Vyznáte se s jistotou v pojmech jako je obchodní přirážka, marže nebo rabat? Pokud jste si do této chvíle mysleli, že se jedná pouze o různá pojmenování jedné věci, mýlíte se a raději ve čtení pokračujte. Pokud si nejste jisti, jaký je mezi těmito odlišnými pojmy rozdíl, čtěte dále.
K nejčastější záměně dochází v případě pojmů marže a obchodní přirážka, rabat, zisk.
Nejdříve začněmě příkladem:
Příklad: Kolik je marže, obchodní přirážka, rabat a zisk, když prodejní cena zboží je 150 Kč a nakupujete ho od výrobce za 100 Kč, zákazníkovi pak zboží prodáte za 140 Kč a další související náklady máte spočítané na 20 Kč.
Prodejní cena = 150 Kč
Nákupní cena = 100 Kč
Reálná prodejní cena zákazníkovi = 140 Kč
Náklady = 20 Kč
Výsledek:
Marže = 33, 3 % (150 – 100 ) / 150 * 100 = 33,33 %)
Obchodní přirážka = 50 % (150 – 100 ) / 100 * 100 = 50 %)
Pro lepší orientaci si můžeme pamatovat, že marže je v procentuálním vyjádření menší než obchodní přirážka v korunovém vyjádření.
Marže je vždy menší než obchodní přirážka.
Rabat = 6,67%
Zisk (hrubý zisk) = 20 Kč
Marže = výnos z prodeje (počítá se shora = dělí se vyšší částkou/prodejní cenou)
Obecný vzorec pro výpočet marže je: marže = ((ProdC – NákC) / ProdC) * 100
ProdC = prodejní cena výrobku
NákC = nákupní cena výrobku
Marže se dá také vyjádřit tímto vzorcem:
marže = (Zisk / Prodej) * 100
Při výpočtu marže je v čitateli zlomku rozdíl mezi cenou, za kterou se produkt prodává, a cenou, za kterou byl nakoupen (tj. čistý zisk bez započítání provozních nákladů). Prodejní cena je základem a tvoří 100 %, proto je umístěna ve jmenovateli zlomku.
Marže obvykle nenabývá hodnoty 100 % a více. V případech, kdy je „marže“ vyšší než 100 %, se obvykle jedná o obchodní přirážku.
Limita marže 100 % je dána tím, že vždy existuje nějaká nákupní cena, do které musí být zahrnuty všechny související vstupy a náklady, včetně dlouhodobých a krátkodobých nákladů, režijních nákladů, odpisů, kurzových rozdílů a podobně. Výjimečně se může zdát, že marže přesahuje 100 %, což by implikovalo, že nákupní cena je záporná, tedy že platby spojené s nákupem nehradí odběratel, ale dodavatel. Takové situace jsou však v reálném ekonomickém prostředí vzácné a obvykle neudržitelné, protože dlouhodobě prodávat zboží nebo služby za zápornou cenu vede dodavatele k ekonomické nevýhodnosti a ztrátě. Vztah mezi dodavatelem a odběratelem by v takovém případě nebyl dlouhodobě udržitelný a musel by se změnit směrem k rovnovážnému nebo ziskovému obchodování.
Marže je mírou toho, kolik podnik vydělává na prodeji po započítání přímých nákladů na prodané zboží nebo služby.
Marže se vyjadřuje v korunách nebo v procentech a je vypočtena na základě celkové ceny zboží (prodejní cena výrobku). Marže je jinými slovy také výdělek/výnos, zkrátka to, co činí náš zisk. Je to rozdíl z ceny, za kterou obchodník zboží prodává s odečtením ceny, za kterou zboží kupuje. Do podílu marže patří také DPH, který přirozeně marži, tedy obchodníkův výnos sníží.
Oproti tomu marže sama o sobě ještě není zisk. Zisk je výsledek, když od marže odečteme veškeré náklady spojené s nákupem a prodejem zboží (například další náklady za zaměstnance, prostory, software apod.)
V Excelu lze marži vypočítat použitím jednoduchého vzorce v buňce: Zapište rovnici do buňky = (Prodejní cena – Nákupní cena) / Prodejní cena * 100. Místo vynásobení 100 lze také změnit formát buňky na procenta. Příklad umístění hodnot:
- Buňka A1: Nákupní cena
- Buňka B1: Prodejní cena
- Buňka C1: Marže Vzorec v buňce C1 bude: = (B1-A1)/B1 * 100
Pro výpočet prodejní ceny na základě nákladů a požadované marže použijte vzorec: = Náklady / (1 – Marže v %)
Konkrétní příklady výpočtu marže:
- Pokud je nákupní cena 50 Kč a prodejní cena 60 Kč, marže = ((60 – 50) / 60) * 100, což je přibližně 16,7 %.
