Mediátor je nestranná osoba, která vede jednání mezi stranami sporu, ale sama nic nerozhoduje. V českém právu má chráněnou podobu: zapsaný mediátor je fyzická osoba zapsaná v seznamu, který vede Ministerstvo spravedlnosti, a jeho práva a povinnosti určuje zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci.

Profese mediátora je v Česku poměrně mladá, zákon o mediaci nabyl účinnosti 1. září 2012. Mediátor není soudce, není rozhodce podle zákona č. 216/1994 Sb., není advokát jedné strany a není terapeut. Nejsrozumitelněji se jeho role popíše tím, co má a co nemá pravomoc udělat.

Mediátor řídí jednání, o obsahu dohody rozhodují strany

Mediátor odpovídá za proces, nikoli za výsledek. Řídí, kdo kdy mluví, kdy se přejde k oddělenému jednání s jednou stranou a kdy se sedne zpět ke společnému stolu. Zákon č. 202/2012 Sb. říká výslovně, že za obsah mediační dohody odpovídají pouze strany konfliktu.

Podle § 8 zákona o mediaci provádí mediátor mediaci osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí. Musí respektovat názory stran a vytvářet podmínky pro jejich komunikaci. O všem, co by mohlo zpochybnit jeho nestrannost, informuje strany bez zbytečného odkladu.

Jedno omezení bývá pro klienty překvapením. Mediátor nesmí podle § 8 odst. 3 poskytovat právní služby ohledně konfliktu, ve kterém vede mediaci, a to i když je zároveň advokátem. Nemůže tedy jedné straně poradit, jestli by u soudu uspěla, ani sepsat žalobu po neúspěšné mediaci.

Mlčenlivost mediátora chrání i to, co zaznělo před smlouvou

Mlčenlivost upravuje § 9 zákona o mediaci a je postavená široce. Mediátor mlčí o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s přípravou a výkonem mediace, a to i po vyškrtnutí ze seznamu. Vázán je i tehdy, když smlouva o provedení mediace nakonec vůbec nevznikla.

Zprostit ho mlčenlivosti mohou podle § 9 odst. 2 pouze všechny strany konfliktu společně. Jedna strana to sama nezvládne, takže si nikdo nemůže mediátora dodatečně předvolat jako svědka ve svůj prospěch. Podle § 9 odst. 3 jsou výjimky úzké a týkají se řízení o sporu mezi mediátorem a stranou konfliktu, dohledu nad jeho činností a kárného řízení.

Porušení mlčenlivosti podle § 9 odst. 4 je přestupkem, za který lze uložit pokutu až 100 000 Kč. Stejná povinnost dopadá na asistenty a další osoby, které se na přípravě mediace podílejí. Bez této ochrany by strany u stolu neřekly věci, které u soudu neřeknou.

Zapsaným mediátorem se stane jen držitel magisterského diplomu

Zápis do seznamu mediátorů není formalita. Ustanovení § 16 zákona o mediaci vyžaduje pět podmínek splněných současně. Za podání žádosti o zápis se Ministerstvu spravedlnosti platí 5 000 Kč.

• Plná svéprávnost žadatele podle § 16 zákona o mediaci.
• Bezúhonnost podle § 16 zákona o mediaci, kterou vylučuje odsouzení za úmyslný trestný čin nebo za nedbalostní čin spáchaný v souvislosti s výkonem mediace.
• Vysokoškolské vzdělání podle § 16 v magisterském nebo navazujícím magisterském programu, případně uznané zahraniční vzdělání téhož stupně.
• Složená zkouška mediátora, nebo uznání odborné kvalifikace podle zákona č. 18/2004 Sb.
• Žadatel nebyl v posledních pěti letech před podáním žádosti ze seznamu vyškrtnut.

Obor vysoké školy zákon č. 202/2012 Sb. nepředepisuje. Mezi zapsanými mediátory jsou proto právníci, psychologové, sociální pracovníci i lidé z byznysu. Mediace stojí na komunikaci a vyjednávání, do nichž právo vstupuje jako rámec, a ne jako obsah práce.

Zkouška má písemnou i ústní část

Zkoušku zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti podle vyhlášky č. 277/2012 Sb. Advokáti ji podle zákona o advokacii skládají u České advokátní komory. Podle § 23 zákona o mediaci ministerstvo umožní zkoušku do 6 měsíců od doručení žádosti a poplatek za připuštění ke zkoušce činí 5 000 Kč.

