Samozrejme je to chyba nas obou. Nehazim vsechnu spinu na nej.

    Omlouvam se za trosku chaoticky email.

    1. michelllin17:34 dne 21.10. 2013 napsal/a

      Clovek by mel delat vse pro to, aby byl spokojeny. Coz ty evidentne nejsi. Nevyhovuje ti to a takovy vztah asi nema podle me smysl. Nemuzu to objektivne posoudit, kde se stala chyba, ci je to vina a jak bych se choval na tvem miste ja. Ale dle toho, jak to popisujes, bych si proste sbalil kufry a s milym manzelem se rozloucil. Zmenit se asi nechce, je mu to jedno. Mozna by ho trochu probralo, kdybys mu rekla, ze zkratka odchazis. Ale pocitej s tim, ze to neznamena, ze se cely hned zmeni a bude vse OK. Vim, ze s detmi je to tezke rozhodovani. Ale nezaslouzi si lepsi zivot se spokojenou mamou a mozna i (casem) jinym a lepsim otcem? Pokud nevi, zda s vami chce byt, rozhodni to za nej. Postav jej pred hotovou vec. Pak se bude muset proste rozhodnout hned. Pac ty se snazis, jenom vyhrozujes. Mel by pochopit, ze to zkratka uz neni prdel. Hlavne nebud mekka. Kdyz bude slibovat, dej mu neco jako zkusebku – budete mit oba dost casu si to promyslet – pul roku je takova fajn doba na to udelat si ve vsem jasno. Bud to bude lepsi a das mu sanci a nebo jej posles do haje.

      Zatim je to jen o tom, co chce on. Melo by to byt take trochu o tobe.

      PS: Milencem bych to asi ted nelepil :-)