Možná takového člověka také znáte. A možná ani nevíte, že se jeho potíž označuje pojmem balbutismus. Problémem balbutiků je neúmyslné přerušování jednotlivých slabik či částí slov nebo jejich nechtěné prodlužování. Ano, jde o koktavost.

Mezinárodní den balbutiků patří všem, kteří mají problém s mluvou. Po celém světě se konají různé akce na podporu porozumění lidem s tímto postižením, pořádají se různé přednášky na kterých se lidé dozví o nových způsobech léčby a další nové informace týkající se například logopedických cvičení apod.

Kdy se slaví Mezinárodní den balbutiků

Mezinárodní den balbutiků se každoročně slaví 22. října (22. 10.).

Balbutismus

Koktání neboli též balbutismus neboli balbuties se řadí mezi poruchy řeči, kdy je porušená její plynulost a to buď nechtěným opakováním, nebo prodlužováním některých zvuků, hlásek někdy (krátkých) slov, anebo nedobrovolnými pauzami v řeči, kdy člověk není schopen vydat žádný zvuk – tzv. řečový blok.

Potíže s opakováním hlásek

Pro mnoho lidí představuje koktání právě především potíže s opakováním hlásek a delší prodlevy v řeči a řečové bloky jsou spíše naučeným mechanismem, který má zamaskovat zadrhávání. Toto se vyskytuje především v situacích, kdy má jedinec mluvit před jinými lidmi, před skupinou, na veřejnosti, a vyvolává to v něm nepohodu, napětí či stres. Dopad koktání na jedince a jeho chování a emoční prožívání se může zrcadlit ve strachu vyslovovat určité konkrétní hlásky, o kterých ví, že mu jejich vyslovování dělá potíže, vůbec obecně strach být „přistižen“ při koktání v rámci sociálních situací, stranění se sociálních interakcí a nevyhledávání sociálních kontaktů, úzkost, stres, pocity hanby. Samotný stres a nervozita však koktání nezpůsobuje, může být ovšem spouštěčem u těch jedinců, kteří již potíže s řečí nebo konkrétně zadrháváním mají.

Zadrhávání

Potíže se zadrháváním můžou kolísat od situace k situaci, někdy se jedinec nezakoktává vůbec nebo jen minimálně, avšak v jiných situacích, pro něj specifických jsou potíže s plynulostí řečového projevu výrazné. Může jít např. o telefonování, mluvení před skupinou lidí apod., čili jedinec může mít dny, kdy se nezadrhává vůbec.

Opakování hlásek

Opakování zvuků, hlásek nebo slov se typicky objevuje v počátcích vývoje potíží u dětí. Dítě se zadrhne na určitém zvuku nebo slabice, kterou rytmicky opakuje, např. ta-ta-ta-táta.

Prodlužování

Prodlužování představuje nepřirozené protahování vyslovených zvuků, především souhlásek, např. mmmmáma, přičemž tento okruh potíží se podobně jako opakování vyskytuje u dětí v počátcích rozvoje balbuties.

Řečové bloky

Řečové bloky jsou typické neschopností vydat požadovaný zvuk nebo dokonce vydechnout, což je způsobeno neschopností pohybu jazyka, rtů a hlasivek. Tyto bloky se rozvíjejí v pozdějším období a věku a spojují se víc se svalovou tenzí a vyšší námahou v řečovém projevu.

Osobnost koktavého jako ledovec

Koktavost může mít výrazně negativní dopad na osobu koktavého. Jeden z předních vědců v tomto oboru, Joseph Sheenan, popsal koktavost pomocí známé analogie ledovce: na první pohled zřejmé projevy koktavosti (část ledovce která ční nad hladinu) představují jen malou část skutečných problémů (část ledovce která skrytá pod hladinou), kterým musí balbutik čelit.