Písemná část probíhá jako test u Justiční akademie a ověřuje znalost práva občanského, rodinného, obchodního a procesního i samotného zákona č. 202/2012 Sb. Kdo projde, postoupí k ústní části. Ta zkoumá schopnost vést jednání, pracovat s emocemi u stolu a zvládat etická dilemata.

Nad základní zkouškou stojí ještě zkouška z rodinné mediace, u níž je poplatek rovněž 5 000 Kč. Kdo chce být zapsán jako rodinný mediátor, musí nejprve složit obecnou zkoušku mediátora. Spory rodičů o péči o děti vyžadují jinou průpravu než spor dvou firem o fakturu.

Seznam mediátorů vede ministerstvo a je veřejně přístupný

Seznam mediátorů je informačním systémem veřejné správy podle § 15 zákona o mediaci. Vede ho Ministerstvo spravedlnosti, u advokátů Česká advokátní komora. Veřejně přístupný je na portálu mediace.justice.cz, kde se ověří, jestli má někdo právo označení zapsaný mediátor používat.

Údaje, které seznam podle § 15 zákona o mediaci vede, umožňují filtrovat podle kraje, specializace i jazyků. Kdo řeší přeshraniční obchodní spor, najde tak mediátora s angličtinou nebo němčinou. Kdo řeší péči o děti, hledá zápis u rodinné mediace.

Zapsaný mediátor má povinnosti, které nezapsaný zprostředkovatel nemá

Zprostředkovat smír může kdokoli a není to nezákonné. Personalistka může usmířit dva kolegy, farář dva sousedy. Zákon č. 202/2012 Sb. ale váže na zápis do seznamu právní následky, které u neformálního prostředníka nenastanou.

Označení zapsaný mediátor je podle zákona č. 202/2012 Sb. vyhrazeno lidem v seznamu. Kdo je používá bez zápisu, uvádí klienty v omyl a riskuje postih za přestupek.

Mediátor ukončí jednání, pochybuje-li o vlastní nestrannosti

Mediátor má i brzdu. Podle § 6 zákona o mediaci končí mediace mimo jiné písemným prohlášením mediátora, že v ní nebude pokračovat. Sáhne k němu, když se podmínky pro mediační dohodu nevytvářejí, nebo když vyjde najevo okolnost zpochybňující jeho nestrannost podle § 8.

Ukončit mediaci může i kterákoli strana, a to kdykoli a bez odůvodnění. Odejde-li strana od stolu, mediátor doručí druhé straně písemné prohlášení, že mediace skončila. Od tohoto okamžiku se rozbíhá promlčecí lhůta, kterou podle § 647 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) jednání stavilo.

U soudem nařízeného setkání mediátor nemediuje

Zvláštní situace nastává, když účastníky pošle na setkání soud podle § 100 odst. 2 občanského soudního řádu, a to nejvýše na tři hodiny. Mediátor tady nemediuje. Vysvětlí, jak mediace funguje, posoudí, jestli se na daný spor hodí, a rozhodnutí nechá na účastnících.

Setkání může skončit dvěma způsoby. Buď se podepíše smlouva o provedení mediace, nebo mediátor vydá potvrzení o účasti, se kterým se účastníci vrátí k soudu. Odměnu upravuje § 15 vyhlášky č. 277/2012 Sb. a od 1. ledna 2026 činí 1 000 Kč za každou započatou hodinu.

Tuto odměnu hradí účastníci zpravidla rovným dílem. Za běžnou mediaci si zapsaný mediátor sjednává honorář smluvně a v roce 2026 se u obchodních sporů pohybuje řádově v tisících korun za hodinu. Sazba 1 000 Kč se tedy týká výhradně prvního nařízeného setkání.

Mediátor odděluje pozice stran od jejich zájmů

Zkouška podle vyhlášky č. 277/2012 Sb. ověřuje znalosti, praxe ověřuje něco jiného. Mediátor pracuje s několika technikami vyjednávání, které vypadají jednoduše a jednoduché nejsou. Většina z nich pochází z harvardského modelu vyjednávání podle zájmů.

