Liknavost je slovo, které se v současném českém jazyce příliš nepoužívá. Možná i to je důvod, proč se v něm chybuje. A přitom si stačí pamatovat, že se nejedná o slovo cizího původu.

Liknavost vychází ze staročeského výrazu „liknovati se“, který se používal ve smyslu zdráhat se, vyhýbat se, štítit se, váhat. Během let došlo k určité změně výrazu, ale pravopis byl do značné míry zachován.

Pravopisně správně je pouze liknavost!

Ale jak už jsme naznačili výše. Když si nevíte rady s pravopisem u slova liknavost, stačí použít běžné jazykové poučky. V tomto případě zejména o vyjmenovaných slovech. A protože liknavost mezi vyjmenovanými slovy nenajdete, a nejedná se ani o slovo příbuzné nebo odvozené, není důvod pro psaní „y“.

Na závěr bychom měli zmínit ještě význam. Liknavost je synonymem pro lhostejnost, netečnost, zaostalost, váhavost, zdlouhavost. Liknavý člověk je tedy takový, který má všechno na salámu.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova liknavost:

• Petrova liknavost omezovala jeho šanci na kariérní růst.
• O liknavosti celé akce jsem už několikrát hovořil.
• Z tvého podání marketingové komunikace liknavost doslova stříká.
• Jeho liknavost mu brání v navázání sexuálního vztahu.
• S jeho liknavostí nikdy žádnou holku neošuká.
• Liknavost soudů v České republice je trestuhodná.
• Liknavost je hrozná vlastnost a u mužů mě odrazuje.
• V křížovce se vždy ptají na synonymum slova liknavost.
• Dá se liknavost klasifikovat jako nemoc?
• Kvůli zbytečné liknavosti mu prodali poslední last minute zájezd rovnou před nosem.