U mnoha balbutiků se objevují pocity hanby, ztrapnění, frustrace, strachu, vzteku a viny. Tyto pocity však pouze posilují napětí a úsilí a často vedou jen ke zhoršení řeči a z dlouhodobého hlediska mohou vést ke sníženému sebevědomí. Balbutik může promítnout svůj negativní pohled na sebe sama i do pohledu ostatních a dojít k závěru, že si o něm druzí myslí, že je nervózní či hloupý. Odstranění těchto negativních pocitů by proto měla být jedna z nejdůležitějších součástí jakékoli léčby.

Vývojová a získaná koktavost

Koktavost může být vývojovou poruchou, případně ji člověk může získat v dospělosti.

Vývojová koktavost

Vývojová koktavost se objevuje v raném dětství a u některých jedinců (asi 20 % ) přetrvává do dospělosti. Celkově se koktavost objevuje zhruba u 1 až 2 procent populace. Průměrně se koktavost objevuje kolem 30. měsíce života. Většina dětí si svého řečového problému není vědoma. U těchto dětských koktavých se mohou problémy objevovat epizodicky, kdy se střídají období koktání s obdobími relativní plynulosti řeči.

Ačkoli procento uzdravení v raném věku je velmi vysoké, koktavé dítě může postupem času přejít od „uvolněného“ koktání ke koktání doprovázenému námahou, svalovým napětím a prodlužováním hlásek. Některé reakce rodičů mohou mít vliv na vznik chronické koktavosti. Dobře míněná doporučení rodičů jako „mluv pomalu“, „pořádně se nadechni“, „řekni to znovu“ atd. mohou v dítěti vzbuzovat úzkost a strach, což vede ke stále větším řečovým problémům a dítě se dostává do nekonečného kruhu, kdy strach z koktání pouze posiluje řečovou poruchu.

Sekundární příznaky koktavosti

Mohou se objevit také sekundární příznaky koktavosti jako mrkání očí, pohyby rtů, stejně jako vyhýbavé chování, kdy se postižený nechce stýkat s lidmi nebo utíká před situacemi, ve kterých by byl nucen komunikovat. Většina jedinců si nakonec plně uvědomí svou řečovou poruchu a identifikují se jako „koktaví“. S tímto poznáním může přijít hluboká frustrace, pocit studu a hanby.

Získaná koktavost

Ve vzácných případech se může koktavost objevit až v dospělém věku jako důsledek neurologické události, jako například zranění hlavy, nádoru, mozkové mrtvice či jako důsledek užívání drog. Tato koktavost má však oproti předchozímu typu určité odlišnosti. Obvykle se omezuje jen na opakování částí slov či slabik a výskyt úzkosti a druhotných příznaků není příliš běžný. U tohoto typu koktavosti nepomáhají ani techniky známé jako „změněná zpětná sluchová vazba“ (viz dále), které mohou být prospěšné u vývojové koktavosti.

Reakce na traumatický zážitek

Koktavost může také vzniknout jako reakce na traumatický zážitek, jako je žal nad úmrtím blízké osoby, rozpad vztahu nebo jako psychologická reakce na prožité fyzické trauma. V těchto případech jsou symptomy vzájemně velmi podobné: koktavost vznikne náhle a je spojena s významnou událostí, řečová porucha je stálá a není ovlivňována různými situacemi, ve kterých se koktavý člověk nachází. Postižený si své poruchy také není příliš vědom a nepociťuje v souvislosti s ní obavy.

Dá se koktavost léčit?

Neexistuje žádný lék ani chirurgický zákrok, který by dokázal balbutismus sám o sobě zcela vyléčit. Existují ale terapie dlouhodobějšího charakteru, které dokáží koktavost zmírnit nebo odstranit úplně. Často jde o kombinaci více metod i s případnou medikací.

Nácvik plynulé řeči

Základem léčby balbutismu je nácvik plynulé řeči. Koktající se učí vědomě kontrolovat dech a artikulaci (rty, čelisti i jazyk). Balbutici se učí zmenšit své řečové problémy tím, že celkově zpomalují tempo řeči přehnaným protahováním samohlásek a souhlásek. Používány jsou i jiné techniky, jako například používání měkkých slovních začátků nebo vyslovování slov při výdechu. Výsledkem je velmi pomalá, monotónní řeč, která se používá pouze v prostředí logopedických klinik.