• Oddělení pozic od zájmů – strana říká, co chce, mediátor hledá, proč to chce. Rozvádějící se rodiče trvají na střídavé péči po 14 dnech, ačkoli oběma jde o to vidět dítě po škole.
• Přerámování – věta plná obvinění se vrací zpět jako popis potřeby. Z výroku on je nezodpovědný se stane potřebujete se spolehnout, že se domluvené termíny dodrží. Techniku popsali Fisher a Ury v knize Getting to Yes z roku 1981.
• Řízení emocí – mediátor nechá emoce zaznít, ale nedovolí, aby jednání ovládly. Pauza na deset minut posune jednání dál víc než hodina argumentace.
• Oddělené konzultace – mediátor mluví s každou stranou zvlášť a bez souhlasu nic z toho dál nepředá, protože ho váže § 9 zákona o mediaci.
• Testování reality – otázka po tom, co se stane bez dohody, staví stranám před oči soudní poplatek, odměnu advokáta a 2 až 3 roky do pravomocného rozsudku.

Jak si mediátora vybrat

Výběr mediátora se řídí několika ověřitelnými kroky. Zápis se ověřuje na mediace.justice.cz podle zákona č. 202/2012 Sb., ne jen na webu mediátora. Následující body pokrývají zbytek.

• U rodinných věcí hledejte zápis u rodinné mediace, ne jen obecný zápis podle § 16 zákona o mediaci.
• Ptejte se na zkušenost s typem sporu, tedy kolik rozvodových nebo obchodních mediací mediátor za posledních 12 měsíců vedl.
• Vyjasněte si výši odměny a její dělení předem. Odměna mediátora patří podle § 4 zákona o mediaci mezi náležitosti smlouvy o provedení mediace.
• Zeptejte se, jestli mediátor pracuje sám, nebo v páru. U složitých rodinných věcí se osvědčuje ko-mediace, kdy jednání vedou dva mediátoři, typicky právník a psycholog. Smlouva o provedení mediace podle § 4 pak uvádí oba.
• Na mediátorovi se musí shodnout obě strany, protože smlouvu o provedení mediace podle § 4 zákona o mediaci podepisují obě. Mediátora přivedeného jen jednou stranou přijímá ta druhá obvykle s nedůvěrou.

Mediátor není rozhodce ani advokát jedné strany

Rozhodce spor autoritativně rozhodne rozhodčím nálezem podle zákona č. 216/1994 Sb., mediátor nerozhoduje nic. Advokát hájí zájem jednoho klienta, kdežto mediátor nehájí ani jednu stranu. Psychoterapeut pracuje na vztahu, zatímco mediace hledá dohodu o konkrétní věci.

Samostatnou profesí jsou úředníci Probační a mediační služby. Podle zákona č. 257/2000 Sb. vedou mediaci mezi obviněným a poškozeným v trestních věcech. Zákon o mediaci ani seznam Ministerstva spravedlnosti se na ně nevztahují.

Související pojmy

• Mediace – mimosoudní jednání, které mediátor vede podle zákona č. 202/2012 Sb. Zahrnuje pravidla mlčenlivosti, dobrovolnosti i formu mediační dohody.
• Zapsaný mediátor – chráněné označení pro mediátora vedeného v seznamu Ministerstva spravedlnosti. Jen on smí vést soudem nařízené první setkání podle § 100 odst. 2 občanského soudního řádu.
• Seznam mediátorů – veřejný registr vedený podle § 15 zákona o mediaci na portálu mediace.justice.cz. Slouží k ověření, že konkrétní člověk zkoušku mediátora složil a je zapsán.
• Smlouva o provedení mediace – písemná smlouva stran s mediátorem. Od jejího uzavření se podle § 647 občanského zákoníku staví promlčecí lhůta.
• Rozhodčí řízení – řízení podle zákona č. 216/1994 Sb., v němž o sporu rozhoduje rozhodce. Mediátor naproti tomu žádné rozhodnutí nevydává.
• Advokát – zástupce jedné strany. Mediátor jeho roli ve sporu, který mediuje, převzít nesmí, protože mu to zakazuje § 8 zákona o mediaci.
• Mlčenlivost – povinnost podle § 9 zákona o mediaci, jejíž porušení je přestupkem s pokutou až 100 000 Kč.
• Smír – podoba, ve které soud podle § 99 občanského soudního řádu usnesením schvaluje dohodu vzniklou u mediátora. Schválený smír je exekučním titulem.
• Promlčení – uplynutí lhůty, po němž dlužník nemusí plnit. Jednání u mediátora jeho běh podle § 647 občanského zákoníku zastavuje.