- Pokud je nákupní cena 50 Kč a prodejní cena 100 Kč, marže = ((100 – 50) / 100) * 100, což je 50 %.
- Pokud je nákupní cena 50 Kč a prodejní cena 200 Kč, marže = ((200 – 50) / 200) * 100, což je 75 %.
Další příklad: Když prodáváte zboží za 150 Kč a nakupujete ho od výrobce za 100 Kč, marže na jednom kusu zboží je v absolutní hodnotě 50 Kč. Prodejní cena (celková cena) produktu, je 150 Kč.
Výpočet: (150 – 100 ) / 150 * 100 = 33,33 %
150 Kč – 100 Kč je 50 Kč, ovšem ze základu 150 Kč to představuje marži 33,3 %
Další příklad: Představme si, že nakupujete kávu za 70 Kč a prodáváte ji za 100 Kč.
Pojďme si částky vypočítat. 30/100 = 0,3. To znamená, že hodnota marže je 30 %.
Obchodní přirážka = výnos z nakoupeného zboží (počítá se zdola = dělí se nižší částkou/nákupní cenou)
Obecný vzorec pro výpočet obchodní přirážky je: obchodní přirážka = ((ProdC – NákC) / NákC) * 100
Obchodní přirážka v ekonomickém smyslu reprezentuje procentní rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou produktu či služby. Podnikatelé prodávají zboží za cenu vyšší než jejich nákupní cena, a rozdíl mezi těmito cenami tvoří jejich zisk před zahrnutím jakýchkoliv dalších nákladů. Tato přirážka je definována jako vztah mezi ziskem a nákupní cenou, která je považována za 100%, a může dosáhnout hodnoty vyšší než 100%. Na rozdíl od obchodní přirážky, marže je vypočítávána z prodejní ceny a obvykle nepřesahuje 100%.
Pro lepší orientaci si můžeme pamatovat, že marže je v procentuálním vyjádření menší než obchodní přirážka v korunovém vyjádření.
Marže je vždy menší než obchodní přirážka.
Obchodní přirážka se udává (nejčastěji) v procentech. Je to ta částka, kterou jsme k nákupní ceně přirazili. Přirážka se často používá v případě naceňování zboží. Obchodník si určí, kolika procentní chce mít přirážku na každém zboží. Přirážka je navýšením nákupní ceny a tím vytvoření ceny prodejní. Výsledným číslem se pak vynásobí nákupní cena a výsledná prodejní cena pak tvoří součet nákupní ceny absolutní hodnoty přirážky (například v korunách).
Příklad:
Obchodní přirážka = 50 % = 0,5
Nákupní cena = 100 Kč
Obchodní přirážka v Kč = 100 * 0,5 = 50 Kč
Za kolik prodejce daný výrobek prodává = 100 + 50 Kč = 150 Kč
Rabat
Pojem rabat = sleva = označuje slevu z obvyklé ceny, která je zákazníkovi poskytnuta. Pro lepší představu je to předem sjednaná srážka z ceny, kterou poskytne dodavatel svému odběrateli (slevuje z své obvyklé ceny). Rabat se často špatně zaměňuje s marží. Zkrátka si pamatujte, že rabat znamená sleva.
Nejčastěji se rabat vyjadřuje v procentech z ceny.
Byť v reklamě často se používá ta varianta, která je více zajímavá z pohledu zákazníka. Proto například použijete spíše ve vizuálu sleva až 70 % (než byste zákazníkovi říkali, že reálně ušetří jen 7 Kč a naopak – místo 10% slevy je pro zákazníka přitažlivější (u dražších produktů, například u televize/auto/PC/dům) právě ona částka v korunách (ušetříte až 1 000nebo 10 000 Kč, protože zde pracuje už pracuje určitá psychologická hranice, která je pro každého trochu jiná, ale řekněme, že pro běžného průměrně vydělávajícího člověka je již 1 000 Kč částka, nad kterou už bude nejspíše přemýšlet a proto jej taková inzerce nejspíše upoutá více).
Vzorec pro výpočet rabatu v absolutní hodnotě:
Rabat= ProdC – ProdR
ProdC = prodejní cena výrobku = prodejní cena je cena, za kterou obchodník původně nabízí zboží nebo službu.
ProdR = zákazníkova reálná prodejní cena po započtení rabatu = cena, za kterou bylo zboží nebo služba nakonec prodána po uplatnění rabatu.
Vzorec pro výpočet rabatu v procentech:
Rabat (%) = ((ProdC – ProdR) / ProdC) * 100
Rabat v procentech vyjadřuje, jaký podíl z původní prodejní ceny tvoří snížení ceny v důsledku rabatu. To je užitečné pro porovnání úrovně slevy u různých produktů nebo služeb bez ohledu na jejich absolutní cenu.
