Pravopisně správně je pouze varianta krumpáč. Zejména mezi staršími lidmi se však objevuje i patvar krompáč, který rozhodně do spisovné češtiny nepatří. Abychom zjistili správný tvar, musíme zjistit, odkud se k nám slovo krumpáč dostalo. Nejedná se totiž o ryze české slovo, ale o pojem, který do české slovní zásoby přešel z němčiny.

Krumpáč, krumpáč, mnoho lidí již tento pracovní nástroj určitě drželo v ruce, ale jen málokdo se zamyslel nad původem slova. Přitom je to z hlediska pravopisu velice důležité. Pojďme si to tedy přiblížit.

Základem slova je „krumm“, proto krumpáč

České slovo krumpáč vzniklo z německého Krummhacke (přičemž krumm znamená křivý, zahnutý). A právě tato část slova se stala základem slova pro český výraz krumpáč. Je tedy zřetelné, že pravopisně správně je pouze krumpáč, nikoliv krompáč.

Kdo by snad nevěděl, co slovo krumpáč znamená, tak krátce připomeneme i jeho význam. Krumpáč je označení pro pracovní nástroj, který se skládá z násady a železného konce, který má dvě ramena. Nástroj je určen ke kopání půdy.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova krumpáč:

• Romský spoluobčan pracoval tak usilovně, až zlomil násadu od krumpáče.
• Kdybych si chtěl koupit krumpáč, tak bych vybíral pouze z nabídky Fiskars.
• Mě práce s krumpáčem nedělá dobře, dělají se mi potom mozoly.
• Když se tak na tebe dívám, tak ty snad držíš krumpáč v ruce poprvé, ne?
• Dřív nebyla taková technika jako dnes, tenkrát se vše kopalo krumpáčem.
• Ty znáš krumpáč jen z toho tvého Minecraftu!
• Výkopy se kopaly jen krumpáčem.