A opět je tu ten problém, zda psát předložku a podstatné jméno zvlášť, nebo dohromady. V tomto konkrétním případě se nejedná o spřežku, ale o ustálené spojení. Proto se píší obě slova zvlášť.

Pravopisně správně je pouze „ku prospěchu“

Určitý zmatek může do pravopisu vnést předložka „ku“, která se řadí mezi zastarávající předložky a běžně se používá pouze v ustálených spojeních. Některým lidem uniká, že má stejný význam, jako klasická spojka „k“, která se v současném českém jazyce používá častěji.

V případě, že chce někdo vyjádřit, že je něco někomu prospěšné, je možné použít ustálené slovní spojení „ku prospěchu“.

Příklady SPRÁVNÉHO užití ustáleného slovního spojení „ku prospěchu“:

• I když si myslel opak, nakonec to bylo ku prospěchu věci.
• Změna opatrovnictví byla dítěti ku prospěchu.
• Rozvod byl pouze ku prospěchu mé manželky, já jsem přišel na buben.
• Musím říct, že rozhodnutí ministra Babiše nebylo ku prospěchu podnikatelů.
• Přidat více peněz do vědy by bylo určitě ku prospěchu lidstva.
• Politici nedělají nic ku prospěchu občana, chtějí si jen namastit kapsy.
• Střídání gólmanů v hokejové reprezentaci bylo jen ku prospěchu věci.