Z našeho vzorového příkladu výše pak jen dosadíme do vzorce:
Prodejní cena = 150 Kč
Reálná prodejní cena zákazníkovi = 140 Kč
(150 150−140 )×100
Výsledkem je, že rabat je 6,67 %
Zisk
Vzorec pro výpočet zisku:
Zisk = Příjmy – Náklady
Zisk představuje částku peněz, která zbývá po odečtení všech nákladů, výdajů, daní a dalších obchodních nákladů od celkových příjmů. Zisk ukazuje, kolik peněz podnik vydělal během určitého období po zaplacení všech nákladů a je ukazatelem celkové finanční úspěšnosti podniku.
Můžeme se také často setkat s pojmy čistý a hrubý zisk. Hrubý zisk a čistý zisk jsou dva základní ukazatele finančního výkonu v podnikání, ale odlišují se v tom, co přesně měří a jak jsou vypočítány.
Hrubý zisk
Hrubý zisk – co to je?
Hrubý zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy (z prodeje zboží a služeb) a náklady na prodané zboží (COP). Tento ukazatel nezahrnuje jiné provozní výdaje, daně, úroky ani jiné náklady. Hrubý zisk poskytuje přehled o efektivitě výrobního nebo nákupního procesu společnosti. Vyjadřuje se obvykle jako absolutní částka, ale může být také prezentován jako procento z celkových příjmů (hrubá marže).
Výpočet hrubého zisku – vzorec
Hrubý zisk = Celkové příjmy – Náklady na prodané zboží
V našem příkladu bychom pak doplnili hodnoty:
140 Kč – 100 Kč – 20 Kč = 20 Kč = to by byl hrubý zisk
Čistý zisk
Čistý zisk – co to je?
Čistý zisk, někdy označován jako čistý příjem, je suma peněz, která zbývá po odečtení všech nákladů, výdajů, daní a dalších obchodních nákladů od celkových příjmů. Je to konečná částka, která ukazuje, kolik podnik vydělal nebo ztratil během daného účetního období po všech finančních transakcích. Vyjadřuje se jako absolutní částka, ale může být také vyjádřen jako procento z příjmů (rentabilita).
Pod pojmy „Náklady na prodané zboží“, „Provozní náklady“, „Daně“, „Úroky“ a „Ostatní výdaje“ rozumíme následující kategorie výdajů, které podnik může mít:
- Náklady na prodané zboží (Cost of Goods Sold – COGS) – toto jsou přímé náklady související s výrobou prodaných zboží nebo služeb. Zahrnují materiál, přímou práci a případně přímé výrobní náklady. Tento údaj je důležitý pro výpočet hrubého zisku.
- Provozní náklady – provozní náklady zahrnují výdaje potřebné pro běžný chod podniku, které nejsou přímo spojené s výrobou zboží. To zahrnuje například platy zaměstnanců (kromě těch, kteří pracují přímo na výrobě), nájemné, náklady na marketing, správu a obecné podnikové výdaje.
- Daně – to jsou náklady spojené s daňovými povinnostmi podniku. Může jít o daň z příjmu, DPH, sociální a zdravotní pojištění a další daně, které musí podnik platit podle právních předpisů dané země.
- Úroky – úroky jsou náklady spojené s půjčkami a úvěry. Patří sem úroky z bankovních úvěrů, úvěrových linek, hypoték a jakýchkoli dalších dluhů, které podnik může mít.
- Ostatní výdaje – tato kategorie zahrnuje všechny výdaje, které se nevejdou do předchozích kategorií. Mohou to být mimořádné, jednorázové výdaje, náklady na opravy a údržbu, pokuty nebo jakékoli jiné neobvyklé výdaje.
Už jste četli? Viz x viz.
Výpočet čistého zisku – vzorec
Čistý zisk = Celkové příjmy – (Náklady na prodané zboží + Provozní náklady + Daně + Úroky + Ostatní výdaje)
V našem případě bychom pak tedy potřebovali doplnit ještě další náklady – dejme tedy tomu, že kromě nákladů 20 Kč máme zde ještě další výdaje jako provozní náklady 2,63 Kč, daně 1,12 Kč, úroky 0,01 Kč, ostatní výdaje 0,34 Kč.
Tato rozdělení jsou náhodná a mají sloužit pouze jako příklad toho, jak mohou vypadat třeba ještě další náklady firmy. Ve skutečné situaci by se tyto hodnoty určovaly na základě skutečných nákladů.
- Provozní náklady (PN) = 2,63 Kč
- Daně (D) = 1,12 Kč
- Úroky (U) = 0,01 Kč
- Ostatní výdaje (OV) = 0,34 Kč
Odečetli bychom tak zbývající náklady od hrubého zisku:
Čistý zisk = 20 Kč – (2,63 Kč + 1,12 Kč + 0,01 Kč + 0,34 Kč) = 16,90 Kč
Takže čistý zisk je 16,90 Kč po započtení provozních nákladů, daní, úroků a ostatních výdajů.
