Jedním z největších útoků na židovskou komunitu ve 20. století byla tzv. Křišťálová noc, která se odehrála 9. listopadu 1938. Právě v upomínku na toto běsnění německých antisemitů byl vyhlášen Mezinárodní den boje proti fašismu a antisemitismu.
Kdy slavíme Mezinárodní den boje proti fašismu a antisemitismu?
Mezinárodní den boje proti fašismu a antisemitismu slavíme každoročně 9. listopadu (9.11.).
Proč je důležité připomínat si hrůzy Druhé světové války a židovské pogromy?
Protože právě v minulosti bychom měli hledat poučení pro budoucnost! Když si minulost neustále připomínáme, více si uvědomujeme, jak jsou některé názory nebezpečné a že i jedinec může mít moc nakazit svými předsudky ostatní lidi, kteří se nechají vést a pod záštitou scestné ideologie se dopustit strašných činů a ještě za ně nepociťovat odpovědnost.
Je rovněž nutné si uvědomit, že i dnes se najdou lidé s fašistickými antisemitskými názory. To by se podceňovat nemělo, protože jde o riziko pro společnost.
Křišťálová noc
Křišťálová noc je označení pro protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Podílely se na něm paramilitantní jednotky SA i běžní Němci, zatímco úřady nečinně přihlíželi. Název je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog.
Záminka pro pogrom
Záminkou pro pogrom byl atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta vom Ratha, který spáchal židovský mladík Herschel Grynszpan. Křišťálovou noc následovala další ekonomická, politická a společenská perzekuce Židů, která vyvrcholila v konečné řešení židovské otázky a holokaust.
Následky pogromu
Dle dobových údajů bylo zabito asi 91 Židů (prameny se však v přesném čísle rozcházejí). Zhruba 30 000 osob bylo zatčeno a intervenováno v koncentračních táborech. Byly ničeny a rabovány židovský domy, nemocnice i školy. Vypáleno anebo zničeno bylo více než 100 synagog a 7000 židovských obchodů.
Křišťálová noc způsobila zvýšení exodu židovského obyvatelstva z nacistického Německa, který získal prakticky charakter útěku, a ještě více vyhrotila německo-židovské vztahy. Dodnes se vedou spory a dohady o tom, do jaké míry byl protižidovský pogrom spontánní a do jaké míry připravovanou akcí.
Ekonomické dopady na židovské obyvatelstvo
vláštní předpis později stanovil, že pojistné za škody utrpěné za Křišťálové noci připadne státu. Za židovský majetek poškozený jednotkami SA, na který měl z pohledu Göringa nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek. To představovalo přibližně 10 % příjmů státní pokladny za rok 1938; vražedná akce a následující administrativní zásahy (především 1. zákon o vyloučení Židů z hospodářského života) tak Třetí říši pravděpodobně zachránily před státním bankrotem, jenž roku 1938 akutně hrozil, a tím také umožnily Hitlerovi udržet se u moci a rozpoutat druhou světovou válku.
Už jste četli? Světový den Parkinsonovy choroby
Reakce na Křišťálovou noc
Reakce nežidovského obyvatelstva Německa na Křišťálovou noc se různily. V místech, kde k násilnostem a ničení docházelo, se shromažďovalo množství lidí, kteří v tichosti přihlíželi. Místní hasičské sbory se omezily na zabraňování rozšíření plamenů ze synagog na okolní budovy. Rozsah zkázy však byl tak velký, že s ním mělo mnoho Němců vyjádřit nesouhlas a označit jej za bezcitný.
Pogrom Křišťálové noci vyvolal mezinárodní pobouření. Zdiskreditoval pro-nacistická hnutí v Evropě a Severní Americe a způsobil pokles jejich podpory. Mnoho deníků Křišťálovou noc odsoudilo a některé ji přirovnaly k vražedným pogromům v carském Rusku v 80. letech 19. století.
Britská vláda odsouhlasila během listopadu 1938 program pro 10 000 dětí uprchlíků a umožnila zjednodušený vstup do Velké Británie dětem od kojenců do věku 17 let bez doprovodu. Očekávalo se, že děti zůstanou v zemi pouze dočasně.
Bod zlomu
Křišťálová noc byla zlomovým bodem ve vztazích mezi nacistickým Německem a zbytkem světa. Brutalita pogromu a politika německé vlády podporující násilí po jeho vypuknutí obnažila represivní povahu a rozšířený antisemitismus zakořeněný v Německu a obrátila světovou veřejnost proti nacistickému režimu.
Křišťálová noc změnila povahu perzekuce Židů z ekonomické, politické a sociální na fyzickou, spojenou s mlácením, vězněním a vražděním. Tato událost je též často uváděna jako počátek holocaustu.
Fašismus
Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritativní a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
Vlivem komunistické sovětské ideologie se název fašismus prosadil v SSSR v 30. létech minulého století zcela nesprávně i pro německý nacionální (národní) socialismus jen kvůli tomu, aby se zamezilo vzniku paralely mezi internacionálním sovětským socialismem (komunismem, bolševismem) a německým nacismem (národním, nacionálním socialismem). Sovětští komunisté pak nemuseli vysvětlovat, proč je jejich systém v takovém rozporu s německým, když jsou oba socialismy, a později, proč mezi sebou válčí dvě socialistické země.
Antisemitismus
Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase. Přestože samotné slovo antisemitismus odkazuje ke všem semitským národům, je tento termín používán většinově pro označení nepřátelství vůči židům. Jde o formu xenofobie, která může mít různé formy, od osobní nenávisti až k institucionalizované násilné perzekuci. Krajním příkladem antisemitismu je otevřeně nepřátelská nacistická ideologie Adolfa Hitlera, která vedla ke genocidě evropských židů.