Poté, co balbutik tuto techniku ovládne, je tempo řeči zrychleno a celková intonace se přiblíží normálně znějící mluvě. Následně se balbutik musí naučit používat tento nový druh mluvení i mimo umělé prostředí logopedické ordinace. Ani po úspěšně zvládnuté terapii však řeč balbutika nezní přirozeně, což je považováno za hlavní nevýhodu této metody.

Změna stylu koktání

Cílem těchto metod není odstranění samotného koktání, ale jeho přeměna tak, aby balbutik koktal lehce a s menší námahou. Tato idea vychází z předpokladu, že jestliže úzkost a strach zhoršují projevy koktavosti, pak by snazší, a tedy méně stresující koktání mělo vést k celkovému zlepšení řeči.

Léčba pomocí medikamentů

Účinnost léčby pomocí látek, jako jsou benzodiazepíny, antikonvulzíva, antidepresiva, antipsychotika, antihypertenzíva a dopamínoví antagonisté byla zkoumána mnoha studiemi, kterých se účastnili jak dospělí, tak děti. Účinnost zkoumaných látek se však ukázala jako dosti sporná

Elektronické přístroje

Metoda změněné zpětné sluchové vazby, kdy balbutik slyší svůj pozměněný hlas, se v léčbě koktavosti používá již přes padesát let. Podobný efekt může být vytvořen při sborovém mluvení, při „vyblokování“ balbutikova hlasu (balbutik svůj hlas neslyší), nebo způsobem, kdy je balbutikovi do sluchátek pouštěna jeho řeč, která je oproti realitě lehce zpožděna. I tyto techniky jsou však  rozporuplné, u některých balbutiků vedou k výraznému zlepšení, zatímco u jiných je změna k lepšímu malá nebo se nedostaví vůbec

Celostní osobní přístup

Tento přístup se nesnaží změnit řeč samotnou, změnit dýchání, zapojit přístroje či předepisovat látky, protože tyto postupy pro naprostou většinu lidí v praxi selhávají či nedosahují uspokojivých výsledků.

Celostní přístup se dívá na celého člověka – na to, jak vnímá jednotlivé situace (protože koktání je pro většinu postižených závislé na kontextu, ve kterém se mluvčí nachází), jak vnímá sebe sama a svou řeč.

Tento přístup jde do hloubky podvědomí – tam, kde bloky v řeči ve skutečnosti vznikají. Na základě změny postojů a přesvědčení jedince se pak automaticky změní i jeho řeč.

Komunita balbutiků

Základní filosofie těchto podpůrných skupin je postavena na konceptu sebepřijetí, prostřednictvím kterého je možné dosáhnout kvalitnějšího osobního života. Dnes již existuje v České republice více občanských sdružení, která slouží jako platforma, kde si mohou balbutici sdělovat své problémy a pokoušet se nalézt společná řešení.

Slavné osobnosti trpící koktavostí

Zadrháváte se v řeči a cítíte se kvůli tomu špatně? Nezoufejte. Problém s řečí je pouze jednou z oblastí Vašeho života. Nesmí zabraňovat jiným stránkám Vaší osobnosti, aby vynikly.

Existuje mnoho úspěšných a slavných lidí, kteří dokázali překonat koktavost a stali se odborníky či filmovými hvězdami.

Koktavostí například trpěla diva Marilyn Monroe.

Ani králi popu Elvisu Presleymu se koktavost nevyhnula.

Dalšími osobnostmi, které balbutismus trápil  jsou například herec Charlie Sheen, golfista Tiger Woods, spisovatel Lewis Carol, fyzik Isaac Newton či jeden z nejvýznamnějších politiků 20. století Winston Churchil.

Koktavostí měl trpět i biblický prorok Mojžíš, nevyhnula se například také tvůrci evoluční teorie Charlesu Darwinovi. Překvapením může být, že balbutismem trpěli v minulosti také herci Bruce Willis či Rowan Atkinson.